Na krizi vydělá přemýšlivý

23. prosince 2008, 00:00 - Libuše Frantová
23. prosince 2008, 00:00

Firmy přicházejí o zakázky, zaměstnanci o práci, podnikatelé sčítají ušlé zisky a připravují se na špatné časy.

Optimisté říkají, že lépe už bylo, pesimisté tvrdí, že bude hůř. Jedinou nadějí pro všechny je, že každá recese jednou skončí.

Ekonomickou krizi nezažívá svět ani Česko poprvé. Zákony trhu jsou neúprosné, zlaté časy konjunktury ani těžká recese nikdy netrvají věčně. Podnikatelé se snaží těžké období co nejlépe přežít. Plánují výrazné omezení výroby i redukci počtu zaměstnanců. Žádný zázračný recept, jak zachránit firmu před dopady krize, neexistuje.

Obecné rady, jak se v době recese chovat, přinesl Profit už v posledním, 52. čísle roku 1993. „Existuje řada receptů, jak zdárně přežít hospodářskou krizi. Všechny jsou na stejné brdo – doporučují ještě úspornější opatření, než dělá konkurence. To ale není nic pro vás, přemýšlivé čtenáře Profitu. Pro vás máme specialitu – naše novoroční Pour féliciter ´94,“ sliboval podnikatelům časopis v článku P.F. 1994 aneb: Na konjunktuře umí zbohatnout každý trouba, na krizi jen přemýšlivý.

„Dopředu upozorňujeme, že naše doporučení je skutečně určeno jen hlavám přemýšlivým. Týká se především těch, kteří až dosud marně hloubají nad otázkou, jak je to možné, že za posledních možná sto let se i po skončení období hospodářské recese vždycky našli takoví, kteří z něj vyšli ne ožebračeni, ale naopak finančně posíleni. Pátrání po kořenech těchto diametrálně odlišných výsledků přineslo úspěch: ti, co dokázali zbohatnout, se za všech okolností chovali podstatně jinak, než se chovala takzvaná racionálně uvažující většina, byli o krok napřed,“ vysvětloval Profit.

Krize nesmete silné a odolné

„Střídání krize a konjunktury tu bylo dávno před Marxem a zůstalo nám i století po jeho smrti, byť ne vždy v křišťálově čisté podobě jeho teoretické koncepce. Nám však nejde o jeho teorii, ale především o to ukázat, jak rozhodujících fází cyklu využít pro zbohatnutí. Podmínkou je mít nějaký počáteční kapitál a také ochotu s ním – při podstoupení jistého rizika – rozumně spekulovat,“ upozornil Profit tehdejší čtenáře. Podle analytika České spořitelny Petra Zahradníka je patrné, že článek vznikl už před patnácti lety. „Ale stále platí, že krize všechny nesmete. Nezlikviduje ty silné a odolné, kterých není málo. A navíc jsou profese, které jsou přímo na krizové situace zaměřeny, a mají tudíž žně,“ říká Zahradník.

Platí to například o společnosti M.B.A. Finance, která dnes, kdy mnohé firmy propouštějí, hledá zaměstnance. Zabývá se totiž inkasem pohledávek, tedy oborem, který z krize může profitovat. „Zaznamenáváme zvýšenou poptávku po našich službách napříč obory, nejpatrnější je zájem pojišťoven a splátkových společností. Pojištění je to první, co lidé přestanou platit, pak přijdou problémy se splácením spotřebních úvěrů na vybavení domácností a podobně,“ potvrzuje provozní ředitel společnosti Kamil Kavka. A v budoucnosti očekávají zvýšení počtu žádostí o oddlužení, stejně jako počtu exekucí.

Kdo nechce vydělávat na neštěstí ostatních, může se poučit z patnáct let starých rad, i když tehdejší situace byla trochu jiná než dnes. „Pro jednoduchost předpokládejme, že máme na výběr jen dva trhy, na kterých je možné kapitál umisťovat – na trhu cenných papírů a na trhu úvěrů. První trh si ještě dál omezme jen na trh akcií, protože ten, kdo něco málo ví o zvláštnostech trhu krátkodobých a dlouhodobých obligací, si už případně bude moci příslušné další závěry udělat sám,“ popisoval Profit.

Podnikatel nesmí podléhat stádnímu chování

Článek na konci roku 1993 vycházel ze stavu ekonomiky, který všichni důvěrně znali: „Vládne masová platební neschopnost, a pokud nemáte cash peníze nebo perfektní pověst seriózního partnera, jen málokdo vám zboží prodá. Výroba je i proto na nízkém bodě, firem před bankrotem požehnaně, vládne pesimismus. Firmy propouštějí, šetří se, kde se dá. Bohužel i na mzdách, a tak není divu, že lidé i firmy kupují jen to, co musí. To je přesně vaše chvíle, máte-li aspoň nějaké peníze a snahu je rozmnožit: Investujte je do akcií, které se teď v drtivé většině pořád ještě potácejí na nereálně nízkých cenách. Nenechte se zmást konkurencí nekřesťansky vysokých úroků, které dnes nabízí za váš případný vklad banky. Jejich výška je možná až dvojnásobná proti normálnímu stavu hlavně proto, že banky rychle potřebují zisk ke krytí často pochybných úvěrů a protože čelí dvacetiprocentní inflaci. Ta by ale v letošním roce mohla být jen poloviční než v právě skončeném roce 1993 a úroky určitě půjdou také brzy dolů.“ Z toho je patrné, že před patnácti lety byla situace české ekonomiky trochu odlišná od té dnešní.

„Na rozdíl od současného období, kdy zjevně do fáze zpomalovací vstupujeme, jsme se tehdy po prvním postrevolučním útlumu nadechovali k hospodářskému rozmachu. Naštěstí již nejsou platné ani reakce na pochybné úvěry a dvacetiprocentní inflaci, už dávno nejsme ani ve stavu masové platební neschopnosti. Platby v hotovosti ve velkém rozsahu jsou spíše výjimkou,“ komentuje staré rady Zahradník. „Stále platné je to, že podléhat iracionálnímu stádnímu chování se nevyplácí, stejně jako to, že včasné rozhodnutí je v těchto situacích důležité. Například správně načasovat nákup levných akcií,“ dodává analytik.

Hospodářský růst zase přijde

Profit se věnoval i situaci, jak se chovat v době oživení ekonomiky. I když podle ekonomů přijde nejdříve za rok, mohou se na ni podnikatelé připravit, nebo alespoň těšit. „Začátek hospodářského růstu je za dveřmi konečně i proto, že ekonomika už nemá moc prostoru, kam dál klesat. Výrobní náklady se sníží do té míry, že zboží posílí svou konkurenční schopnost, může zlevnit a začít se více prodávat. To konečně oživí nabídku, a tím i posílí optimismus výrobců. Přispějí k tomu především stavební kapacity, za kterými se bude táhnout had technologických dodávek: třeba u bytů jsou podlahoviny, nábytek, záclony či běžné vybavení pro novou domácnost,“ popisuje konec recese Profit. A to je doba, kdy se prostor pro dobrou koupi akcií zdánlivě rozšíří: „Ceny akcií časem masově a poměrně rychle porostou, přiživovány efektem „stádového“ chování většiny. Ta najednou po krizi procitla a snaží se teď naskočit do rozjíždějícího se rychlíku.Ti chytřejší však už v té době mají z valné části levně nakoupeno a jen tu a tam investují do firmy, jejíž akcie rostou jen velmi váhavě, protože jsou nepovšimnuty stranou hlavního proudu.“

A pak konečně přijde tak očekávaný růst. „Zvyšování hospodářských čísel se stává již všedním jevem statistik. Ceny akcií pořád ještě většinou rostou, poptávka po penězích – a tím i úroky – jakbysmet. Nápor na zdroje vrcholí, optimismus převládá, nikdo si nepřipouští, že tato idyla nemůže trvat věčně. Náš čtenář to však ví a jen tiše sleduje dvě věci: křivku cen akcií „svých“ firem, kdy se objeví náznak zlomu od rychlého k pozvolnějšímu růstu, a dále reakce obchodních bank na změnu měnové politiky centrální banky. Tam sedí profesionálové, kteří – ve snaze nepřipustit přehřátí konjunktury – začínají nenápadně sypat písek do naplno se kroutících obrátek ekonomiky. Pod heslem „Bráníme se hrozbě inflace“ po zlomcích zvyšují primární úrokovou míru a tlačí obchodní banky ke střízlivosti. Náš čtenář však reaguje o něco dříve než ostatní. Razantně se zbavuje akcií a utržené peníze převádí na bankovní konta s delší výpovědní lhůtou – a tomu odpovídajícími úroky. Letmo zkontroluje, oč mu v mezidobí krize-vzestup vzrostlo bankovní konto,“ konstatuje článek. Jenže v takové době už se blíží vrchol konjunktury a s ním opět i zlom. Tempo ekonomického růstu je na maximu a citlivější obory již hlásí krizi v prodeji. „Růst cen akcií se zastavil, některé dokonce poklesly. Rostoucí náklady, zejména na mzdy, na reprezentaci i za půjčované peníze u bank, omezují výnosnost investic, křivka se láme. Poslední šance, kdy je ještě jakás takás naděje za slušné peníze prodat akcie, ale s citelným rizikem, že stejný nápad budou mít prakticky všichni – a nebudou kupci.“

Je třeba přežít příští těžký rok

A teď už skutečně přichází sešup do recese. „Tušení, že vlak konjunktury již ujel, se mění v krutou jistotu i u babičky Vonáskové z Horní Dolní. Klesá poptávka, tržby, zisky, zaměstnanost a taky cena akcií, mocně oklešťovaná těmi, kteří v zoufalé snaze utržit na poslední chvíli ještě aspoň něco vrhají na burzu zbytky balíků akcií a sestupnou cenovou spirálu takto jen dál sešikmují,“ popisuje neveselé období v ekonomice Profit a dodává: Co dělá v tuto chvíli náš přemýšlivý čtenář? Bojuje těžký vnitřní boj, zda už přišel jeho čas vyzvednout peníze z lákavě úročeného bankovního vkladu a dát je na podstatně rizikovější, ale také obvykle výnosnější nákup akcií té firmy, která právě teď prudce sjíždí dolů po cenové skluzavce. Profit mu drží palce,“ uzavírá článek P.F. 1994 aneb: Na konjunktuře umí zbohatnout každý trouba, na krizi jen přemýšlivý. Před začátkem roku 2009 můžeme všem českým podnikatelům jen přát, aby příští, nepochybně těžký rok přežili s co nejmenším množstvím šrámů.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče