Musím zaplatit právníka protistraně?

14. ledna 2008, 00:00 - Petr Kučera
14. ledna 2008, 00:00

Když prohraji soudní spor (obchodní, nikoliv trestní věc), musím protistraně zaplatit nějaké náklady za jejího právníka? Co když bude mít drahého právníka, kterého si prostě nemůžu dovolit zaplatit?

J. K., Ostrava

Účastníku řízení, který měl ve věci plný úspěch, přiznává soud náhradu „nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva“. Účastník, jenž spor prohrál, tak nakonec platí nejen své náklady za advokáta (bez náhrady), ale navíc hradí náklady za advokáta také protistraně.

Právník se s klientem může dohodnout na libovolně vysoké smluvní ceně za právní zastoupení. Nedohodnou-li se, tak klient platí za poskytnuté služby podle advokátního tarifu (ceníku), tedy vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění. Náhrada nákladů, kterou musí poražený zaplatit vítězovi sporu, se však stanoví zásadně nikoliv ve výši skutečně vynaložených (právníkovi zaplacených) částek, nýbrž právě podle paušálních sazeb předepsaných zmíněnou vyhláškou. Jde-li ve sporu o zaplacení peněžité částky, jedná se o následující sumy.

 NÁHRADA NÁKLADŮ

sporná částka                                                                                     sazba náhrady

do 1000 Kč                                                                                           4500 Kč

přes 1000 do 5000 Kč                                                                            6000 Kč

přes 5000 do 10 000 Kč                                                                         9000 Kč

přes 10 000  do 200 000 Kč                             9000 Kč a 17 % z částky přesahující 10 000 Kč

přes 200 000 Kč do 10 000 000 Kč                41 300 Kč a 2 % z částky přesahující 200 000 Kč

přes 10 000 000 Kč                            237 300 Kč a 0,15 % z částky přesahující 10 000 000 Kč

První sloupec tabulky ukazuje hodnotu peněžité částky, jejíž zaplacení je předmětem řízení. Druhý sloupec pak uvádí sazbu odměny, přiznávanou soudem jako náhrada nákladů řízení v jedné instanci.

O plný úspěch ve věci se jedná tehdy, jestliže soud svým rozhodnutím zcela vyhověl návrhu účastníka. Žalobce dosáhl plného úspěchu, jestliže výrok rozsudku odpovídá žalobnímu petitu (návrhu). Žalovaný má plný úspěch, je-li žaloba v celém rozsahu zamítnuta.

Nemá-li žádný účastník plný úspěch, ale oba uspěli jen částečně (a částečně neuspěli), může přesto soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení tomu z nich, který „převážně zvítězil“. Soud tak rozhodne zejména tehdy, jestliže neúspěch zvítězivšího účastníka byl v poměru k jeho úspěchu jen nepatrný.

Je-li úspěch a neúspěch obou účastníků jen částečný a nejsou podmínky pro přiznání plné náhrady nákladů převážně zvítězivšímu účastníkovi, má soud dvě možnosti: Buď náhradu nákladů rozdělí podle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci, nebo, je-li úspěch a neúspěch na obou stranách přibližně stejný, soud stanoví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Každý z nich tedy ponese bez nároku na náhradu náklady, které v průběhu řízení vynaložil.

Richard W. Fetter právník

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče