Na povodně mají pojišťovny software

17. ledna 2005, 00:00 - PETR BÝM
17. ledna 2005, 00:00

POJIŠTĚNÍ NEMOVITOSTÍ Česká pojišťovna spustila zkušební provoz interaktivního systému Aquarius. Ten dokáže takřka každé místo v České republice ohodnotit z hlediska povodňového rizika. V důsledku to může zlevnit pojištění

V nejrizikovější záplavové zóně (tedy v pásmu dvacetileté vody) leží také Národní divadlo. Na mapě je znázorněna zelenou barvou. foto: Aquarius.net

POJIŠTĚNÍ NEMOVITOSTÍ Česká pojišťovna spustila zkušební provoz interaktivního systému Aquarius. Ten dokáže takřka každé místo v České republice ohodnotit z hlediska povodňového rizika. V důsledku to může zlevnit pojištění Systém na zjišťování povodňových rizik pojišťovna vyvíjí už od druhé poloviny 90. let. Teprve nyní ho začíná užívat skutečně plošně, tedy na každou novou majetkovou pojistku. Podobný instrument představuje také systém FRAT, jehož vznik vyvolala zajišťovna Swiss Re po moravských povodních v roce 1997. Ten se do praxe postupně zavádí od roku 2003 a používají ho všechny pojišťovací domy na českém trhu, zatímco systém Aquarius dosud pouze Česká pojišťovna. SVĚTOVÝ PRIMÁT „Jsme první zemí na světě, kde se takový systém po dohodě všech pojišťoven využívá,“ říká Vladislav Hančil z České pojišťovny, kde vede referát řízení rizik. Tento primát není odrazem výjimečných technických či jiných kvalit českého pojišťovnictví, ale především výsledkem finančních tlaků. V žádné jiné evropské zemi prostě záplavy nevyvolaly takové materiální ztráty, které by vytvoření a užívání podobného systému ekonomicky opravňovaly. Geografické informační systémy (GIS) jsou krátce řečeno informační databáze, kde jsou informace vázány na zeměpisné souřadnice, tedy šířku a délku. Kvalita a užitečnost jakéhokoli takového systému závisí na dvou faktorech: věrohodnosti informací přiřazovaných ke konkrétním místům zemského povrchu a úrovni, respektive „jemnosti“ geografického rozlišení. „Na systému jsme začali pracovat samostatně. Iniciativa Swiss Re a České asociace pojišťoven ale nakonec - ve spolupráci se společností Multimedia Computer - vedla ke vzniku systému FRAT , který je rovněž cenným nástrojem,“ líčí vznik nebo vývoj historicky prvního domácího nástroje na oceňování povodňových rizik Vladislav Hančil. ŘEKNI MI, KDE BYDLÍŠ

FRAT (Flood Risk Assesment Tool) je krátce řečeno elektronická mapa vybraných částí Česka v měřítku 1:10 000. Výškové rozlišení (vrstevnice) se uvádí po deseti metrech. To je v zásadě nejdůležitější parametr, protože právě výškový profil území definuje úroveň jeho ohrožení při záplavách. FRAT mapuje 160 největších měst a na jejich území souřadnice adres, respektive budov včetně zákresu jejich vchodů. K nim jsou přiřazeny informace o rozsahu případných povodní, a to na úrovni 400. 250. 100. 50. a dvacetileté vody. Podle záplavových čar jsou pak vymezeny rizikové zóny - a podle nich je vyměřováno pojistné. FRAT rozlišuje celkem šest zón (šestou představuje samotný říční tok). „Sazbou rozlišujeme pouze zónu 1 a zónu 2-5. Navýšení nad sazbu nejméně rizikové zóny 1 je zhruba 50 procent, v zóně největšího rizika pojištění proti povodním zásadně nesjednáváme,“ popisuje praxi Milan Káňa z Allianz. Dominantní hráč trhu - Česká pojišťovna - postupuje obdobně. „Tam, kde byly v posledních deseti letech povodně jedenkrát, sazbu zvyšujeme až dvojnásobně, kde dvakrát, tam už proti záplavám nepojišťujeme,“ říká Richard Kapsa, ředitel jejího komunikačního odboru. „Je to mravenčí práce, při které se kombinuje mnoho informačních zdrojů,“ komentuje vytváření informačního základu - tedy zmapování teritoriálního rozsahu povodní - Vladislav Hančil. Česká pojišťovna postupuje dále a na dokonalejším softwarovém základu vytváří „jemnější“ systém. Cílem je mít na jedné straně více adresných míst, na straně druhé maximálně přesné vytyčení záplavových linií. V databázi FRAT bylo 800 tisíc adres, Aquarius jich má už 2,5 milionu. Zmapováno je také více vodních toků, přesně 30 tisíc kilometrů. Přesnější je i rozlišení výškové, které se posunulo do řádu metrů. Naproti tomu - po zkušenostech s používáním FRAT a jeho šesti zónami - má systém pouze tři pásma: od nejrizikovějšího až po maximální záplavovou čáru.

ŠPATNÁ ZPRÁVA PRO KLIENTY?

Povodňová aplikace není samozřejmě jedinou možnou - už dnes mají pojišťovny v GIS zachyceny i další faktory, jako například riziko vichřic, krádeží či zemětřesení, uvažuje se i o zmapování ekologických zátěží. Proto také o věc projevují zájem i jiné instituce, třeba telekomunikační nebo rozvodné společnosti. Zdokonalování těchto systémů a širší používání bude nepochybně pokračovat - pojišťovny na tom totiž mohou jedině vydělat. „Předpokládáme, že aplikace systému Aquarius nám přinese roční úspory v řádu desítek milionů korun, a to zejména na nižších poplatcích zajistitelům,“ říká Miroslav Matocha, náměstek ČP pro zajištění. Také podle Milana Káni představuje FRAT pro pojišťovny ekonomický přínos: „Pomáhá pojišťovně v řízení rizik a na objektivní základ staví stanovení pojistného. Dosud jsme byli odkázáni pouze na přiznání dřívějších povodní ze strany klienta. GIS brání tomu, aby nás klienti klamali (alespoň co se povodní týká) a díky tomu získávali pojištění neoprávněně levně.“ Zejména soukromá klientela ovšem právě tyto dopady nijak nadšeně nevítá. „Několik klientů - když jsme využili GIS - se rozhodlo, že změní pojišťovnu. Pak se zase vrátili, protože dnes ho mají všude,“ říká Káňa. N a první pohled je to pro klienty špatná zpráva. Sekundárně by ovšem kvalitnější oceňování rizika mělo přinést prospěch i jim. Pojišťovny budou mít méně pojistných událostí, budou vyplácet nižší náhrady a díky tomu by produkty mohly prodávat levněji. Nakonec je třeba dodat, že aplikace systémů GIS trh nijak nerozvrátila.

* POVODNĚ A POJIŠTĚNÍ

Českou republiku postihly v posledním desetiletí dvě velké povodně. V roce 1997 byla zasažena hlavně Morava a východní Čechy, kde celkové škody činily 63 miliard korun, z toho pojišťovny uhradily 15,4 procenta. V roce 2002, kdy byla zaplavena značná část území Čech, už pojišťovny uhradily ztráty na majetku za 37,1 miliardy, což představovalo více než polovinu celkových materiálních škod (celkem jsou odhadovány na 73 miliard). Do poloviny minulého roku bylo vyřízeno 99 procent souvisejících pojistných událostí.

Povodně způsobily obrovské škody i v pražském Karlíně.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče