Mýto dusí zejména malé dopravce

28. května 2007, 00:00 - TOMÁŠ JOHÁNEK
28. května 2007, 00:00

GENERÁLNÍ TAJEMNÍK SDRUŽENÍ AUTODOPRAVCŮ ČESMAD BOHEMIA MAR TIN ŠPRYŇAR: Pět měsíců zkušeností s výkonovým zpoplatněním dálnic a rychlostních komunikací je dobrým důvodem k zhodnocení dopadu mýta na dopravce. Podle generálního tajemníka Sdružení autodopravců Česmad Bohemia Martina Špryňara bojují o existenci zejména menší dopravci.

GENERÁLNÍ TAJEMNÍK SDRUŽENÍ AUTODOPRAVCŮ ČESMAD BOHEMIA MAR TIN ŠPRYŇAR: Pět měsíců zkušeností s výkonovým zpoplatněním dálnic a rychlostních komunikací je dobrým důvodem k zhodnocení dopadu mýta na dopravce. Podle generálního tajemníka Sdružení autodopravců Česmad Bohemia Martina Špryňara bojují o existenci zejména menší dopravci. Jaké jsou zkušenosti dopravců s výběrem mýta po přibližně pěti měsících jeho existence?

Relativně se zdá, že se systém rozběhl celkem dobře. Má jen určité mouchy, které jsme se snažili popsat, definovat a domluvit se na společném řešení. Typickým případem je vyúčtování mýta, kdy někteří dopravci v systému následných plateb dostávají faktury na jiné částky než jsou k dispozici on-line.

Další potíže se týkají dozoru. Dnes se může stát, že je zastaveno vozidlo, jehož řidič před měsícem spáchal nějaký přestupek, teď ho však řídí někdo jiný. Byť dotyčný řidič v době spáchání přestupku vozidlo neřídil, musí nyní zaplatit pokutu. Musí se jasně stanovit metodika jak postupovat v podobných případech.

Před zavedením mýta se často poukazovalo na to, že kamiony budou mýtné brány objíždět. Někteří starostové si stěžují na to, že se tak opravdu stalo. Jaká je praxe z hlediska dopravců?

Myslím si, že to je čistě subjektivní hodnocení každého. Polovina starostů říká, že kamiony objíždějí placené úseky, druhá polovina, že ne. Bohužel dodnes neexistuje seriózní statistika, která by dala za pravdu jedné či druhé straně. Určitě jsou úseky, kde řidiči zvolí raději nezpoplatněnou trasu. Na druhou stranu si myslím, že to rozhodně není celoplošný fenomén. V Rakousku začali někteří řidiči také mýtné brány objíždět, aby se po čase na placené úseky silnic opět vrátili. Nemá cenu si zkracovat cestu přes Plzeň, kde strávím desítky minut v kolonách a za okruh zaplatím 40 korun. To nestojí nikomu za to, navíc většina tranzitní mezinárodní dopravy jezdí v režimu „just in time“ a čas je pro ně dražší než mýtné.

Máte informace o tom, že se řidiči snaží palubní jednotku vyřadit z provozu? Ať už pomocí folie či jízdou v těsném závěsu za jiným kamionem?

Pokud mám dobré informace, tak těchto takzvaných skokanů, které některé brány nezaregistrují, bylo dosud asi třicet. Ředitelství silnic a dálnic dokáže z kontrolního systému podobné machinace odhalit, rozhodně ale nejde o nějakou masovou záležitost.

Jaké jsou nejčastější prohřešky řidičů, které odhalí kontrola? Řidič může být na místě potrestán blokovou pokutou většinou v jediném případě, a to za špatné nastavení náprav. Tam může skutečně docházet ke snaze systém obelhat, ale myslím si, že tady hraje roli lidský faktor. Auta jezdí část přeprav s vlekem, část bez něj a řidič zapomene nastavit správný počet náprav. Přešli dopravci kvůli mýtu na menší auta?

Myslím si, že ne. I z logistického hlediska menší auta nevyhovují potřebám zákazníků a určitým druhům přeprav.

Jak se podařilo dopravcům domlouvat se zákazníky navýšení ceny za dopravu způsobenou mýtem? Střídavě. Naštěstí ve druhé polovině loňského roku se situace dopravců zlepšila, na trhu totiž začal být nedostatek kapacity kamionů a zákazníci byli vstřícnější, pokud jde o cenu přepravy. Tím pádem byli dopravci více úspěšní při promítnutí mýta do ceny od začátku letošního roku. Nedá se ale říci, že všichni byli úspěšní stoprocentně. Problém je také s „prázdnými“ kilometry, které nikdo nezaplatí. Hodně zákazníků se chce o mýto nějakým způsobem podělit. Jiná cesta než promítnout mýto do cen ale prostě není. Jak se s mýtem vypořádávají zejména menší dopravci? Hrozí jejich krachy?

Samozřejmě to je problém zejména malých firem. Důvody jsou dva. Jednak promítnutí mýta do cen, aby firmy jezdily za nějakou rozumnou a alespoň trochu ziskovou cenu. Dále je to nutnost platit mýtné u drtivé většiny menších dopravců předem. Splatnosti v dopravě se přitom pohybují v řádu desítek dnů a malé firmy tak nejsou schopny provoz svých aut ufinancovat.

Loni jste kritizovali, zda se mýto vůbec stihne spustit včas a jaké budou sazby. Letos se situace opakuje v případě výkonového zpoplatnění. Jaký bude dopad druhé etapy?

Nám je celkem jedno, zda bude zpoplatněna pětina silnic první třídy, nebo všechny. Ale potřebujeme co nejdříve vědět, jakým způsobem se bude realizovat druhá etapa a zda se vůbec bude realizovat. Jde i o to, zda se bude mýto vztahovat na všechna nákladní auta. Dopravci prostě potřebují včas vědět, na co se mají připravit a na co mají připravit zákazníky.

Kdy je nejzazší doba, dokdy to dopravci potřebují vědět? U těch dlouhodobých kontraktů je to tak polovina roku. Je termínem, od kterého se uzavírají smlouvy na další rok. Do té doby musíme vědět, za jaké ceny budeme jezdit. Pokud máme informace, tak ministerstvo dopravy by mělo říci definitivní verdikt do konce května. Počítají dopravci s tím, že se výkonově zpoplatní všechna nákladní auta?

Vycházíme z vládního prohlášení, které počítá se zpoplatněním všech nákladních aut od 1. ledna 2008. Bereme to prostě jako fakt, který by měl nastat. Do budoucna směřuje Evropa k tomu, že budou zpoplatněna všechna vozidla, tedy včetně osobních.

Loni na jaře jste spustili kampaň Jedeme v tom spolu. Pokračuje tato kampaň i letos? Pokračuje pořád, ale spíše v rovině PR než reklamy. Loni jsme kampaň začali reklamní složkou, vzbudili jsme zájem veřejnosti. Nyní jedeme spíše v té rovině vysvětlovací a zpracováváme různé studie, analýzy a návrhy. Chceme se soustředit na několik témat. Především je to bezpečnost silničního provozu, ekologie, infrastruktura a nedostatek řidičů. Jaké jsou ohlasy?

Myslím, že celkem pozitivní, mnoho lidí po té kampani změnilo názor na kamiony. Pochopilo, že kamiony po silnicích nejezdí jen pro potěšení majitelů, ale vozí zboží nám všem. Samozřejmě, že existuje skupina lidí, která je nepoučitelná jakýmikoliv argumenty a která na kamionovou dopravu bude nadále nahlížet jako na zlo na silnicích. Ani jsme neměli ambice přesvědčit kampaní celou republiku, ale chtěli jsme vysvětlit těm, co to slyšet chtějí, jak funguje silniční doprava a proč kamiony jezdí po silnici.

Už jste zmínil nedostatek řidičů. Jak by se k tomuto nedostatku měl postavit stát? Sdružení spolupracuje s několika učilišti na rozšíření jejich učňovských oborů. Pokud bychom uvažovali o zřízení úplně nového oboru, je to otázka minimálně pěti let, než přijdou první řidiči do praxe. My potřebujeme problém řešit daleko dřív. Jednou z možností je zaměstnávání řidičů ze zahraničí a rekvalifikace jiných dělníků. To znamená, že čeští dopravci budou angažovat třeba Turky nebo Bulhary?

Ano, a už se tak nyní děje. Známe firmy, které zaměstnávají bulharské řidiče. Když se začal projevovat nedostatek řidičů, tak první, kam firmy sáhly, byly další státy Evropské unie - Slovensko, Maďarsko a Polsko. S dalším rozšířením se objevili první bulharští řidiči.

V těchto zemích není problém s nedostatkem řidičů? Nedostatek řidičů je v celé Evropě, zejména v západní. Jak ten problém přišel k nám, čeká to i Bulharsko a Rumunsko. Zatím je to o ekonomické síle. Bulharům se dosud vyplatí pracovat u nás. Jakmile se u nich zvedne životní úroveň, posune se celý problém dále na východ. Neobáváte se toho, že množství nových řidičů dále sníží poměrně přísné školení, kterým musí projít?

Určitě ano, to je věc, se kterou se musíme vypořádat. Novela je nyní ve sněmovně a podle mě je jedinou šancí, aby vstupní školení mohly provádět již střední odborná učiliště. Tedy aby učni mohli získat tuto vstupní kvalifikaci v rámci odborného vzdělávání. Pokud by to bylo jen na komerčních kurzech, tak adept povolání si to určitě nezaplatí. Firma také ne, nemá totiž jistotu, že dotyčný nebude za měsíc jezdit u konkurence. Stát pravděpodobně kvůli různým reformám to také nezaplatí.

DOPRAVCI POŽADUJÍ ZMĚNY ZÁKONA

Jednou z věcí, která dopravcům vadí, je již skoro rok platná novela silničního zákona. Podle Martina Špryňara je bodový postih v některých případech hodně tvrdý. Například prý nerozlišuje, zda řidič poruší dobu řízení o pět minut, protože neměl zrovna kde zaparkovat, nebo o pět hodin. Sporná jsou i povinná neurologická vyšetření. To je prý pouze dobrý obchod pro určitou skupinu lékařů. „Pokud někdo trpí nějakou poruchou, má to poznat praktický lékař a podobné vyšetření by si měl vyžádat,“ říká Špryňar.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče