Mýtus hypoték

25. listopadu 2002, 00:00 - Eva Martínková
25. listopadu 2002, 00:00

komentářMediální svatozář, která provází hypoteční ústavy, vytváří pocit, že hypotéky se staly běžnou cestou k řešení bytové situace českých rodin. Tak tomu samozřejmě není. V důsledku všeobecného poklesu úrokových sazeb byly banky nuceny přistoupit ke snížení úroků na přijatelnou úroveň.

komentář

Mediální svatozář, která provází hypoteční ústavy, vytváří pocit, že hypotéky se staly běžnou cestou k řešení bytové situace českých rodin. Tak tomu samozřejmě není. V důsledku všeobecného poklesu úrokových sazeb byly banky nuceny přistoupit ke snížení úroků na přijatelnou úroveň. Znamená to jediné - trochu se snížily měsíční splátky i celková částka, kterou za deset či dvacet let zaplatíme. Zlevnění hypoték však samo o sobě neznamená, že by jich mohlo využít více zájemců. Od roku 1995 bylo v ČR poskytnuto 56 tisíc hypotečních úvěrů. Statistiky ale hovoří o tom, že bydlení nemá vyřešeno až 300 tisíc domácností. Proč si tedy nevezme hypotéku většina z nich? Jednoduše proto, že na ni nedosáhne. Snížení úrokových sazeb totiž neznamená vyšší benevolenci bank v jejich poskytování. Stále vyžadují nadprůměrný příjem a nadprůměrné garance. Česká hypotéka ve srovnání se zeměmi EU vypadá jako chudá příbuzná. Zatímco například v Německu tvoří objem hypoték 55 procent HDP, u nás jsou to pouhá 2,2 procenta. V čem je háček? Ceny nemovitostí u nás dosáhly světové úrovně, zatímco mzdy nikoli. Od let devadesátých vzrostly průměrné mzdy čtyřikrát, zatímco ceny nemovitostí více než desetkrát. Nůžky se rozevřely. Pro středně situovaného Američana, který si vezme 100 tisíc dolarů jako hypotéku, není problém 1000 dolarů měsíčně splácet. Českou rodinu, reprezentující střední třídu, by třímilionová hypotéka a třicetitisícové měsíční splátky položily. A to je problém českých hypoték, ze kterého je nevysvobodí ani další pokles úroků.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče