Na leninské cestě k blobu

24. října 2007, 18:57 - (red)
24. října 2007, 18:57

Kapitola C

Střelba z BIS? * Hledá se špion. Zn.: S vlastními informacemi. * Vadí, nevadí? * Chobotnice v Dubaji

Střelba z BIS?

Na budovu BIS bylo vystřeleno, právě když se uvnitř poslanci snažili jejímu řediteli trošku proprat papáníčko. Kulka se však údajně zaryla do stěny úplně jiné budovy, než kde se nalézali poslanci, a to ještě směrem z bisáckého dvora. Střílel-li kdosi původně po poslancích, netrefil přitom ani barák jak kráva. Co kráva, barák jak tři stodoly! Vypadá to nejspíše, že si někdo z poslanců a nakonec i z BISky vystřelil. Jen jestli se ze srandy náhodou teď neřekla pravda! Televize sice snaživě ukazovala okolní vyvýšeniny a kopce, odkud mohla střelba přijít, jenže to byla taková dálka, že by kulka do dvora jen unaveně dolétla a neškodně spadla. Ba ne, panáčkové, aby se kulka do zdi zaryla, to muselo být zblízka, nejspíše ze samotného dvora! Třeba je na tom některý BISon s poslanci podobně, jako byl Göring s kulturou - a při zaslechnutí již jen toho slova sahá po revolveru.
Možná však není tak zle a bude všehovšudy stačit, aby si BISoni a BISonky procvičili zacházení se zbraněmi. Ostatně špion se zbraní, jaká to představa! Jaké jemné metody, jaké vybrané operativní finesy! Jaké potom chcete jiné konce?
A měli bychom ještě jednu verzi, co se týká střelby na budovu BIS. Franta Mrázek vstal z mrtvých!

Hledá se špion. Zn.: S vlastními informacemi

.
Úniku informací z BIS se diví už jenom ti nejzarputilejší optimisté. Pesimisté nás budou naopak utěšovat pozitivní zvěstí: vždyť je to vlastně dobré, protože neuteklo všechno, něco tam prý snad ještě muselo zůstat. A tak se může po Praze vyprávět vtip, že je už jenom jedna horší situace: totiž kdyby se BIS protrhla a zjistilo by se, že tam není nic, co by mohlo ještě vytéct, utéct, ulétnout, ba ani se odplazit. Prostě nula, nic, kuřinec. Ale ono to možná nebude tak špatné, možná, že tam bylo s čím odejít. A když ne s disketou, tak alespoň s hlavou plnou čerstvých zážitků. Na to bychom se ostatně mohli pro všechny případy zeptat nástupce v novinách tolikrát propíraného možného defektora Martina Uhera, pana Jana Procházky, který byl ještě nedávno viděn na odstraněném webového linku: www.czechinvest.org/vykonny-reditel. Nedávno se na nás odtamtud ještě usmíval, nyní stránku zřejmě ze skromnosti odstranil. Usmívá se ale v plné kráse ze zatím ještě neodstraněného linku: http://www.czechinvest.org/jan-prochazka2. Jak dlouho?

Vadí, nevadí?

Obdivovatel Kaplického blobu, historik architektury Zdeněk Lukeš, poskytl Lidovým novinám rozhovor, kde rozdává rozumy, kritizuje Béma; prostě takový strašně hodný, chytrý a správný odborník s dobrým srdcem. Čistý pravdoláskovec. Redaktorka se zeptala, co se stane, když se v případě vypsání nové soutěže na budovu nové Národní knihovny nepodaří do poroty dostat tak renomované architektky, jakými jsou Zaha Hadid a Eva Jiřičná. „Je to skutečně taková ostuda?“ ptá se novinářka.
Lukeš odpovídá: „No, samozřejmě! Je to ostuda!“
Ostuda už byla, když Jiřičná v komisi zasedla. Deset let totiž žila s mužem, jehož projekt zvítězil! Jiřičná jednoduše měla střet zájmu, ale klidně této komisi dokonce předsedala! To se všeobecně ví. Vadí to? V jiných soutěžích, které uspořádá stát, by to vadilo. A komu to vadí, ten je dnes zlý. Ale Lukešovi to nevadilo, nevadí a vadit nebude. To je jako s Leninem. Ten taky žil, žije a bude žít.

Chobotnice v Dubaji

Tvrzení architekta Jana Kaplického o politizaci projektu Národní knihovny je asi stejný plk, jakým by bylo tvrzení, že zelené cosi na letenské terase je paranoidní pomsta Kaplického domovině za to, že mu nebylo umožněno v Československu vystudovat pražskou techniku. (Konečně, Kaplický se po výhře v soutěži netajil tím, že teď se mu dostalo po neúspěchu s technikou po padesáti letech konečně satisfakce.)
V probíhajícím sporu o Národní knihovnu laici versus „odborníci“ zatím vyhrávají laici, kterým se nelíbí páně Kaplického záměr obdařit nás zelenou příšerou „Okem na Prahou“. „Odborníci“ hledají proti „plebejskému vkusu“ pražských zastupitelů tak chabé protiargumenty, jako je stará věc, že cizí architekti po staletí utvářeli tvář Prahy. Ano. Jenže tehdy jsme ty architekty neměli. Teď jich máme hafo. Asi stejně fundovaných, jako jsou ti zahraniční. Podobně jako názor Kaplického, že Praha je plná baroka, které také převyšuje svými rozměry ušlechtilé styly předchozích staletí. A barokizující křivky má přece i jeho zelený blob a nikdo si toho pořádně nevšiml.
Zato je k povšimnutí zásadní věc: Kniha je studnicí poznání a vzdělání, knihovna je její chrám. Co z toho vyjadřuje ideový záměr pana Kaplického? Nic. Zhola nic. Vyvržená chcíplá chobotnice na břeh mořský může ideově podpořit leda tak hrozbu globálního oteplování. Víc se z toho vydolovat nedá.
Změna soutěžních podmínek za pochodu, předsedkyně mezinárodní poroty, kterou byla bývalá letitá milenka pana architekta a trapný mediální lobbing ředitele Národní knihovny Vlastimila Ježka ještě před vyhlášením soutěže (sic!), už jsou jen takové zasmrádající třešinky na dortu výběru vítězného projektu. Takový elegantní projekt amerického architekta Johna Reeda projít nemohl. Splnil zadání soutěžních podmínek, nesplnil však „podmínky“ další, výše uvedené v souvislosti s projektem Kaplického.
Pro útěchu páně Kaplického není potřeba posuzovat jeho projekt tak pesimisticky jako jeho oponenti. Dubaj leží na břehu mořském, má dostatek finančních prostředků a odvahy k těm nejsmělejší architektonickým nápadům. Chobotnice postavená pod vodou u příbřežní čáry by v barvách, tvarech a světelných efektech nejlépe vystihovala ideu zanikajících mořských druhů. Mohlo by to být obří mořské akvárium. Jen by se musely změnit technické parametry vnitřností.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče