Na euro potřebujeme vojenské cvičení

02. května 2005, 00:00 - MARTINA MARTINOVIČOVÁ
02. května 2005, 00:00

VICEGUVERNÉR ČNB MIROSLAV SINGER: „Rychlost, s jakou chtějí některé nové členské země Evropské unie přistoupit k euru, je z velké části způsobena touhou jejich ministrů financí ušetřit miliardy na úrocích placených ze státního dluhu,“ říká viceguvernér ČNB Miroslav Singer.

VICEGUVERNÉR ČNB MIROSLAV SINGER: „Rychlost, s jakou chtějí některé nové členské země Evropské unie přistoupit k euru, je z velké části způsobena touhou jejich ministrů financí ušetřit miliardy na úrocích placených ze státního dluhu,“ říká viceguvernér ČNB Miroslav Singer. * Krátce poté, co jste byl jmenován členem bankovní rady České národní banky, jste prohlásil, že příliš rychlé přijetí eura by mohlo poškodit českou ekonomiku. V čem? To samozřejmě není jen můj názor a neplatí jen pro českou ekonomiku, ale pro většinu nově přistupujících zemí. Euro má dvě dimenze - jednak měnu jako takovou a jednak přechodné období, kterým musí ekonomika projít, aby jeho přijetí nebylo spojeno se zbytečně vysokými náklady. Ekonomika musí být vybalancovaná, a to včetně veřejných rozpočtů. Musí být s to dva roky důvěryhodně procházet zkušebním obdobím a nevystavovat trh pokušení vyzkoušet schopnost centrální banky hájit stabilitu měny. Pro centrální banku je přechodné období těžkým testem. * Jinými slovy, není rozumné jít na zkoušku a umět z dvaceti možných otázek jen pět odpovědí… Jistě. Na druhé straně mají ekonomiky těchto zemí dlouhodobé náklady plynoucí z financování svého státního dluhu. A tady je dobré si uvědomit, že ty země, které se razantněji „tlačí“ do rychlého přijetí eura, mají poměrně vysokou úroveň úrokových měr. Takže naprosto konkrétně řečeno, pro maďarského ministra financí znamená přijetí eura za současných podmínek pokles úrokových měr o šest procent, tedy i pokles každoročního úročení státního dluhu o šest procent, a tím vlastně dodatečný příjem do státní kasy, ze které by se platily nižší úroky z dluhu. To je zatraceně velká pobídka k tomu, aby s přijetím eura spěchal. Pro jeho polského kolegu je to pokles o tři procenta. Pro náš státní rozpočet a výši státního dluhu zhruba 600 miliard korun by tento tříprocentní pokles úroků u státního dluhu představoval dodatečný příjem ve výši až zhruba 18 miliard korun ročně. * Ovšem naše sazby jsou nyní shodné se sazbami eurozóny. Český ministr financí by tedy na tom byl stejně jako nyní. Ano. Přímý efekt pro státní rozpočet plynoucí z přijetí eura a poklesu sazeb je v našem případě prakticky nulový. * To ale není jediný důvod, proč není kam spěchat… Vlastní měna je pojistka, která zemi umožňuje lépe se dostat ze šoků přicházejících z venku. To je pro českou ekonomiku velké nebezpečí - máme totiž dvě poměrně koncentrovaná odvětví, a sice automobilový průmysl a turistiku, které vytvářejí přes deset procent hrubého produktu. Kterékoliv z těchto dvou odvětví -pokud by bylo negativně zasaženo vnějším vlivem - má výrazný dopad na ekonomiku. Z takových problémů by se mohla snáze dostat, pokud by je mohla alespoň z části neutralizovat přes kurz. Ten zatím slouží vlastně jako určitý pružný člen, který umožňuje vyrovnávat výkyvy mezi tím, co se děje v zahraničí a doma. * Můžeme uvést jako příklad třeba šok, který zažila naše turistika po událostech v USA z 11. září?

Ano. Tehdy bylo dobré, že kurz klesl a rapidní pokles turismu se na nás nepřenesl stoprocentně. Přijetím eura budou všechny šoky do ekonomiky přenášeny naplno. Samozřejmě, kurz jako kterýkoliv pružný člen - představte si třeba tlumiče nebo hydrodynamickou spojku u automatické převodovky - způsobuje vždy malé ztráty a krátkodobé fluktuace. To je ale cena za to, že nepřenáší skutečně velké nárazy do systému.

* Tento argument ale bude možné použít i v roce 2010, kdy bychom měli euro přijmout jako měnu. Přijetí eura je primárně politický krok, o němž rozhodne vláda zřejmě po konzultaci s Českou národní bankou. V tuto chvíli je pro ČNB platný scénář přijetí eura v letech 2009 a 2010, na který se jako centrální banka samozřejmě připravujeme a který má v rukou vláda. Mimochodem, přibližují se k němu postupně i ty země, které na počátku s přijetím eura hodně spěchaly, jako třeba Polsko. Samozřejmě náš vstup do eurozóny nevyřeší problém evropských exportérů se slabým dolarem. * Nicméně, pokud by se Česká národní banka rozhodla… Tak samozřejmě svým způsobem může jednostranným rozhodnutím přijmout euro třeba zítra, tedy zafixovat kurz koruny k euru. Například Bulharsko má fixovánu svoji měnu na euro už řadu let a tamnímu ministru financí tím klesly náklady na obsluhu státního dluhu velmi znatelně. To ale není otázka moci, ale vůle, analýzy nákladů a výnosů - jednostranné přistoupení by koneckonců bylo v rozporu s naší smlouvou s Evropskou unií. Navíc bychom přišli právě o onen „tlumič“ výkyvů, o výnosy z emise bankovek a na rozdíl od Bulharska bychom za to nic moc nezískali. V každém případě, my se k euru připojíme spořádaně a na základě dohod, což předpokládá pobyt v měnovém režimu ERM II. * Zmíněný ERM II, tedy dvouleté období velmi úzkého navázání naší měny na euro, v němž je třeba udržet pevný kurz, ovšem stejně musíte absolvovat. Tedy, jak vy říkáte, „projít specifickým vojenským cvičením“. Ano, tím centrální banka musí projít. Trhy vědí, že toto období je pro každou centrální banku nejtěžší. Takže v okamžiku, kdy by ucítily jakoukoliv slabost, třeba zvyšování státního zadlužení, by určitě chtěly vyzkoušet pevnost její pozice. A centrální banka nemá až tak moc nástrojů jak vydržet velké útoky na měnu tím, že ji spekulanti budou ve velkém nakupovat či prodávat. Má primárně možnost změnit úrokové sazby, sekundárně intervenční nákupy či prodeje měny s cílem udržet kurz koruny. Pro centrální banku je to období, kdy musí plnit více cílů současně. Proto je rozumné jít do něj až v době, kdy je vybalancovaný státní rozpočet a ekonomika. * O jaké další cíle jde? V ERM II musíte plnit kurzovou stabilitu, stabilitu úroků a strop inflace současně. Dnes máme jen inflační cíl. Úroky a přes intervence i kurz můžeme volně využívat jako naše nástroje. * Poukazoval jste na potřebu stabilních veřejných financí, nicméně náš deficit -především kvůli absenci potřebných reforem - zřejmě bude spíš narůstat.

To je bohužel otázka i rozpočtové metodiky, díky níž jsme už nyní na maastrichtském limitu tří procent schodku státního rozpočtu ve vztahu k hrubému domácímu produktu. A ten bychom měli udržet i proto, abychom nemuseli složitě obhajovat náš nárok na čerpání dotací ze strukturálních fondů EU. Pomineme-li potřebnost reforem, pořád je prostor na úspory jednotlivých rezortů, možnosti jsou v daňové oblasti. Rozpočtová politika je ale určitě pro centrální banku rizikovým faktorem a neznámou, lze ji těžko dopředu odhadovat.

* Na rychlém přijetí eura jistě mohou vydělat exportéři, kterým by se zafixoval kurz, s nímž by mohli dlouhodobě počítat. Nedocházelo by k výkyvům kurzu koruny vůči euru, zbavili by se prostě kurzového rizika. Zafixování kurzu by určitě řadu exportérů potěšilo, vždyť polovina našeho zahraničního obchodu se realizuje s eurozónou. Ale tento argument je slabý, protože to, co jim koruna bere svým posilováním teď, to se jim stejně objeví v dalších nákladech po přijetí eura. Prostě fixací nominálního kurzu nezastavíme trendy vyrovnávání životní úrovně mezi Českem a vyspělou částí Evropy, které se teď projevují v posilováním kurzu. Jen je přesuneme do růstu mzdových a jiných nákladů výrobců. Jediné, čeho se zbavíme, jsou krátkodobé kurzové fluktuace. Ale jak už jsem řekl, ty jsou cenou za pružnost kurzu a jeho schopnost „odfiltrovávat“ šoky přenášející se do naší ekonomiky z vnějšího prostředí. * Souhlasíte s názorem, který nedávno vyslovila jistá skupina analytiků, že když ve Francii nebude schválena euroústava, hrozí euru kolaps?

To je poněkud přehnané, euro dnes rozhodně není tak silné proto, že jsou trhy stoprocentně přesvědčeny, že bude schválena ústava. Navíc Evropská unie si své „průšvihy“ umí řešit.

* Dovolte na závěr osobní otázku. Vaše nová pozice člena bankovní rady s ohledem na vaši předchozí práci ve společnosti PricewaterhouseCoopers ČR asi znamená nižší příjem.

Myslím, že jsou nabídky, které člověk dostává pouze jednou za život a je škoda je neuposlechnout. I do budovy centrální banky můžete vstoupit s přesvědčením, že peníze nejsou všechno.

MIROSLAV SINGER, VICEGUVERNÉR ČNB Narodil se 14. května 1968 v Praze. Po ukončení studia na Vysoké škole ekonomické v Praze v roce 1991 získal stipendium na doktorandském studiu University of Pittsburgh, kde v roce 1995 obhájil svou disertaci a získal titul PhD. Od roku 1993 pracoval v Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR a Centru pro ekonomický výzkum a doktorské studie UK (CERGE-EI). Od roku 1995 byl hlavním ekonomem Expandia Finance, v letech 1998 až 1999 ředitelem Investiční společnosti Expandia a v letech 2000 až 2001 šéfem společnosti Expandia Holding. V roce 2001 nastoupil jako ředitel do skupiny služeb podnikům firmy PricewaterhouseCoopers ČR, kde se specializoval na projekty zlepšující výkonnost podniků, restrukturalizace a transakce s problémovými aktivy. Dne 11. února 2005 byl jmenován členem bankovní rady České národní banky. CO JE ERM II**

Účast v kurzovém mechanismu ERM II je branou pro zavedení eura. Musí trvat minimálně dva roky. Jeho podstatou je v případě Česka zafixování koruny na euro v rámci takzvaného fluktuačního pásma. Pro pásmo bude stanoven pevný střed, tedy přepočítací kurz koruny k euru plus pevně dané pásmo, jež má být maximálně +-15 procent. Česká národní banka přitom doporučuje užší pásmo na úrovni +-2,25 procenta.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče