Na internetu musíte být vidět

26. července 2004, 00:00 - PAVEL HRUBEC Autor je mediální poradce
26. července 2004, 00:00

ELEKTRONICKÝ MARKETING Firemní internetová stránka, která se špatně hledá, má pro podnikání stejný význam, jako by vůbec neexistovala. Klasické katalogové vyhledávání typu Zlatých stránek nebo původního Seznam.cz pomalu ustupuje na internetu do pozadí, na důležitosti nabývá fulltextové hledání, jako mezinárodní Google nebo české Jyxo.

ELEKTRONICKÝ MARKETING Firemní internetová stránka, která se špatně hledá, má pro podnikání stejný význam, jako by vůbec neexistovala.

Klasické katalogové vyhledávání typu Zlatých stránek nebo původního Seznam.cz pomalu ustupuje na internetu do pozadí, na důležitosti nabývá fulltextové hledání, jako mezinárodní Google nebo české Jyxo.cz. Zkušenější návštěvníci internetu už nechtějí chodit k informacím zdlouhavější cestou postupných prokliků, ale zadají rovnou hledané téma. Dříve bylo potřeba otevřít stránky internetového katalogu a postupně klikat například na „ubytovací služby-penziony-jižní Čechy-Třeboň-u Marušky“. Dnes stačí ve vyhledávači zadat text „penzion Třeboň u Marušky“.

SPRÁVNÁ KLÍČOVÁ SLOVA

Stránky se tímto způsobem vyhledají jen na základě slov uvedených na vašem webu. Proto by vaše stránky měly obsahovat správná klíčová slova. Pokud provozujete penzion, měli byste toto slovo na webu zmínit, nejlépe hned na začátku, ještě lépe v samotném názvu webu. Když uvedete pouze „příjemné pospinkání pod peřinkou“, návštěvníci hledající penzion nebo ubytování vás nenajdou.

REGISTRACE VE VYHLEDÁVAČÍCH Viditelnosti vaší stránky přesto pomůžete registrací do největších českých vyhledávačů (Seznam, Centrum, Atlas). Základní registrace je zdarma. Zpoplatněná prezentace nabízí lepší výsledek při vyhledávání. Vyplatí se ale jen tam, kde by se návštěvníkovi i při přesném fulltextovém dotazu, například „hotel v centru Prahy“, objevilo tolik stránek, že by ta vaše mohla třeba až na 114. místě snadno zapadnout. Ostražití však buďte při nabídkách různých zprostředkovatelů, kteří vám za pár set či tisíc korun zařídí registraci v několika desítkách českých nebo světových vyhledávačů. To se vyplatí snad jen firmám, které opravdu chtějí být hodně vidět v zahraničí. Jinak platí, že podobnou činnost si můžete za menší náklady udělat sami. Registrace ve vyhledávačích opravdu není nic složitého. Navíc v Česku je většinou zbytečné být registrován vedle tří největších vyhledávačů Seznam, Centrum a Atlas ještě někde jinde, protože ostatní používá jen velmi málo lidí. Proti nákladné registraci v zahraničních vyhledávačích mluví i fakt, že zájemce o vaše výrobky, například z P olska, mnohem pravděpodobněji použije fulltextové vyhledávání v Google formou „dřevěný nábytek-židle“, než aby si v polském či jiném internetovém katalogu postupně proklikával všechny zařazené firmy. A fulltextové vyhledávání pracuje samo, není třeba se nikam registrovat, vyhledávací roboti si vaši stránku automaticky najdou a zařadí do své databáze. PLATIT A NEVĚDĚT ZA CO

Pakliže na největších portálech se zpoplatněná registrace může v některých případech vyplatit, rozhodně nevěřte zpoplatněné registraci v jiné internetové databázi. Provozovatelé často zcela neznámých a velice zřídka navštěvovaných stránek či databází slibují, že například „za pouhých 3000 Kč měsíčně se informace o vaší firmě dostane k 50 tisícům návštěvníků.“ Často to nemohou dokázat a zároveň se zdaleka nemusí jednat o návštěvníky, které informace zrovna o vaší firmě zajímá. Pokud už chce provozovatel nějaké databáze informace o vaší firmě vůbec zveřejňovat, může být rád, že mu vůbec nějaké informace dáte. Často se to nevyplatí ani zdarma, protože provozovatelé méně seriózních databází je pak prodávají nebo nevědomě předávají i spammerům, kteří potom plní vaši e-mailovou nebo dopisní schránku nevyžádanou reklamou.

VLASTNÍ JEDNODUCHÁ DOMÉNA Čím dál tím více uživatelů internetu také rozlišuje serióznost firem podle toho, zda mají vlastní doménu. U malého pekařství jistě nevadí, když má internetovou adresu ve tvaru www.mujweb.cz/weby/sluzby/pekar ny/jihlava/jirinka. Firma, která chce mít zapamatovatelnou adresu a hlavně chce působit dojmem jisté finanční úrovně, by však měla obětovat několik málo stovek korun ročně do vlastní domény, například www.pekarnajirinka.cz. Počáteční poplatek za registraci a pravidelný roční poplatek za udržování domény .cz stojí zhruba 600 korun, domény s jinou koncovkou (.com, .org apod.) jsou ještě levnější. Registraci domén nabízí několik firem, mezi největší patří Globe Internet, Internet CZ, Zoner Software či Ignum. Se stále větším počtem firem na internetu je čím dál tím náročnější získat vhodnou a jednoduchou doménu. Často vám nezbude, než se smířit se složitější a horší, ale ještě volnou doménou. I její získání se vyplatí, brzy již nemusí být volná ani ona. Prostě budete muset uznat, že konkurence byla rychejší. Samostatnou kapitolou jsou doménoví spekulanti. Ti doménu nechtějí pro své vlastní využití, ale chtějí jí zablokovat a využít pak toho, že zájemce o doménu za ni bude ochoten dát několikanásobně vyšší částku, než by dal při řádné registraci. Snažte se tedy alespoň spekulantům neulehčovat činnost. Předtím, než v novinách inzerujte brzké otevření nového autosalonu Auto Málek, tak si nejdříve zaregistrujete i doménu malek.cz, nebo auto-malek.cz či malekcar.cz. Všechny jsou ještě volné. ODKUD PŘICHÁZEJÍ NÁVŠTĚVNÍCI Ani firmy, které svoji základní internetovou prezentaci již delší dobu mají, by neměly zůstat v klidu. N a internetu dnes najdete stránky nebo samostatné programy, které umožňují sledovat nejen počet návštěvníků vašeho webu, ale i adresy, z kterých na váš web přistupují. V základní verzi jsou zdarma, podrobnější údaje je nutno zaplatit. Například nejuznávanější nezávislé měření iDOT přijde měsíčně na tisíce korun, zdarma je často využívaný Toplist.cz a N a vrcholu.cz. Díky jim můžete například zjistit, o kterou část vašeho webu je největší zájem, a tuto část pak využít jako stěžejní ve vaší reklamní či marketingové kampani. Zároveň na tuto nejnavštěvovanější stránku můžete umístit ipřímé upoutávky na další části webu, u kterých byste návštěvnost rádi zvýšili, nebo například aktuální upozornění na slevové akce apod. K čemu je dobré znát adresy, odkud k vám lidé přistupují? Alespoň orientačně podle ní zjistíte, zda vašimi případnými klienty jsou spíše studenti nebo pracovníci státní správy, domácí nebo zahraniční návštěvníci. Na ty pak můžete cílit nejen obsah webu, ale ikonkrétní reklamní či marketingové kampaně. Můžete také zjistit, zda na vás odkazují jiné webové stránky a případně s nimi navázat spolupráci nebo si u nich přímo objednat reklamu. INTERNETOVÝ OBCHOD Druhou často možností rozšiřování stávajícího webu jsou různé on-line prodejny. Přestože kontakt na internetu a možnost snadného objednání vám získá další klienty, nepodlehněte lákadlům odborných internetových firem a jejich slibům, jak vám zajistí opravdu moderní a detailně propracovaný internetový obchod. Naprostá většina uživatelů si vaše služby jednoduše objedná po mailu nebo telefonicky. Nechce se jim vyplňovat nějaké složité dotazníky a vyplňovat desítky položek, než si konečně bude moci něco objednat. Koneckonců pokud za vámi přijdou do provozovny, tak to také nebudou muset dělat. A už vůbec se jim nikam do neznámých hlubin internetu nechce posílat nějaké osobnější údaje nebo dokonce číslo kreditní karty. Odborné internetové firmy možná budou mít pravdu, když vám budou slibovat stoprocentní zabezpečení těchto dat proti zneužití. Jenže bude to ještě dlouho trvat, než tomu uvěří i řadoví uživatelé internetu. V ČR dosud prakticky neexistuje způsob snadného placení za zboží nebo služby dodané prostřednictvím internetu (viz Profit č. 25) . Většina odběratelů dává přednost klasické poštovní dobírce nebo platbě formou převodu z účtu. K platbě formou zadání čísla platební karty jsou lidé nedůvěřiví. Neujaly se zatím ani různé specifické internetové platební systémy zvané elektronické peněženky. INTERNET V PODNIKÁNÍ**

Firemní web bez chyb č. 29/2004

Obsah firemní stránky č. 8/2004

Elektronický bulletin č. 6/2004

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče