Na černé sjezdovce

13. listopadu 2008, 15:05 - Karel Zaoral
13. listopadu 2008, 15:05

Američtí výrobci aut stojí před krachem

Když zhruba před rokem a půl šéf tehdy největší světové automobilky General Motors Rick Wagoner představoval svůj velkolepý restrukturalizační plán, který měl firmu nasměrovat k výrobě menších a úsporných vozů, zaštítil se podporou konsorcia bank, jež měly gigantickou proměnu financovat. Stačilo pár měsíců a koncern stojí před krachem. General Motors pravděpodobně nemá dost hotovosti na to, aby dokázal financovat běžný provoz ani do konce letošního roku. Je prakticky jisté, že bez pomoci americké administrativy situaci nedokáže ustát. Krize ze světa financí právě přestoupila do automobilového průmyslu, a to nejen ve Spojených státech amerických.

Protisměrné křivky Největší česká automobilka Škoda Auto, součást koncernu Volkswagen, letos vyrobí o 31 tisíc aut méně, než původně plánovala. Na konci září vedení firmy snížilo výrobní plán o třináct tisíc automobilů. Už v té době však leccos naznačovalo, že nastane další výpadek, protože křivky výroby a prodeje vozidel na nejdůležitějších trzích evidentně běžely proti sobě. Mluvčí automobilky tehdy na dotaz týdeníku EURO odpověděl, že žádné další výpadky firma neplánuje. O pár dní později ale omezila výrobu o dalších osmnáct tisíc vozů. „Bohužel, propočty se opravdu mění z týdne na týden a před měsícem jsme o dalším útlumu ještě nevěděli, to se řešil ten první, který proběhl na konci října. Tento nový byl projednáván až v pátek 31. října,“ odpověděl mluvčí Jaroslav Černý na dotaz, proč Škoda Auto pouští informace o skutečném vývoji obchodu po částech. Dopady krize však zrušením pracovních sobot a dvojí odstávkou výrobních linek pro automobilku nekončí. Týdeníku EURO se podařilo před dvěma týdny získat informaci o tom, že koncern Volkswagen plánuje zrušit poměrně významnou investici do závodu ve Vrchlabí, kde se měl vyrábět minivůz Up. Černý, kterému týdeník EURO zprávu o zamýšleném přerušení rozvoje ve Vrchlabí poskytl, na dotazy s ní spojené nereagoval. Informace se posléze dostala do médií prostřednictvím odborářského bosse Jaroslava Povšíka. Odbory zřejmě vědí o budoucnosti automobilky víc než její vedení. Ve spojitosti s neuskutečněnou investicí je pikantní, že vedení Škodovky a potažmo VW si za umístění výroby Up! do Vrchlabí vymohlo značné infrastrukturní investice. Nicméně, šancí pro krkonošské město by mohlo být přesunutí výroby octavií ze Slovenska. Tyto vozy jsou dle Povšíka kvůli logistickým nákladům asi o 10 000 korun dražší, než kdyby vznikaly v Česku.
Přesto je zatím situace Škody Auto poměrně dobrá, stejně jako obou menších automobilek v ČR. TPCA i Hyundai svorně tvrdí, že jejich plánů výroby se krize netýká a produkci omezovat nebudou. Také Škodovku opustí letos navzdory výrobním výpadkům více vozů než loni a omezování počtu zaměstnanců se dotkne víceméně jen agenturních pracovníků. Hůře jsou na tom subdodavatelé. „Je pravděpodobné, že v důsledku krize přijde o práci až deset tisíc lidí,“ uvedl ředitel Sdružení automobilového průmyslu Antonín Šípek. Nejde ani tak o dodavatele Škody Auto jako spíše o velké výrobce a dodavatele automobilek ze západní Evropy. Například společnost Bosch Diesel, která na Jihlavsku donedávna zaměstnávala více než 6000 lidí, propustí 425 osob a omezí výrobu. Podobně přeruší produkci otrokovický výrobce pneumatik Barum. Ještě hůře na tom jsou střední a malé firmy, na něž navíc dopadá plnou tíhou neochota bank půjčovat a financovat firmám adekvátní reakci na těžké období.

Za mořem je zle Dění ve střední Evropě je ještě jen nevinným laškováním se zpomalením ekonomiky oproti tomu, jaké ekonomické masakry se odehrávají v USA. Typickým příkladem toho, že v Americe je možné všechno, je automobilka General Motors (GM). Graf hodnoty akcií GM ze všeho nejvíc připomíná tu nejčernější sjezdovku v dějinách olympijského lyžování. Kumulovaná účetní ztráta donedávna největší světové automobilky dosáhla za třetí čtvrtletí tohoto roku 45 miliard dolarů při tržní kapitalizaci dvě miliardy dolarů. Automobilka přesto letos vyplácí dividendu dolar na akcii. Poměr ceny akcie k dividendě je v případě aktuální hodnoty GM kolem čtyř dolarů vskutku dechberoucí. Automobilka zřejmě nedisponuje peněžními prostředky, které by stačily na provozní náklady do konce roku, z čehož vcelku jednoznačně plyne, že bez okamžité vládní pomoci nemá General Motors šanci na přežití. Přesto její šéf neztrácí optimismus. „Nemáme v současnosti jiný plán nežli dodržovat harmonogram restrukturalizace a pokračovat v našem byznysu,“ tvrdí Rick Wagoner v době, kdy jsou akcie GM v podstatě bezcenné. Při letmém pohledu na jejich minulé hodnoty je zřejmé, že kdo dnes nakoupí, za pět let jako by našel ropné ložisko. Avšak pouze v případě, že současná demokratická administrativa projeví stejně levicové cítění, jako projevoval zarytý republikán George Bush, který pod heslem too big to fail sanoval gigantické průšvihy hypotečních agentur Freddie Mac a Fannie Mae. A že se nějaké výrazné státní intervence dočkáme, je dnes už více než jasné. Podobné problémy mají totiž i ostatní americké automobilky. Ford i Chrysler se potácejí na hraně krachu už dlouho a s nimi je tím pádem na hraně celá ekonomika USA.

V nevhodnou dobu Právě ona dlouhodobost problémů amerického automobilového průmyslu je důležitá. Finanční a ekonomická krize totiž zámořské automobilky nemohla zastihnout v horší situaci. „Automobilový průmysl je páteří americké výroby a kritickou součástí naší snahy o snížení závislosti na cizí ropě,“ řekl čerstvý americký prezident Barack Obama a podpořil program rozvoje ekologických automobilů přislíbenou částkou 25 miliard dolarů. Automobilky se k tomu postavily s typickou americkou skromností a požadují miliard padesát. Argumentují tím, že krize je zasáhla v nejcitlivějším období extrémně nákladné restrukturalizace, kterou jak Ford, tak GM i Chrysler musejí projít. Bohužel, krize přišla dřív, než se s kompletní změnou výrobního portfolia firmy stihly vypořádat. A tak v září meziročně Ford prodal o 34 procent méně automobilů, Chrysler o 33 procent a General Motors o 16 procent. Restrukturalizaci si vynutil růst cen ropy za posledních několik let a následný odklon zákazníků od tradičních aut, velkých zhruba jako polovina tramvaje. Příklon k menším a úsporným automobilům byl nový trend, který ani jedna automobilka z americké velké trojky nezachytila. Tržní podíly GM, Fordu a Chrysleru začaly s chutí a úspěchem konzumovat hlavně Japonci. Toyota se na úkor GM dokonce stala největší světovou automobilkou. Jádro současných obrovských ztrát tedy spadá do let 2005 až 2007. Nyní se přidala v roli pověstného posledního hřebíku finanční krize. Ta totiž šlápla na brzdu i těm zbývajícím staromilcům, kteří by si rádi své třítunové SUV dopřáli.

Rozbitá výstavní skříň Banky nepůjčují, a když, tak jen bonitním klientům za nevýhodných podmínek. V takové situaci si i movitější lidé dobře spočítají, jestli nepočkat s nákupem nového auta ještě rok či dva, a problémy amerických automobilek s odbytem dále akcelerují. Velká americká trojka očekává, že celé druhé pololetí tohoto roku bude mnohem horší než už tak velmi špatné první pololetí. Všechny tři automobilky počítají s dalším propouštěním a s uzavřením několika továren. Chrysler uvažuje o fúzi s GM, Ford plánuje do konce roku omezit výrobu o 50 000 automobilů. Pravděpodobně se dále pokusí prodat svůj třetinový podíl v japonské Mazdě, jejíž akcie za poslední rok ztratily padesát procent. Mimochodem, aby Ford získal hotovost na restrukturalizaci, prodal už dříve s vysokými ztrátami své předchozí evropské akvizice – Land Rover a Jaguar - indické Tatě a Aston Martin finančnímu konsorciu v čele s bývalým automobilovým závodníkem Davidem Richardsem. Ve vlastnictví Fordu zůstává z dřívějšího portfolia jediná evropská značka Volvo a v účetní bilanci ztráta z akvizic v těžko představitelné hodnotě padesáti miliard dolarů. Michiganská guvernérka Jennifer Granholmová, jíž se Detroit, dříve výstavní skříň amerického průmyslu a sociální soudržnosti, hroutí pod rukama, poznamenala, že velká trojka za poslední tři roky propustila už sto tisíc lidí. „Samotný Ford propustil za poslední tři měsíce 4000 lidí. Automobilový průmysl zajišťuje každé desáté pracovní místo v Americe. Jestliže zkolabuje, bude to mít za následek dominový efekt na celou americkou ekonomikou,“ říká Granholmová.

Ekoevropa Americký vývoj bedlivě sledují i představitelé Evropské unie. Dřívější ekologický populismus Evropské komise (EK) nahrazuje strach politiků o plná korýtka a sytá bříška. To, co se zdálo být ideální příležitostí k získání hlasů pouze nicnestojící rétorikou, která dopadne jen na tučné peněženky ošklivě bohatých vlastníků automobilek, se nyní obrací proti nim. Iniciativa REACH, snižování emisí na drastické hodnoty, odpovídající spotřebě pod čtyři litry paliva na sto kilometrů – chce se jen říct, dobře jim tak. EK nyní skáče do vlastní pasti na mamuty.
„Vrcholní představitelé EU se shodli na tom, že vyzvou Evropskou komisi, aby se zabývala možností podpory automobilek a do konce roku přišla s konkrétními doporučeními. Američané právě schválili 25miliardovou podporu v podobě nízkoúročených půjček třem významným výrobcům. Musíme proto dohlédnout na zachování hospodářské soutěže. A dále, můžeme chtít po evropských automobilkách, aby vyráběly čistá auta a během několika málo měsíců změnily celý systém průmyslové výroby, aniž bychom jim podali pomocnou ruku?“ zeptal se řečnicky francouzský prezident Nicolas Sarkozy, toho času v čele Evropské unie již pevně etablovaný v roli rytíře na bílém koni.
Zatím není úplně jasné, jakou podobu by mohla mít případná Sarkozyho opatření. Západoevropské automobilky požadují, aby Unie vytvořila balík v rozsahu čtyřiceti miliard eur, z něhož by firmy mohly čerpat nízkoúročené půjčky. Zároveň by dle názoru evropské asociace výrobců automobilů ACEA členské země měly majitele automobilů motivovat k tomu, aby se zbavili vozů starších osmi let, což by urychlilo obnovu vozového parku a zvýšilo odbyt. Konkrétně by mělo jít o daňový bonus v podobě zhruba padesáti tisíc korun, vyplacený za sešrotování starého vozu. Francie, aby potvrdila svou roli silného vůdce, upustila ze státního rozpočtu 400 milionů eur svým automobilkám na vývoj ekologických vozidel v nadcházejících čtyřech letech.

Peníze co nejrychleji Faktem je, že i když se evropské automobilky na situaci snaží reagovat a získat pro sebe co nejvíce subvencí, mají před americkou konkurencí značný náskok. Mluví-li totiž ACEA o krizi, je třeba si uvědomit, že například „hluboké problémy s odbytem“, s nimiž se potýká třeba BMW, v praxi znamenají, že společnost třetí čtvrtletí letošního roku uzavřela se ziskem 298 milionů eur, tedy v přepočtu 7,25 miliardy korun. Navíc v roce 2007 vzrostl meziročně téměř o sedmdesát procent prodej nových automobilů v Rusku, čímž tamní trh téměř překonal ten německý a nechybělo moc, aby se stal největším v Evropě. Další potenciál a šance pro růst marží v Rusku spočívá v tom, že podíl automobilových součástí vyráběných v této zemi je stále nízký. Přesto by bylo poměrně nefér, kdyby evropské automobilky musely jít do soutěže s Američany vyzbrojenými možná až padesáti miliardami dolarů státních subvencí. „Já vstupy států do ekonomiky obecně pokládám za nevhodné. Pokud však dojde ke konsenzu podporovat automobilový průmysl, budu to s nechutí akceptovat. V opačném případě bych parciálně poškodil svoji zemi coby automobilovou velmoc, kdybych říkal, že podporu nechci,“ tvrdí český ministr financí Miroslav Kalousek. Každopádně nebude s největší pravděpodobností v týmu, který o podpoře rozhodne. Sarkozy bude chtít peníze pro automobilky schválit ještě do konce svého předsednictví.
Shrneme-li fakta, je už nyní jasné, že finanční krize oblečená do automobilové karoserie připraví o práci statisíce zaměstnanců automobilového průmyslu po celém světě včetně Česka. S jistotou můžeme také očekávat, že se výrazně změní poměry sil v sektoru. Zásadní pro další vývoj bude fúze společností GM a Chrysler, a také to, jak velké subvence nakonec na obou stranách oceánu do automobilového průmyslu zamíří. Zajímavé bude také sledovat, jaký směr nabere vývoj v Číně a Indii, kde se prozatím nic dramatického neděje, stejně jako budoucnost finančně náročného zeleného trendu, který automobilky v reakci na dřívější kroky Evropské komise nastolily. Jisté je pouze to, že do obvyklých kolejí se výrobci automobilů vrátí o dost později, než se to povede tvůrcům současných problémů – bankéřům.

souvislosti
Škoda Auto (Mladá Boleslav) – zrušení pracovních sobot a dvojí omezení výroby, pokles zisku Jaguar – omezení výroby, pokles zisku Opel – třítýdenní přerušení výroby Land Rover – omezení výroby Bentley – omezení výroby Renault – stažení uvedení nového modelu Ford – omezení výroby, ztráta
GM - nedostatek hotovosti pro zachování výroby, hrozí krach
Chrysler - hrozí krach, snaží se o fúzi s GM
Toyota - pokles zisku

GRAF: vývoj ceny akcií General Motors
Pramen: NYSE

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče