Mydlářská odysea

06. března 2006, 00:00 - ROBERT ŠIMEK
06. března 2006, 00:00

JOSEF PILNÁČEK O průmyslový rozvoj Hradce Králové se zasloužilo hned několik firem. Byly zde strojírny, koželužny, dřevařské podniky a v neposlední řadě továrna na mýdlo Josefa Pilnáčka. Ve své době zaměstnávala několik desítek lidí a patřila mezi přední československé výrobce čisticích prostředků.

JOSEF PILNÁČEK O průmyslový rozvoj Hradce Králové se zasloužilo hned několik firem. Byly zde strojírny, koželužny, dřevařské podniky a v neposlední řadě továrna na mýdlo Josefa Pilnáčka. Ve své době zaměstnávala několik desítek lidí a patřila mezi přední československé výrobce čisticích prostředků.

Mýdlo znaly již starověké kultury Egypta a Říma. Až do konce 18. století se vařilo většinou podomácku a sloužilo na mytí i praní. První mydlářské manufaktury začaly vznikat až s nástupem průmyslové revoluce, kdy se na trh dostaly značky Hellada, Saponia, Otta či Schicht.

Jedním z center výroby tohoto produktu se v průběhu 19. století stal i Hradec Králové, kde místní podnikatel Josef Pilnáček založil továrnu na výrobu mýdla a voňavek. Pilnáčkovy úspěchy byly tak velké, že ho vynesly až do městského zastupitelstva. Jeho syn se stal dokonce hradeckým starostou.

RODINA MYDLÁŘŮ

Nejstarším známým mydlářem z rodu Pilnáčků byl Matěj. Narodil se roku 1795 a později se stal jedním z osmi hradeckých cechovních mydlářů. Výrazněji se ale prosadil až jeho vnuk Josef. Vyučil se roku 1875 a ještě v témže roce si v domě č. 21 na Velkém náměstí v Hradci Králové otevřel mydlářskou dílnu. Začínal skromně, záhy se však oženil s dcerou místního podnikatele Weidnera a získané věno použil na rozšíření podniku. Celý dům na Velkém náměstí koupil a dílnu vybavil nejmodernějšími stroji.

Pilnáčkovo mýdlo si téměř okamžitě získalo značnou oblibu. Do deseti let již výrobní kapacity přestávaly stačit, proto si hradecký podnikatel pronajal i prostory takzvané flošny, jednoho ze starých pevnostních objektů v Hradci Králové. Roku 1888 získal i bývalou dílnu voskaře Peřiny a výrobní program firmy rozšířil také o produkci voskových svící.

Nové výrobky poté hojně prezentoval i na různých průmyslových výstavách, roku 1891 na Jubilejní výstavě v Praze, později také na Hospodářské výstavě v Hradci Králové a na Národopisné výstavě českoslovanské.

NA POSPÍŠILOVĚ TŘÍDĚ Nenadálé komplikace však přinesl rok 1894, kdy Pilnáčkova mydlárna v domě č. 21 vyhořela. Její obnovu navíc z bezpečnostních důvodů radnice zamítla, takže provoz mohl pokračovat jen na flošně a ve voskárně. To samozřejmě nebylo příliš efektivní, proto se Pilnáček rozhodl vybudovat zcela novou továrnu. Roku 1895 zakoupil rozsáhlé stavební parcely na Pospíšilově třídě v severovýchodní části města, na nichž do čtyř let vystavěl tovární budovy, sklady, stáje, truhlárnu i byty pro zaměstnance. Původní řemesnická dílna se proměnila na moderní výrobní závod. V té době vstoupil do podniku i Pilnáčkův syn Josef Václav, který byl nejdříve prokuristou a od roku 1911 oficiálním společníkem firmy. Zasloužil se zejména o technické a výrobní inovace, z nichž nejvýznamnější byla zřejmě instalace linky na odlučování glycerinu z mastných kyselin. Stroje přitom získala firma ze zaniklé mydlářské továrny v Bregenzu. Společnost „J. Pilnáček, první královéhradecká továrna na mýdlo“ vyráběla ještě před první světovou válkou svíčky, mýdla, voňavky i sodu. Sklady měla v Praze-Karlíně i ve Vídni a zaměstnávala desítky lidí z Hradce Králové. DÁMA S JEHŇÁTKEM První světová válka dynamický rozvoj továrny na čas zbrzdila, po roce 1918 se však Pilnáčkům podařilo navázat na předchozí úspěchy. Podnik se rozrostl o další provozy a obnova strojového parku pokračovala odkupem zařízení od zrušené mydlářské továrny v Novém Městě nad Metují. Roku 1921 uvedla královéhradecká firma na trh nová terpentýnová mýdla a začala vyrábět i různé druhy mýdlových prášků, jemných toaletních mýdel a voňavek. Zájem o ně byl značný a továrna si záhy získala dobré jméno také v zahraničí. Vedle kvality dbali Pilnáčkové i na atraktivní vzhled výrobků. Obyčejné mýdlo dodávali v běžných krabičkách, pro lanolinová toaletní mýdla si však nechali navrhnout speciální dárkové obaly. Na nich se objevovaly mimo jiné motivy popásajících se oveček či dámy s jehňátkem. Jiným zajímavým propagačním prostředkem se staly vystřihovací reklamní betlémy, které firma úspěšně rozdávala v době Vánoc. O velké konkurenci ve výrobě mýdla však svědčí fakt, že s obdobným nápadem přišla záhy i ústecká firma Johanna Schichta. TĚŽKÝ ŽIVOT POLITIKA Ve dvacátých letech vedl firmu již pouze Josef Václav Pilnáček a počínal si velmi zdatně. Továrnu přivedl k velkému rozkvětu, ještě větších úspěchů však dosáhl v komunální politice. Roku 1929 byl zvolen starostou města a ve funkci setrval dlouhých třináct let. V roce 1939 sice na základě rozhodnutí městského zastupitelstva poslal pozdravný telegram Adolfu Hitlerovi, kolaborantem se ale nikdy nestal. Za německé okupace naopak dlouho vzdoroval snahám o zrušení české samosprávy Hradce Králové a z funkce starosty odstoupil až pod nátlakem roku 1942. Problémům se však nevyhnul ani po skončení války. Po nástupu komunismu byl označen za třídního nepřítele a pronásledován. Zemřel za podivných okolností roku 1949, když byl na ulici přepaden a utlučen k smrti. Jeho továrna byla v únoru 1948 znárodněna a začleněna do nově vznikajících Československých tukových závodů. Nestala se však hlavním centrem tohoto průmyslu, brzy ztratila svou funkci a byla zrušena. Dnes už se dávno na Pospíšilově třídě v Hradci Králové voňavé směsi nepřipravují a Pilnáčkovo mýdlo je pouze vyhledávanou sběratelskou raritou. JOSEF PILNÁČEK (1853-1929)

Český podnikatel Josef Pilnáček se narodil 14. března 1853 v Kuklenách (dnes část Hradce Králové). Studoval na školách v Broumově a Hradci Králové, přitom pokračoval v rodinné tradici a vyučil se mydlářem. Oprávnění získal roku 1875 a v domě č. 21 na Velkém náměstí v Hradci Králové si otevřel vlastní mydlářskou dílnu. Ještě téhož roku se oženil s Herminou Weidnerovou, dcerou místního továrníka, a získané věno do podniku investoval. Roku 1894 však jeho dílna vyhořela a pro další podnikání bylo nutné vybudovat nový závod. Koupil proto rozsáhlé stavební parcely na Pospíšilově třídě a do roku 1899 na nich postavil moderní továrnu i byty pro zaměstnance. Podnikatelské úspěchy mu přinesly všeobecný obdiv i důvěru, takže záhy zastával řadu veřejných funkcí. Byl starostou společenstva živnostníků, předsedou místní hradecké záložny a několik let také náměstkem starosty Hradce Králové. Zemřel roku 1929 ve věku sedmdesáti šesti let. JOSEF VÁCLAV PILNÁČEK (1877-1949)

**Syn zakladatele továrny na mýdlo, celým jménem Josef Václav Bohuslav Pilnáček, se narodil 21. února 1877 v Hradci Králové. Po maturitě na obchodní akademii v Chrudimi absolvoval několikaletý pobyt v průmyslových podnicích v Německu.

Po návratu nastoupil do rodinné firmy a brzy se ujal jejího vedení. Zasloužil se o technické a výrobní inovace a továrnu přivedl k velkému rozkvětu i odborné dokonalosti.

Podobně jako otec se věnoval komunální politice, v letech 1929 až 1942 byl dokonce starostou Hradce Králové. Navázal přitom na dílo předchozího starosty Františka Ulricha a městu pomohl k dalšímu stavebnímu i hospodářskému rozvoji.

Věnoval se také společenské a charitativní činnosti. Byl členem Rotary Clubu, čestným členem Klubu českých turistů i čestným předsedou Svazu lyžařů. Zemřel za podivných okolností 11. května 1949, když byl v Hradci Králové přepaden a utlučen k smrti. Vražda, která měla podle historiků politický podtext, nebyla nikdy objasněna.

Prameny: Historická encyklopedie podnikatelů; Český biografický slovník XX. století; Hradecké noviny

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče