Mrtvý bod joint-venture

16. března 2010, 21:05 - Petr Kincl
16. března 2010, 21:05

Ruská ruleta nebo texaský rozstřel pomáhají ukončit společný podnik

Výhody společného podniku – joint-venture – není třeba podrobně rozebírat. Dva nebo více podnikatelů spojí síly, finanční prostředky či know-how. Stejně jako v rodině se však i partneři v joint-venture mohou rozhádat. Někdy k uklidnění stačí rozhovor, často to však dospěje k rozchodu.

Konkrétní postupy

V případě manželství jsou pravidla pro řešení rozvodu v zákonech podrobně popsána. Při řešení konfliktních situací ve společném podniku však právní předpisy příliš nepomohou. S výjimkou možnosti zlikvidovat společnost, u které se neuskutečnila valná hromada, protože se jí partner odmítá zúčastnit či vyloučení společníka ve spol. s r. o. je český obchodní zákoník na takové rozepře krátký. Jak tedy řešit mrtvý bod – deadlock situaci – za níž se partneři nemohou sjednotit na strategickém vývoji společného podniku, protože jeden z nich chce, aby joint-venture vstoupil do jiného odvětví, nebo by jej dokonce nejraději zlikvidoval? Nebo co dělat, přestane-li se jeden ze společníků o společný podnik starat a nedochází na valné hromady?
Nejjednodušší je tuto situaci předvídat v zakladatelských dokumentech nebo ve smlouvě o joint-venture a stanovit v nich konkrétní postupy pro její řešení. Většina z nich počítá s tím, že joint-venture přestane být společným podnikem a jeho jediným vlastníkem se stane jeden z původních partnerů nebo třetí osoba.

Ukončení spolupráce

Na první pohled nejspravedlivějším řešením je „exit“ obou společníků a prodej jejich podílů ve společném podniku třetí straně. Ve smlouvě o joint-venture se stanoví způsob výběru případného zájemce a minimální cena za podíly. Ta může být například stanovena jako tržní cena vypočítaná nezávislým znalcem. Problémem je, že cena za firmu prodávanou pod tlakem je vždy nižší než u nevynuceného prodeje. Z tohoto řešení proto asi nebude šťastný žádný z partnerů.
Další způsob ukončení spolupráce je převzetí podílu jednoho z partnerů druhým. Kdo by však měl být oním prodávajícím, kdo kupujícím a za kolik by se měl podíl prodat? Je možné tyto věci označit přímo v zakládajícím dokumentu a vybavit partnery příslušnými opčními právy. To znamená, že první z partnerů by měl právo vynutit si za určitých podmínek, aby od něj ten druhý koupil jeho podíl – „put“ opce. Přitom tento druhý společník by měl právo za podobných podmínek žádat prvního, aby mu tento podíl prodal – „call“ opce. Cenu by opět stanovoval mechanismus určený v zakládajícím dokumentu – často jako násobek EBITDA – nebo nezávislý znalec. Tento způsob řešení však předpokládá počáteční dohodu stran – kdo bude pokračovat v činnosti podniku. Navíc neřeší situaci, kdy společník, který má podíl druhého partnera koupit, nebude mít na koupi peníze.

Dva způsoby

Východiskem mohou být pravidla známá v anglosaské terminologii jako ruská ruleta a texaský rozstřel (texas shoot-out). Při ruské ruletě jeden z partnerů (A) nabídne tomu druhému (B), že odkoupí jeho podíl za určitou cenu, nebo naopak mu svůj podíl za tuto cenu prodá. Společník B si pak jednu z těchto možností vybere. Pokud se mu nabídnutá cena bude zdát dostatečně vysoká, své akcie společníku A prodá. Pokud však bude nízká, využije svého druhého práva a donutí společníka A, aby mu naopak za tuto cenu svůj podíl prodal. Pokud tedy společník A nechce o svůj podíl přijít, musí nabídnout cenu, kterou společník B nebude chtít za svůj podíl odmítnout. Svou roli přitom stejně jako u klasické ruské rulety hraje náhoda a štěstí (viz Ruská ruleta).
Texaský rozstřel může mít několik variant. V klasické verzi partner A nabídne společníku B, že od něho odkoupí jeho podíl za určitou cenu. Partner B pak tuto nabídku akceptuje, nebo oznámí společníku A, že je ochoten odkoupit jeho akcie za vyšší cenu. Pak je na řadě zase společník A, který buď nabídku partnera B přijme a svůj podíl mu prodá, nebo opět navýší nabídku na podíl společníka B. To pokračuje, až jeden ze společníků přijme nabídku toho druhého (viz Texaský rozstřel).
Klasický texaský rozstřel může někdy trvat příliš dlouho, proto se v jeho další verzi přestřelka už v prvním kole ukončuje. A každý z partnerů zašle nezávislému rozhodci zapečetěnou nabídku na podíl druhého společníka. Ten kdo podal nižší nabídku, je pak povinen prodat svůj podíl vítězi za cenu, kterou ve své nabídce uvedl vítěz.

Férová cena

Obě pravidla – ruská ruleta i uvedené varianty texaského rozstřelu – zvýhodňují stranu, která je na tom zrovna finančně lépe a může si dovolit nadstřelit kupní cenu. To může vést i k tomu, že momentálně lépe zajištěný společník úmyslně vyvolá deadlock situaci, aby získal podíl svého partnera. Tomu se vyhýbá další varianta texaského rozstřelu. Oba společníci opět zašlou svou nabídku na podíl druhé strany nezávislé osobě, nejlépe auditorské firmě. Tentokrát však nevyhraje nejlepší nabídka, ale ta, která se dle mínění auditora více přibližuje „férové“ ceně. I partner, který nabídl méně, ale lépe se trefil do reálné ceny podílu v joint-venture, proto může získat všechny akcie ve společném podniku.
Je třeba podotknout, že si lze obtížně představit, jak české soudy rozhodnou o naplnění uvedených pravidel, pokud se jim některá ze stran nebude chtít podřídit. Je proto nutné věnovat dostatečné úsilí popsání jednotlivých postupů a koncipovat je jako dohody o budoucí kupní smlouvě. Neměla by však být obsažena ve stanovách či podobných formálních dokumentech, ale v samostatné smlouvě o společném podniku vedle těchto stanov. Do takové smlouvy pak nebude problém vložit rozhodčí doložku, která případné spory o způsobu ukončení joint-venture dokáže včas a efektivně vyřešit.

Diagram 1:
Ruská ruleta

Partner A

podá nabídku buď za prvé na koupi podílu partnera B za specifickou cenu, nebo za druhé na prodej svého podílu za stejnou cenu.

Partner B

si vybere druhou možnost a koupí podíl partnera A.
si vybere první možnost a svůj podíl prodá.

Ukončení joint venture.

Diagram 2:
Texaský rozstřel

Partner A

navrhne, že koupí podíl partnera B za určitou cenu.

Partner B

nabídku partnera A akceptuje.
navrhne, že koupí podíl partnera A za vyšší cenu, než ten určil ve své nabídce.

Partner A

navrhne, že koupí podíl partnera B za vyšší cenu, než ten určil ve své nabídce. Nabídku partnera B akceptuje.

Ukončení joint venture.

Řešení

Při řešení konfliktních situací ve společném podniku právní předpisy příliš nepomohou.
Jak řešit mrtvý bod – deadlock situaci, za níž se partneři nemohou sjednotit na strategickém vývoji společného podniku, protože jeden z nich chce, aby joint-venture vstoupil do jiného odvětví, nebo by jej dokonce nejraději zlikvidoval? Nebo co dělat, přestane-li se jeden ze společníků o společný podnik starat a nedochází na valné hromady?
Nejjednodušší je tuto situaci předvídat v zakladatelských dokumentech nebo ve smlouvě o joint-venture a stanovit v nich konkrétní postupy pro její řešení.

Smlouva

Jak české soudy rozhodnou o naplnění ruské rulety či texaského rozstřelu, pokud se jim některá ze stran nebude chtít podřídit, si lze obtížně představit.
Je proto nutné věnovat dostatečné úsilí popsání jednotlivých postupů a koncipovat je jako dohody o budoucí kupní smlouvě. Neměla by však být obsažena ve stanovách či podobných formálních dokumentech, ale v samostatné smlouvě o společném podniku.
Do takové smlouvy pak nebude problém vložit rozhodčí doložku, která případné spory o způsobu ukončení point-venture dokáže včas a efektivně vyřešit.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče