Musíme si pomoci

21. července 2010, 14:08 - Petra Pelantová
21. července 2010, 14:08

Hospodaření bank

Podtitul:
Změny ve vykazování umožňují bankovním domům vylepšovat zisky i v Česku

V polovině července začaly velké finanční skupiny odhalovat své hospodaření za druhé čtvrtletí letošního roku. Jako první se výsledky pochlubily tři americké banky, JP Morgan Chase, Citigroup a Bank of America. Jejich data měla jedno společné: zisk na akcii byl vyšší, než se očekávalo. Na první pohled pozitivní zpráva. Z detailního prostudování výsledků však vyplývalo, že těmto třem finančním ústavům poklesl výnos. To sice nemusí znamenat problém, ale pokud firma utrží méně, a navzdory tomu víc vydělá, nejde o standardní výsledek. „Zisk podpořilo to, že banky rozpouštěly rezervy na nesplácené úvěry. Do budoucna totiž očekávají stabilní vývoj a předpokládají, že opravné položky nebudou potřebovat,“ vysvětlil analytik společnosti Atlantik FT Milan Lávička. Finanční domy však riskují, že v případě nenaplněných předpokladů budou muset opravné položky vytvářet z nuly. A propad zisku bude mnohem dramatičtější, než kdyby si rezervy ponechaly. Kromě rozpouštění rezerv však banky vylepšují zisky i změnou oceňovacích modelů svého majetku. Tato praxe se dostala i na český trh.

Miliarda k dobru Skupina Raiffeisen International, která v Česku vlastní Raiffeisenbank, v květnu oznámila, že během prvního čtvrtletí 2010 se ji podařilo zisk téměř zdvojnásobit – na 166 milionů eur. Zároveň však uvedla, že snížila balík opravných položek o víc než třetinu – na 295 milionů eur. Generální ředitel Raiffeisen International Herbert Stepic potvrdil, že se jí podařilo zisk zdvojnásobit díky poklesu opravných položek. Dle vyjádření české dcery ovlivnila změna v přístupu k opravným položkám i výsledky tuzemské Raiffeisenbank. „Vytvořili jsme méně rezerv, než jsme původně předpokládali, což mohlo pozitivně ovlivnit zisk. Víc se to však týká loňského roku než letošního prvního čtvrtletí,“ konstatoval Tomáš Kofroň, mluvčí Raiffeisenbank. Ta za letošní první tři měsíce zvýšila svůj výdělek o čtvrtinu – na 431 milionů korun. Mnohem výrazněji zvýšila zisk – tentokrát pomocí přecenění cenných papírů na vyšší hodnotu – Československá obchodní banka (ČSOB). K čistému zisku za první čtvrtletí ve výši 3,9 miliardy korun jí pomohlo zvýšení hodnoty portfolia zajištěných dluhových obligací (CDO) zhruba o čtvrt miliardy korun. ČSOB v hospodářských výsledcích uvádí, že za letošní první čtvrtletí činí dopad přecenění CDO do čistého zisku 266 milionů korun. Mnohem víc však pomohlo přecenění CDO výsledkům za rok 2009. Zvýšilo zisk zhruba o miliardu korun. Banka vykázala za loňský rok čistý zisk ve výši 17,37 miliardy korun. To znamenalo meziroční nárůst o víc než tisíc procent. ČSOB však v hospodářských výkazech přiznala, že si k vynikajícímu výsledku pomohla jednorázovými účetními operacemi. Vedle prodeje slovenské ČSOB, jímž narostl její zisk zhruba o šest miliard korun, zvýšila dle vzoru zahraničních bank hodnotu původně odepsaných cenných papírů CDO o 948 milionů korun.

Neřekneme CDO jsou investičními nástroji, jejichž hodnota se odvíjí od kvality úvěrového portfolia, na kterém tyto cenné papíry závisejí. O jaké úvěrové portfolio jde, vědí jen banky, které tyto nástroje drží. ČSOB investovala do CDO víc než deset miliard korun. V roce 2008 je v souvislosti s masivním nesplácením úvěrů, které tyto cenné papíry kryjí, musela přecenit na nulovou hodnotu. Banka však nyní tvrdí, že portfolio CDO nemá nulovou hodnotu. „CDO byly přeceněny rozhodnutím belgických auditorů. Aktiva v portfoliu musejí být oceněná buď dle tržní ceny, nebo –pokud neexistuje – na základě modelu,“ vysvětlil mluvčí ČSOB Ivo Měšťánek. Banka podléhá auditorům z Belgie, neboť jde o domácí trh mateřské KBC. Zda bude ČSOB pokračovat v navyšování hodnoty CDO i v následujících čtvrtletích, nechce komentovat. „Vývoj hodnoty CDO nechceme predikovat. Výsledky za druhé čtvrtletí zveřejníme až pátého srpna. Do té doby je nebudeme komentovat,“ dodal Měšťánek. Jaká je skutečná hodnota CDO, nikdo neví. A nikdo si to ani netroufá odhadnout. „Banky zásadně nesdělují, co se za těmito cennými papíry skrývá, a proto lze hodnotu jen obtížně odhadnout,“ poznamenal Lávička. Přecenění CDO nahoru by však mohlo pomoci zisku ČSOB i ve druhém čtvrtletí, domnívá se Lávička. O kolik si však netroufá odhadnout.

Účetní džungle Nejen různé modely oceňování, ale i řazení cenných papírů v portfoliu mohou hospodaření banky značně ovlivnit. Někdy stačí, aby označila nějaký majetek ve svém účetnictví jinak, a ve výsledku to může znamenat dramatický rozdíl. Za příklad by mohla sloužit angažovanost Komerční banky (KB) v řeckých státních dluhopisech. KB začátkem letošního roku čelila dotazům novinářů, jaký dopad bude mít na její zisk přecenění nebo případně úplné odepsání těchto cenných papírů, do nichž v letech 2006 a 2007 vložila zhruba osm miliard korun. Banka vždy odpovídala, že dluhopisy hodlá držet do splatnosti. Jakákoli změna hodnoty by tedy nesnížila její zisk ani o korunu. Jediný dopad by to v takové situaci mělo na vlastní kapitál – na kapitálovou přiměřenost. Ani v tomto případě by nešlo o nic dramatického. „Předpokládejme, že platí dříve oznámená expozice ve výši zhruba osmi miliard korun. Trh nyní počítá s tím, že reálný haircut u řeckých dluhopisů je asi 30 procent, teoreticky zhruba 2,4 miliardy korun. Pokud bychom měli stanovit vliv na kapitálovou přiměřenost KB a počítáme-li, že dosáhne 12,8 procenta, při odpisu zhruba 2,4 miliardy korun by se snížila na dvanáct procent. To je stále bezproblémová hranice,“ domnívá se analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka. Stačilo by přitom, aby KB měla zmiňované cenné papíry ve svém portfoliu označené „k obchodování“. Pak by je musela každé čtvrtletí přeceňovat dle reálné hodnoty a jakákoli změna by se okamžitě promítla do zisku.

V USA i v Evropě Možnost oceňovat si cenné papíry dle vlastních modelů nebo zrušit povinnost přeceňovat aktiva každé čtvrtletí si americké banky prolobbovaly loni na začátku roku u Amerického úřadu pro účetní standardy. Pokud se totiž tehdy s nějakými cennými papíry neobchodovalo a tyto nástroje se jen prodávaly v nouzi za výprodejové ceny, ostatní finanční domy je ve svém portfoliu musely na tyto ceny přeúčtovat, přestože je prodávat nemusely. Zisk proto klesal, což – jak banky argumentovaly – prý nebylo férové. Nová pravidla rovněž umožnila vyhnout se povinnosti hlásit ztráty, jež vznikly v souvislosti s nákupem cenných papírů. Díky těmto novinkám například americký bankovní gigant Citigroup v loňském prvním čtvrtletí dosáhl zisku 1,6 miliardy dolarů. Bez změny by však vykázal ztrátu 0,18 dolaru na akcii. Evropská unie loni tuto změnu tvrdě kritizovala, protože to zvýhodňuje americké banky před evropskými. Evropské banky včetně českých totiž účtují dle evropských standardů. I ty však umožňují, pokud trh nefunguje, oceňovat vlastními modely anebo využívat jiných „fíglů“ k upravě hospodářských výsledků. „Je stále těžší vyznat se v údajích, které banky prezentují v hospodářských výsledcích. Rozklíčovat jednotlivá data, aby vypovídala o zdraví banky, vyžaduje stále vyšší úsilí,“ konstatoval analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka.

***

BOX Lepší skutečnost než očekávání Výsledky některých bank za první čtvrtletí 2010

Banka*Očekávaný zisk na akcii (v dolarech)*Skutečný zisk na akcii (v dolarech) Citigroup*0,05*0,09 JP Morgan Chase*0,72*0,87 Bank of America*0,23*0,27 Pramen: Reuters

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče