Na neukázněné zaměstnance zákony nestačí

02. června 2011, 06:15 - Renata Lichtenegerová
02. června 2011, 06:15

Zneužívání počítačů na pracovišti je stále častější, firmy si nevědí rady. Poptávka po odborných konzultacích v souvislosti s tím roste.

Foto: Profimedia.cz

Digitální svět nedrží krok s tím kamenným. Legislativa zatím vychází vstříc neukázněným zaměstnancům, kteří si s počítačem místo práce hrají. Firmy proto hledají cesty, jak s porušováním pracovní kázně skoncovat, a stále častěji své zaměstnance elektronicky monitorují. Aby v případných soudních sporech se zaměstnanci uspěly, musí postupovat velmi obezřetně a lavírovat mezi nejasnými zákony.

O nekalých aktivitách zaměstnanců ve virtuálním počítačovém světě se zaměstnavatelé dovědí jen obtížně. „Bojí se porušení zákonů, zejména těch vyplývajících z Listiny základních práv a svobod, která je součástí Ústavy ČR. Hranice mezi tím, co je zákonné a co nikoli, je velmi nejasná, často neexistuje vůbec,“ říká Ivan Janoušek, soudní znalec v oblasti informačních technologií působící ve společnosti Apogeo Esteem.

E-mail není dopis

Firma Apogeo Esteem v současné době zaznamenává padesátiprocentní růst zájmu o konzultace v oblasti využívání a zabezpečení informačních technologií. „Letos očekáváme rapidní růst, protože zneužívání výpočetní techniky k soukromým účelům dramaticky roste. Největším problémem je zneužívání pracovní doby, ohrožení zabezpečení firemních dat a zanedbávání pracovních povinností,“ přibližuje situaci Janoušek.

Získat kontrolu nad zaměstnanci v běžném kancelářském prostředí je relativně jednoduché a zákony nabízejí obstojnou ochranu zaměstnavateli i zaměstnancům. Ve virtuálním elektronickém světě však současná legislativa nahrává nepoctivým zaměstnancům. Zatímco například papírovou korespondenci může mít firma plně pod kontrolou, při čtení e-mailů zaměstnanců by mohl management narazit. U papírové korespondence totiž stačí, aby byl na prvním místě adresy uveden název firmy a nikoli zaměstnance, a s obsahem lze pracovat i bez vědomí adresáta. „U e-mailu to tak jednoduché není, ten je podle Úřadu pro ochranu osobních údajů pod ochranou článku 13 Listiny základních práv a svobod, a nelze jej tedy bez vědomí adresáta číst,“ upozorňuje Jan Vojtěch Binder, který ve společnosti Apogeo Esteem působí jako bezpečnostní expert a znalec.

Obsah komunikace hlídat nesmíte

To, že se sociální sítě, hry či videa stávají neodmyslitelnou kratochvílí mnoha zaměstnanců, potvrzuje i analýza společnosti truconneXion. „Nejčastější je zneužívání e-mailu k soukromým účelům. Zaměstnanci rovněž tráví průměrně až jednu hodinu denně mimopracovními aktivitami, nejčastěji na sociálních sítích a on-line nákupy,“ říká Robert Kleiner, ředitel rozvoje společnosti truconneXion.

Zaměstnavatelé nesmějí nicméně při monitorování pracovních aktivit zaměstnanců překročit určité hranice. Pak by se totiž i dobře míněná opatření mohla obrátit proti nim. „Klíčem je mít pod kontrolou činnosti pracovníků, ale neshromažďovat informace nad rámec zákona,“ upozorňuje Jan Vojtěch Binder.

Ideální je podle něho prostřednictvím elektronického monitoringu hlídat jen pracovní aktivity, například sledovat dobu strávenou prohlížením internetových stránek, frekvenci využívání klávesnice nebo počet vytištěných stránek z tiskárny. Vlastní obsah komunikace podle současných zákonů nesmí být monitorován vůbec či jen obezřetně po poradě s odborníky. V případě e-mailů je legitimní monitorovat, s kým zaměstnanec komunikuje a od koho korespondenci přijímá, případně jaké přílohy jsou součástí e-mailu. „Zaměstnavatel má právo vědět, s kým zaměstnanec komunikuje, ale obsah e-mailů standardně monitorován být nesmí. Zaměstnavatel ale může monitorovat, jestli e-mail neobsahuje například odkazy na nebezpečné stránky,“ vysvětluje Binder.

Na začátku je smlouva

Na zneužívání výpočetní techniky je třeba myslet již v pracovních smlouvách. Tam lze jasně definovat práva a povinnosti uživatelů. „Třeba to, že e-mail slouží výlučně pro pracovní korespondenci, že komunikace prostřednictvím ICQ, Skypu či Facebooku není dovolena nebo že není možné na počítače instalovat soukromý software. Smlouva by měla informovat i o monitoringu dodržování zásad komunikace a případných sankcích,“ doručuje Binder. Pokud by zaměstnanec s monitorováním v rámci zákona nesouhlasil, nemusí s ním být uzavřen pracovní poměr.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče