Na inzeráty nehleďte!

12. prosince 2005, 00:00 - MARTINA MARTINOVIČOVÁ
12. prosince 2005, 00:00

ALEŠ POSPÍŠIL, ČSOB: Banky v současnosti přecházejí na nová pravidla hodnocení firem, známá pod názvem Basel 2. „Poradenství k těmto pravidlům ale není nutné. Firmy by vyhodily peníze oknem,“ tvrdí Aleš Pospíšil, ředitel pro segment malých a středních podniků Československé obchodní banky.

„Poradci vám nenabídnou rozbor Basel 2, ale jen obecnou finanční analýzu,“ říká Aleš Pospíšil.

ALEŠ POSPÍŠIL, ČSOB: Banky v současnosti přecházejí na nová pravidla hodnocení firem, známá pod názvem Basel 2. „Poradenství k těmto pravidlům ale není nutné. Firmy by vyhodily peníze oknem,“ tvrdí Aleš Pospíšil, ředitel pro segment malých a středních podniků Československé obchodní banky. * Podnikatelé se začínají zajímat o nová pravidla hodnocení Basel 2. O co vlastně jde?

Jedná se o pravidla, jimiž se banky budou řídit při posuzování rizika. Jsou čistě interní záležitostí banky, klienta nijak nezatěžují, neúkolují. Jde prostě o nový rizikový pohled na něj. Basel 2 bankám umožňuje efektivně alokovat kapitál v závislosti na míře rizika u každého klienta. Pravidla odstraňují plošný přístup. Dobrá banka je schopna novou metodikou pohodlně měřit riziko pro danou transakci v kombinaci se zajištěním. Díky tomu lepší klienti budou dostávat objektivně lepší podmínky, a to z hlediska zajištění i ceny úvěrových peněz.

* V časopisech i periodikách se objevují nabídky konzultace či přípravy firmy na toto hodnocení. Má smysl je využít? Pokud se tedy jakákoliv firma setká s tím, že jí bude někdo přes inzerát či jiným způsobem nabízet poradenství na Basel 2, tak ať v žádném případě tyto nabídky nepřijímá. Protože pouze vyhodí peníze oknem. Tito poradci totiž velmi pravděpodobně nabídnou provést obecnou finanční analýzu, nic víc. Ve vztahu firma-banka je důležité uvědomit si jednu věc, která je relativně málo známá, nicméně velmi jednoduchá. V rámci nových pravidel platí jednoduchá rovnice - čím lepší finanční profil klienta a jeho zajištění, tím levnější cena úvěrových peněz. * Pravidla Basel 2 byla používaná jako strašák pro malé a střední podniky. Existovala tvrzení, že se jim zhorší úvěrové podmínky.

Zjišťujeme, že u osmdesáti procent klientů se nezměnilo nic, u zbylých dvaceti procent došlo ze tří čtvrtin ke zlepšení úvěrových podmínek. Tento přechod provádí banka sama, bez toho, že by jakýmkoliv způsobem zatěžovala klienty.

* Odkdy se budou muset novými pravidly řídit banky povinně? Měla by začít povinně platit od počátku roku 2007. Ale tento termín není až tak důležitý, neboť banky přecházejí na nová pravidla hodnocení již nyní. * Jak tedy firma jako bankovní klient může ovlivnit to, za jaký úrok ji banka úvěruje?

Samozřejmě nabídnutým zajištěním úvěru, které může být v široké škále od nemovitosti přes pohledávky až po směnku. A pak samozřejmě úrovní peněžní stability, finančním profilem.

* Klient ovšem může mít jiný názor na svoji finanční stabilitu, než banka.

Společnost se samozřejmě může obrátit přímo na banku s žádostí o finanční poradenství. A ona jí řekne, jak její finanční profil vypadá či co má zlepšit. Pokud by klient nechtěl vážit cestu do pobočky, lze použít koncepty na webových stránkách. Na těch po zadání dat z výsledovky a rozvahy (případně cash flow) sám může zjistit svoji pozici i silné a slabé stránky. Může si samozřejmě nechat udělat rating v rámci projektu.

* To se týká především klientů, kteří teprve chtějí od banky úvěr. Ale co ti, kteří již mají půjčeno, mohou si nějakým způsobem zlepšit profil a dosáhnout na levnější peníze?

Nejjednodušší doporučení je, aby se firma starala o své finanční hospodaření, o to jak účtuje a do jaké míry provádí daňovou optimalizaci. A kvůli tomu nemusí navštěvovat pobočku. Většina účetních a finančních ředitelů ví, jak by si měla stát dobrá firma, jakou by měla mít míru likvidity, jakou zadluženost. Otázka zajištění je poněkud složitější, protože ne každý může poskytnout prvotřídní, ne každý má k dispozici nemovitost. Toto je spíš otázka optimálního mixu. Někdy je výhodnější dostat o něco dražší peníze a realizovat rychlý obchod, než shánět nemovitost a stáhnout tak úrok o dva tři procentní body.

* Nová pravidla tedy spíš prodlužují dobu, po kterou bude banka klienta hodnotit, a zdražují ji, protože firmy analyzují důkladněji? Čekání na úvěr tedy bude delší, peníze dražší?

Basel 2 dává možnost využít i takzvaný produktový přístup. Ten znamená maximální míru standardizace, kdy banka řídí riziko na úrovni portfolia produktů. Jinými slovy, banka klienta tak hloubkově neanalyzuje, podívá se jen na pár běžně dostupných dokladů, a ten během jednoho dvou dnů odchází s úvěrem. Takový postup je samozřejmě výrazně levnější. Daní za to je ze strany klienta minimální šance upravit smluvní dokumentaci produktu a vyšší cena peněz. Banka v tomto případě spoléhá na to, že vybuduje široké portfolio klientů, které unese případné ztráty z daného produktu.

* Takový přístup má určitě finanční limity.

Jistě. Angažovanost vůči jednomu klientovi do výše 30 milionů korun. A tady podle mého názoru do budoucna vznikne prostor pro konkurenci bank, protože ne každá bude chtít jít až na tento horní limit, ne každá bude chtít tento přístup vůbec uplatňovat.

* Evropská unie ovšem nemění jen pravidla pro hodnocení rizika. Jak se změní chování bank k malým a středním firmám poté, co Česká republika přijme euro?

V každém případě se jim zlepší situace v oblasti kurzového zajištění a kalkulace cen. Což je věc, kterou si firmy dosud ani příliš neuvědomovaly a ani nepočítaly s tím, že na trhu existují nástroje, které jim pomohou rizika eliminovat. Banky se je samozřejmě snaží vychovat k tomu, aby je používaly, nicméně pro řadu z nich je to stále něco, co moc neznají. Malé a střední exportující firmy pracují většinou s velmi nízkou marží, většinu nákladů (mzdy, suroviny) mají v korunách. Inkasují přitom v eurech. A pro ně už je velký rozdíl, zda zboží či služby prodají v kurzu 28, nebo 27 korun za euro. Tohoto problému se po přijetí eura zbaví. Ale otázka je, co se stane s cenami jejich vstupů.

* Očekáváte, že cena pracovní síly výrazněji poroste? Ano. Už dnes většina lidí a firem nemá tendenci porovnávat s cenovou úrovní konkurence na domácím trhu, nýbrž na evropském. Podívejme se například na ceny energií. Jakmile u nás budou ceny v eurech, porovnání bude ještě snazší, u cen i mezd. Důležité bude i to, jakou formu podpory zvolí pro malé a střední firmy stát, zatím je roztříštěná a velmi málo efektivní. * Těmto firmám tedy zdraží vstupy?**

Ceny energií se již dnes řídí evropskou, nikoliv lokální úrovní. Suroviny, které dovážíme, stroje, zařízení, to vše rovněž dovážíme za světové ceny. Co máme relativně levné, to je kvalifikovaná pracovní síla. V okamžiku, kdy budeme mít euro a rozdíl ve mzdách bude zjevný na první pohled, poroste tendence ke zvyšování mezd. A to může mít v případě, že stát malým a středním firmám nevytvoří výrazně lepší prostředí, v němž podnikají, negativní důsledky právě pro tento sektor. Mám teď na mysli především potřebné změny daňového systému, jak co do složitosti, tak daňové zátěže. Složité právní prostř
edí a silná byrokracie pro ně mohou být zničující.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče