Na jednom místě a přesto na výlet

17. března 2003, 00:00 - Jakub Turek jakubturek@seznam.cz
17. března 2003, 00:00

Spinning je šlapání na kole, ale není to cyklistika "Nenávidím běhání po parku, na aerobiku jsem pořád o dvě doby pozadu a posilovna mě nebaví," říká o sobě mladá úřednice obří supermarketové firmy. Nechce se představit, protože má jeden problém: "Musím se sebou něco dělat, jinak ztloustnu.

Spinning je šlapání na kole, ale není to cyklistika

„Nenávidím běhání po parku, na aerobiku jsem pořád o dvě doby pozadu a posilovna mě nebaví,“ říká o sobě mladá úřednice obří supermarketové firmy. Nechce se představit, protože má jeden problém: „Musím se sebou něco dělat, jinak ztloustnu.“

Vybrala si tedy první sport, kde si nepřipadá odstrčená a nešikovná. Spinning. „Jedu v rytmu oblíbené hudby a jak mám nastavenou zátěž, vím jen já sama a můj instruktor. Odpovídám jen sama sobě a ne žádným lidem v okolí, kteří vždycky všechno umějí lépe.“ Přiznává, že už je na šlapání závislá. „Za jízdy se mi zvedá hladina opojných látek v těle stejně jako třeba běžcům na dlouhých tratích.“

Šlapání ve skupině

O co jde, že pohybu přišla na chuť i zdánlivá nešika? Spinning se říká kolektivnímu šlapání na rotopedech. Je to geniální tah marketingových stratégů, kteří dali dohromady pod jednu střechu několik rotopedů s měnitelnou zátěží, poslali k nim instruktora, který vede společný tréning, a potom už jen inkasují ze vstupného. Pro klienty spinningových center má tento sport tři výhody: 1) Nikdo kromě instruktora nevidí na skutečnou zátěž na rotopedu, odpadá tedy stud za své domněle špatné výkony. 2) Zátěž lze nastavit u každého trenažéru zvlášť, a proto může společně cvičit útlá slečna s nadupaným profesionálem. 3) Pokud je instruktor kromě sportovní specializace nadán i jistou mírou exhibicionizmu, může z nudné hodiny šlapání udělat zábavnou show. Klienta přijde na šedesát až sto dvacet korun. Spinningový instruktor má při tom za úkol vést trénink podle zásad zdravého pohybu. Napřed rozehřát, poté procvičit něco z rychlosti a obratnosti, přidat vytrvalost a nakonec vydýchat a vyjezdit nohy až do úplného klidu. Typickou hláškou je například: „Přichází dlouhý těžký kopec, jdeme ze sedla.“ To je signál, aby si účastníci spinningové party zvýšili zátěž a deset minut jeli na doraz. Potom obvykle následuje rovina, na které se zátěž snižuje, klienti si sedají do sedel, odpočívají v pohybu, protože je za chvíli čeká další kopec. To se v různých obměnách opakuje celou hodinu. Do toho všeho pouští instruktor muziku podle přání zákazníků, moderuje zábavu, lehce popohání „opozdilce“ a motivuje všechny k co nejvyšším výkonům. Hodina s dobrým instruktorem uteče jako voda a klienti nemají pocit, že se celou dobu nudili. Spinning má výhodu oproti mnoha ostatním adrenalinovým sportům, že se v něm dá závodit. Stačí nastavit všem stejnou zátěž, připojit trenažéry k obrazovce a sledovat, jak na tom kdo je.

Pohled z druhé strany: Je to náhražka!

Výrobci stále pokračují ve vývoji a jejich stroje se už spíše než rotopedy nazývají cyklistickými simulátory. Spojili se totiž s počítači a velkými obrazovkami, na kterých si lze nastavit například jakoukoliv etapu slavného závodu Tour de France. Jak cyklista jede, odvíjí se před ním realistický film alpské silnice, do kopce se mu díky brzdám na simulátoru jede hůř, z kopce lehce. „U nás to jde někdy tak daleko, že ženská jede hodinu autem krásnou přírodou Sierra Nevady do tělocvičny, aby tam podobnou trasu absolvovala na rotopedu před filmovým plátnem,“ podivuje se zaměstnankyně internetové cestovní kanceláře Slávka Sieber ze satelitního městečka u americké metropole San Francisca. Nepřímo jí přizvukuje učitelka Eva Brezíková: „Na rotoped nesednu, jak je rok dlouhý. Raději si počkám na víkend a potom jezdím třeba půl dne. Opravdové vyjížďce do terénu se totiž nic nevyrovná.“

Co je co?

Válce - trenažér pro sportovce. Normální kolo se postaví na vodorovné otáčivé válce a cyklista mezi nimi šlape. Obvykle se tak rozehřívá před závodem nebo tréninkem.

Rotoped - jednoduchý šlapací stroj na domácí použití nebo rozcvičení v posilovně. Brzdící sílu lze nastavit jednoduchou brzdou podobně jako na kole, pomocí jakéhosi větráku místo zadního kola, nebo elektromagnetem. Magnet má výhodu v tom, že není hlučný, ale je dražší. Cena rotopedu s čelisťovou brzdou šplhá k deseti tisícům korun, s magnetickou ještě o pár tisíc korun výše.

Ergometr - stroj umožňující přesné měření výkonu, které je nezávislé na rychlosti šlapání. Lze na něm naprogramovat trénink nebo srdeční rehabilitaci pod lékařskou kontrolou. Je totiž možné na něm nastavit výkon uživatele ve wattech nebo podle jeho srdečního tepu. Počítač poté automaticky upravuje zátěž podle zadaných hodnot. Ergometr stojí dvacet a více tisíc korun.

Spinningový stroj - robustní přístroj pro delší „jízdy“ vsedě nebo v normálním cyklistickém posezu, na kterém lze plynule nastavit brzdný účinek elektromagnetickou brzdou. Je vybaven malým počítačem, který obvykle informuje o času, rychlosti jízdy, tréninkové vzdálenosti, spotřebě kalorií a pulzu a vašem výkonu ve wattech. Sedací varianty slouží spíše pro léčbu a rehabilitaci, cyklistické pro rekreační sport. Jednodušší spinningová kola se dají pořídit za čtyřicet tisíc korun, lepší stojí i sto tisíc korun.

Cyklosimulátor - elektronicky řízené stacionární kolo spojené s počítačem a velkou obrazovkou, ve kterých lze naprogramovat jízdu po skutečných nebo smyšlených trasách. Ceny stoupají do stovek tisíc korun a proto jsou cyklosimulátory zatím určeny hlavně pro komerční, profesionální a výzkumné účely.

Otázky a odpovědi

* Jak je možné se shodnout na oblíbené hudbě?

Každý instruktor pouští jiný druh muziky. Jejich klienti tak chodí trénovat nejen podle tréninkových metod, ale také podle jeho hudebního vkusu. Na tvrdé techno a house cvičí obvykle sportovní šílenci, pohodáři si vybírají českou rockovou muziku šedesátých až osmdesátých let. Jezdí při tom, co poslouchali, než jim bylo osmnáct let.

* K čemu je instruktor? Není to spíše diskžokej?

Před jízdou nastavuje začátečníkům správný posed. Stačí o dva centimetry vyšší nebo nižší sedlo a všechno jde hůř. Poté řídí trénink, určuje tempo a doporučuje zátěž. Kromě toho neustále obchází klienty, pozoruje jejich styl šlapání a případně fyzickou kondici. Není levnější koupit si rotoped domů? Na rotopedu doma není žádná zábava. Po chvíli by stál v koutě obýváku a možná by se na něm sušilo prádlo. Pokud není spinningová hala příliš daleko, stačí přijít domů z práce třeba v sedm večer, převléknout se a zaskočit do tělocvičny. Pohyb tam je daleko více motivující než doma před televizí.

* A co opravdový bicykl, není lepší?

Na silnici či v terénu je všechno o něčem jiném. Cyklisté vnímají přírodu, své partnery či soupeře a do jízdy zapojují všechny svaly a dokonce i mozek. Při spinningu jde jen o fyzický výkon a relaxaci. Kvůli tomu, že v hale není potřeba se starat o rovnováhu, bývají první jarní kilometry na kole nejisté a je potřeba hledat ztracenou techniku jízdy.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče