Na jižní Moravě půjde na podporu vědy 15 miliard

21. října 2010, 17:10 - TZ, JIC (kráceno)
21. října 2010, 17:10

Důvodem, proč vyspělé regiony podporují znalostní ekonomiku je fakt, že každé kvalifikované pracovní místo vytvoří pracovní příležitost pro několik dalších lidí v navazujících odvětvích. A právě na tento pozitivní efekt se může těšit Brno.

Foto: JIC

Ekonomický růst souvisí se schopností regionálních ekonomik se přizpůsobovat a inovovat. I proto je na jižní Moravě věnováno úsilí vytváření prostředí, které podporuje výzkum, vývoj a inovace. K této strategii přispívá i mezinárodní konference Gate2BrnoBiotech, jejímž cílem je podpora spolupráce mezi akademickou, výzkumnou a podnikatelskou sférou a posílení aplikace nejnovějších výsledků výzkumu v praxi. Konference se koná za podpory mezinárodní sítě Enterprise Europe Network.

Proč je přítomnost špičkových vědecko-výzkumných center tak důležitá? „Kvalitní výzkum a vývoj umožňuje vznik inovativních firem a také přitahuje zahraniční technologické podniky, které jsou závislé na vysoce kvalifikované pracovní síle a lokálním know-how. Takové firmy zpravidla není možné jednoduše přesunout do jiných levnějších lokalit,“ vysvětluje Jiří Hudeček, ředitel Jihomoravského inovačního centra, organizátora konference. Výzkum a inovace se projevují v hospodářském růstu, nárůstu produktivity a ve vytváření nových pracovních míst, nabízejících vyšší mzdy. Jihomoravský kraj má ambici tuto vizi splnit do roku 2013 a zařadit mezi 50 nejinovativnějších regionů Evropy.

V rámci nových vědeckých projektů, které v Brně vznikají, se bude bádat například nad využitím kmenových buněk při uzdravení poškozené srdeční tkáně u pacientů po infarktu myokardu či nad objevem nového genetického mechanismu, který může v budoucnu přispět k vývoji geneticky modifikovaných organismů (GMO) nebo k výzkumu v oblasti zpomalení stárnutí. Srdeční selhání po infarktu myokardu patří stále, přes všechny významné pokroky ve farmakologické i intervenční léčbě, mezi nejčastější příčiny úmrtí ve vyspělých zemích. Pro mnohé pacienty s nejtěžšími formami srdečního selhání stále zůstává jedinou možností účinné dlouhodobé léčby transplantace srdce. Ta však může být poskytnuta pouze asi jedné pětině až desetině pacientů, kteří transplantaci potřebují, a to v důsledku limitovaného počtu dárců orgánů. Lékařský výzkum, na kterém se podílejí i lékaři a vědci z Mezinárodního centra klinického výzkumu FN u svaté Anny v Brně (FNUSA-ICRC), proto přináší pacientům novou naději.

Brněnští odborníci ve spolupráci se špičkovými americkými specialisty z Minnesota Stem Cell Research Institute pracují na vývoji zcela nové technologie kmenových buněk, které se dokážou přeměnit v plnohodnotné buňky lidské srdeční svaloviny a vytvořit myokard, který je zcela shodný s lidským. Existuje naděje, že tato nová technologie kmenových buněk by v budoucnu mohla být využita pro regeneraci či úplnou náhradu poškozených částí srdce, například v důsledku infarktu myokardu, a výrazně tak zlepšit výkon selhávajícího srdce. Vědecký tým z Minnesoty patří k nejlepším na světě v oblasti výzkumu využití kmenových buněk v léčbě závažných kardiovaskulárních, neurologických a onkologických onemocnění. Před dvěma lety se lékařům a vědcům z tamější univerzity podařilo vůbec poprvé v historii vytvořit z jedné kmenové buňky nové bijící myší srdce. Tento výsledek, publikovaný v časopisu Nature, považují mnozí odborníci za malý zázrak.

Díky projektu FNUSA-ICRC mají naši vědci možnost zapojit se do těchto špičkových výzkumů a získat pro Českou republiku přístup ke špičkovým technologiím a znalostem. Čeští pacienti tak budou mít přístup k nejmodernějším způsobům léčby, a to prakticky ve stejném čase, jako pacienti v USA. Nové biomedicínské technologie, na jejichž vývoji se brněnští odborníci podílejí, mohou rovněž sehrát důležitou roli v podpoře rozvoje znalostní ekonomiky v regionu, ČR i EU. Vědci z CEITECu objevili nový způsob pro studium genetické stability

Brněnští vědci z CEITECu objevili doposud neznámý genetický mechanismus. Objev může v budoucnu přispět k vývoji geneticky modifikovaných organismů, nových postupů v léčbě onkologických onemocnění a k pochopení procesů vedoucích ke zpomalení stárnutí. Novinkou je objev dalších, doposud neznámých funkcí chromatinu, který je tvořen nukleovou kyselinou DNA a bílkovinami. Na tento objev přitom vědci narazili díky pozorování oblíbené pokusné rostliny molekulárních botaniků - huseníčku (Arabidopsis thaliana), která měla jako první rostlina kompletně přečtenou dědičnou informaci. Huseníček je pro genetiky zabývající se flórou tím, čím je myš mezi savci, tedy ideálním pokusným organismem.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče