Na podvody krize nedolehla

28. června 2010, 15:32 - Jan Schneider
28. června 2010, 15:32

Dle průzkumu Ernst & Young úsporná opatření oslabila odolnost firem vůči korupci

Ovlivnila ekonomická krize závažnou hospodářskou trestnou činnost? Jak se promítla do schopnosti firem jí odolávat? Jaká rizika vznikají při snaze firem obnovit hospodářský růst? Jsou na ně připraveny? V čem se vývoj v České republice liší? Co nového v tomto kontextu přináší nový britský antikorupční zákon?

Dílčí a nesystematické reakce Na tyto otázky odpovídá zpráva o průzkumu, který provedla u významných společností v 36 zemích světa poradenská firma Ernst & Young. Jeho závěry vycházejí z názorů více než 1400 šéfů odborů finančních, právních, vnitřního auditu a compliance. Tedy vedoucích zaměstnanců, kteří mají v popisu práce zamezit škodám způsobeným podvodným jednáním a korupcí. V době krize přibylo závažných případů podvodů a korupce. Celosvětově průzkum ukázal, že v posledních dvou letech jimi bylo postiženo šestnáct procent společností (viz Počet firem postižených v roce 2009 podvodným jednáním). Významné jsou lokální rozdíly v jejich výskytu. A nebudou vysvětlitelné pouze rozdílnou mírou zdrženlivosti – autocenzury – v konkrétní kulturní oblasti. Varovný je nárůst těchto případů zejména v západní Evropě. V ní se počet postižených firem za poslední dva roky zdvojnásobil. Reakce firem na zvýšené riziko podvodů jsou, obecně vzato, pouze dílčí a nesystematické. Krizí vynucené rozpočtové škrty jsou jen jedním z důvodů. Vedení firem totiž často podceňují přínos a přeceňují náklady koncepčního posilování firemní rezistence vůči podvodům. Vrcholný management často naříká, že jen malý počet vedení firem rozumí nezbytnosti budovat komplexní firemní kulturu, jež je nejlepší prevencí proti podvodům. Je to nářek často na špatném hrobě. Největší překážkou efektivní činnosti vnitřního auditu firem jsou totiž nezřídka právě sama jejich vedení. Zhruba čtvrtina dotázaných firem zašla v úsporných opatřeních natolik daleko, že víc než rok nevyhodnocovala rizika podvodu a firemních protiopatření (viz Četnost vyhodnocení rizika podvodu firmami). Za kvalifikovaně připravenou je přitom označována společnost, která má jasně definovaný reakční plán. Ten obsahuje zejména metodiku oznamování incidentů a jejich vyhodnocení, zásady formování vyšetřovacích týmů pro různé druhy událostí, odpovědnost za hloubkové analýzy případů a transparentní procesy následných disciplinárních opatření. A stanoví i taktiku obranných kroků, je-li třeba bleskově odhadnout rozsah a důsledky události, zamezit dalším škodám a především vyhodnotit a zajistit důkazy.

Spěchat pomalu Mnoho firem si chce po období půstu rychle spravit apetit. Nejsnadnější příležitosti poskytují jako vždy poměrně rizikové oblasti. Alarmující však je, že firmy provádějí due diligence (akviziční prověrky) výrazně méně často jak před fúzemi či nákupy, tak zejména po nich. To v důsledku představuje vyšší riziko trestněprávních incidentů a dopady v oblasti osobní odpovědnosti manažerů. Z toho vyplývají jejich zvýšené obavy, neboť nejlépe vědí, jak finanční škrty v době krize oslabily kapacity interního auditu a další kontrolní mechanismy. Vyšší stres ve formě obav z osobní trestní odpovědnosti za firemní aktivity přiznává celosvětově polovina manažerů, v Česku dokonce dvě třetiny. Tuto skutečnost ovlivňuje i určitá skepse, pokud jde o účinnost budování firemní protikorupční kultury, a jež je vlastní zejména středoevropským a východoevropským manažerům. Týká se interního vzdělávání, osvěty, kodifikace firemní protikorupční politiky a podpory aktivního oznamování protikorupčního jednání – takzvaného whistleblowingu. Skepse možná vychází i z faktu, že efektivní firemní protikorupční politika spočívá v příkladu významných osobností z vedení vlastní firmy i z veřejného života, byznysu a politiky. Tyto vzory by měly být přesvědčivými, svůdnými a následováníhodnými příklady – že jednat férově je moderní, „cool a in“. A že se to v budoucnu vyplatí.

Litera, nebo smysl? V Česku manažeři spoléhají spíš na prosté plnění litery zákonů a nařízení a předpisů. Ty však nemohou postihnout a předvídat všechny situace. Navíc se takový přístup rychle formalizuje a jeho účinnost klesá. Řečeno jinak, jde o preferování heteronomní etiky založené na vnějších zákonech a nařízeních. Rozvoji autonomní etiky vycházející z pevného vnitřního přesvědčení lidí, že se má jednat férově, není přikládán valný význam. „Sebedokonalejší pravidla a postupy nemohou fungovat, aniž by vedení firmy jasně a otevřeně podporovalo firemní kulturu s nulovou tolerancí k podvodům a korupci,“ upozorňuje Magdalena Souček, vedoucí partnerka Ernst & Young v České republice. A dodává: „Češi v tomto ohledu spíše spoléhají na oficiální organizační strukturu, než aby byli ochotni přebírat osobní odpovědnost a aktivní roli v odhalování korupčních praktik nebo podvodného jednání. Informační telefonní linky či e-mailové adresy pro oznámení zmíněných praktik jsou v českých firmách v mnoha případech pouhou formalitou.“ Můžeme se ptát na roli, kterou hraje negativní dopad středoevropského babrání se v lustracích. To začíná – bez pozitivního výsledku – negativně ovlivňovat již druhou „porevoluční“ generaci, která již v podstatě vůbec neví, o co jde. Bude-li hon na „práskače“ pokračovat, nebude možné se divit tomu, že i whistlerblowerské firemní linky zůstanou němé. A o aktivním vystupování proti nepravostem vyžadujícím osobní nasazení a statečnost se v anonymizující internetové atmosféře může lidem jen zdát. Ale ve špatných snech.

Britská avantgarda Magdalena Souček uvádí jako poslední příklad rázného přístupu k trestání podvodného a korupčního jednání nedávno přijatý britský zákon o úplatkářství – The Bribery Act –jímž by se mohly nechat ovlivnit i evropské legislativy. Jeho přijetí si vynutil značný nárůst počtu a závažnosti případů korupce a podvodů. Zákon sjednotil a přeformuloval fragmenty zákonů pojednávající tuto oblast, přičemž některé byly více než sto let staré. Vyjadřuje nový přístup britského království ke stíhání korupce. Tento zákon jde dál než srovnatelný americký The Foreign Corrupt Practices Act. Týká se totiž jakéhokoli případu úplatkářství. A bez ohledu na to, zda je v případu účasten státní úředník. Řečeno jinak, vztahuje se na veřejnou i privátní sféru. Trestné je nabízení i braní úplatku. Dalším trestným činem je korupce cizího státního úředníka. Největší novinkou je definování trestného činu právnické osoby, jímž je selhání v prevenci korupce. Stanovuje odpovědnosti správních rad a následné pokuty, jejichž výše je neomezená! Zákon postihuje i činnost třetích osob jednajících ve prospěch konkrétní právnické osoby. Jedinou obranou britských společností je zavedení adekvátní protikorupční procedury. A výkladová směrnice k zákonu stanovuje vysokou úroveň těchto opatření. Ta totiž nesmějí být v případě mimobritských poboček britských podniků ovlivněna, řečeno diplomaticky, takzvanou místní kulturou a zvyklostmi. Směrnice se dále zabývá „pomocnými“ a „usnadňujícími“ platbami, problematikou darů, bezplatného pohoštění a ubytování, politických příspěvků, lobbingu a dalšími okrajovými, dosud „příjemně“ děravými oblastmi různě formulovaných finančních toků. Nová česká sněmovno, máš mnoho a rychle co studovat, sepisovat, navrhovat a projednávat. Jen aby z toho zase nevzešla nějaká bezzubá utrápenost!

Graf 1: Počet firem postižených v roce 2009 podvodným jednáním (v %)* Otázka: Má vaše firma za poslední dva roky zkušenost se závažným podvodem? Celý svět *16 Západní Evropa *21 Jižní a Střední Amerika *21 Blízký východ a Afrika *18 Střední a východní Evropa *14 Japonsko *12 Severní Amerika*9 Dálný východ*8 Austrálie *8

Stejný průzkum v roce 2008 *13

Pozn.: Na celém světě odpovídalo 1409 společností. Ve střední a východní Evropě 353, na Dálném východě 150, v Japonsku 50, Jižní a Střední Americe 110, na Blízkém východě a Africe 152, v Severní Americe 102, Austrálii 52 a v západní Evropě 450. V roce 2008 se průzkumu zúčastnilo 1186 společností. Pramen: Ernst & Young

Koláčový graf 2: Četnost vyhodnocení rizika podvodu firmami (v %) Otázka: Kdy vaše firma naposledy vyhodnotila rizika podvodu?

44 před méně než šesti měsíci 20 mezi šesti měsíci a rokem 11 před více než rokem 15 nikdy 10 nevím

Pramen: Ernst & Young

Tabulka: Geografické rozložení četnosti firem, které rizika podvodu vůbec nevyhodnotily (v %)

Celý svět *15 Severní Amerika *7 Jižní a Střední Amerika *6 Západní Evropa *10 Střední a východní Evropa *20 Blízký východ a Afrika *15 Dálný východ *25 Austrálie *6 Japonsko *30

Pramen: Ernst & Young

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče