Musíme snížit daně živnostníkům

11. dubna 2005, 00:00 - MARTINA MARTINOVIČOVÁ
11. dubna 2005, 00:00

MÍSTOPŘEDSEDA VLÁDY PRO EKONOMIKU MARTIN JAHN: Živnostníky je zapotřebí podpořit výrazným snížením daní. Zavedení vysokého výdajového paušálu by pomohlo zpřehlednit daňový systém i kontrolu. „A musíme zjednodušit vyplňování daňového přiznání, odstranit část šedé ekonomiky a zefektivnit tak výběr daní,“ říká místopředseda vlády pro ekonomiku Martin Jahn.

Profit -Martin Siebert

MÍSTOPŘEDSEDA VLÁDY PRO EKONOMIKU MARTIN JAHN: Živnostníky je zapotřebí podpořit výrazným snížením daní. Zavedení vysokého výdajového paušálu by pomohlo zpřehlednit daňový systém i kontrolu. „A musíme zjednodušit vyplňování daňového přiznání, odstranit část šedé ekonomiky a zefektivnit tak výběr daní,“ říká místopředseda vlády pro ekonomiku Martin Jahn. * Stále zvažujete podat demisi ve stávající vládě? Za jakých podmínek byste k tomuto kroku přistoupil?

Stojím si za tím, co už jsem řekl. Tedy, že ve vládě zůstanu, pokud požádá o důvěru, pokud bude plnit svoje programové prohlášení a pokud nebude dělat ústupky komunistům v programové ani personální oblasti.

* Jestliže by vláda stála na podpoře komunistů, nebyl byste v ní? Když by některá z mých podmínek neplatila, zvážil bych odstoupení. * V úterý 5. dubna jste hospodářské radě vlády předložil svoje návrhy daňových změn, které jsou ještě razantnější než plány ministra financí Sobotky. Jde opravdu jen o vaši osobní iniciativu, jak prohlásil ministr Sobotka? A o nezodpovědný krok, jak uvedl poradce premiéra Grosse Jan Mládek? Myslím, že se z toho zbytečně stává mediální spor. Návrhy jsem předložil a Hospodářská rada vlády je projednala se zcela jasným závěrem: mají se dodělat další analýzy a po shodě mezi mnou, ministrem Sobotkou a ministrem práce Škromachem se vše má zapracovat do připravované novely daně z příjmu, kterou by měla vláda začít projednávat v květnu. Svoje doporučení jsem vypracoval na základě analýzy vývoje počtu OSVČ, což jsem dostal za úkol letos počátkem roku. * Výsledkem analýzy je kromě jiného to, že u nás ubývá živnostníků.

Úbytek živnostníků nastal, ovšem nikoliv tragický. Nicméně pro zlepšení podnikatelského prostředí je zapotřebí něco udělat, dát nový impulz ekonomice. Navrhuji zachovat progresivní zdanění, zavést pouze tři daňová pásma: sazbu daně ve výši 12 procent pro celoroční základ daně do 109 tisíc korun, 15procentní sazbu pro celoroční příjmy do úrovně 420 tisíc korun a 24procentní sazbu pro příjmy nad tuto úroveň.

* Není to trochu politický krok? Myslím si, že v době, kdy se pochybuje o akceschopnosti vlády, je dobré ukázat, že pro zlepšení podnikání umí něco udělat. K mým návrhům byla na hospodářské radě celá řada připomínek, nyní je zapotřebí je zanalyzovat a říct, co z toho se uvede v život. Od toho hospodářská rada je. Záležet bude nyní především na rozhodnutí ministrů Sobotky, Škromacha a premiéra. Celý evropský region nastoupil cestu snižování daní, musíme držet krok. Nebylo by dobré, kdyby se naši daňoví poplatníci začali stěhovat na Slovensko nebo do jiných zemí. Živnostníci jsou velmi důležitým segmentem i díky tomu, že vytvářejí zaměstnanost a v podstatě od státu nic nechtějí, žádné dávky. Rozvoj velkého průmyslu je v Česku již skoro saturován, snižování nezaměstnanosti tedy musí vycházet od menších firem. * Váš návrh se bude nejvíce líbit středním příjmovým skupinám, kterým navrhujete v podstatě snížení daně z 25 na 15 procent. Je to záměr?

Můj návrh daňových změn je myslím zajímavý pro velkou část populace, podporuje především drobné živnostníky, mladou inteligenci, kvalitní odborníky. Nízké daně pro nízkopříjmové skupiny návrh zachovává, střední třídu je myslím zapotřebí u nás podpořit, má to být základ ekonomiky a je to náš záměr. Jinak takováto dělení nemám moc rád.

* Minimální daň chcete zachovat? Ano. Není až tak likvidační, odpovídá poměrně nízkému ročnímu příjmu. Navíc platí jenom pro část podnikatelů -podnikající studenti, důchodci a začínající živnostníci ji neplatí. Zažívali jsme situace, kdy si chudý podnikatel, který účetně nic nevydělávat, jezdil v luxusním voze pro sociální dávky. * To ovšem tímto neodstraníte. Nicméně velmi účinným nástrojem by mohl být vysoký výdajový paušál pro osoby samostatně výdělečně činné, který navrhujete. Celé řadě živnostníků by udělal velkou radost.

Určitě je boj touto cestou účinnější. Vysoké výdajové paušály považuji za velmi důležité, mohou výrazně přispět ke zjednodušení přímých daní pro OSVČ i kontroly ze strany finančních úřadů. Pro rozšíření jejich používání je navrhuji na úrovni 70 procent, pro podnikatele provozující zemědělskou prvovýrobu na úrovni 80 procent. Ovšem současně musí platit, že výdaje stanovené výdajovým paušálem spolu s pojistným nesmí být vyšší než 90 procent. Za nutné považuji stanovit pro uplatnění paušálu příjmový strop, aby nedocházelo k daňovým únikům, kdy si podnikatel, který má ročně z poradenství 50 milionů korun, většinu příjmů odečte. Toto opatření má především opět zjednodušit život malým a středním podnikatelům.

* Jaký by byl dopad navrhovaných opatření do státního rozpočtu?

Odhady se různí. Na jedné straně je například Česká národní banka, která výpadek daní odhaduje na 20 miliard, na druhé jsou odbory s částkou 36 miliard. Myslím si, že to bude blíž k tomu nižšímu číslu. Naše ekonomika poroste slušným tempem, takže si takový výpadek může dovolit. Ale musíme si uvědomit důležitou věc. Snížení daní a zavedení vysokých paušálů by mělo vést k odstranění části šedé ekonomiky. Lidé nejen budou mít motivaci podnikat, ale i přiznávat daně. Tím by se měl nahradit daňový výpadek, efektivita výběru daní by se měla zvýšit. A pokud vyšší růst ekonomiky a lepší výběr daní nepokryje daňový výpadek z jejich snížení, otvírá se samozřejmě prostor u spotřebních daní.

* Váš návrh je cestou, jak zjednodušit daňový systém. Jak by měla vypadat vláda, aby bylo pravděpodobné, že jej schválí, byť třeba s mírnými změnami?

U nás by bylo zapotřebí napsat znovu celý daňový řád. Zákony jsou komplikované, zanášely se řadu let novelami. Na to je zapotřebí rok dva a především politická stabilita a shoda. Navrhované daňové změny nejsou ideálním řešením, ale mohou začít platit již od příštího roku, tedy poměrně rychle. Novela zákona o dani z příjmu by měla být hotová do května. Ale politická situace se u nás mění každý půl den. V ne ideální situaci ne zcela ideální návrh - takže nežádejte po mně predikce. Ale nechci si dát ruce do kapes a čekat.

* Koncem loňského roku jste v této souvislosti pro týdeník Profit uvedl, že máte v úmyslu zrušit živnostenské úřady. Stále to platí? Řekl jsem, že bych chtěl dojít k tomu, aby místem, kde se podnikatel stýká se státem, byl jeden úřad. Na rozvíjení takového konceptu dnes není politická doba. K tomu se lze vrátit po předčasných nebo standardních volbách. Takže jednoduchá odpověď -ne, živnostenské úřady se neruší. Za důležitější než zrušení úřadu dnes považuji spojení plateb živnostníků státu - tedy daní, sociálního a zdravotního pojištění - na jeden účet, což by zefektivnilo výběr. * Již druhým rokem u nás běží diskuse o tom, zda zavést takzvanou všeobecnou editační povinnost, tedy možnost, aby si poplatník mohl se správcem daně závazně odsouhlasit postup v případech, kdy je daňový zákon nesrozumitelný. Vy ji navrhujete. Do května má ministerstvo financí předložit koncepci, jak to bude. Diskutuje se o tom, zda ji zavést, zda to bude dělat ministerstvo financí, finanční úřady nebo finanční ředitelství, zda má být všeobecná nebo okruhová. * Podnikatel by tedy měl mít možnost požádat třeba finanční úřad o výklad zákona ve věcech, kterým nerozumí, a tím se závazně řídit. Měla by to být placená služba? Proč by měl platit za špatnou práci tvůrců zákona? Koncepce jsou různé. Například v Polsku zavedli všeobecnou editační povinnost od ledna téměř bez poplatků. Finanční úřady byly naprosto zahlceny vesměs banálními dotazy a systém zkolaboval. V Maďarsku mají vyšší poplatky a dotazů není tolik. Pro nás je ale teď hlavní diskuze už ukončit a nějak rozhodnout. * Pojďme k dalšímu z vašich návrhů: daňová svoboda pro příjmy mateřských společností ze svých dcer, a to i v případě, že by dceřiné firmy sídlily mimo EU. Chcete tím přitáhnout kapitál k nám, nebo zabránit odlivu od nás? Česká republika je atraktivní, má dobré jméno, má komparativní výhody pro sídlo velkých firem. Zatím jsou rájem pro tyto firmy například Holandsko, Lucembursko nebo Rakousko. Česko by mohlo jít cestou zkvalitňování legislativy tak, aby se velké holdingy u nás usídlovaly. Nemusí to být cestou nízké daně z příjmů, ale právě osvobozením kapitálových příjmů souvisejících s držbou podílu v dceřiných společnostech. To by mohlo přitáhnout mateřské společnosti evropských holdingů, a tedy podpořit příliv kapitálu. Bez přijetí takového návrhu zároveň hrozí odsun českých společností, které mají zájem investovat v zahraničí, neboť většina evropských zemí kapitálové příjmy osvobozuje. * Jak hodnotíte prodej Českého Telecomu španělské Telefónice?

To je myslím dobrá zpráva, bylo dosaženo mnohem vyšší ceny, než byla původně očekávána, a to rychlým a transparentním procesem. Pokud se obchod podaří dotáhnout do konce, půjde o jednu z našich nejúspěšnějších privatizací.

ING. MARTIN JAHN, MBA Narodil se 21. ledna 1970. Po ukončení studií na Vysoké škole ekonomické nastoupil do agentury CzechInvest. Zde v letech 1994-1995 zastával funkci vedoucího marketingového oddělení, v letech 1995-1996 nastoupil na post ředitele oddělení projektů na zelené louce a v období 1996-1999 působil ve funkci ředitele zahraničního zastoupení v Chicagu. Od roku 1999 zastával v CzechInvestu, který je od ledna 2004 agenturou pro podporu podnikání a investic, funkci generálního ředitele. V letech 1997-1999 studoval na DePaulově univerzitě v Chicagu, kde získal titul MBA. Prezident Francouzské republiky ho jmenoval Rytířem Řádu za zásluhy. Hovoří anglicky, německy, rusky a částečně francouzsky. Je ženatý a má dvě děti. Není členem žádné politické strany.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče