Na školné je čas právě teď

11. září 2006, 00:00 - PETR BÝM
11. září 2006, 00:00

Školným se nebudeme zabývat, není to úkol pro tuto vládu -nechala se slyšet brzy po svém nástupu do funkce nová ministryně školství Miroslava Kopicová. Je to škoda. Problém financování českého univerzitního školství možná není tak palčivý jako chronický nedostatek peněz ve zdravotnictví či potřeba důchodové reformy, ve všech svých důsledcích je ale nejspíš závažnější.

Školným se nebudeme zabývat, není to úkol pro tuto vládu -nechala se slyšet brzy po svém nástupu do funkce nová ministryně školství Miroslava Kopicová. Je to škoda. Problém financování českého univerzitního školství možná není tak palčivý jako chronický nedostatek peněz ve zdravotnictví či potřeba důchodové reformy, ve všech svých důsledcích je ale nejspíš závažnější.

Schopnosti budoucích absolventů vysokých škol totiž budou nepochybně hrát klíčovou roli v tom, kam se Česko ve světovém ekonomickém a kulturním kontextu v budoucnosti zařadí. A jejich kvalita se zase stejně nepochybně bude odvíjet od prostředků, které bude naše školství mít k dispozici.

ODS je přitom jediná strana, která má na finanční potíže vysokých škol jasný a zřetelně deklarovaný recept: školné. Je to řešení, které u nás nemá mnoho příznivců ani na pravici, zatímco na levici našeho politického spektra má - nikoli překvapivě - jen nepřátele. Hlavně odtud jsou slyšet hesla o co nejširší dostupnosti vzdělání či ekonomické diskriminaci sociálně slabších vrstev. Jsou to argumenty slabé.

Na otázku financování vysokoškolského studia už v západoevropských zemích dávno mají odpověď. Jsou to ona občas zmiňovaná stipendia a hlavně půjčky, umořované až poté, co absolvent dosáhne adekvátních příjmů, jinak řešeno: začne slušně vydělávat.

A tady je na místě říci, že celoživotní pracovní příjmy vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců standardně vysoko překračují mzdový průměr v dané zemi. Proč by tedy dnešní maturant, který nastoupí do zaměstnání hned po střední škole, měl pomáhat financovat záměry svého spolužáka, který se rozhodne ve studiu pokračovat? A stejně tak se může ptát rolník z Vysočiny nebo koneckonců i lékař z Brna, proč má platit studia někomu, kdo „zdarma“ získané znalosti posléze „prodá“ na druhém konci zeměkoule. I pracovní trh totiž začíná mít globální charakter, v zahraničí už dnes působí čeští lékaři, veterináři, ale také chemici či stavaři. Bude jich určitě přibývat, této migraci nelze nijak zabránit. Také proto je na místě podívat se na vysokoškolské vzdělání jako na čistě ekonomický statek, za nějž by příjemce alespoň něco málo zaplatit měl. Rozhodující tíhu financování vysokých škol stejně i tam, kde se školné platí, nese stát, respektive daňoví poplatníci. Nicméně každá kapka dobrá, a také je takový systém sociálně spravedlivější, což česká levice trochu paradoxně odmítá vidět.

Takových „pro“ v letité při o školné padalo mnohem více. V posledních letech ovšem zaznívaly slabším hlasem. Přece jenom je rozdíl mezi tím, co tvrdí premiér a jeho ministr školství, a čím kontrují opoziční politické strany. Vláda je prostě vždy viditelnější a slyšitelnější, nehledě na to, že ze své funkce do značné míry určuje, co a kdy k diskuzi vůbec nastolí. Nyní má tuto výhodu vláda občanských demokratů. Měla by toho využít. Nikoli snad pro okamžitý efekt, ale pro úspěch ODS v příštích volbách. A kvalitnější vysoké školy.

Proč platit studia někomu, kdo získané znalosti posléze prodá.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče