Musí být promyšlená

06. dubna 2011, 16:26 - Bohuslav Sobotka
06. dubna 2011, 16:26

Pokud vláda prosadí změny v penzích na vlastní pěst, zadělá na ještě vyšší schodek

Současná podoba důchodového systému vytváří nespravedlivé a neodůvodněné rozdíly mezi zaměstnanci a osobami samostatně výdělečně činnými, mezi lidmi s nižšími a vyššími výdělky, mezi lidmi pečujícími a nepečujícími o děti. Nebere v úvahu individualizaci a nestabilitu pracovních kariér ani to, že stále ještě existují mimořádně obtížná zaměstnání. Ani dosavadní třetí pilíř, penzijní připojištění se státním příspěvkem, zatím neslouží svému původně zamýšlenému účelu – je pouhým podporovaným spořením bez faktického vlivu na konečnou výši doplňkových důchodů. To všechno jsou důvody pro penzijní reformu. K nim se přidává stárnutí populace, na které vlády postupně reagovaly už v minulých letech prodlužováním věku odchodu do důchodu a zpřísňováním podmínek pro předčasné penze.
Právě v oblasti důchodové reformy ovšem platí více než kdekoli jinde zásada „jednej rozvážně“. Pokud se koalice skutečně rozhodne prosadit svoji koncepci reforem silou přes hlasy opozice, nemine nás pravděpodobně osud Polska, Maďarska či Slovenska, tedy zemí, které už po několika letech po odstartování riskantní verze reforem s opt-outem z průběžného veřejného penzijního systému zplakaly nad výdělkem a nyní si lámou hlavu, jak zalepit hrozivé díry svých veřejných rozpočtů. Předpokladem dlouhodobé udržitelnosti reformy je její odpovědná příprava za účasti představitelů vlády, parlamentní opozice, odborné a občanské veřejnosti.

Riskantní cesta

Vláda chystá ve spěchu, svévolně a bez seriózní konzultace s opozicí nedomyšlené kroky. Pokud budou přijaty, rozkolísají celý sociální systém a ohrozí životní jistoty občanů, mladších i těch v důchodovém věku. Ne náhodou jsou podrobovány sílící kritice nejenom z řad politické opozice, ale i z akademických kruhů, z prostředí občanských asociací, a dokonce i v publikovaných podkladech poradního orgánu vlády NERV. Ve své pravidelné roční hodnotící zprávě ji letos v únoru podrobil kritice i Mezinárodní měnový fond. Platí také, že na základě posledního koaličního kompromisu navržená důchodová reforma prohlubuje deficit veřejných rozpočtů, místo toho, aby ho v oblasti penzijních výdajů snižovala. A to je u vlády „rozpočtové odpovědnosti“ opravdu na pováženou!
ČSSD se nikdy nesmíří s takovou podobou reformy, jejímž hlavním motivem jsou další omezování veřejného sociálního pojištění ve prospěch komerčních zájmů privátních důchodových fondů a přeměna veřejných starobních důchodů na pouhou chudinskou dávku. Především považujeme za nepřijatelné:
• Návrhy na výrazné omezování dosavadních zdrojů financování povinného sociálního pojištění – snížení povinného pojistného na sociální pojištění ze stávajících 28 procent vyvedením části pojistného z prvního průběžně financovaného pilíře formou opt-outu do komerčních důchodových fondů, snížení stropu příspěvků zaměstnanců s nejvyššími příjmy na trojnásobek průměrné mzdy. • Spojování důchodové reformy se zvýšením sazby daně z přidané hodnoty. Jde o dva na sobě nezávislé systémy. Nápad dočasně „záplatovat“ příjmy veřejného průběžného systému zvýšením dolní sazby daně z přidané hodnoty naopak vyvolá sám o sobě další sociální a ekonomické problémy, včetně ohrožení životního standardu samotných důchodců a vyšších veřejných výdajů ve zdravotnictví a školství.
• Zavedení důchodového připojištění do komerčních důchodových fondů založených na příspěvkově definovaných schématech. Klientům fondů stát nechce a z principu ani nemůže garantovat návratnost vložených prostředků. To by představovalo likvidaci solidární podoby současného systému a radikální přesun rizika na jednotlivce.
• Opuštění jednotného důchodového pojištění vytvořením samostatného pojištění pro jednotlivé socioprofesní kategorie, například podnikatele, samostatné zemědělce a tak dále.

Soud to chtěl jinak

Máme zásadní výhrady i k právě projednávanému vládnímu návrhu novely zákona o důchodovém pojištění, který reaguje na loňský nález Ústavního soudu. Vláda navrhuje změny, které odporují samotnému duchu nálezu Ústavního soudu. K posílení principu ekvivalence (tedy k dosažení lepšího souladu výše důchodů s vloženými příspěvky, jak soud požadoval) má dojít pouze u deseti procent občanů s nejvyššími příjmy, u sedmdesáti procent občanů se středními příjmy bude princip ekvivalence naopak oslaben. Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek se pokouší návrh absurdně obhajovat tvrzením, že tento pokles bude novým důchodcům více než vykompenzován zvýšením důchodů díky inflaci. Příslušné kategorie nových důchodců se ovšem dostanou tak jako tak do nevýhodnějšího postavení ve srovnání s těmi šťastnějšími, kterým podle nového způsobu výpočtu důchody klesat i bez kompenzace nebudou, případně si dokonce přilepší.

Jakou cestu zvolit

Dlouhodobým cílem ČSSD je dále rozvíjet důchodový systém tak, aby zajistil všem důchodcům i do budoucna důstojné a klidné stáří. Hlavní bolestí současného systému není to, že by se nedokázal vyrovnat s budoucím demografickým vývojem či vývojem na trhu práce, jako spíše to, že celkové výdaje na důchodový systém v ČR jsou už nyní výrazně nižší než v zemích se srovnatelným stupněm sociálního a ekonomického vývoje. Pokud s námi, jak požadujeme, zahájí současná koaliční vláda rovnoprávný dialog o budoucí podobě důchodového pojištění, nepřipustí ČSSD realizaci žádné jeho podoby, která by vedla k poklesu průměrné výše důchodů z veřejnoprávního průběžného pilíře pod 40 procent průměrné hrubé mzdy. Příjmy průběžného systému je nutno stabilizovat úpravou některých přímých daní tak, aby se nezvyšovalo odvodové zatížení práce a současně nemuselo dojít ke sjednocení sazby DPH.
ČSSD bude dále usilovat o funkční propojení důchodového pojištění s podporou rodičů pečujících o nezaopatřené děti a o transformaci současného systému soukromého připojištění se státním příspěvkem tak, aby se stal pro odpovědné občany vhodným nástrojem přilepšení k jejich základnímu důchodu. Šlo by o faktické překlopení třetího pilíře do podoby druhého pilíře s výrazným podílem zaměstnavatelů.

Klíčová demografie

Důchodový systém je spjat s mnoha dalšími součástmi sociálního systému, například s politikou zaměstnanosti, s politikou bytovou či vzdělávací, nicméně nejvíce s politikou populační a rodinnou. Odborníci dokonce uvádějí, že nejlepší důchodovou politikou je robustní rodinná politika. Lidé, kteří se rozhodli mít děti, přispívají do důchodového systému hned dvakrát: jednak svými příspěvky do sociálního pojištění a dále svojí péčí o děti – budoucí plátce do tohoto systému.
ČSSD proto považuje za prioritu důsledně a funkčně provázat důchodový systém s finanční a institucionální podporou osob pečujících o nezaopatřené děti tak, aby vláda ve svých politikách podporovala pozitivní demografický vývoj.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče