Na památky chybějí miliardy korun

12. března 2007, 00:00 - (čtk)
12. března 2007, 00:00

ŠANCE PRO INVESTORY Zatímco některé památky v Plzeňském kraji se dočkaly pomoci a záchrany, jiné vzácné klenoty architektury dospěly až na okraj zkázy. Obce proto hledají investory a provozovatele. Města v Plzeňském kraji nebudou mít asi nikdy k dispozici tolik peněz, aby mohla bez problému opravit všechny památky, které to potřebují.

ŠANCE PRO INVESTORY Zatímco některé památky v Plzeňském kraji se dočkaly pomoci a záchrany, jiné vzácné klenoty architektury dospěly až na okraj zkázy. Obce proto hledají investory a provozovatele. Města v Plzeňském kraji nebudou mít asi nikdy k dispozici tolik peněz, aby mohla bez problému opravit všechny památky, které to potřebují. Radnice i krajský úřad vydávají každoročně na záchranu a opravy miliony korun z vlastních rozpočtů, spoléhají se i na dotace a granty. V téměř neřešitelné situaci se ale ocitají malá sídla, která vlastní velké památky v havarijním stavu, mnohdy zdevastované za minulého režimu. Spoléhají na pomoc státu nebo na to, že se jim podaří najít investory a provozovatele. Miliardové náklady by si vyžádaly opravy zchátralých kostelů v plzeňské diecézi. V PLZNI ZACHRÁNILI DESÍTKY PAMÁTEK

„Není tady žádný investor, který připravuje demolici památky, nemusím se třást, že by se nějaká památka zrušila a myslím, že nehrozí, zaniknutí památky kvůli expanzi obchodních domů,“ říká šéf památkového odboru plzeňského magistrátu Petr Marovič. V Plzni podle něj také není žádný památkový objekt, který by byl v havarijním stavu a hrozil zřícením. Přitom po revoluci v roce 1989 bylo v Plzni 42 památek s vyhlášeným havarijním stavem, kde hrozilo i zřícení.

Podle Maroviče je však mezi vlastníky památkových objektů jen asi 15 procent takových, kteří mají o objekt skutečný zájem, chtějí mu vrátit původní slávu a s památkáři se o úpravách vůbec nedohadují a plně respektují jejich názor.

Jednou z největších investicí města v minulých letech je rekonstrukce Měšťanské besedy, která se prováděla postupně od roku 1999 a vrátila secesní budově její původní podobu. Zbývá dokončit poslední etapu. Dalšími miliony Plzeň v minulých letech přispěla církvi na opravy františkánského kláštera. Loni město dokončilo několikamilionové opravy budovy divadelních skladů - památkové stavby architekta Hanuše Zápala z roku 1924. Rozsáhlé opravy skončily loni také na jedné z dominant centra Plzně - sto let staré novorenesanční budově právnické fakulty.

KOSTELY NA PRODEJ

Kritický stav některých památek a nedostatek peněz na jejich opravy donutil loni plzeňské biskupství k úvahám o prodeji některých zchátralých kostelů. Seznam nabízených objektů je k dispozici na internetové stránce www.fary.net. Jde například o barokní faru v Chudenicích na Klatovsku, pozemek v Boněnově na Tachovsku, dům v Dnešicích na Plzeňsku či chalupu v Hyršově na Domažlicku. Ceny většinou činí jen několik set korun, nutné jsou však zásadní rekonstrukce. Podle mluvčí biskupství Aleny Ouředníkové vynakládá diecéze na území Plzeňského a Karlovarského kraje ročně na údržbu a opravu svých památek zhruba 30 milionů korun. Přitom by bylo třeba nejméně třikrát více. Na území diecéze je kolem 440 kostelů, z toho 20 zřícenin, přes 50 je v havarijním stavu a 150 ve velmi špatném stavu. Na opravu všech památek v diecézi chybějí biskupství téměř čtyři miliardy korun.

SYNAGOGA: ZÁCHRANA NA POSLEDNÍ CHVÍLI

Doslova na poslední chvíli se podařilo zachránit unikátní horskou synagogu v Hartmanicích na Klatovsku. Více než 120 let stará stavba dlouho chátrala. Když ji v roce 2002 koupilo a o rok později začalo opravovat občanské sdružení Památník Hartmanice, byla na spadnutí. Oprava stála asi sedm milionů korun - přispěl stát, Česko-německý fond budoucnosti, nadace a firmy. Loni se synagoga otevřela lidem, o pár měsíců později ji ministerstvo kultury prohlásilo kulturní památkou.

NA KLÁŠTERY CHYBĚJÍ STOVKY MILIONŮ

Chátrající památky jsou nemalou zátěží pro rozpočty zejména menších měst a obcí. Starý Plzenec u Plzně, kterému patří dominanta kraje, hrad Radyně, investoval do opravy havárií postupně přes 20 milionů korun, stejnou sumu dal i stát.

Až na stovky milionů se odhadují rekonstrukce rozsáhlých klášterních komplexů v Chotěšově na Plzeňsku a Pivoni na Domažlicku. Klášter v Chotěšově byl v roce 2003 zařazen mezi stovku nejvíce ohrožených památek světa. Kláštera v Pivoni se ujalo občanské sdružení, které několik let odstraňovalo havárie, včetně zříceného křídla, další roky zaberou úpravy do využitelné podoby.

Peníze pro zámecký komplex Zelená Hora u Nepomuku hledá i malá vesnička Klášter. „Investujeme ročně z vlastních peněz 300 tisíc korun, zhruba jedním milionem přispívá pravidelně ministerstvo kultury,“ uvedl loni starosta Pavel Rota. Peníze stačí jen na nejnutnější opravy a havárie. Obec se zámek marně snaží pronajmout. Na solidního partnera zatím neměla štěstí.

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Potřebuje Fed skutečně snižovat svoji bilanci?
Porovnání cen másla v roce 1985 a 2017. Proč stojí máslo 50 Kč?
Adopce vs. pěstounská péče: svěří vám úřady dítě do péče?
Proč je v Česku drahé volání?
OSVČ a výdajový paušál v praktických příkladech
Auta
Reálná spotřeba Bugatti Chiron? Není tak strašná, jak by se…
Rolls-Royce Phantom: Vlastní platforma, přes 130 kg zvukové izolace a komfort létajícího koberce
Kvíz na pátek: Poznáte auta podle fotografie?
Toužíte po luxusní prémiové ojetině? Kalkulace nákladů vás vrátí zpět na zem
Do prodeje jde velmi speciální Honda NSX. Zájemci za ni dají minimálně 12 milionů
Technologie
Microsoft ruší servisní kanály Current Branch a Current Branch for Business [Windows 10]
Konec řízené distribuce. Creators Update byl vypuštěn na všechna kompatibilních zařízení
Ryzen Threadripper byl „delidován“ na videu. Uvnitř se schovává překvapení
WhatsApp stále roste. Denně jej používá miliarda lidí, proteče jím 55 miliard zpráv
USB 3.2 se představuje. Zrychlí na 20 Gb/s i se starými kabely, mohlo by přijít už brzy
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít