Na stát se nespoléhejte

16. ledna 2006, 00:00 - TOMÁŠ RAMPULA, PETR BÝM
16. ledna 2006, 00:00

STAROBNÍ DŮCHODY Kvůli současnému nastavení sociálního systému jsou ti, kteří se o své výdělky starají sami, v mnoha ohledech znevýhodněni. Osoby samostatně výdělečně činné jsou nejvíce ohroženy hrozícími problémy důchodového systému.

STAROBNÍ DŮCHODY Kvůli současnému nastavení sociálního systému jsou ti, kteří se o své výdělky starají sami, v mnoha ohledech znevýhodněni. Osoby samostatně výdělečně činné jsou nejvíce ohroženy hrozícími problémy důchodového systému.

Všichni odborníci se jednomyslně shodují, že současný státní důchodový systém se potýká s problémy. Generační smlouva (penze starým lidem se vyplácí z výdělků aktuálně ekonomicky aktivních), na které je tento systém postaven, přestává fungovat. Prodlužuje se průměrná délka života, roste počet lidí v důchodovém věku a zároveň klesá porodnost, snižuje se tedy počet zaměstnaných lidí. Posuny jsou velmi znatelné.

V roce 1948 financovalo jednoho penzistu 9,5 pracujících lidí, dnes už jen dva. Pokud by měl být stávající systém zachován, musela by se výrazně zvýšit porodnost, posunout hranice věku pro odchod do důchodu nebo snížit důchod.

KDY PŮJDEME DO PENZE? Až do roku 1995 činil důchodový věk u mužů 60 let a u bezdětných žen 57 let. Od té doby se ale postupně zvyšuje o dva měsíce u mužů a o čtyři měsíce u žen ročně. Cílem je dosáhnout stejné věkové hranice 63 let pro muže a bezdětné ženy v roce 2013. Ženy, které mají děti, budou i nadále mírně zvýhodněny. Na internetu existuje celá řada kalkulátorů, které tento výpočet nabízejí například na adrese www.duchodovyvek.finance.cz nebo www.spocitej.cz/duchodovyvek.php. Již nyní je ale jasné, že zvyšování důchodového věku se po roce 2013 nezastaví. Ba naopak. Lze očekávat, že vláda bude muset přistoupit k radikálnějšímu zvýšení věkové hranice pro nárok na starobní důchod ještě dříve. V Evropské unii (mimo „nové“ země) je standardní věková hranice již nyní na úrovni 65 let. V Unii není obvyklé ani rozlišení důchodového věku u žen podle počtu dětí. Můžeme tedy čekat, že Česko postupně v tomto svá kritéria přizpůsobí. Navíc bude počet pracujících lidí připadajících na jednoho důchodce i nadále výrazně klesat. Pokud by stát chtěl udržet současný poměr mezi lidmi pobírajícími penzi a těmi, kteří na tuto penzi přispívají svým sociálním pojištěním, musel by se podle odhadů odborníků zvyšovat důchodový věk do roku 2060 až za hranici 70 let. To by znamenalo růst důchodového věku o jeden rok za každých šest let. Již nyní je však zřejmé, že ani při takovémto navyšování věkové hranice není současný penzijní systém udržitelný. JAKÝ DŮCHOD PRO OSVČ

Od září 2001 do září 2005 v tuzemsku přibylo 94 387 poplatníků pojistného. A to zejména proto, že přibývá osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), které si touto činností skutečně vydělávají. Těch bylo loni v září celkem 739 912, což je o 16 procent více než před pěti lety.

Formálně vzato v tomto období počet OSVČ mírně klesl. Uvedená čísla se ale týkají jen těch, které ze své činnosti vykazují reálné příjmy, a tudíž také platí pojistné. Na celkové zaměstnanosti se tato skupina pracovníků podílí značnou měrou.

Na výši starobního důchodu OSVČ má zásadní vliv délka doby pojištění a výše příjmů dosažená v rozhodném období - v současné době od roku 1986 do roku, který předchází roku, od něhož se důchod přiznává. Dosaženými příjmy se rozumí výše vyměřovacího základu pro OSVČ.

Důchod se vypočítává z výpočtového základu. V jeho kalkulaci hrají velkou roli takzvané redukční hranice -intervaly, určující jakým poměrem se započítávají příjmy pojištěnce. Redukční hranice se každý rok zvyšují nařízením vlády, pro příští rok se počítá s poměrně vysokým zvýšením. Nyní se do první redukční hranice (8400 měsíčně) příjem započítává celý, z příjmu mezi první a druhou hranicí (letos 20 500 korun) 30 procent a z příjmu nad druhou hranicí 10 procent.

Důchod se poté stanovuje jako součet základní výměry (v letošním roce 1400 korun) a procentní výměry, která se stanovuje jako 1,5 procenta výpočtového základu za každý rok účasti na sociálním pojištění.

Ze způsobu výpočtu tedy vyplývá, že pro OSVČ je nejvýhodnější platit si na důchod u státu alespoň z vyměřovacího základu ve výši první redukční hranice. Do této výše se základ při výpočtu starobního důchodu neredukuje. Jak už bylo řečeno, tyto hranice se každoročně zvyšují, je tedy třeba tento vývoj sledovat.

OSVČ tak může využít toho, že si vyměřovací základ stanovuje sama, aniž by to mělo vliv na odvody na zdravotní pojištění a daně. Méně výhodné je naproti tomu využití minimálního vyměřovacího základu.

Podle vzorového výpočtu OSVČ, která získala 44 roků pojištění a v období 1986 až 1989 dosahovala příjmů odpovídajících v té době celorepublikovým průměrům a od roku 1990 až do dne přiznání důchodu si platila pojistné na minimální vyměřovací základ, získá důchod ve výši 5109 korun.

OBČANE, STAREJ SE SÁM

Razantní pokles příjmů postihne i OSVČ, v mnoha případech také proto, že využívají možností nastavit si odvody podle svého, a ne každý, zvláště mladí lidé, myslí na zadní kolečka.

Finanční společnosti na tuto situaci čile reagují a zintenzivňují nabídku finančních produktů, které slouží k vytváření rezervy na penzi. Klasické penzijní připojištění nebo kapitálové životní pojištění a důchodové pojištění jsou na trhu notoricky známé nástroje, které se jeví jako relativně bezpečné, ale přinášejí jen minimální míru zhodnocení finančních prostředků střadatelů.

Obecně při spoření pouze malých částek se jako nejvýhodnější jeví penzijní připojištění, a to právě díky státnímu příspěvku, který úspory výrazně zhodnocuje, zatímco životního či důchodového pojištění přináší jen daňové úlevy.

Některé společnosti přicházejí s produkty, které kombinují výhody několika finančních produktů dohromady. Tyto koncepty spoření na penzi jsou komplikovanější, nelze je sjednat bez odborné pomoci, ale přinášejí dlouhodobě vyšší výnosy než již zmíněné penzijní připojištění a životní

pojištění.

JAK SE MAJÍ DŮCHODCI

Průměrná výše starobního důchodu k 30. září 2005 byla 7731 korun, což je ve srovnání se stejným obdobím roku 2004 nárůst o 471 korun. V prvním pololetí 2005 muži pobírali průměrný starobní důchod ve výši 8646 korun, ženy pak 7020 korun měsíčně.

Důchodový systém je v Česku založen na povinném pojištění, z něhož stát průběžné zajišťuje výplatu důchodů.

Občané mají dobrovolnou možnost přilepšit si na stáří prostřednictvím penzijního připojištění či některým typem životního pojištění (obě tyto formy úspor stát podporuje přímo, nebo nepřímo daňovými úlevami). Většina odborníků se shoduje v tom, že vedle těchto dvou „pilířů“, by měl být zaveden i další - povinné spoření v penzijních fondech.

Důchod se skládá ze základní a procentní výměry. Základní výměra je pro všechny důchody stejná: 1400 korun měsíčně. Procentní výměra se stanovuje individuálně procentní sazbou z výpočtového základu podle doby pojištění.

Nejnižší procentní výměra starobního důchodu je v současné době 770 korun měsíčně. Lidem, kteří se dožijí 100 let, se procentní výměra důchodu zvyšuje o 1000 korun měsíčně - takových osob je u nás několik stovek.

ČEKÁ NÁS SPOLEČNOST DŮCHODCŮ?

Občan
é České republiky se dnes v průměru dožívají vyššího věku a mají méně dětí než v minulosti. V důsledku toho dochází ke změně věkové struktury populace a demografickému stárnutí.

V roce 2004 žilo v Česku 14 procent občanů starších 65 let. V roce 2030 by měli podle odhadů Českého statistického úřadu tvořit takřka 23 procent veškerého obyvatelstva. O dvacet let později už dokonce celou třetinu, což by v té době mělo představovat přibližně tři miliony osob.

Počet lidí ve věku 85 a více let by měl do roku 2050 stoupnout přibližně na půl milionu. To úzce souvisí se zvyšováním průměrného věku, který díky kvalitnější lékařské péči roste. Někteří odborníci přitom upozorňují na to, že antibiotika druhé generace, jejichž uvedení do praxe není vyloučeno, by tento proces podpořila skokovým způsobem - lidí vysokého věku by tedy mohlo být ještě více.

Demografický vývoj přímo ovlivňuje důchodové výdaje státu. Ke konci září loňského roku Česká správa sociálního zabezpečení evidovala celkem 1 957 299 starobních důchodců a 4 793 502 poplatníků pojistného na sociální zabezpečení. Na jednoho starobního důchodce tak přispívalo 2,45 poplatníka.

V praxi je ovšem tento ukazatel o něco horší, vedle starobních důchodců totiž stát vyplácí i důchody pozůstalostní a invalidní (jejich počet v relaci k celkovému počtu obyvatel je u nás výjimečně vysoký) - celkem je tedy u nás penzistů 2 631 838 a na každého připadá jen 1,82 poplatníků pojistného.

Pokud se splní demografické prognózy (jejich spolehlivost zpochybňoval například bývalý premiér Vladimír Špidla), bude se poměr mezi důchodci a pracujícími vyvíjet nepříznivě. Pokud se důchodový systém nezmění, mohla by v roce 2050 jedna zaměstnaná osoba „živit“ jednoho důchodce.

Poroste také podíl důchodů na HDP.

Dnes činí necelých devět procent (v rámci Evropy je to průměrná úroveň), ve zmíněném roce 2050 by to mohlo být 17 procent, tedy takřka dvojnásobek.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče