Mýtné ve městech jen škodí

26. března 2010, 13:05 - Jiří Němeček
26. března 2010, 13:05

Primátoři na svém posledním zasedání odmítli zvýhodňování Romů a další posilování kompetencí Nejvyššího kontrolního úřadu. Chtějí také prosadit zrušení zpoplatnění dálnic v úseku, kde procházejí městy.

Autor: Jakub Stadler

Velká česká města často pálí stejné problémy. Jasně se to ukázalo při jednání primátorů před několika dny v Ostravě. Zástupci statutárních měst probírali třeba zpoplatňování dálnic a rychlostních komunikací uvnitř města. „Na základě novely vyhlášky o užívání zpoplatnění pozemních komunikací, která byla přijata v minulém roce, byl zpoplatněn celý úsek dálnice D1 Lipník nad Bečvou – Bohumín, tedy i úsek procházející zastavěnou částí města Ostravy. Tatáž dálnice ale například v Brně či Praze zpoplatněna není,“ zlobí se primátor Ostravy Petr Kainar.

Komora statutárních měst teď po státu požaduje rovné podmínky při vybírání poplatků na úsecích dálnic a rychlostních komunikací, které jsou součástí dopravního skeletonu daného města. Zpoplatnění těchto komunikací vede k značnému zhoršení životního prostředí v okolí, jelikož majitelé zvláště starších vozů, kteří nemají zakoupenou dálniční známku, se placeným úsekům snaží vyhnout.

Romové jsou stále horké téma

Jedním z horkých témat jednání Komory statutárních měst byla také státní politika začleňování Romů do společnosti (podrobnosti přinesl Profit v čísle 10/2010). Podle dokumentu „Strategie boje proti sociálnímu vyloučení“, který Svaz měst a obcí ČR považuje spíše za sociologickou studii než politický dokument, se stát chce pokusit o sociální vzestup zhruba pětiny Romů žijících v takzvaných vyloučených lokalitách. „Nesouhlasíme s tím, aby stát zvýhodňoval jakoukoliv skupinu obyvatel,“ připomíná předseda komory Dan Jiránek, primátor statutárního města Kladna. Problematika sociálního vyloučení musí být podle něj chápána komplexně, bez směšování etnického a sociálního aspektu. Státní politika začleňování pak má být podle svazu řešena především v úzké spolupráci s obcemi, nikoli direktivní cestou. „Proto nemůžeme souhlasit ani s přeměnou Agentury pro sociální začleňování, která dnes působí jako odbor Úřadu vlády, na samostatný centrální úřad nadřízený samosprávě,“ vysvětluje Jiránek. Svaz už také vznesl k institucionálnímu zakotvení této agentury zásadní připomínky.

Obcím hrozí další kontrolor

Dalším závažným tématem jednání Komory statutárních měst byla změna Ústavy ČR rozšiřující kompetence Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Novela článku 97 by tomuto úřadu měla umožnit kontrolovat zákonnost hospodaření s majetkem samosprávných celků. V důvodové zprávě předkladatelé novely ujišťují, že cílem kontroly nebude posuzování hospodaření obcí z hlediska vhodnosti či účelnosti. „Nicméně pojem zákonnost jasně znamená soulad se zákony,“ domnívá se předseda svazu Oldřich Vlasák.

Předsednictvo proto schválilo úpravu, která by opravňovala NKÚ kontrolovat pouze formální správnost hospodaření s majetkem územních samosprávných celků, čímž by se určitým způsobem zúžilo pojetí pojmu zákonnost.

Obce chápou smysl návrhu jako snahu o rozšíření kompetencí NKÚ ve vztahu k samosprávě kvůli dalšímu omezení korupce. „Vždy jsme podporovali a i nadále podporovat budeme všechny kroky směrující k jejímu potlačení, a to na všech úrovních veřejné správy,“ říká Vlasák. O předmětu kontroly NKÚ a způsobu jejího provádění ale svaz vyžaduje rozsáhlou diskusi, samozřejmě ještě před schválením novely v Poslanecké sněmovně a v Senátu. Svaz také požaduje vyčíslení finančních dopadů do veřejných rozpočtů, které toto rozšíření pravomoci přinese.

Primátor Havířova František Chobot k tomu dodal, že by bylo velmi zajímavé srovnat finanční náklady na provozování všech kontrolních systémů se zjištěnými výsledky kontrol, tedy s finančním vyjádřením celkového objemu zjištěných pochybení. S novými kompetencemi NKÚ se prý nelze ubránit myšlence, že navrhovatelé jsou přesvědčeni, že současný systém kontroly je špatný.

Čerpání dotací se může zrychlit

Vláda Jana Fischera připravila dárek, který může obcím i podnikatelům zjednodušit byrokracii a zkrátit dobu pro získání eurodotací. Kabinet přitom jednodušší čerpání evropských dotací považuje za jednu ze svých priorit. Podle navrženého balíčku by z českých zákonů a vyhlášek mohla zmizet přinejmenším některá opatření, která proces schvalování, proplácení a kontroly projektů neúměrně komplikují.

Návrh vypracovaný ministerstvy pro místní rozvoj a financí počítá celkem s tuctem opatření, která mají čerpání evropských fondů po administrativní stránce zjednodušit.

Díky jednomu z nich by se mohla například zvýšit hranice, od které projekt musí společně s řídicím orgánem operačního programu (z nějž se podpora poskytuje) schválit také Ministerstvo financí. Dokument počítá s posunutím této hranice z nynějších 100 milionů na 500 milionů korun. Ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška odhaduje, že pokud by ze schvalovací procedury u těchto projektů Ministerstvo financí vypadlo, může se proces zrychlit o celý měsíc.

Balíček počítá také s úpravou vyhlášky, podle níž řídicí orgány mohly zpracovávat žádosti o proplácení dotací po celý rok s výjimkou posledních 15 dnů ve čtvrtletí. Podle dosud platných pravidel se ale schvalovací proces zastaví na plných 60 dní v roce.

To by se s novou vyhláškou mělo změnit.

Život by se měl žadatelům zjednodušit také díky nové možnosti vykazovat některé výdaje paušálně. Jde třeba o pronájmy kanceláří nebo platby za energie, připomíná odborně zaměřený server Euractiv.cz.

Příjemci budou nově moci zasáhnout také do příslušného rozhodnutí o poskytnutí dotace v případech, kdy tento dokument (vydaný řídicím orgánem operačního programu) obsahuje zjevné textové nebo početní nesrovnalosti. Podle dosavadních pravidel musí příjemce úřad nejprve vyzvat, aby úpravy provedl on a sám v textu nesměl změnit ani čárku.

Česká republika má do roku 2013 k dispozici 26,7 miliardy eur, což v závislosti na směnném kurzu odpovídá zhruba 700 miliardám korun. Z této částky se ke konci ledna 2010 podařilo konečným příjemcům proplatit již více než 100 miliard korun. Vzhledem k tomu, že objem proplacených peněz stále utěšeně narůstá, ministr Vondruška věří, že se České republice podaří do termínu všechny peníze úspěšně vyčerpat.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče