Na Český med si nechte zajít chuť

23. dubna 2007, 00:00 - PETR HAVEL
23. dubna 2007, 00:00

REGISTRACE ZNAČEK Vláda chce zmírnit pravidla pro registraci ochranných značek. Pokud si ovšem brousíte zuby na „český“ výrobek, raději na něj zapomeňte. Evropská unie totiž svoji antipatii k národním značkám měnit nehodlá. Postup při žádostech o registraci ochranného označení původu výrobků a zeměpisných označení by se měl díky vládní novele zjednodušit.

REGISTRACE ZNAČEK Vláda chce zmírnit pravidla pro registraci ochranných značek. Pokud si ovšem brousíte zuby na „český“ výrobek, raději na něj zapomeňte. Evropská unie totiž svoji antipatii k národním značkám měnit nehodlá.

Postup při žádostech o registraci ochranného označení původu výrobků a zeměpisných označení by se měl díky vládní novele zjednodušit. To ale neznamená, že pro svůj výrobek snadno získáte jakékoliv označení. V případě názvů obsahujících přívlastek „český“ to bude dokonce skoro nemožné.

Podle mluvčího ministerstva průmyslu a obchodu Tomáše Bartovského novela upravuje postup žadatelů o ochranné označení v rámci Evropské unie a také postup Úřadu průmyslového vlastnictví při administraci žádostí. Podstatné je přitom, že nová úprava má podle ministerstva představovat minimální administrativní zátěž pro podnikatele. Novela je nicméně reakcí na loňskou změnu unijní patentové legislativy, jejíž podstatou je přesun těžiště řízení o žádosti týkající se evropské ochrany označení původu či zeměpisných označení na členské státy. Unie přitom musela proces ochrany průmyslových práv uvést do souladu s dohodami Světové obchodní organizace. Stručně řečeno - pro Evropskou komisi bude klíčovým partnerem ve známkoprávní oblasti jen Úřad průmyslového vlastnictví, což dosud takto striktně řečeno nebylo.

TĚŽKO ZÍSKÁVANÁ VÝHODA

Výrobky chráněné označením původu nebo zeměpisným označením mají na společném trhu velké výhody, plynoucí především z jejich jednoznačné identity a skutečnosti, že veškeré jejich napodobeniny jsou trestány sankcemi. Právě proto je ale o získání ochranných značek velký boj, a přestože byrokracie na české straně se zjednoduší, na straně Evropské unie se toho patrně příliš moc nezmění.

Jak přitom připomíná exministryně zemědělství Milena Vicenová, které měla dříve na ministerstvu na starosti mimo jiné oblast bezpečnosti potravin, základní evropská legislativa týkající se ochranných značek je vlastně jednoduchá. „Jenže existují velké rozdíly ve výkladu těchto pravidel ze strany evropských úředníků, takže proces získání značky může trvat roky,“ konstatuje Vicenová.

Dalším problémem je, že Brusel neslyší na názvy výrobků obsahující přídavné jméno český (stejně tak německý, polský, tedy pojem obsahující název země). „Takový název má velmi malou naději se prosadit,“ říká exministryně.

Její slova potvrzuje i Hugo Roldán z odboru komunikace ministerstva zemědělství. Česká republika musí například od května v rámci propagace národní značky kvality Klasa změnit reklamní slogany i samotná pravidla pro udělení tohoto ocenění tak, aby neobsahovala slova „český“ nebo „národní“. Taková slova totiž Unie vnímá jako diskriminaci výrobků z jiných zemí než z té, jejíž název je v názvu produktu obsažen. Jednotlivé výrobky se přitom mohou jmenovat třeba „polský salám“, ale tento název není nijak chráněn.

ČESKÝ MED NE, ČESKÉ PIVO MOŽNÁ Své zkušenosti s tím mají i profesní organizace, které se v rámci Evropské unie snažily nebo snaží výrobky s označením „český“ prosadit. Český svaz včelařů již například podle svého tajemníka Miloslava Peroutky boj o název Český med v podstatě vzdal, ač o něj usiloval více než dva roky. „Nedokázali jsme při jednání s Bruselem najít dostatečně pádné argumenty,“ konstatuje Peroutka. Možným řešením je podle jeho slov ochranné označení vycházející z regionálního původu medu, například „šumavský“ a podobně. „Zatím se toho ale nikdo nechopil,“ říká tajemník včelařů. To Český svaz pivovarů a sladoven ve svém úsilí o registraci označení České pivo stále pokračuje. „V současné době připravujeme už několikáté, doufám již definitivní znění žádosti o registraci, které reaguje na všechny dosavadní připomínky Bruselu,“ informoval výkonný ředitel svazu Jan Veselý. Svaz podle jeho slov věří, že bude úspěšný. „V Evropské unii existuje ochranné označení Bavorské pivo a Bavorsko má prakticky stejný počet obyvatel jako Česká republika. Kromě toho existuje Brémské pivo nebo Lucemburské pivo, takže nevidíme důvod, proč by nemělo existovat České pivo,“ zdůrazňuje Veselý. Registrace označení České pivo má kromě oficiálního přiznání jedinečnosti produktu také praktický význam do budoucnosti. Unie totiž nutí členské země snižovat energetickou náročnost průmyslových výrob, jenže identita tuzemských piv spočívá mimo jiné v používaných technologiích, které jsou ale na energii náročnější. Součástí žádosti svazu pivovarů je i proto popis výroby tuzemských piv. Pokud by byl název České pivo uznán, bylo by to zárukou, že se v budoucnosti mohou vyrábět stejným jako současným způsobem. Tedy že budou mít nadále současné chuťové a dietetické vlastnosti. PÁTRÁNÍ PO PŮVODU Podle základní definice se označením původu rozumí název oblasti, určitého místa nebo země používaný k označení zboží pocházejícího z tohoto území. Další podmínkou je, že kvalita nebo vlastnosti tohoto zboží jsou výlučně nebo převážně dány zvláštním zeměpisným prostředím s jeho charakteristickými přírodními a lidskými faktory. Za označení původu pro zemědělské výrobky nebo potraviny jsou pokládána i tradiční zeměpisná nebo nezeměpisná označení pro zboží pocházející z vymezeného území. Zeměpisným označením je název území používaný k označení zboží pocházejícího z tohoto území, jestliže toto zboží má určitou kvalitu, pověst nebo jiné vlastnosti, které lze přičíst tomuto zeměpisnému původu, a jestliže výroba nebo zpracování anebo příprava takového zboží probíhá ve vymezeném území. Rozdíl mezi označením původu a zeměpisným označením spočívá v tom, že pro zeměpisné označení stačí, aby bylo jen jedno stadium výroby produktu úzce vázáno na zeměpisné prostředí. Stále to ovšem musí být výrobek pocházející z regionu, jehož jméno nese, a musí mít dobré jméno právě díky jeho zeměpisnému původu. ZDÁNLIVĚ SNADNÝ PROCES Žádost o ochranné označení předává Úřad průmyslového vlastnictví Evropské komisi. Považuje-li komise žádost za oprávněnou, neboť označení splňuje podmínky ochrany, zveřejní specifikaci v Úředním listu Evropských společenství. Do šesti měsíců od zveřejnění může pak každý členský stát podat proti zápisu protest, a pokud komise žádný nedostane (nebo není-li podaný protest přípustný), je název výrobku zapsán do „Rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení“. Zapsány přitom nemohou být názvy, které takzvaně „zdruhověly“, přičemž zdruhověním se rozumí název zemědělského výrobku či potraviny, který, třebaže se vztahuje k místu nebo oblasti, kde byl výrobek původně vyroben nebo prodáván, se stal obecným názvem zemědělského výrobku nebo potraviny. REGISTRACE NÁZVU CHRÁNÍ PROTI:**

  • přímému či nepřímému obchodnímu užití zapsaného označení na výrobcích, na které se zápis nevztahuje, pokud jsou tyto výrobky srovnatelné s výrobky zapsanými pod tímto názvem (tam, kde výrobky nejsou srovnatelné), nebo pokud užívání označení těží z dobré pověsti chráněného označení
  • každému zneužití, napodobení nebo připomínání, i když je skutečný původ výrobku uveden, nebo i když je chráněný název přeložen nebo provázen výrazem „druh,“ „typ“, „imitace“, „na způsob“ a podobně ;tento zákaz je velmi důležitý; jde nad rámec toho, co se vyžaduje k vyloučení klamání spotřebitele
  • každému jinému lživému nebo klamavému údaji o provenienci, původu, povaze nebo základních vlastnostech výrobku, uvedenému na obalu, reklamních materiálech apod., způsobilému vyvolat nepravdivý dojem o jeho původu
  • všem ostatním praktikám způsobilým klamat veřejnost ohledně skutečného původu výrobku

Pramen: ÚPV

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče