Na Belgičany s fidorkou

08. května 2008, 17:06 - Pavel Hanslíček
08. května 2008, 17:06

Čeští experti radili i s uváděním nových oplatek do Alžírska

Češi patří ve spotřebě oplatek ke světovým šampionům a společnost Opavia LU se řadí mezi největší výrobce trvanlivého pečiva, tedy oplatek a sušenek, ve střední a východní Evropě. Zároveň je největším výrobcem oplatek ve skupině LU, působící ve 20 zemích Evropy, Afriky a Asie. Tu loni na podzim odkoupila skupina Kraft Foods od francouzské společnosti Danone. V České republice působí šestičlenná expertní skupina, jež pomáhá s uváděním oplatek na další trhy. „Za poslední dva roky jsme se podíleli na přípravě oplatek pro Rusko, Maďarsko, Francii, Belgii a Alžírsko, a také radili s oplatkami v Egyptě,“ říká vedoucí této skupiny v Opavia - LU Radek Zeman.

EURO: Můžete srovnat tvary a příchutě oplatek v Česku a v zahraničí? ZEMAN: Zatímco v Česku dominuje lískooříšková nebo případně arašídová příchuť, třeba v Rusku je populární vlašský ořech a med. Kromě toho tam najdeme velké rozměry oplatků. Například oplatka s názvem Pričuda má hmotnost 260 gramů. Oplatka není nařezaná z výroby, ale Rusové si ji naopak s oblibou krájejí sami doma nožem. Navíc Rusové mají v oblibě oplatky posypané kousky oříšků a následně polité čokoládovou polevou. V Maďarsku se zase prodávají kromě běžných čokoládových náplní oplatky Balaton s rumovou náplní. Kromě toho je oplatka Balaton vyšší než třeba české tatranky a má téměř čtvercový průřez. Naopak ve Francii lze kromě klasických oplatek vyráběných často pod privátními značkami řetězců najít i jeden specifický druh. Mezi dvěma oplatkami je nalito pektinované želé ovocné příchuti. Želé je vlhčí než české náplně, proto francouzská oplatka nekřupe a je také více aromatizovaná. K nejoblíbenějším příchutím patří citron a borůvka. Nyní pracujeme na rozšíření řady o z českého pohledu tradičnější čokoládovou náplň. Také do Francie Opavia vozí výrobek s názvem Macumba připomínající miňonky.

EURO: Pracovali jste i pro Afriku. Liší tamní oplatky od evropských? ZEMAN: V Africe je třeba vzít v potaz především nízké příjmy obyvatel. Předkládaný výrobek musí být opravdu velmi levný. Navíc někdy do oplatek přidáváte látky, které s chutí příliš nesouvisejí. Například v Egyptě chybí ve stravě železo, tak se musí míchat i do oplatek. Je to obdoba z Česka známého přídavku jódu do soli. Kromě toho je v Africe jiná struktura cen a surovin než v Evropě. Nyní pracujeme na oplatkách pro Alžírsko, kde se musíme vyrovnat s tím, že například mouka je kvůli charakteru zemědělství a dotační politice místní vlády relativně drahá. Další odlišnost představují ceny výrobků. Nemůžete tam něco nabízet za 6,90. Musíte se trefit do nominální hodnoty bankovek, které mají spotřebitelé v kapse, jinak neprodáte. Zkoušíme tradiční lískooříškové příchutě a také uvažujeme o karamelové.

EURO: Podařilo se v zahraničí uplatnit nějaký výrobek z portfolia Opavie? ZEMAN: Vyvážíme výrobek, který je téměř identický s českou fidorkou (jméno výrobku souvisí se jménem zakladatele Opavie Kašpara Fiedora - pozn. red.). Docela dobře se tyto výrobky prodávají v Belgii, nedávno jsme začali s jejich vývozem i do Nizozemska a Španělska.

EURO: Jak bylo nutné fidorky pro trh Beneluxu upravit? ZEMAN: Hlavně se liší obal a vzor vytlačený ve vrchní vrstvě čokolády. Kromě toho má belgická „fidorka“ asi o půl gramu nižší hmotnost než ta česká a je v ní chuťově neutrální mléčná náplň umožňující vyniknout chuti čokolády. V Belgii jsme tyto fidorky zaměřili na děti a do Nizozemska se výrobek samozřejmě v rámci Beneluxu dostával. Holanďanům naše oplatka chutnala, ale chtěli ji zaměřit více na dospělé. Proto se sice zachovala mléčná náplň, ale upravil se vzhled výrobku a obal. Navíc jsme pro nizozemský trh připravili variantu v hořké čokoládě.

EURO: Vyspělé země se potýkají s obezitou. Existuje tlak na změnu složení oplatek? ZEMAN: Určitě se snažíme, aby byly nutričně co nejpříznivější. Například jsme snížili podíl tuků s vysokým obsahem takzvaných transmastných kyselin zvyšujících hladinu nebezpečného LDL cholesterolu. V tuto chvíli naše oplatky obsahují méně než jedno procento těchto kyselin, tedy nutričně bezvýznamné množství. Snahu o omezení cukrů najdete u sušenek. Ty mají tendenci se blížit funkčním potravinám, jak ukazuje třeba BeBe Dobré ráno. U oplatky je třeba vyrobit náplň, což bez tuků a cukru moc nejde. Oplatky prostě jíme, protože nám chutnají.

Box
Oplatka není sušenka Oplatka se na rozdíl od sušenky připravuje z řídkého těsta. To se nalije do formy, kde se zavře a upeče. Mezi vzniklé oplatkové pláty se nanese vrstva náplně. Oplatková složka se vychladí a následně nařeže na menší kousky, které se ještě často polévají například čokoládou. Naopak sušenka se připravuje z hutnějšího těsta, které natlačením do formy získá tvar, a následně se peče na páse. Sušenka má tak na rozdíl od oplatky stanovený konečný tvar ještě před pečením.

Tabulka 1:
Sušenky a oplatky v ČR 2006 2007 10,2 10,89 kilogramu na domácnost
41,8 45,6 celkem tisíce tun
53 50 podíl sušenek (v procentech)
47 50 oplatky (v procentech)
Pramen: Opavia - LU

Sušenkoví Irové Spotřeba sušenek ve světě (bez oplatků, v kilogramech na osobu a rok)
1. Irsko 7,22
2. Anglie 6,6
Nový Zéland 6,6
4. Česko 6,4
Austrálie 6,4
Itálie 6,4
Nizozemsko 6,4
8. Francie 6,0
Španělsko 6,0

Pramen: Opavia - LU

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče