Müsli je hustá věcička, okay?

23. července 2008, 13:57 - Martin Rychlík
23. července 2008, 13:57

Do škol zamíří v září celostátní časopis o zdravém stylu

„Hulil jsem trávu čtrnáct let a měl s ní ty nejlepší zážitky. Joint byl pro mě vždycky něco jako dýmka míru, obřad, při kterým jsem dokázal o věcech přemýšlet jiným způsobem. Pak se ale něco změnilo. Začalo se mi z toho dělat tak blbě, že jsem nemohl jíst, bavit se s lidma, nezvládal jsem myšlenky, pocity, nic,“ říká v rozhovoru pro nový školní časopis rapper a bývalý graffiti writer Vladimir 518. A tenhle chlapík obratem doplňuje, že ráno snídal banán a celozrnný chléb, nepije už tolik drinků, nejí maso (což je vražda), jezdí Prahou s taškami tříděného odpadu a bez cigár se cítí svobodnější… Časopis se jmenuje RedWay a jeho nulté číslo vyšlo v červnu nákladem 25 tisíc výtisků. Od září bude měsíčník zdarma rozesílán do všech základních škol v Česku. Cílovou skupinou jsou žáci ve věku jedenácti až patnácti let; vydavatelem „magu“ je Česká kardiologická společnost (ČKS) ve spolupráci s nakladatelstvím Labyrint. „Nápad vznikl v mé hlavě asi před třemi lety, když jsem se stal předsedou ČKS a položil si otázku, čím mohu v této funkci kardiologii zásadně a dlouhodobě pomoci,“ řekl týdeníku EURO profesor Michael Aschermann z 1. Lékařské fakulty UK. „A došel jsem k závěru, že by bylo správné pokusit se ovlivnit smrtící onemocnění číslo jedna v ČR – tedy ischemickou chorobu srdeční a obecně choroby srdce a cév – novou formou prevence zaměřenou již na děti školního věku.“ Výsledkem je RedWay, který se věnuje lifestylu, škole, vztahům, výchově k občanství i ekologii. „Dle zadání vydavatele má třetinu obsahu tvořit zdravý životní styl a dvě třetiny zábava či popkultura. Zdraví se snažíme dělat tak, aby z časopisu 'netrčelo', nebylo nudné a mentorující,“ vysvětluje šéfredaktorka Martina Ovestreet. Složité je třeba i uchopení dívčí rubriky – časopis nechce podporovat genderové stereotypy. Proto je členkou týmu zkušená psycholožka. Zaujmout by mělo i neotřelé vizuální DIY pojetí. „Stačí se podívat na marketingové strategie firem, které cílí na mladé lidi. Tam se s jiným přístupem už ani nesetkáte, všichni to více méně znají a používají,” říká artdirector a výtvarník Pasta Oner, jenž se při vytváření layoutu inspiroval neškolními časopisy Vapors, Vice, Juxtapoz, Garage, Rugged, českým Hype a dalšími. Pasta říká: „Školní časopisy z ciziny nás nijak nenadchly.” Z prvních tří set ohlasů na RedWay bylo 298 kladných a dva negativní, v nichž se hovoří o „anarchistickém plátku” a „pragocentrické grafice“.

Může to vůbec klapat?

Ředitel šestiletého Gymnázia Jižní Město Miroslav Hřebecký se konceptu nebrání: „Mohlo by to uspět – vše se komercionalizuje, a tak je třeba i prevenci halit do nejmodernějšího hávu. Koncentrace 'zdravých' informací mi přišla poměrně nízká, takže by to mohla být celkem nenápadná plíživá propaganda.“ Dle něj by bylo dobré podchytit i rubriky se zvláštním zaměřením na mladé kulturisty, sportovce či dietářky. Diktát lifestylu je neúprosný. „Už na gymnáziu se najdou studentky, které jí za pomoci nutričních tabulek,“ říká Hřebecký a dodává: „Design časopisu je na mne už moc cool… Jsem jiná generace. Ale to, že z grafiky nejsem odvázaný, bude signálem, že věc míří do černého.“
Opatrnější je mediální analytik Milan Kruml, jenž napsal i knihu o dějinách komiksu. „Ukazuje se, že veřejnost má tendenci považovat zdarma distribuovaná média za méně věrohodná. To zaprvé. Za druhé jde o časopis zaměřený na skupinu, jež má extrémně podezřívavý vztah k autoritám a všemu, co je jí prezentováno jako 'správné'. RedWay má velmi dobře propracovaný, graficky i stylisticky výborně zvládnutý obsah. Obávám se však, že ani to pro úspěch nemusí být rozhodující.“ Budou mít zájem inzerenti? „Možná ano, rozhodne řada faktorů – náklad, pověst, ale i lákavá možnost oslovit atraktivní cílovou skupinu, byť médiem, které čtenáři třeba jen zběžně prolistují,“ zamýšlí se Kruml.
Odlišnou cestou by se vydal dětský psycholog Václav Mertin z FF UK. „Myslím, že by bylo efektivnější, kdyby kardiologové vstoupili do existujících projektů – například Bravo, Cosmogirl či jak se jmenují – a v nich podporovali své poznatky. Každý pokus měnit stravovací i životní návyky mladé generace však stojí za ocenění.“ Časopis dle něj rozhodně nebude škodit. „Navíc, pokud nejde o státní peníze, tak ať si každý dělá, co chce. Kdyby šlo o peníze státní, byl bych proti,“ doplňuje Mertin.
A o státní peníze rozhodně nejde. O finanční jištění nultého čísla se postaral Ochranný svaz autorský (OSA), který chystá kampaň proti hudebnímu pirátství, Profimedia (výhodně poskytuje fotografie) nebo farmaceutické společnosti Servier a Johnson & Johnson. Do budoucna se chystá i product placement „nezávadných“ firem – první bude FujiFilm, který sponzoruje výrobu nástěnné mapy Tokia. „Finance jsem zpočátku podceňoval a myslel, že zaujmeme tím, že na rozdíl od peněz vyhozených za plakátky a brožury o kouření či obezitě vytvoříme systematické a chytré ovlivňování. A že získáme peníze z ministerstev. Zkoušeli jsme i evropské fondy, ale zatím to nevyšlo,“ vypráví profesor Aschermann. A uzavírá: „Hledáme dál 'strategického partnera', který se bude moci chlubit, že dělá největší projekt prevence kardiovaskulárních nemocí pro děti na světě.“

* Martina Overstreet
Zdraví jako kult „Na to, abychom dětem něco sdělovali, jsme už asi moc staří. Ale mohou to za nás dělat popkulturní vzory: Vladimir 518, Sámer Issa, Kay Buriánek ze Sunshine. Oni musejí ukazovat, nakolik je lifestyle prezentovaný ve videoklipech jen stylizace, pohádka, a upřímně přiznat, že na to, aby dokázali dvě hodiny makat na pódiu, musejí žít jinak. Trochu o sebe pečovat,“ tvrdí šéfredaktorka Martina Ovestreet, jež má zkušenosti z médií (Nova, Právo, Art&Antiques, Time IN, Metro, Clique), ale publikovala i knihu o historii pražské graffiti scény In Graffiti We Trust (2006). EURO: Jak jste se dostala k projektu RedWay? OVERSTREET: Profesor Aschermann je vizionář, kardiolog, který profesně už všeho dosáhl a tudíž si může dovolit věnovat se „idealistickým“ projektům. Nějak si mne vybral, pár lidí mne doporučilo, možná jej pobavila i knížka o graffiti. Na první schůzce mi představil velkolepý záměr, jak zprostředkovat mladým zdravější způsob života. V projektu nešlo jen o časopis, ale i soutěže, open air festivaly, sportovní akce, denní portál… Já říkala: 'Jasně, ale to je práce na patnáct let. Hele, začneme tím časopisem a webem a postupně budeme přidávat.' EURO: Prý počítáte výhledově s nákladem až 100 tisíc kusů? OVERSTREET: Je to spočítáno tak, aby náklad činil až 200 tisíc. Uvidíme. V ČR je nyní 4500 škol, nás zajímají ZŠ a osmiletá gymnázia od primy do kvarty. Kdyby do každého subjektu šlo 50 kusů, pak je možné zasáhnout milionovou populaci, protože čtenost prvního čísla je asi pětinásobná. V budoucnu se chystáme i do auditu. EURO: Za celostránkový inzerát účtujete 100 tisíc korun… OVERSTREET: To je základní cena, která se dá upravovat. Ale s nákladem 25 tisíc a s tím, že jdeme do exkluzivního prostředí, kde není konkurence, mi cena nepřijde přehnaná. Rádi bychom vše drželi tak, aby inzerovat v RedWay bylo pro firmy prestiží. Není možné mít reklamy vizuálně hnusné nebo ty, které jdou proti konceptu časopisu. Takže nikdy nebudeme mít McDonald´s jako v Ábíčku, bonbony či „fašounské“ oblečení. EURO: Je pro čtenáře uvěřitelné, že rappeři snídají müsli a nekouří? OVERSTREET: Nevím, ale když to o sobě říkají, asi je to pravda, takže čtenáři by se s tím měli smířit, hehe. Pro čtrnáctiletého člověka je zdraví bezcenná věc. Co by se staral, když ho nic nebolí! Důležitější jsou zážitky, frajeřina, místo v partě. Potřebujete objevovat hranice. Sami. A když se vám do toho někdo plete a furt říká: jez zeleninu, sportuj, a ukazuje vám pitomé letáky, vzbudí leda tak vaši nedůvěru. Chcete zlobit. A popkultura vám předkládá obrazy romantických antihrdinů, kteří se sice huntují, ale vypadají pořád krásně. Takže kdybyste ze zdraví udělal underground, nějakou nedostižnou, tajnou a magickou věc, tak děti úplně otočí a budou dobrovolně klikovat a dřepovat. To by mě bavilo. Dělat ze zdraví takovej jako zakázanej kult… Ale karty jsou rozdané, každý cpe do teenagerů zdraví horem dolem, takže jediné, co zbývá, je přidat k tomu trochu fresh atmosféry. Aspoň náznak, že víme, jaký se píše letopočet. *
BOX
Život na červeno Fakta o časopisu RedWay
- Zábavný měsíčník o zdravém stylu
- Zdarma pro žáky ZŠ a osmiletých gymnázií
- Bude distribuován do 4500 škol v ČR
- Plánováno deset čísel ročně, minimálně 64 stran
- Náklad 25 000 výtisků, v plánu až 100 000
- Cena inzerce je 100 tisíc Kč za celostránku
Nálepka: www.redwaymag.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče