Na Brusel s koalicí chudých

08. prosince 2010, 16:20 - Táňa Králová
08. prosince 2010, 16:20

České zemědělství čeká na spravedlivější unijní politiku. Po dvouleté bitvě se uvidí

Dokáže Česká republika s deseti miliony obyvatel prosadit v Evropské unii svůj názor? „Dopředu odpovídám ne,“ nezastírá ministr zemědělství Ivan Fuksa (ODS) těžkou pozici. Před sebou má dva roky velmi náročného vyjednávání za takzvaně spravedlivější společnou zemědělskou politiku unie (SZP). Co chce v Bruselu uhrát a jakými diplomatickými esy „přetlouct“ rozhodující členy EU, naznačil minulé pondělí na diskusním setkání EURO Regional v Plzni.

Stropy pro velké

Česko bude obhajovat takovou reformu, která povede ke spravedlivému zacházení se zemědělci v celé EU. Coby chudší příslušník evropské rodiny nechce rozhodně dopustit možnost, aby si po roce 2013 členské země připlácely na SZP ze svých rozpočtů. To by nahrávalo bohatšímu Německu, Francii, Nizozemsku a Velké Británii, obává se šéf českého agrárního resortu. Ostře proti bude Fuksa vystupovat také u zamýšlených „stropů“ na dotace pro velkofarmy. Finanční znevýhodnění velkých podniků by Česko citelně postihlo. Průměrná farma v tuzemsku obdělává přes 84 hektarů, zatímco evropský průměr je necelých dvanáct. „Problém s takzvaným zastropováním plateb řeší i saský ministr zemědělství. Podporu nám v této věci jednoznačně deklaroval maďarský ministr. Poláci, kteří nemají velké farmy, jsou v jiné pozici,“ přiblížil Fuksa hledání spojenců. Uvědomuje si, že k prosazení přijatelné reformy bude zapotřebí silné zastoupení v Evropském parlamentu, tedy alespoň 51 procent hlasů. Český ministr si představuje, že proti silné německo-francouzské koalici by se mělo sjednotit jedenáct zemí. S přesvědčováním začal u Visegrádské čtyřky, Bulharska a Rumunska. Šance vidí u Dánska, Finska i Velké Británie. Ta by přitom nejraději udělala všem „čáru přes rozpočet“, a razantněji snížila výdaje na SZP.

Kdo platí evropský cirkus

Prezident Potravinářské komory Miroslav Toman si ale moc neslibuje od „koalice chudých“, jak nazval případné uskupení jedenácti členských států. Doporučuje získat jednu nebo nejlépe dvě země ze silné kliky, kterou tvoří Německo, Francie a Velká Británie. „Kdo financuje evropský cirkus, tedy rozpočet, už nechce být čistý plátce. Samozřejmě budeme vyjednávat s partnery, kteří do rozpočtu sypou víc, než získají. A napříště už chtějí, aby financování bylo takzvaně fifty fifty,“ reagoval Fuksa. Bez populisticky velkých ramen prohlašuje, že velmi složité vyjednávání o budoucí SZP může Česko vyhrát o jeden bod, nikdy ne o deset. „Můžeme ale také prohrát,“ poznamenává. Toho se také obává majitel uskupení Interlacto Oldřich Gojiš. Jeho mlékárenská skupina je dvojkou na tuzemském trhu. Podniká také v zemědělství na deseti tisících hektarech. „Pokud ministr nebude vybaven erudovanými lidmi, nevyřídí v Bruselu nic,“ nevěří Gojiš týmu, kterým se Fuksa obklopil.

Fuksova basa s vládou

Před příchodem na resort zemědělství byl Fuksa prvním náměstkem ministra financí. Teď mu mnozí vytýkají, že vše překlápí na peníze. „Jenže o tom to je,“ dobře ví. Neschovává se za nic neříkající pozice, ale jasně formuluje postoje svého úřadu. O to víc se ošívá, když sleduje přípravu nové agrární politiky na unijní půdě. Místo konkrétních postojů přicházejí spíše tajemné diplomatické depeše s nejednoznačným obsahem. Všem, kteří neustále kritizují, jak EU „oškubává“ české zemědělce, Fuksa připomíná, že z téměř sta miliard korun, které dostane Česko z unijní pokladny, jde 42 miliard do zemědělství. Příští rok přiteče do agrárního resortu už 53 miliard korun. Úsporný český rozpočet ale nepočítá s tím, že by dorovnával přímé platby, které budou už jen mírně zaostávat za úrovní ve starých zemích unie. „Držím basu s vládou. U doplňkových plateb je nula,“ neoblomně opakuje Fuksa a neslibuje miliardy navíc ani přes vyhrožování demonstracemi.

Nabídka určuje poptávku

České potraviny a obchodní řetězce ovládly další část diskusního setkání v plzeňském regionu. Většina účastníků by byla nejspokojenější, kdyby se mohlo napsat, že v obchodních řetězcích vládnou české potraviny. To by ale šlo o „kachnu“. O tom, jaké je zastoupení českých potravin v síti super- a hypermarketů, kde Češi nejraději nakupují, se vedou velké dohady. Jiná čísla předkládají obchodníci, jiná dodavatelé.
„Není to spotřebitel, ani producent, kdo ovlivňuje, co se bude prodávat. Rozhoduje obchodník. Nabídka určuje poptávku,“ upozorňuje šéf Potravinářské komory Toman na obrácené pravidlo. Coby spoluautor zákona o významné tržní síle a jejím zneužití, který je platný od letošního února, chtěl zabránit řetězcům v některých praktikách. Nadále však tvrdí, že obchodníci si s dodavateli dělají, co chtějí. „Už bychom jim ani nemuseli dodávat zboží, stačilo by jen posílat peníze. Na různých rabatech, slevách a dalších poplatcích odevzdáváme řetězcům až šedesát procent z objemu tržeb,“ spočítal Toman. Potvrzuje, že kvalita potravin skutečně klesá. „Zboží od Nestlé a jiných nadnárodních firem je v Německu levnější a kvalitnější,“ tvrdí šéf Potravinářské komory. Horší úroveň v tuzemsku přičítá chování řetězců.

Řetězce se mají na co těšit

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) dobře ví, že zákon proti řetězcům má nedostatky. Velmi obezřetně proto vede řízení s několika hříšníky. Místopředseda ÚOHS Hynek Brom avizoval, že jsou na spadnutí rozhodnutí ve dvou či třech případech. Do konce roku úřad zveřejní první rozhodnutí. „Čekáte na něj nejen vy, ale i advokáti zastupující řetězce,“ řekl směrem k potravinářům a zemědělcům. Současně ÚOHS připravuje zahájení dalších řízení. Jak Brom prohlásil, řetězce se „mají na co těšit“. Na první verdikt ÚOHS se těší i jeho bývalý místopředseda Robert Neruda, nyní partner advokátní kanceláře Havel & Holásek. Ta radí řetězcům, proti nimž je zákon namířený, ale i potravinářským a zemědělským firmám. Neruda si od rozhodnutí ÚOHS slibuje, že se konečně vyjádří k některým pojmům, jejichž výklad není jednoznačný a přináší řadu právních nejistot. Podrobnější pravidla totiž antimonopolní úřad jako strážce dodržování této právní normy nevydal. „Zneužití je jen to, když k nějakému jednání dochází soustavně a je porušována hospodářská soutěž. Tato formulace si zaslouží vysvětlení,“ přimlouvá se Neruda, který přitom legislativní snahy o regulaci obchodních řetězců sleduje dlouhodobě. Nerozumí také tomu, jak dodavatelům pomůže, že obchodník nesmí prodávat za nižší ceny, než za jaké zboží nakoupil. Zmínil irskou zkušenost, jak ji vyhodnotila Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj: „Po zrušení zákazu prodeje za podnákladové ceny ušetřily tamní domácnosti ročně 500 eur.“
ÚOHS nyní pracuje na úpravách kontroverzního zákona společně s ministerstvy průmyslu a obchodu, zemědělství a financí. „Předpis by neměl chránit jen zemědělce a zpracovatele. Problém je širší a přesahuje do sfér, jako je stavebnictví, doprava i další,“ poznamenal Brom.
Setkání na téma Zemědělství v době reforem uspořádalo vydavatelství Euronews v plzeňském hotelu Angelo za podpory společnosti KPMG a advokátní kanceláře Havel & Holásek. Kromě odborné debaty přispělo i k získání jednoho každodenního odběratele čerstvých českých potravin. S touto poptávkou oslovil přítomné producenty šéf hotelu. Chystá totiž totální obměnu jídelníčku.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče