Na Slovensku placený nadstandard nakonec nezavedli

16. června 2011, 06:19 - Jan Stuchlík
16. června 2011, 06:19

Jedním z bodů ambiciózní slovenské reformy zdravotnictví bylo i definování základní péče hrazené ze zdravotního pojištění. Experti sice patřičný seznam vytvořili, politici se jeho zavedení do praxe lekli.

Foto: Profimedia.cz

Do reforem zadluženého slovenského zdravotnictví se pustila pravicová vláda v roce 2004. Jedním z hlavních cílů bylo zastavit růst dluhů uvnitř systému, pojišťovny a nemocnice postupně oddlužit a zabránit nadměrné spotřebě zdravotní péče. Do voleb v roce 2006 ovšem vláda stihla zavést jen část z plánovaných opatření. Následná levicová vláda navíc řadu z nich zrušila nebo výrazně zmírnila.

Krokem, který se nakonec politici neodvážili prosadit kvůli odporu veřejného mínění k celé reformě, bylo stanovení základní zdravotní péče, na jejíž úhradu ze zdravotního pojištění by měli všichni nárok. Vláda chtěla určit prioritní choroby a péči, kterou by si žádný jedinec nebyl schopný zaplatit sám a která měla zůstat plně hrazená ze zdravotního pojištění. U ostatní péče chtěla připustit spoluúčast pacientů, zejména u služeb, jejichž úhrada pacienta nezruinuje.

V první fázi sestavili experti seznam hrazené péče na základě příkladu z amerického státu Oregon, který podobný soupis připravil již na konci 80. let pro potřeby státem hrazené zdravotní péče. Tento seznam následně přizpůsobila skupina lékařů a medicínských expertů slovenským společenským poměrům. Výsledkem bylo 6 700 diagnóz, které měly být plně hrazeny ze zdravotního pojištění. Ty v roce 2004 představovaly 41 procent výkonů a 67 procent nákladů na zdravotní péči. U zbylých 4 300 neprioritních diagnóz mohla vláda vyhláškou stanovit míru finanční spoluúčasti pacientů. Oba seznamy mohla vláda kdykoli vyhláškou změnit. Toto rozdělení zdravotní péče se nakonec do praxe nezavedlo. Nechystá se k tomu ani nynější vláda, která chce v původní zdravotní reformě pokračovat.

Hlavním těžištěm spoluúčasti pacientů na hrazení lékařské péče tak zůstaly regulační poplatky, které zavedly reformní zákony, a doplatky za léky. Zavedení poplatků se setkalo s veřejným odmítnutím. V roce 2004 kvůli nim enormně vzrostly soukromé výdaje na zdravotní péči. Podíl lidí, kteří za léky a lékařské ošetření vydávali pět a více procent svých příjmů, vzrostl oproti předreformnímu období více než dvakrát na více než 20 procent. I po faktickém zrušení některých poplatků se spoluúčast pacientů měřená podílem výdajů na HDP v roce 2008 pohybovala kolem 2,3 procenta. To je srovnatelné například s Německem či Rakouskem. Spoluúčast Čechů na hrazení zdravotní péče je zhruba poloviční.

Mohlo by vás zajímat

Finance
6 tipů, jak co nejlevněji vyměnit peníze v zahraničí na dovolené
Kde všude můžete v Česku prohlásit: „Zaplatím to bitcoinem“
ČNB reguluje výši hypoték. Kolik mohou banky půjčovat v zahraničí?
Vyřizování dětského pasu nenechávejte na poslední chvíli. Rychlopas se prodraží.
Praktický návod: jak začít s bitcoinem – výběr vhodné peněženky
Auta
Prohlédli jsme si nový Opel Grandland X. Jak prostorný je…
Škoda vyrobila už šest milionů Octavií
Na prodej je krásná Škoda 130 RS. Její cena vás ale pravděpodobně nepotěší
Kia Optima Sportswagon Plug-in Hybrid jezdí za 1,4 litru na 100 km
Škoda Citigo má i po faceliftu pořád co nabídnout (první jízdní dojmy)
Technologie
Facebook ovládá celý svět. Má již 2 miliardy uživatelů
Tip: Jak skrýt ikonu Windows Defenderu v oznamovací oblasti? [Windows 10]
Ve Windows Storu se objevil neoficiální, ale funkcemi nabitý klient pro Google Play Music
Objevily se těžní verze Radeonů Polaris. Na trh se vrací RX 470, někdy i s výstupy
Den D přišel. Evropská komise udělila Googlu rekordní pokutu 2,42 miliardy eur
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít