Na památky chybějí miliardy korun

12. března 2007, 00:00 - (čtk)
12. března 2007, 00:00

ŠANCE PRO INVESTORY Zatímco některé památky v Plzeňském kraji se dočkaly pomoci a záchrany, jiné vzácné klenoty architektury dospěly až na okraj zkázy. Obce proto hledají investory a provozovatele. Města v Plzeňském kraji nebudou mít asi nikdy k dispozici tolik peněz, aby mohla bez problému opravit všechny památky, které to potřebují.

ŠANCE PRO INVESTORY Zatímco některé památky v Plzeňském kraji se dočkaly pomoci a záchrany, jiné vzácné klenoty architektury dospěly až na okraj zkázy. Obce proto hledají investory a provozovatele. Města v Plzeňském kraji nebudou mít asi nikdy k dispozici tolik peněz, aby mohla bez problému opravit všechny památky, které to potřebují. Radnice i krajský úřad vydávají každoročně na záchranu a opravy miliony korun z vlastních rozpočtů, spoléhají se i na dotace a granty. V téměř neřešitelné situaci se ale ocitají malá sídla, která vlastní velké památky v havarijním stavu, mnohdy zdevastované za minulého režimu. Spoléhají na pomoc státu nebo na to, že se jim podaří najít investory a provozovatele. Miliardové náklady by si vyžádaly opravy zchátralých kostelů v plzeňské diecézi. V PLZNI ZACHRÁNILI DESÍTKY PAMÁTEK

„Není tady žádný investor, který připravuje demolici památky, nemusím se třást, že by se nějaká památka zrušila a myslím, že nehrozí, zaniknutí památky kvůli expanzi obchodních domů,“ říká šéf památkového odboru plzeňského magistrátu Petr Marovič. V Plzni podle něj také není žádný památkový objekt, který by byl v havarijním stavu a hrozil zřícením. Přitom po revoluci v roce 1989 bylo v Plzni 42 památek s vyhlášeným havarijním stavem, kde hrozilo i zřícení.

Podle Maroviče je však mezi vlastníky památkových objektů jen asi 15 procent takových, kteří mají o objekt skutečný zájem, chtějí mu vrátit původní slávu a s památkáři se o úpravách vůbec nedohadují a plně respektují jejich názor.

Jednou z největších investicí města v minulých letech je rekonstrukce Měšťanské besedy, která se prováděla postupně od roku 1999 a vrátila secesní budově její původní podobu. Zbývá dokončit poslední etapu. Dalšími miliony Plzeň v minulých letech přispěla církvi na opravy františkánského kláštera. Loni město dokončilo několikamilionové opravy budovy divadelních skladů - památkové stavby architekta Hanuše Zápala z roku 1924. Rozsáhlé opravy skončily loni také na jedné z dominant centra Plzně - sto let staré novorenesanční budově právnické fakulty.

KOSTELY NA PRODEJ

Kritický stav některých památek a nedostatek peněz na jejich opravy donutil loni plzeňské biskupství k úvahám o prodeji některých zchátralých kostelů. Seznam nabízených objektů je k dispozici na internetové stránce www.fary.net. Jde například o barokní faru v Chudenicích na Klatovsku, pozemek v Boněnově na Tachovsku, dům v Dnešicích na Plzeňsku či chalupu v Hyršově na Domažlicku. Ceny většinou činí jen několik set korun, nutné jsou však zásadní rekonstrukce. Podle mluvčí biskupství Aleny Ouředníkové vynakládá diecéze na území Plzeňského a Karlovarského kraje ročně na údržbu a opravu svých památek zhruba 30 milionů korun. Přitom by bylo třeba nejméně třikrát více. Na území diecéze je kolem 440 kostelů, z toho 20 zřícenin, přes 50 je v havarijním stavu a 150 ve velmi špatném stavu. Na opravu všech památek v diecézi chybějí biskupství téměř čtyři miliardy korun.

SYNAGOGA: ZÁCHRANA NA POSLEDNÍ CHVÍLI

Doslova na poslední chvíli se podařilo zachránit unikátní horskou synagogu v Hartmanicích na Klatovsku. Více než 120 let stará stavba dlouho chátrala. Když ji v roce 2002 koupilo a o rok později začalo opravovat občanské sdružení Památník Hartmanice, byla na spadnutí. Oprava stála asi sedm milionů korun - přispěl stát, Česko-německý fond budoucnosti, nadace a firmy. Loni se synagoga otevřela lidem, o pár měsíců později ji ministerstvo kultury prohlásilo kulturní památkou.

NA KLÁŠTERY CHYBĚJÍ STOVKY MILIONŮ

Chátrající památky jsou nemalou zátěží pro rozpočty zejména menších měst a obcí. Starý Plzenec u Plzně, kterému patří dominanta kraje, hrad Radyně, investoval do opravy havárií postupně přes 20 milionů korun, stejnou sumu dal i stát.

Až na stovky milionů se odhadují rekonstrukce rozsáhlých klášterních komplexů v Chotěšově na Plzeňsku a Pivoni na Domažlicku. Klášter v Chotěšově byl v roce 2003 zařazen mezi stovku nejvíce ohrožených památek světa. Kláštera v Pivoni se ujalo občanské sdružení, které několik let odstraňovalo havárie, včetně zříceného křídla, další roky zaberou úpravy do využitelné podoby.

Peníze pro zámecký komplex Zelená Hora u Nepomuku hledá i malá vesnička Klášter. „Investujeme ročně z vlastních peněz 300 tisíc korun, zhruba jedním milionem přispívá pravidelně ministerstvo kultury,“ uvedl loni starosta Pavel Rota. Peníze stačí jen na nejnutnější opravy a havárie. Obec se zámek marně snaží pronajmout. Na solidního partnera zatím neměla štěstí.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče