My z konce světa

06. prosince 2012, 11:42 - Robert Šimek
06. prosince 2012, 11:42

Přijel nepřijel cestou necestou. Tak si musí připadat každý, kdo se vypraví do jednoho z nejzaostalejších koutů republiky – na Jesenicko. Region má přitom značný potenciál k rozvoji a byla by chyba ho jen tak minout.

Vysoká nezaměstnanost, nízké mzdy a špatná dopravní dostupnost – to jsou hlavní charakteristiky Jesenicka, které v současnosti nezažívá právě zlaté časy. Okres Jeseník je dokonce s téměř 18 procenty nezaměstnaných na nelichotivém prvním místě v republice. Není proto divu, že se region vylidňuje. Za poslední čtyři roky ho opustilo téměř 560 osob, nejčastěji ve věku 25 až 34 let.

Politici to však tak černě nevidí. Fakt, že v kraji jsou jedny z nejnižších mezd, by podle nich mohl zaujmout investory. Za plus považují i to, že region může nabídnout dostatek rozvojových ploch. V už připravených průmyslových zónách nebo místech, kam stačí pouze investovat do infrastruktury. Proto také jako zásadní problém označují dopravní dostupnost. Zatímco jižní část Jeseníků je dostupná dobře, sever je na tom hůř.

Dostavba rychlostní silnice z Mohelnice do Šumperka je tedy prioritou. Uvažovalo se také o vybudování tunelu pod Červenohorským sedlem, podle staronového hejtmana Olomouckého kraje Jiřího Rozbořila to ale zatím v plánu není. „Na tunel bohužel nebudou v dohledné době peníze,“ říká.

Polská cesta

Bez dobré dopravní dostupnosti se region ocitá v izolaci a zdejší firmy se nemohou dále rozvíjet. Místní podnikatelé jsou si toho dobře vědomi. Řadě z nich už přitom dochází trpělivost a snaží se situaci vyřešit po svém. Když nemohou expandovat do vnitrozemí, snaží se zaměřovat na polský trh. Doprava tímto směrem je totiž mnohem snazší.

Například Řetězárna v České Vsi obchoduje s Poláky už 15 let. Polský trh představuje asi 30 procent celkového obratu podniku, což je zhruba 150 milionů korun ročně. „Zatím se nám rok od roku objem prodeje na polském trhu daří zvyšovat. Nejvíce našich výrobků vyvážíme do katovické oblasti, která je z hlediska důlního průmyslu pro nás nejvýhodnější,“ říká ředitel českoveské Řetězárny Petr Gorol.

V Polsku se chce prosadit i soukromá prádelna a chemická čistírna ze Žulové. Na tamním trhu získala zákazníky už před pěti lety, prala ložní prádlo pro tři nemocnice. Kvůli nevýhodnému kurzu ale partnerství ukončila. Teď se chce na trh opět vrátit. „Kurz je sice pořád stejný, ale tady se už nemáme kam rozrůstat, takže zkusíme polský trh,“ potvrzuje jednatel firmy Josef Morong.

Odliv mozků

Ne každá firma na Jesenicku ale může expandovat za hranice. Na vině je především velký nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců. „Když chceme najít někoho na vedoucí pozice, je to velká svízel,“ potvrzuje předseda Krajské hospodářské komory Bořivoj Minář. „Lidé nemají základní dovednosti. Neumějí pracovat s počítačem, neumějí žádný světový jazyk. Jejich ochota vzdělávat se a být zajímavější pro zaměstnavatele je navíc velmi malá. To nás brzdí,“ vysvětluje.

Že jde o velký problém, potvrzuje i Milan Damborský z katedry regionálních studií Vysoké školy ekonomické v Praze. „V regionu se zkrátka nepotkává nabídka s poptávkou,“ říká. „Zaměstnavatelé chtějí jiné profese, než jim pracovní trh nabízí,“ analyzuje situaci. Slabinou kraje je neexistence technické univerzity. Průmysl zde má dlouholetou tradici, školy ji ale nepodporují. „Školství chrlí kuchaře a prodavače. My potom dáváme spousty peněz do rekvalifikace těchto lidí,“ zlobí se ředitel společnosti Siemens Elektromotory Mohelnice Pavel Pěnička. Strukturu regionálního školství je podle něj potřeba změnit. To je ovšem opět běh na dlouhou trať.

Hlavní je naděje

Z jiného konce se rozhodla situaci řešit Okresní hospodářská komora v Jeseníku. Místo čekání na změnu systému nyní zkouší sama něco udělat. Projekt s názvem Ukážeme vám, jak na to má především ženám poradit, jak rozjet vlastní firmu nebo živnost.

„V dubnu jsme začali oslovovat podnikatelky na Jesenicku s nabídkou natáčení motivačních videorozhovorů o tom, jak začaly podnikat nebo jaké mělo jejich podnikání úskalí. Jelikož je Jeseník hodně zaměřený na cestovní ruch, je tam převaha majitelek penzionů a kaváren,“ vysvětluje ředitelka Okresní hospodářské komory Jana Franková.

Do projektu se zatím zapojila desítka místních podnikatelek, které tak trochu poodhalují své know-how. „Cílíme především na ženy kolem padesáti let, které mají největší problém sehnat práci,“ říká vedoucí mateřského centra Krteček Alena Řehová, která hledá nové adeptky. Vážné zájemkyně procházejí tříměsíčním kurzem zaměřeným na vypracování podnikatelského plánu, komunikaci, obsluhu počítačů, psychologii nebo základy práva a ekonomiky.

Díky těmto kurzům a osobnímu příkladu mají ženy ztratit obavy z podnikání. Organizátorky vědí, že tím všechny problémy regionu nevyřeší, přesto považují své úsilí za smysluplné. „Lidé potřebují hlavně dodat naději,“ říká Jana Franková.


Jesenicko

• Rozloha: 719 km2 • Počet obyvatel: 40 486 • Hustota zalidnění: 56 ob./km2 • Počet obcí: 24 • Z toho měst: 5 • Nezaměstnanost: 16,75 % • Počet uchazečů na jedno místo: 45,7 • Počet podnikajících subjektů: 10 922 • Počet firem: 1571 • Počet fyzických osob: 9351 • Největší zaměstnavatelé: Omya, Stomix • Nejdůležitější obory: zpracovatelský a těžební průmysl, stavebnictví

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče