Možnosti užití internetu v podnikání nejsou zcela vyčerpané,

07. října 2002, 00:00 - admin
07. října 2002, 00:00

říká Jaroslav Winter, představitel občanského sdružení BMI (Březen - měsíc internetu) Pracovat a nemít dnes při podnikání k dispozici fax, osobní počítač, internet, mobil či mail je téměř nepředstavitelné. Prostředky moderní komunikace a informačních technologií se velice rychle zabydlují v každé, byť i sebemenší firmě.

říká Jaroslav Winter, představitel občanského sdružení BMI (Březen - měsíc internetu)

Pracovat a nemít dnes při podnikání k dispozici fax, osobní počítač, internet, mobil či mail je téměř nepředstavitelné.

Prostředky moderní komunikace a informačních technologií se velice rychle zabydlují v každé, byť i sebemenší firmě. Během deseti, patnácti let se všechno stalo tak samozřejmým, až je to s podivem. Málokdo si již vzpomene na začátek, na první kroky.

* Čtenářům Profitu není vaše jméno neznámé. Téměř deset let jste byl jeho redaktorem a vaší doménou, řečeno webovským jazykem, se stal i nternet. Jaká k němu vlastně vedla cesta?

Jako novinář v Mladé frontě jsem se v osmdesátých letech zajímal o mikropočítače, které u nás představovaly značky Atari či Sinclaire, naše PMD či IQ. Tenkrát na trhu nebyl žádný specializovaný časopis a nám fanouškům hrozně chyběl. Podařilo se mi prosadil myšlenku, aby jednou měsíčně vycházela v novinách příloha věnovaná právě mikropočítačům a možnostem jejich využití. I když šlo o začátek éry malých počítačů, bylo o čem psát a stránka měla velký ohlas.

* To ale bylo k internetu ještě hodně daleko. Kdy přišel okamžik doslova osudového setkání?

Rozvoj výpočetní techniky nešlo, hlavně po listopadu 1989, zadržet. Jako novinář jsem nastoupil do redakce zbrusu nového Profitu a vedle své tematiky jsem začal psát o uplatnění informačních technologií v podnikání. O internetu jsem v té době věděl jen z odborné literatury. Z článků bylo víceméně zřejmé, co nová technologie umí a umět může. Ale teprve když jsem se někdy v lednu 1996 poprvé dostal k počítači připojenému na internet a vyzkoušel si, co všechno je možné pohybem myši dokázat, kam se propojit, jaké informace najít, otevřely se mi pořádně oči. Uvědomil jsem si fantastické možnosti, které může přinést internet v podnikání. Několik dnů jsem o tom intenzivně přemýšlel a sepsal jsem jakési memorandum pro tehdejšího šéfredaktora. Vysvětloval jsem, že existuje nový fenomén, který se určitě bude rozvíjet a že v nejbližších letech zásadním způsobem ovlivní podnikání. Navrhoval jsem, aby Profit, jako podnikatelský list, začal psát o internetu a jeho možném uplatnění v podnikání. Že bychom se sami, jako redakce, měli stát jeho uživateli a zřídit si vlastní webovou stránku. Šéf poměrně rychle pochopil, co se vlastně nabízí. Souhlasil, že se internetu mohu na stránkách Profitu věnovat. Začal jsem tedy psát ještě víc. Sehnal jsem i providera a redakce se připojila do sítě s pomocí firmy Infima. Našli jsme i cestu, jak si zřídit vlastní stránky. Myslím, že Profit se stal v té době skutečně prvním časopisem, který systematicky a ve velké míře informoval o možnostech, jaké internet podnikatelům nabízel.

* V té době ale bylo asi obtížné informovat o něčem, co si mohl málokdo osahat.

Toho jsem si byl vědom, a proto jsem začal sledovat, kde jsou možnosti připojit se k internetu. Absolutně převládalo připojení prostřednictvím vytáčené linky. Tak vznikl první větší projekt Města s připojením a mapa na stránkách www.profit.cz, na které si každý mohl najít nejbližšího providera. Vývoj byl velice rychlý a poměrně za krátkou dobu byla celá republika pokryta. Pak už nemělo velký smysl takovou aplikaci, která byla asi první a originální, dál udržovat.

* Znamenalo to tedy nějakou razantní změnu?

Asi po roce jsem se v redakci mohl naplno věnovat informačním technologiím v podnikání. Na prvním místě byl samozřejmě internet. Setkávání s prvními uživateli internetu a jejich zajímavé zkušenosti mne brzo přivedly k tomu, že jsme s kolegou Vladimírem Vrabcem napsali na konci roku 1996 první díl publikace Podnikáme s internetem. Do konce roku 1997 nám pak vyšla další tři pokračování. V té době to byl zase originální projekt a měl velký ohlas. Pomohl i k velkému zájmu o první školení nových uživatelů internetu.

* Čím se to podařilo?

Vždycky jsem se snažil pro články i publikace vyhledat konkrétní příklady ve firmách, které internet dokázaly využít. Bylo mi ale velmi líto, že na jedné straně jsou firmy, kterým internet už něco pozitivního přinesl, a jiné o něm ani nevědí.

* Je možné si něco z úspěchů té doby připomenout?

Na jeden příklad si přesně pamatuji. Šlo o sledování nabídky a poptávky v určitém oboru na internetu a využít je pro zakázky tuzemské firmy. Během necelého jednoho roku se jí podařilo přeorientovat odbyt na zahraničí a získat zakázky od zákazníků prakticky z celého světa. Pro takový úspěch stačilo posadit jednoho člověka k počítači a zadat mu, co je třeba vyhledávat a zpracovávat pro obchodní oddělení. Tehdy mne zaujala odvaha vedení firmy a konečný efekt, který se projevil v záplavě objednávek, ale také v úspoře nákladů za korespondenci, za pracovní síly.

* Jak se zrodila myšlenka vyhlásit březen měsícem internetu?

Při zpracování každého článku (vlastně případové studie) mne mrzelo, že jde o ojedinělou zkušenost. Že vedle firmy, které využití internetu přináší prokazatelný užitek, existuje většina ostatních, kde vůbec nic netuší o možnostech, které se jim nabízejí. Jednou jsem o tom debatoval na pracovním obědě s Monikou Pavlíčkovou, tehdy z Hewlett Packard, a říkali jsme si, že by bylo dobré zorganizovat nějakou popularizační akci. Při tom padl nápad věnovat internetu jeden měsíc. Stejně jako byl třeba měsíc knihy. Hned zavolala panu Mühlfeitovi do Microsoftu. Tomu se nápad také líbil. Zalíbil se i vedení Profitu, hlavně šéfce marketingu. Poměrně rychle se narodil projekt Březen - měsíc internetu. Hlavními partnery se v prvním ročníku vedle Microsoftu a HP staly ještě AutoCont, IBM a PVT a partnery řada dalších organizací. Podařilo se připravit spoustu akcí, zaměřených nejen na podnikatele, ale i třeba pro státní správu a samosprávu a také širokou veřejnost. Projekt se ujal, v každém dalším ročníku přibylo něco nového, oslovili jsme další skupiny, například děti, školy, naposledy zdravotně postižené, pro které je internet velmi užitečným nástrojem. V roce 2000 získal projekt i mezinárodní uznání - ocenění ve finále soutěže Stockholm Challenge Award, do které se přihlásilo 612 projektů z 80 zemí.

* Přeskočili jsme ale kus historie. I okamžik, kdy jste se musel rozhodnout jak dál.

Ano, jako redaktor jsem vlastně seděl na dvou židlích a musel jsem volit zda dál psát, anebo se věnovat internetu. Rozhodování tak trochu napomohly i změny uvnitř redakce. Proto jsem se podílel na vzniku občanského sdružení, jehož cílem je popularizovat internet a usilovat o jeho co nejširší a nejkvalifikovanější uplatnění. Už nejen v podnikání, ale v běžném životě každého občana, v každé sféře života společnosti. A právě občanské sdružení pak pokračovalo v projektu Březen - měsíc internetu. S odstupem doby a s novými možnostmi si myslím, že rozhodnutí odejít bylo správné a přišlo v pravý čas.

* Z novináře se tak stal podnikatel?

Za podnikatele se moc nepovažuji. Mimo jiné proto, že působím v neziskovém sdružení. I když je pravdou, že na svou existenci si musíme vydělat. Když si ale třeba vyděláme něco navíc, peníze si nerozdělíme, ale raději uspořádáme nějakou další akci. Třeba konferenci pro zdravotně postižené. I oni patří ke skupině lidí, kterým internet může otevřít nebývalé možnosti pro uplatnění se v životě. A v tom je vlastně pos
lání našeho sdružení, to není podnikání. Podporujeme šíření internetu, který mnoha lidem dneska přináší živobytí a mnoha dalším se může stát pomocníkem či prostředníkem v podnikání. Ostatně, myslím si, že pořád máme o nabízených možnostech s kým hovořit. I když uživatelů internetu přibývá, pořád je ještě hodně takových, kteří neměli dosud příležitost se s ním seznámit. A mezi uživateli je zase hodně těch, kteří se o něm potřebují dozvědět více naučit se efektivněji využívat jeho možnosti.

* Čím může internet v blízké budoucnosti, řekněme tak do pěti let, překvapit?

Těžko říci jaké novinky jsou na cestě. Dnes nemohu předvídat. Věřím ale, že do těch pěti let se stane internet pro většinu lidí takovou samozřejmostí, jakou je dnes třeba telefon nebo televize. A v podnikání bude zcela běžným komunikačním prostředkem, marketingovým nástrojem, obchodním kanálem. Rozhodně se ale vyplatí sledovat jeho vývoj, protože rychlé a vtipné využití nových možností tohoto nástroje pořád bude přinášet konkurenční výhodu. Jedna šance pro naše podnikatele a podnikání s internetem se otevírá. Jsou to finanční prostředky z fondů Evropské unie. Pro jejich získání je ale třeba vypracovat zajímavé projekty. Vím o tom, že naše firmy to dokáží, že se na evropském a světovém internetovém trhu neztratí.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče