Na severu Čech bude nejvíce plynových autobusů v zemi

23. září 2002, 00:00 - Vít Smrčka
23. září 2002, 00:00

Ekobusy budou jezdit rovněž v Litoměřicích Dopravní firma ČSAD BUS realizuje rozsáhlý program plynofikace veřejné hromadné dopravy nejen v severočeských městech. Nejrozsáhlejší program plynofikace autobusů v České republice bude od této středy obohacen o zavedení ekobusů do MHD v Litoměřicích.

Ekobusy budou jezdit rovněž v Litoměřicích

Dopravní firma ČSAD BUS realizuje rozsáhlý program plynofikace veřejné hromadné dopravy nejen v severočeských městech.

Nejrozsáhlejší program plynofikace autobusů v České republice bude od této středy obohacen o zavedení ekobusů do MHD v Litoměřicích. Firma ČSAD BUS nasadí do městského provozu v Litoměřicích plynový autobus SOR 10,5, krátce na to zde uvede do provozu druhý ekobus. ČSAD BUS v Litoměřicích provozuje dvě linky městské dopravy. Plyn budou oba autobusy čerpat v Roudnici nad Labem, kde se dokončuje plnicí stanice na stlačený zemní plyn. Letos již dopravce otevřel čerpací stanici v Krupce. Tím pokračuje v programu plynofikace parku autobusů, který patří ke třem největším v ČR. Podle obchodního ředitele ČSAD BUS Michala Jergla chce firma do konce roku provozovat 34 plynových autobusů. Během několika let by to mělo být 250 autobusů na stlačený plyn. Ekobusy by tak měly jezdit na většině linek, které ČSAD BUS provozuje. Firma je začala nasazovat rovněž na dálkové linky mezi Prahou a severočeskými městy Most, Česká Lípa a Ústí nad Labem.

Úspory na palivu

ČSAD BUS letos testoval po dobu třech měsíců plynové autobusy v městském provozu v Liberci pro místní dopravní podnik. Přestože testy dopadly podle představitelů ČSAD BUS dobře, dopravní podnik o zavedení ekobusů do městského provozu zatím neuvažuje. Podle nedávné zprávy ČTK naopak uzavřel smlouvu s Karosou na nákup většího množství dieselových vozů. Naproti tomu ČSAD Liberec je s plynovým autobusem spokojeno a chystá se získat další. První si nechal přestavět na plyn právě od ČSAD BUS. Na lince mezi Libercem a Frýdlantem má tento vůz výborné ekonomické výsledky, náklady na kilometr jsou u něho o 40 procent nižší, než vykazují naftové autobusy. Po současném zdražení ropných paliv se ekonomická výhodnost plynového pohonu ještě zvýší.

Dopravce montuje autobusy

Dopravce se vydal cestou výstavby vlastní sítě čerpacích stanic a svými silami se snaží i nahradit neexistující nabídku továrně vyráběných plynových autobusů na tuzemském trhu. Největší výrobce těchto vozidel vysokomýtská Karosa autobusy na plyn ve svém výrobním programu nemá. Před lety začal ČSAD BUS montovat autobusy s hliníkovou Karosérií Lahti a plynovým motorem Liaz. Později získal povolení na přestavbu Karos řady 734. V současnosti ve spolupráci s konkurentem Karosy firmou SOR Libchavy uvádí na trh autobusy SOR 9,5 a 10,5 s plynovým motorem americké výroby Cummins. Spotřeba paliva těchto vozidel je zhruba na stejné úrovni, jako je tomu u naftových verzí, čímž se dosahuje velice dobrých ekonomických ukazatelů. Zemní plyn je podstatně levnější než nafta. Například ve Frýdku-Místku stál plyn v minulých dnech na pumpě 9,90 Kč za kubík, což je přibližně ekvivalent jednoho litru nafty. Přitom cena nafty na pumpách překročila nyní 20 korun. Dopravní podniky mají s dodavateli uzavřeny ale dlouhodobé smlouvy, takže palivo nakupují levněji, než je cena na stojanu veřejné čerpací stanice. Řada odborníků považuje plynový pohon za nejvýhodnější pro autobusy a nákladní vozidla. „Zemní plyn má vysoké oktanové číslo,“ zdůrazňuje jednu z velkých předností plynového motoru Zdeněk Halada z firmy EkoGasAuto. Tím mají tyto motory také větší výkon. Experti vedle ekonomických předností zdůrazňují velice příznivé ekologické vlastnosti plynu. Proto mají programy plynofikace vozových parků budoucnost a investice do stanic i plynofikace vozidel nabízí zajímavou podnikatelskou příležitost. Pro plyn platí, že se jedná o bezolovnaté palivo, které neobsahuje žádný oxid siřičitý ani pevné částice, které jsou zvláště u naftových motorů nebezpečné, protože jsou karcinogenní. U tohoto motoru dochází rovněž ke snížení oxidů dusíku o téměř 80 procent, až o 95 procentní snížení oxidu uhelnatého, o 85 až 90 procentní pokles aromatických uhlovodíků. Tyto uhlovodíky reagují pod vlivem slunečního světla a vytváří se přízemní ozón, který je škodlivý pro zdraví lidí.

Kouřící autobusy škodí lázním

ČSAD BUS se může se svým programem využití plynu v dopravě uplatnit i v dalších městech mimo severní Čechy. O ekobusy začínají mít zájem lázeňská města. Například v lázeňském území Karlových V arů by do dvou let měly městskou veřejnou dopravu obstarávat výhradně autobusy s pohonem na zemní plyn. Podle dostupných informací tyto naše nejznámější lázně utrpěly u západních turistů na pověsti právě pro své kouřící autobusy, proto městský magistrát ve spolupráci s dopravním podnikem musí tuto otázku řešit. Předběhly je Mariánské Lázně, kde jezdí trolejbusy. Zavedení trolejbusů je ale pro města podstatně dražší než plynových autobusů. Tuto otázku již před lety řešili v Havířově a nakonec se představitelé města i ČSAD Havířov rozhodli pro plyn. Podobně karlovarská radnice má zájem postupně nakoupit 17 autobusů poháněných plynem. „Předpokladem úspěšné léčby je kvalitní životní prostředí,“ upozornil na hlavní důvod projektu karlovarský primátor Zdeněk Roubínek. V případě výměny současných autobusů za plynové by podle odborníků do tří let vedlo k poklesu emisí oxidu uhelnatého z městské hromadné dopravy o 2540 kg ročně, emisí dusíku o 9680 kilogramů a emisí tuhých částic o 195 kg ročně. Přínosem pro lázeňskou část by bylo i snížení hlučnosti vozidla. První čtyři zde měly jezdit ještě letos. Zahájení obměny vozového parku karlovarského Dopravního podniku bylo ale podmíněno získáním dotace 116 milionů korun ze Státního fondu životního prostředí. Výrobci autobusů, včetně ČSAD BUS zde v červnu předváděli svá vozidla, ale zavedení ekologické dopravy do Karlových V arů se zatím dostalo do slepé uličky poté, co se radnice nakonec se SFŽP na podmínkách financování projektu nedohodla. Staví se ale další čerpací stanice stlačeného plynu, které by mohly podnítit zájem o využívání tohoto paliva i v dalších městech. Od dubna je otevřena čerpací stanice na zemní plyn v Plzni, která je umístěna v areálu Západočeské plynárenské v Plzni. V nejbližších dnech by měla být oficiálně otevřena čerpací stanice v Českých Budějovicích postavená Jihočeskou plynárenskou.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče