Na prahu další recese

09. září 2010, 11:59 - Karel Zaoral
09. září 2010, 11:59

Hospodářské zpomalení v Americe ovlivní opět celý svět

Ze západního břehu Atlantiku nepřicházejí pěkné zprávy. Americká ekonomika zpomaluje a řada odborníků se obává druhého kola recese. Negativní vývoj v oblasti realit a nezaměstnanosti přetrvává. Spolu s novým trendem úsporného chování se sice snižuje celkový objem nesplácených úvěrů (vyjma hypoték), avšak současně klesá spotřebitelská poptávka. Zničující dopady na zbytek světa na sebe nejspíš nenechají dlouho čekat.

Práce a domy Prodej nemovitostí v USA klesl k prvnímu srpnu tohoto roku o 27 procent, dvakrát více, než se očekávalo. Současně jde o patnáctileté minimum. Realitní trh v podstatě zamrzl, o čemž svědčí i pokles nově vydaných stavebních povolení. Tlak na ceny vyvolávají také dražby zabavených nemovitostí. V červnu se opět výrazně zvýšil počet nesplácených hypoték a během jediného měsíce bylo zabaveno 0,11 procenta nemovitostí pořízených v USA na úvěr. Hypoteční banka Freddie Mac ve druhém čtvrtletí prohloubila ztrátu na šest miliard dolarů. Objem problematických úvěrů vzrostl bance o patnáct miliard dolarů. Instituce znovu požádala o federální pomoc. Pravdou je, že americké firmy vesměs reportují rostoucí zisky a v dobré kondici jsou kupodivu i banky. Potíž je však v tom, že posledního půl roku nevytváří tento růst prakticky žádná pracovní místa, což ovlivňuje i spotřebitelskou poptávku. Nezaměstnanost v USA se dlouhodobě drží na vysokých hodnotách. Srpnová statistika ukázala, že za poslední měsíc vzniklo jen 67 tisíc nových pracovních míst a nezaměstnanost vzrostla o 0,1 procentního bodu na 9,6 procenta.

Neúplný obraz Analytici sice očekávali vývoj o něco horší, přesto je nutné brát tato čísla s rezervou. Za posledních sedm měsíců zaniklo ve Spojených státech na 650 tisíc pracovních pozic a zřejmě bude trvat léta, než nejsilnější ekonomika na světě vytvoří 8,4 milionu pracovních míst ztracených během recese od prosince 2007. Důležité jsou také statistické parametry, které srovnáváme. „Přičteme-li k oficiálnímu údaji o nezaměstnanosti také lidi, kteří pracují na zkrácený úvazek, dostaneme se k 19,9 procenta populace,“ uvádí ve své studii společnost Gallup Consulting, která se výzkumem zaměstnanosti dlouhodobě zabývá. Rostoucí trend má i oficiální hodnota nezaměstnanosti. Podle analýzy banky Goldman Sachs překoná v příštím roce jedenáctiprocentní hranici. Vezmeme-li v úvahu, že v USA je velice liberální pracovní právo a jedna z nejlexibilnějších pracovních sil na světě, jde o alarmující údaje.

Nulový růst Nouriel Roubini, ekonom z New York University, předpokládá výrazné zpomalení americké ekonomiky ve druhé polovině roku. „Očekávám pokles tempa růstu směrem k nule,“ prohlásil. Roubini to zdůvodňuje poklesem kapitálových výdajů, které tvořily ve druhém čtvrtletí prakticky jedinou růstovou část poptávky. Předpovídá také negativní dopady obchodního deficitu, konce obnovy zásob, doběhu vládního stimulačního programu v objemu 814 miliard dolarů a závěru šrotovného. Důsledkem může být opětovné zvýšení averze k riziku a tím pádem zdražení úvěrů. „Vysoké ceny rizikových aktiv zatlačí ekonomiku do recese,“ tvrdí Roubini. Důležitý je i fakt, že Američané objevili „kouzlo“ snahy o vyrovnané rodinné rozpočty a začali šetřit. To se spolu s rostoucí nezaměstnaností a vysokou cenou peněz projevuje negativně na spotřebitelské poptávce, jejíž síla je pro americkou ekonomiku klíčová. Zřejmá fakta si uvědomuje i prezident Barack Obama, který minulý týden představil nová opatření pro podporu zaměstnanosti. Administrativa hodlá investovat padesát miliard dolarů na zlepšení dopravní infrastruktury, což by mělo obnovit pracovní místa v krizí zasaženém stavebním průmyslu. Díky investicím do infrastruktury by se mělo vybudovat sto padesát tisíc mil silnic, čtyři tisíce mil železnic a nové letištní plochy. Podle Bílého domu bude finanční injekce rozdělována postupně po šest let a umožní stavebním a dalším manuálním pracovníkům znovu získat práci.

Čína brzdí vlak Spolu s USA zpomaluje i Čína. Růst tamní ekonomiky se po prudké expanzi na počátku roku snížil vlivem ukončení vládních stimulačních opatření. Čínská centrální banka zakročila proti vznikající realitní bublině výrazným zdražením úvěrů na pořízení nemovitostí, jejichž ceny začaly nabírat raketové tempo. I přes zpomalení je čínský růst enormní. Říše středu dokonce přeskočila Japonsko a stala se druhou největší ekonomikou světa. Silná závislost země na exportu však může způsobit problémy, pokud nastane výpadek na straně příjemců čínského zboží. Přestože se Čína akvizicí přístavu v řeckém Pireu snaží vybudovat panevropský portál pro své zboží, masivní škrty ve vládních výdajích a ubohý růst, tažený v podstatě pouze Německem a částečně Francií, příliš růžovou budoucnost pro čínské exportéry neznamenají. Zpomalení v rozvinutých ekonomikách v kombinaci se slabším eurem omezí čínský boom, přičemž do konce roku jej stlačí dle názorů analytiků z více než jedenácti procent k sedmi. USA a EU dohromady tvoří téměř padesát procent čínského exportního trhu „To zasáhne růst vývozu ve zbytku Asie a také producenty komodit, pro něž je čínský dovoz klíčový. Významnou obětí bude Japonsko, kde je současný nízký hospodářský růst udržován při životě vývozem do Číny,“ tvrdí Roubini.

Ode zdi ke zdi V Evropě končí podpůrné působení vládních výdajů, jejichž efektivita je ostatně sporná. Fiskální injekce a tisk peněz sice zabránily vlně bankrotů, avšak současně postavily zotavení na neudržitelné spotřebě nekrytých zdrojů. Zabránilo se tím očistnému účinku krize a současně se posiloval objem transakcí s vypůjčenými penězi v soukromém i veřejném sektoru. Fiskální stimuly nyní odezní a ve většině zemí převládnou úsporné programy. Držitel Nobelovy ceny za ekonomii Joseph Stiglitz glosoval protidluhové šílenství jako „skutečně bláznivé“. Vyčerpají se kapacity, uložené v nízkém stavu zásob, ke slovu se přihlásí také slabá spotřeba odložená vlivem vládních pobídek k nákupu automobilů. První signály přicházejí z Velké Británie. „Hrozí nám opětovný návrat recese. Je vysoce pravděpodobné, že ekonomika příští rok neporoste tak, jak jsme očekávali,“ uvedl pro deník Times člen bankovní rady britské centrální banky Martin Weale.

Kouzlo nechtěného Boj proti zadlužení se brzy může obrátit proti evropským vládám. „Vynucená fiskální disciplína a úsilí o vyrovnané rozpočty v době nedostatečné poptávky a slabého bankovního systému otočí ekonomiky směrem k poklesu,“ komentoval situaci finančník George Soros. I přes razantní škrty se navíc Evropa v příštím roce stane hlubokou dírou na peníze investorů. Je třeba si uvědomit míru možností, kterými vlády disponují ve vztahu k celkovým závazkům. Zadlužení v případě Itálie přesahuje 100 procent HDP. I velmi úsporná vláda může ušetřit při dobrém vývoji ekonomiky (což není dnešní stav) dvě, možná tři procenta HDP ročně. Je tedy zřejmé, že dynamika „ozdravného procesu“, který by měl dostat zadlužení na udržitelnou úroveň, není záležitostí několika let, nýbrž desetiletí. Přes všechna úsporná opatření budou příští rok emise dluhopisů opět astronomické. Letos bylo financování státních dluhů možné v podstatě pouze „díky“ tisku peněz a monetizaci dluhů odkupem vládních bondů Evropskou centrální bankou. Británie, Německo, Francie, státy PIIGS (Portugalsko, Itálie, Irsko, Řecko a Španělsko), ti všichni budou příští rok potřebovat refinancovat dluh a uhradit nové deficity rozpočtů. Jen v případě Británie půjde nejméně o 150 miliard liber. Členové eurozóny budou závislí na ECB, neboť komerční banky příliš neúvěrují a peněžní nabídka by v Evropě bez aktivity ECB nestála za nic. Je tedy vysoce pravděpodobné, že tisk peněz bude pokračovat. Monetizací dluhu na svém srpnovém zasedání odstartoval i americký Fed. „Motiv dluhové krize sice není v poslední době příliš vidět v médiích, jenže považovat fiskální problémy evropských zemí za vyřešené můžeme jen stěží. Výnosy z dluhopisů nejrizikovějších zemí eurozóny totiž začaly v srpnu znovu stoupat,“ říká Jaroslav Brychta, analytik společnosti X-Trade Brokers.

Německo na hraně Německo, náš nejvýznamnější exportní partner, vykazuje do konce roku ambice na solidní růst. Vzhledem k dění ve světě je však téměř jisté, že německý export zpomalení světové ekonomiky citelně pocítí. Kombinace oslabení růstu v USA, či dokonce jeho úplné zastavení a fiskální restrikce napříč eurozónou bude pro Němce v příštím roce náročná. Eurozóna a zbytek Evropy představuje pro tuto zemi 71,6 procenta exportu a téměř 70 procent importu, USA a Čína pak dalších zhruba deset a 13 procent téhož. Přitom ve všech těchto klíčových oblastech nastává oslabení. Index důvěry německých investorů, který pravidelně zveřejňuje ústav Zentrum für Europäische Wirtschaftsforschung v Mannheimu, v srpnu klesl na nejnižší úroveň za poslední rok. Přeloženo do lidštiny to znamená, že ti nejinformovanější dobře vědí, že německá ekonomika ve zbytku roku ani napřesrok rekordy trhat nebude. A s tím se pojí naše budoucí potíže. Největší evropská ekonomika výrazně zpomalí a Česko spolu s ní. Zbývá jen odpovědět na otázku, jak s růstem kolem nuly naloží „fiskálně odpovědná“ česká vláda. Tatáž, která nyní skládá rozpočet na příští rok, založený na růstu HDP o 2,3 procenta, tedy o půl procenta vyšším, než odhaduje Česká národní banka, a bohužel zřejmě o celá procenta vyšším, než bude realita.

BOX:
Špatná cesta Praxe tištění peněz a oživování skomírající ekonomiky fiskálními impulzy nejsou pro budoucnost dvakrát příznivé. Historie ukazuje, že doposud žádná fiskální expanze nedokázala utlumit dopady krize. Ba naopak tyto dopady znásobila. Za příklady lze vzít Rooseveltův New Deal či posledních dvacet let vývoje v Japonsku. Skutečné příčiny současných problémů se ukrývají právě ve vládních intervencích do ekonomiky. Stejně tak bublina na trhu s nemovitostmi v USA je pouze důsledkem skutečných příčin. Těmi jsou jednak zásahy Clintonovy administrativy do systému řízení rizik bankovního sektoru, ale zejména umělé snižování úroků. Úroková míra je takovou funkcí úspor, že každý jejich nárůst vede ke snížení úrokové míry a zvýšení objemu investic, a obráceně. Monetární expanze centrálních bankéřů v USA a v Evropě a umělé snížení sazeb však způsobily, že investice začaly růst bez jakékoli návaznosti na skutečné zdroje v ekonomice. Investice tedy byly taženy pouze tisknutím peněz. Tyto nadbytečné peníze následně neúměrně zvyšovaly ceny aktiv (akciová, komoditní, dotcom bublina). V momentě, kdy se úvěrová expanze zpomalila, bubliny pravidelně splaskávaly. Politici se však nepoučili a každou z těchto malých krizí léčili další monetární expanzí. V tomto ohledu je pak tím nejlepším lékem na ozdravení ekonomiky nechat krizi plynout a nesnažit se jí zabránit dalšími fiskálními injekcemi. Problém, který byl způsoben nadměrnou expanzí, nelze řešit expanzí novou. Přesto se to děje. Zvláštní na tom je, že existující paralelu na mikroúrovni, tedy řešení osobního dluhu novým dluhem šmahem všichni ekonomové odmítají jako cestu do pekla. Krátkodobým efektem monetární expanze sice může být mírná úleva, avšak v delším horizontu se problém pouze znásobí.

Graf:
Závislost na Evropě Dovoz a vývoz Německa za letošní rok dle skupin zemí

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče