Na ochranu spotřebitele kladou v EU velký důraz

10. března 2003, 00:00 - Michaela Klečková, mkleckova@yahoo.com
10. března 2003, 00:00

Zvláštní pozornost je věnována zejména bezpečnosti potravin, léků a hračekEvropské směrnice upravují právo na ochranu zdraví a bezpečnosti spotřebitele, právo na ochranu jeho hospodářských zájmů, právo na náhradu utrpěné škody, právo na informace a právo na řádný soudní proces.

Zvláštní pozornost je věnována zejména bezpečnosti potravin, léků a hraček

Evropské směrnice upravují právo na ochranu zdraví a bezpečnosti spotřebitele, právo na ochranu jeho hospodářských zájmů, právo na náhradu utrpěné škody, právo na informace a právo na řádný soudní proces. Česká legislativa už je v této oblasti z velké části sladěna s evropskými požadavky.

Hlavním smyslem směrnic hájících zájmy spotřebitelů je ochrana jejich zdraví, bezpečnosti a hospodářských zájmů. Jejich dodržování je základním předpokladem volného pohybu zboží. Znamená to, že výrobce z kterékoli členské země, jehož výrobky splňují požadavky na ochranu spotřebitele, může své zboží volně exportovat do všech zemí společenství a ty nemají právo jeho výrobky odmítnout. Za základní ustanovení s obecnou platností je považována především směrnice o všeobecné bezpečnosti výrobků, která zavazuje výrobce a distributory uvádět na trh jen bezpečné výrobky a důsledně upozorňovat na možná rizika v přiložených návodech. V ČR platí zákon o obecné bezpečnosti výrobků od 1. července 2001. Za bezpečný se považuje pouze výrobek, který při správném nebo předvídatelném používání nepředstavuje žádné nebo jen minimální nebezpečí. Spolu s výrobkem musí spotřebitel obdržet průvodní dokumentaci, tedy návod na montáž, uvedení do provozu, používání, údržbu a likvidaci výrobku, a to v češtině. Výrobce, dovozce a distributor mají nejen povinnost uvádět na trh bezpečné výrobky, ale také stáhnout z trhu výrobky, které bezpečné nejsou. Pokud to neudělají a je-li tím ohrožen život, zdraví nebo majetek, může jim být udělena pokuta až do výše 20 milionů korun. Kromě směrnice o všeobecné bezpečnosti výrobků existuje také řada dílčích předpisů, které se týkají zejména technických požadavků na výrobky (např. na tlakové nádoby, hračky, strojní zařízení, prostředky osobní ochrany, lékařské přístroje nebo plynové spotřebiče).

Zpracovatelské podniky mají nejistou budoucnost

Zejména v posledních letech je v důsledku výskytu nemoci šílených krav a dalších epidemií zaváděno stále větší množství předpisů o bezpečnosti potravin. Reguluje se zejména používání přídatných látek, extrakčních rozpouštědel, zbytků pesticidů a veterinárních léčiv. Další opatření se týkají kojenecké výživy, ozařovaných potravin, biologických produktů, geneticky modifikovaných potravin atd. Komisař pro zdraví a ochranu spotřebitelů David Byrne předložil v únoru návrh na další zpřísnění kontroly nezávadnosti potravin a krmiv, který zatím čeká na projednání. Přestože představitelé Evropské unie hodnotí Českou republiku jako nejlépe připravenou kandidátskou zemi v oboru potravinářské výroby, standardy EU stále nesplňují desítky potravinářských provozů na zpracování živočišných produktů. Padesát dva české podniky požádaly Unii o tříleté přechodné období pro přizpůsobení se standardům, další stovky provozů však zřejmě nestačí do našeho vstupu požadavkům vyhovět. Řada podniků zpracovávajících zejména masné a mlékárenské výrobky tak zřejmě zanikne. Malí zpracovatelé z odlehlých oblastí, kteří nedodávají své produkty velkým obchodním řetězcům, pravděpodobně vstup do EU přežijí i v případě, že standardy splňovat nebudou. Podle odborníků ale stačí další vlna paniky kvůli nemoci, jako je BSE, a míra tolerance se prudce sníží.

Za bezpečnost produktu odpovídá výrobce

Výrobce je povinen informovat spotřebitele co nejúplněji o správném používání výrobku a o veškerých rizicích, které mohou při neopatrném zacházení s produktem nastat. V opačném případě se mu může stát, že po něm bude spotřebitel požadovat náhradu škody za poškození zdraví nebo majetku. To samé se mu může stát v případě, že spotřebiteli vznikla škoda v důsledku konstrukční nebo výrobní vady. Odpovědnost za škodu způsobenou vadou výrobku upravuje v ČR občanský zákoník (při škodě nižší než 5000 Kč) a zákon o odpovědnosti za škodu (při větší újmě). Pro spotřební zboží platí v ČR od 1. ledna 2003 dvouletá záruční doba. Pokud se v této lhůtě projeví na výrobku závada, má spotřebitel nárok na bezplatnou opravu, výměnu zboží za bezvadné, přiměřené snížení kupní ceny, anebo odstoupení od smlouvy. Zákon o ochraně spotřebitele ukládá prodávajícímu povinnost spotřebitele řádně informovat o rozsahu, podmínkách a způsobu uplatnění odpovědnosti za vady výrobků a služeb (tj. „reklamaci“), včetně údajů o tom, kde lze tuto reklamaci uplatnit, a o provádění záručních oprav. Současně má prodávající povinnost při ukončení činnosti v provozovně informovat živnostenský úřad o tom, kde lze vypořádat případné závazky. Evropské směrnice dále chrání spotřebitele v případě nepřiměřených smluvních podmínek ze strany prodejce, tedy takových podmínek, které výrazně spotřebitele znevýhodňují. V takovém případě se spotřebitel může domáhat uznání neplatnosti smlouvy. Předpisy upravují také pravidla pro poskytování spotřebitelských úvěrů, pro podomní obchod, uzavírání smluv na dálku, prodávání zájezdů, dlouhodobé užívání rekreačních objektů a reklamu. Zájmy spotřebitelů hájí v České republice několik agentur, sdružených do Asociace spotřebitelských organizací. Prostřednictvím těchto organizací se mohou spotřebitelé domáhat svých práv i u soudu.

O čem musí výrobce a prodejce informovat spotřebitele

* zřetelné, nedvojsmyslné a dobře čitelné označení ceny včetně všech daní a poplatků

* podrobný návod na montáž, uvedení do provozu, bezpečné používání, údržbu a likvidaci výrobku v češtině

* seznámení s riziky, které může způsobit neopatrné zacházení s výrobkem

* název výrobku, identifikace výrobce a dovozce

* údaje o hmotnosti, množství nebo velikosti

* označení, z jakého materiálu jsou vyrobeny obaly výrobku a jak s nimi nakládat

* u potravin musí být navíc označeny podmínky skladování, balení, složení výrobku včetně konzervačních látek, barviv, emulgátorů, stabilizátorů atd., datum výroby a spotřeby

* zvláštní předpisy upravují také informace, které musí spotřebiteli poskytnout výrobce motorových vozidel a léků

* podle novely zákona o cenách, která dosud nevstoupila v platnost, budou muset navíc prodejci potravin, prášků na praní, stavebnin a dalšího zboží uvádět nejen cenu za kus, ale také cenu za kilogram, litr či metr výrobku (opatření se však bude týkat jen obchodů s prodejní plochou nad 400 m

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče