Na českou řepku se jezdí v Německu

20. června 2005, 00:00 - PETR HAVEL
20. června 2005, 00:00

ŘEPKOVÝ OLEJ V evropském zemědělství není příliš oblastí, v nichž by Česko mohlo sloužit jako příklad ostatním členským zemím. Jedno z mála pozitiv představoval státní program na podporu produkce bionafty. Vstupem do Unie však prakticky skončil.

ŘEPKOVÝ OLEJ V evropském zemědělství není příliš oblastí, v nichž by Česko mohlo sloužit jako příklad ostatním členským zemím. Jedno z mála pozitiv představoval státní program na podporu produkce bionafty. Vstupem do Unie však prakticky skončil.

S bionaftou se mohou motoristé rozloučit hlavně kvůli liknavosti vládních úředníků a neschopnosti politické dohody. Dlouho se totiž nedařilo prosadit žádoucí úpravu dřívějšího systému, který byl zbytečně nákladný. A než se to podařilo, lidé si bionaftu odvykli kupovat.

VÝROBCI O DOTACE POŽÁDALI Bionafta vzniká přidáním metylesteru řepkového oleje (MEŘO) do klasické motorové nafty (v podílu 31 procent). Pokračování dotací na výrobu schválila česká vláda zhruba před měsícem - tedy přibližně rok poté, co předchozí podpora bez náhrady skončila. Mezitím si pumpaři a motoristé na bionaftu odvykli. A hlavně: Nový systém podpory byl schválen jen na půl roku. „V praxi by mohla být bionafta na pumpách tak čtyři měsíce. To je pro čerpadláře příliš krátká doba na to, aby obnovovali systém, o němž se neví, jak bude po Novém roce pokračovat. Na bionaftu by bylo například třeba znovu vyčlenit tanky, v nichž je dnes něco jiného,“ říká generální ředitel společnosti Setuza, největšího tuzemského výrobce MEŘO, František Janů. Žádosti o dotace na metylester řepkového oleje přijímal Státní zemědělský intervenční fond do konce letošního května. Podle mluvčí fondu Jitky Slukové bylo do tohoto termínu přijato 14 žádostí na produkci 50 tisíc tun MEŘO. „Jelikož dotace činí 7000 korun na tunu metylesteru, měla by celková letošní podpora dosáhnout 350 milionů korun,“ dodává mluvčí. PODPORA SE NEVYPLATÍ Informace uváděné Státním zemědělským intervenčním fondem jsou ale podle ředitele Setuzy zastaralé. Zmíněná sazba dotace ve výši 7000 korun na tunu totiž mimo jiné vycházela z ceny nafty na světových trzích v době, kdy vláda podporu schvalovala. „Podle stejné metodiky výpočtu dotací a aktuální ceny nafty by se současná podpora pohybovala mezi dvěma až třemi korunami na litr, tedy maximálně 3000 korunami za tunu. A za těchto podmínek se výrobcům nevyplatí dodávat MEŘO na tuzemský trh. Alespoň ne Setuze,“ vysvětluje Janů. Setuza proto počítá jen s minimálními dodávkami pro tuzemský trh. Její ředitel si stěžuje také na administrativní náročnost systému podpory bionafty. „Státní podporu za vyrobený metylester dostaneme až za 60 nebo 80 dní, protože musíme čekat na potvrzení od míchačů kvůli vratce spotřební daně. A kdyby třeba míchač zkrachoval, nedostaneme podporu žádnou. Vyplatí se nám tedy vyvézt MEŘO bez státní podpory do zahraničí a kontrakt zkasírovat okamžitě,“ vysvětluje Janů. SUROVINY BUDE MOŽNÁ VÍC

Pohled na žlutá pole zemědělců dává naději, že sklizeň řepky olejné v Česku bude i v letošním roce dobrá. Sami pěstitelé sice tvrdí, že v porovnání s loňským rokem čekají nižší produkci, jde však patrně pouze o jejich názor. Ze soupisu ploch ozimů prováděných Českým statistickým úřadem totiž vyplývá, že zatímco v předchozím hospodářském roce bylo řepkou oseto 259 460 hektarů, pro letošní sklizeň je řepka na 287 493 hektarech. Z loňské úrody navíc ještě zbylo asi 150 tisíc tun této komodity.

Janů odhaduje, že letošní produkce dosáhne asi 750 tisíc tun, takže spolu se zásobami bude v Česku zhruba 900 tisíc tun řepky. Přestože jde o velké množství, tuzemští motoristé se na přeměnu řepky v bionaftu těšit nemohou. Při pokračujícím výhodném exportu budou na českou řepku jezdit zejména motoristé v Německu.

MALÁ VÝTĚŽNOST VÝROBNÍCH KAPACIT

Do výstavby tuzemských kapacit na výrobu MEŘO investovala Česká republika počátkem 90. let asi tři čtvrtě miliardy korun. Většina těchto kapacit ale dosahuje výtěžnosti kolem 30 procent, takže výroba není cenově konkurenceschopná. Výjimkou je pouze Setuza, jejíž výtěžnost přesahuje 40 procent nutných pro to, aby se výroba vyplatila i bez dotací. Právě díky tomu může Setuza exportovat, zatímco ostatní producenti jsou závislí na dotacích a na uplatnění MEŘO na tuzemském trhu.

Poškozeni jsou i motoristé, kteří na využívání bionafty mírně vydělávali. Její cena u pump totiž bývala zhruba o 10 procent levnější oproti klasické naftě, čímž se vykompenzovala i nutná vyšší spotřeba tohoto paliva (přibližně o pět procent proti klasické naftě).

Využívání bionafty má samozřejmě také svá ekologická pozitiva. A nezanedbatelný je i závazek České republiky zvyšovat podíl obnovitelných zdrojů na celkové produkci energií a pohonných hmot.

**PROČ POUŽÍVAT BIONAFTU

- vysoká mazací schopnost = snížení opotřebení motorů - při spalování lépe shoří, má tedy menší kouřivost a nižší produkci zplodin (CO2, síra atd.) - odbouratelnost do 21 dnů - schopnost čistit motor - možnost uplatnění zemědělské produkce (řepky)

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče