Na český stůl české brambory

21. listopadu 2005, 00:00 - PETR HAVEL
21. listopadu 2005, 00:00

ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL Letité nářky tuzemských pěstitelů brambor o tom, jak je český trh zaplaven levnými a nekvalitními bramborami z Polska, již dávno nemají opodstat-nění. Souboj o uplatnění brambor se totiž přesunul o patro výše - do oblasti zpracovaných produktů, jako jsou hranolky, lupínky, chipsy a podobně.

ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL Letité nářky tuzemských pěstitelů brambor o tom, jak je český trh zaplaven levnými a nekvalitními bramborami z Polska, již dávno nemají opodstat-nění. Souboj o uplatnění brambor se totiž přesunul o patro výše - do oblasti zpracovaných produktů, jako jsou hranolky, lupínky, chipsy a podobně.

Podle Ústředního bramborářského svazu má Česká republika předpoklady být plně soběstačná v produkci brambor pro vlastní spotřebu, navíc se u nás daří pěstovat nejkvalitnější odrůdy z katalogu Evropské unie. Svaz ale upozorňuje, že i přesto je tuzemská spotřeba brambor kryta zhruba z třetiny dovozy ze zahraničí. Nepřítelem číslo jedna jsou přitom podle zemědělců levné, méně kvalitní a málo kontrolované brambory z Polska.

Podle Jindřicha Pokory ze Státní zemědělské a potravinářské inspekce však dovoz konzumních brambor z Polska do Česka prakticky neexistuje. Případné dodávky totiž musí obsahovat certifikát potvrzující, že jsou prosté rizika bakteriální kroužkovitosti brambor. A právě to v praxi zastavilo nezpracované polské brambory už na hranicích. Ne však výrobky z nich.

ZŮSTANOU DANĚ DOMA? Řada velkých zahraničních výrobců má v Polsku značné výrobní kapacity, které potřebuje využít a posléze prodat potraviny v nich vyprodukované. A protože Česká republika je hned vedle, výsledkem je expanze zahraničních značek na tuzemský trh. Podle dostupných statistik je nejkritičtější situace v oblasti hranolek -podíl výrobků z Polska na tuzemském trhu zde činí kolem 40 procent. Jedná se především o značky McCain, Avico, FunFrit. Loni na český trh vstoupil z Polska další světový hráč -firma Pepsico, vyrábějící chipsy Lays. O významnější tržní podíl ale zatím usiluje marně. Jaký mají podobné kroky dopad pro tuzemskou ekonomiku? Zahraniční výrobci v Česku obvykle odvedou pouze daň z přidané hodnoty, zatímco vše ostatní končí v cizině. Domácí zpracovatelé přitom musí zaplatit zemědělcům za surovinu, dát práci a výdělek místním zaměstnancům, potom odvést DPH a následně i daň ze zisku. CO S LETOŠNÍ DOBROU ÚRODOU? Základním problémem je tedy konkurenceschopné a vhodně prezentované uplatnění tuzemské bramborářské produkce při jejím zpracování. To bude důležité především po letošní sklizni, neboť domácí produkce dosáhla 1,070 milionu tun - především díky rekordnímu hektarovému výnosu 29,65 tuny brambor z hektaru, nejvyšším od roku 1918. Suroviny pro další zpracování do potravinářských produktů tedy bude v nadcházejícím období dost. Nyní jde o to, kdo z nich vytvoří žádoucí přidanou hodnotu. Zda to budou výrobci z tuzemska, nebo zda se přidaná hodnota doveze ze zahraničí. OSLOVIT SPOTŘEBITELE KVALITOU Odbytu tuzemských konzumních brambor by měl podle Ústředního bramborářského svazu pomoci například projekt „Na český stůl české brambory“. V jeho rámci chtějí pěstitelé přesvědčit spotřebitele o kvalitě tuzemské produkce. Důležitým faktorem však bude také to, jak obstojí v zahraniční konkurenci domácí zpracovatelé brambor. Podle Lubomíra Chvalovského, generálního ředitele společnosti Intersnack, která v Česku vyrábí například bramborové lupínky Bohemia Chips, lze uspět pouze trvalou vynikající kvalitou. A také osvětou spotřebitele, který by si měl uvědomit, že nákupem potravin z tuzemské produkce podporuje domácí potravináře i pěstitele brambor. Naopak v případě nákupu zahraničního zboží se spotřebitelé nepřímo podílejí na poklesu tuzemské produkce brambor a tedy i na problémech zejména menších zemědělců. SPOTŘEBITEL BY MĚL VĚDĚT, CO KUPUJE Jednou z garancí kvality pro spotřebitele by přitom měla být podle Chvalovského identifikace výrobce. „My vyrábíme výhradně z tuzemských brambor, pěstitelům dodáváme sadbu, kontrolujeme kvalitu produkce i na polích. A na obalech svých výrobků také vše komunikujeme, aby spotřebitel věděl, že kupuje produkci domácích zemědělců a potravinářů,“ konstatuje Chvalovský. Mezi českými pěstiteli, zpracovateli a odbornou veřejností panuje jednoznačný názor, že tuzemské brambory jsou ve srovnání s polskou produkcí kvalitnější, jenže spotřebitel o tom neví. Faktem je, že třeba v již zmíněném Polsku je ze všech evropských zemí nejvyšší výskyt již připomenuté bakteriální kroužkovitosti brambor. Možná by pomohla nějaká srovnávací studie. Třeba testy půd, aby měl spotřebitel údaje o tom, v jakých podmínkách brambory v různých zemích rostou. Podle tuzemských zpracovatelů by z toho české brambory vyšly určitě dobře. EXPORT A IMPORT NESADBOVÝCH(1) BRAMBOR (údaje v tunách) |rok|export z ČR|import do ČR**|

 20036 115 51 068 
 2004 15 616 117 176 
 2005 (2)31 634 53 840 

(1) konzumní + zpracované, (2) do září

Pramen: Ústřední bramborářský svaz ČR

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče