Na sever nebo na jih?

08. března 2013, 12:07 - Tomáš Plhoň, Euro
08. března 2013, 12:07

V týdeníku Economist z minulého týdne vyšla rozsáhlá reportáž o skandinávských zemích. Snad v tomto případě nebude platit, že není nic staršího, než včerejší noviny.

Podrobnou analýzu prakticky nejúspěšnějších evropských ekonomik by si totiž měl projít každý, kdo by chtěl mít v Česku fungující stát a má pocit, že ví, jak na to. Ostatně severské země mají i mezi českými ekonomy statut obdivovaných celebrit.

Retardovaná česká debata se často omezuje na témata jako nízké/vysoké daně, silný/slabý stát, pravo/levo a podobně. Z příkladu skandinávských modelů vidíme, že můžete mít fungující sociální stát, který nedusí, ale naopak podporuje podnikatelský sektor i přes z našeho pohledu nelidskou daňovou zátěž. Není to ale argument pro slepé zavádění sociálních dávek a vyhnání bohatých á la milionářská daň. Severské země, které mimochodem s výjimkou Dánska v posledních letech výrazně inklinují doprava, pohání docela jiný motor. Jsou to především kvalitně nastavené a dobře fungující instituce, v které mají lidé trvalou důvěru.

Finský učitel je respektovaná osobnost

Kupříkladu Finsko se může chlubit pravděpodobně nejkvalitnější vzdělávacím systémem na světě, v jejímž středu stojí učitel jako respektovaná a společensky uznávaná osobnost. Přestože učitelský plat je na finské poměry poměrně nízký, jde o žádané povolání. U nás se ale donekonečna bude diskutovat o tom kolik kam pošleme peněz a jaký systém zdanění zavedeme (je třeba říct, že návrh školské reformy ministra Fialy je v tomto ohledu světlou výjimkou).

Autor tohoto sloupku pravidelně kritizuje rozpočtové škrty současné vlády – především jejich špatné načasování a z něj vyplívající negativní dopad na celou ekonomiku. Kdyby ale česká politická elita přemýšlela komplexněji, třeba na základě příkladů ze severu Evropy (které jí mimochodem bez povšimnutí dávají na stůl odborníci z NERVu už několik let), pravděpodobně by i takové zaškrcení ekonomiky mělo výrazně menší dopad. Doprovázely by ho totiž skutečné reformy veřejných institucí a snaha o získání důvěry obyvatel.


Čtěte další komentáře Tomáše Plhoně:

Virtuální návrat měnových válek

Vláda arogance

Moc bezmocných médií


Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče