Mrtvý cennější než živý

07. listopadu 2011, 16:52 - Jan Svatoš
07. listopadu 2011, 16:52

Množící se případy pytláctví vyvolávají debatu, jak před sílící poptávkou na asijském trhu ochránit nosorožce. Ekonomové mají jasno: je nutné zvýšit hodnotu živého nosorožce

Obchodování s rohy nosorožců je sice zakázáno Úmluvou o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy (Convention on International Trade in Endangered Species, CITES), ta v praxi ale platí jen pro určitou část obyvatel planety. Pro ty, kdo žijí pod standartou západní civilizace, je představa, že by na prahu 21. století léčili potenci a jiné neduhy lidského zdraví jinou metodou než vědecky ověřenými prostředky, spíše bláhová. Nikoliv ale pro většinu Asiatů. Dodavatelé tradiční medicíny v Asii navíc používají pro podporu pověr důmyslné marketingové praktiky od televize přes internet až po přímý marketing prostřednictvím mobilních telefonů.
Světový fond na ochranu přírody (World Wildlife Fund, WWF) vyhlašuje každoročně 22. září za Mezinárodní den nosorožců. Předposlední zářijový čtvrtek se ale paradoxně stal jedním z nejčernějších dnů v novodobé historii těchto tlustokožců. Jen v Jihoafrické republice jich bylo letos do té doby zabito 314, což stačí na smutný světový „rekord“. Rok 2011 je ale výjimečný ještě v jednom ohledu – mrtví nosorožci s uříznutými rohy byli objevováni nejen v tradičních pytláckých baštách, jako je Jihoafrická republika nebo Indie, ale také v zemích, kde tato zvířata a jejich ochránci měli doposud relativní klid. Pytláci se pustili například i do Namibie nebo turisticky frekventované jihokeňské rezervace Masai Mara.
Na podzim byla neznámými pachateli zastřelena „ikona“ soukromé keňské rezervace Ol Pejeta – ochočený samec černého nosorožce Max. Ol Pejeta sice leží daleko od Česka, ale Čechům je dobře známá díky čtyřem reintrodukovaným nosorožcům ze ZOO Dvůr Králové, kterých se zvýšené riziko pytláctví bytostně dotýká. Mají sice upilované rohy, ale letošní případy prokázaly, že pytláci jsou ochotní střílet i za centimetrové kousky rohoviny. Absurdní (ale nikoli poslední) tečku zasadil případ v Česku, kdy neznámí pachatelé odcizili nosorožčí rohy z lichtenštejnské sbírky loveckých trofejí v zámku Úsov na Šumpersku. Od počátku roku k podobným činům došlo také v afrických expozicích ve Velké Británii, Německu, Belgii, Itálii či Švédsku – někde zloději upilovali jen rohy, kde to nešlo, odnesli celé hlavy. Na konci října pak přišla zpráva, že pytláci ve Vietnamu zastřelili poslední kus jávského nosorožce, čímž tento druh ve Vietnamu definitivně vymizel.

Pytláci versus ochránci

Navzdory poměrně úspěšnému stíhání pytláků (za polovinu letošního roku jich bylo zatčeno 131) počet případů neustále roste stejně jako počet mrtvých nosorožců. Podle údajů Úřadu pro životní prostředí a turismus (Department of Environmental Affairs and Tourism) je v Jihoafrické republice každých 21 hodin poražen jeden nosorožec.
V nedávné době se podařilo dostat před soud představitele jednoho z největších jihoafrických pytláckých gangů v Jihoafrické republice, jímž je takzvaný gang Groenewald. Ten řídil nakupování stovek nosorožců na aukcích, jejich popravy na farmě v Musině a nelegální dodávky rohů na asijský trh. Jenže to nestačí.
Přes řadu vyšetřovacích úspěchů zůstávají strážci nosorožců stále pozadu za praktikami pytláckých spolků, které na rozdíl od ochránců používají nejmodernější technologie: helikoptéry, dalekohledy s nočním viděním, dalekonosné lovecké zbraně či střelivo, které jim prodávají úplatní jihoafričtí veterináři. Nelegální obchod s rohy nosorožců je napojen na dobře organizovaný jihoafrický lovecký průmysl, který zásobuje vietnamský a čínský trh nosorožčími rohy užívanými v tradiční medicíně jako afrodiziakum či prostředek na léčbu rakoviny.

Za každou cenu

Vyčíslit cenu rohu je velmi obtížné, neboť kvůli ilegalitě neexistují žádná oficiální data. Někteří odborníci odhadují, že cena kilogramu nosorožčí rohoviny se na černém trhu rovná ceně dvou kilogramů zlata, což je v přepočtu zhruba 60 tisíc dolarů. Někteří experti používají ještě trefnější přirovnání, které hlásá, že jedna unce rohoviny (zhruba 30 g) se v Jihoafrické republice rovná jedné unci kokainu, jehož hodnota dosahuje až čtrnácti tisíc randů (1800 USD). Hodnota rohu je tak vysoká a neodolatelná, že se pašerákům vyplatí vydávat značné sumy na úplatky policistů, politiků i státních úředníků.
O tom, jak korupce znesnadňuje práci vyšetřovatelů, mluví i představitel hlavní vyšetřovací skupiny s krycím názvem Hawks McIntosh Polela: „Je obtížné vyšetřování dovést do úspěšného konce, když součástí zločineckých spolků jsou často sami policisté, a dokonce i politici. Předpokládá se, že by měli být na naší straně – oni ale jen využívají toho, že znají pravidla boje, že znají naši strategii a vědí, jak v protiakcích postupujeme. Jsou tak vždy o krok napřed.“ Potvrzuje tak obavy ochránců, že boj proti pytlákům řídí často sami pytláci nebo alespoň lidé z pytláctví profitující.
Předseda jihoafrické asociace Private Rhino Owners Association (PROA) Pelhem Jones tvrdí, že pokud se pytlákům podaří vyvézt slušný roh z Afriky, mohou za něj inkasovat na černém trhu až milion dolarů. A to je dost peněz, aby si zaplatili vlastní krytí. Peníze z rohů lákají nejen malé organizované zločinecké skupiny, ale také podnikatele – v roce 2003 získal jeden vietnamský sportovní lovec přístup k nosorožčímu rohu prostřednictvím státem uzákoněného sportovního lovu. „Stovky nosorožců byly zabity na těchto pseudolovech, na nichž rohy nejsou považovány za trofej,“ říká Tom Miken, zástupce monitorovací sítě pro mezinárodní obchod. Z toho důvodu přijala jihoafrická vláda přísnější opatření, která omezovala každého sportovního lovce na jednoho bílého nosorožce za rok.

Vyhlášení války

Bezpečnostní složky v současnosti zvažují zapojení speciálních dálkově ovládaných helikoptér, vláda pak požádala Interpol o pomoc při stíhání gangů. Byl vytvořen speciální vyšetřovací tým složený z policistů a obranných složek. Do aféry se nedávno zapojila dokonce i sama jihoafrická ministryně životního prostředí Edna Molewová, která zvažuje moratorium na lov nosorožců. Na její plány ihned zareagovala Profesionální lovecká asociace, podle níž by takové moratorium vedlo naopak k růstu nelegálního pytláctví. Zástupci této asociace volají spíše po zkvalitnění mechanismů na efektivnější boj s pytláctvím v podobě intenzivnějšího tréninku vyšetřovatelů, policistů a pracovníků ministerských inspektorů.
K dalším neduhům jihoafrické ochrany vzácných zvířat patří neschopnost zatočit i s poloprofesionálními gangy. Ty často používají zbraně získané od policistů, které ale nejsou konstruované k zabíjení tak velkých zvířat. Nosorožci proto častou uniknou, ale pokud jsou zranění, bez veterinárního ošetření umírají na následky infekce.
Nosorožci napadení profesionály mají na přežití minimální šanci – výkonné hi-tech zbraně rozdrtí lopatku a nosorožec, neschopný pohybovat se na třech nohou, umírá. Čím hlouběji vyšetřovatel pronikne do spletitého systému pytláckých gangů, tím větší nebezpečí to představuje pro jeho rodinu, ženu a děti, chovatelé nosorožců nedůvěřují ani vlastním sousedům.

Nosorožec jako byznys

Jak tedy zabránit úplnému vyhynutí těchto tvorů? Jihoafrický podnikatel John Hume nakoupil před lety za 200 tisíc dolarů tři páry ohrožených černých nosorožců a dnes je největším soukromým chovatelem těchto zvířat v Africe. Jeho farma vykazuje příjmy 25 milionů randů ročně, z toho 80 procent pochází z prodeje živých nosorožců a 20 procent ze sportovního lovu. Hume bojuje za legalizaci mezinárodního obchodu s rohy nosorožců. Tvrdí, že legalizace je efektivní nástroj, jak zmírnit pytláctví.
Pro argument, že úmluva CITES se jeví jako zcela nefunkční, hovoří statistická data. Od roku 1970 do 1992 počet nosorožců klesl z 65 tisíc na 2500. Oproti tomu roste přirozeně cena stále vzácnější rohoviny – před 30 lety se kilogram prodával pouze za 100 dolarů, dnes se stejné množství vyšplhalo na zmíněných 60 tisíc. Hume si je jist, že legalizace by vedla k zániku černého obchodu. Dokládá to tím, že nosorožcům rohy (na rozdíl od sloních klů) dorůstají pravidelně jako paznehty. Za rok dospělému samci naroste kilogram rohu a samici 600 gramů. Cena živého nosorožce na aukcích se ale zatím pohybuje „pouze“ mezi 150 a 600 tisíci randů za kus (mezi 19 až 76 tisíci dolarů). Je to spor silných zájmových skupin, které tlačí na jihoafrickou legislativu, a ta se tak stává tenkou hranicí mezi legálním sportovním lovem a pytláctvím.
Komerční chov má ovšem řadu kritiků. Někteří experti zastávají názor, že legalizování sice pomůže vymýtit pytláctví, ale nevymýtí špinavý obchod s rohovinou. Největší problém podle ochránců i ekonomů totiž představuje skutečnost, že hodnota živého nosorožce stále klesá, a to zejména díky vysokým nákladům na ochranu a výživu ve srovnání s jinými divokými zvířaty. Nosorožci na farmách často stejně končí porážkou a prodejem rohu na černém trhu.
Ještě důležitější námitka se týká toho, zda na legalizaci obchodu není při stávajícím rozmístění a celkovém počtu nosorožců pozdě. Prolomení moratoria v jednom koutě Afriky by totiž mohlo znamenat zkázu pro rezervace na druhém konci. V keňské soukromé rezervaci Ol Pejeta nebo Mkomazi v Tanzanii střeží několik rangerů území, kde přežívají poslední kusy vzácných poddruhů severního a bílého nosorožce. Přes veškeré úsilí ochránců se jejich počty pohybují jen kolem několika desítek a případné otevření trhu by jim mohlo definitivně zlomit vaz, jak se to stalo letos ve Vietnamu.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče