Musí vláda šetřit, nebo zdražit?

05. února 2007, 00:00 - MARTINA MARTINOVIČOVÁ
05. února 2007, 00:00

ROVNÁ DAŇÚstřední myšlenkou programu nové vlády je radikální změna daňového systému a zavedení takzvané rovné daně. Její podmínkou podle propočtů analytiků je ušetřit na výdajích státního rozpočtu alespoň 50 miliard korun ročně. Pokud se to nepodaří, doplatí na změny lidé s nižšími příjmy.

ROVNÁ DAŇ Ústřední myšlenkou programu nové vlády je radikální změna daňového systému a zavedení takzvané rovné daně. Její podmínkou podle propočtů analytiků je ušetřit na výdajích státního rozpočtu alespoň 50 miliard korun ročně. Pokud se to nepodaří, doplatí na změny lidé s nižšími příjmy.

Český daňový systém by se měl podle plánů nové vlády opírat o rovnou daň mezi 17 a 19 procenty. Touto sazbou mají být zatíženy příjmy fyzických osob i firemní zisky. Na stejnou úroveň se má dostat základní sazba DPH. Celková daňová zátěž poplatníků by měla klesnout a majetkové daně mají zmizet.

MNOHO NEZNÁMÝCH FAKTORŮ

Důležitým vstupem pro analýzu daňové reformy je, jaký daňový výnos vláda očekává, tedy kolik peněz chce vybrat. V jejím programovém prohlášení se píše, že do roku 2009 má složená daňová kvóta klesnout pod 34 procent hrubého domácího produktu (z letošních odhadovaných 35,4 procenta). „Nikdo z vlády ale dosud neřekl, jak to bude se slevami na dani, odečitatelnými položkami, případně se změnami odpisů. A především, jaká bude úroveň snížené sazby DPH,“ upozorňuje hlavní ekonom společnosti Patria Finance David Marek. Podle něj není ani zřejmé, jak chce nová vláda snížit výdaje veřejných rozpočtů.

Na vysoký počet neznámých faktorů upozorňuje i analytik Raiffeisenbank Aleš Michl. „Velice rád bych se ponořil do propočtů dopadů daňových změn na ekonomiku, ale neznáme klíčové proměnné,“ říká. „Nepochybuji o tom, že nižší daně jsou dobrá věc. Problém je, že je lze snižovat až tehdy, když si na to vyděláme, nebo když prokážeme vůli šetřit. Ta v letošním rozpočtu jednoznačně není. Pokud ji politici prokáží v roce 2008 a podaří se jim skutečně racionalizovat výdaje, můžeme si za odměnu na přelomu desetiletí snížit daně,“

tvrdí Michl.

VÝPOČTY JSOU PRÝ REÁLNÉ

Podle propočtů Davida Marka je daňový systém nastíněný v hrubých rysech v programu nové vlády reálný. Předpokládá ovšem nutnost ušetřit ročně desítky miliard korun. „Podmínkou realizace daňové reformy s poklesem celkové daňové zátěže jsou úspory na straně výdajů veřejných rozpočtů,“ upozorňuje Marek.

Výpočty ukazují, že například při zavedení devatenáctiprocentní rovné daně by současně mohla zůstat na stávající úrovni základní sazba DPH. Naopak snížená by z pěti procent mohla vzrůst na sedm až osm. To by vyrovnalo výpadek inkasa po zrušení majetkových daní. Snížení celkové daňové zátěže by se uskutečnilo výhradně v podobě poklesu přímých daní. Vláda by ale musela ušetřit na veřejných výdajích 49 miliard korun. Pokud politici odsouhlasí rovnou daň na úrovni 17 procent, musel by Topolánkův kabinet kromě úspory 49 miliard sáhnout ještě k růstu snížené sazby DPH na přibližně 15 procent.

Tyto výpočty berou v úvahu slib vlády, že daňovou reformou si žádný plátce nepohorší, tedy že neklesnou čisté příjmy. Naopak neberou v úvahu potřebu snižovat schodek státního rozpočtu. Pracují tedy s filozofií dál schodek nezvyšovat.

JEDINÁ SAZBA ZASÁHNE LIDI S NIŽŠÍMI PŘÍJMY

Možností je i zavedení jediné sazby tak, aby celkové inkaso daní zůstalo beze změny, tedy aby stát nemusel šetřit. Pak by ovšem reformu „odnesli“ lidé s nižšími příjmy. „Lze odhadnout, že při sedmnáctiprocentní rovné dani by si pohoršili lidé s hrubým příjmem do 24 tisíc korun měsíčně. Rovná daň o jeden procentní bod vyšší postihne lidi, kteří mají na výplatní pásce méně než 28 tisíc korun měsíčně. A při devatenáctiprocentní sazbě si pohorší lidé s platem pod 32 tisíc korun měsíčně,“ vysvětluje Marek.

Chce-li vláda splnit slib, že si při daňové reformě nepohorší žádný plátce daně z příjmu fyzických osob, musí podle Marka kromě sazby daně hýbat také se slevami na dani nebo odečitatelnými položkami. „Musela by například zvýšit slevu na dani na poplatníka ze současných 600 korun na 1100 korun v případě sedmnáctiprocentní rovné daně, nebo na 1200 korun u osmnáctiprocentní. Případně na 1300 korun, pokud daň dosáhne 19 procent,“ dodává.

MOŽNOSTÍ JE VYSOKÁ DPH Nemá-li si nepohoršit žádná fyzická osoba, dopadne „daňové kladivo“ za stejných podmínek na státní rozpočet. Pokud by stát nechtěl šetřit, musí podle propočtů Patrie po zavedení sedmnáctiprocentní rovné daně snížená sazba DPH stoupnout na 23 procent. Při rovné dani o procentní bod vyšší to znamená posun na 19 procent a v případě devatenáctiprocentní na přibližně 16 procent. Hlavní ekonom Citibank Miroslav Plojhar upozorňuje na možnost sblížení obou sazeb DPH. „Z ekonomického hlediska nedává smysl mít rozdílné sazby. Proč některé zboží a služby zdanit více a některé méně? Z ekonomického hlediska se těžko hledají argumenty, ze sociálního ano. Lidé s nižšími příjmy kupují relativně více zboží, které je zdaněno nižší DPH, než lidé s vyššími příjmy,“ vysvětluje Plojhar. V současném nastavení vyhrává podle něho spíše sociální pohled. CO CHCE VLÁDA ZMĚNIT Topolánkův kabinet chce sjednotit daně na úrovni 17 až 19 procent. Kolik to bude přesně, má být jasno na jaře. V současné době se daně podle výše příjmu pohybují od 12 do 32 procent. Do nejvyššího pásma spadají všichni, kdo vydělávají více než 32 tisíc korun hrubého. Firemní daně (daň z příjmu právnických osob) činí v současnosti 24 procent. Aby se lidem s nižšími příjmy daň nezvýšila, slibuje vláda změny v odpočitatelných položkách a slevách na dani. Další úlevu by mělo přinést i snížení zdravotního a sociálního pojištění. Především živnostníkům má pomoci snížení vyměřovacího základu těchto odvodů. ROVNOU DAŇ MÁ DEVĚT ZEMÍ**

Česká republika se může stát desátým evropským státem s rovnou daní. Jako první ji ve výši 26 procent zavedlo Estonsko. Později sazba o dva procentní body klesla. Následovalo Lotyšsko s daní na úrovni 25 procent pro občany i podniky. Za deset let se ovšem daň právnických osob snížila o deset bodů. Na úrovni pod dvacet procent zavedli počátkem nového století rovnou daň v Rusku, Gruzii, Srbsku, na Ukrajině a v Rumunsku. V této zemi byla rovná daň ve výši 16 procent pro fyzické i právnické osoby doplněna stejnou sazbou dalších daní. Zatím nejpromyšlenější je slovenská rovná daň. Stát převedl na devatenáct procent daně z příjmu pro podniky i občany. Stejně vysoká je ovšem i jednotná daň z přidané hodnoty.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče