Mozart naplní Sarah, Julii a Helenu

17. prosince 2009, 13:43 - Pavel Matocha
17. prosince 2009, 13:43

Česká plynárenská začne na jaře stavět plynovod do Rakouska a podzemní zásobníky na plyn

Přímo po česko-rakouské hranici má vést nový plynovod, který chce již příští rok začít stavět společnost Česká plynárenská. Zároveň hodlá na jaře 2010 začít s budováním prvního ze tří plánovaných podzemních zásobníků zemního plynu a s průzkumem na dvou dalších. Předpokládaná výše investic do zásobníků je 20 miliard korun a do plynovodu dvě miliardy. Velkým plynárenským a energetickým společnostem zjevně roste dravý konkurent.
Společnost Česká plynárenská, která dováží do České republiky norský plyn, chce vybudovat zásobníky zemního plynu kavernového typu s kapacitou 400 až 500 milionů metrů krychlových, v nichž půjde plyn stlačit na 12 kilopascalů. Dvě velké jámy budou v uranových dolech Rožná v Dolní Rožínce a třetí by měla být v katastru obce Okrouhlá Radouň na Jindřichohradecku. Sarah a Julie zaměstnají 800 horníků
„Se státním podnikem Diamo, který uranové doly provozuje, máme již uzavřenou dohodu o pronájmu jámy číslo 3, v ní na jaře začneme s rekonstrukcí. Nyní jednáme i o využití jámy číslo 7, kde na jaře začneme s průzkumem. Obě jsme si již pojmenovali po našich dětech – Sarah a Julie – i ty jámy musejí žít vlastním životem,“ říká spolumajitel České plynárenské Ladislav Dráb.
Předseda Českého báňského úřadu Ivo Pěgřímek konstatuje, že ražbu ještě České plynárenské nepovolili, ale že s případným jarním termínem nevidí žádný problém. „Je to v rámci stávajícího dobývacího prostoru, a pokud bude projektová dokumentace splňovat všechny náležitosti, nemělo by povolení důlních prací nic bránit, při ražbě ve stávajícím dolu totiž nelze očekávat žádný střet zájmů, který by bylo třeba řešit,“ říká předseda Pěgřímek.
Ředitel státního podniku Diamo Jiří Jež uzavřenou smlouvu potvrzuje. „Smlouva o pronájmu jámy číslo 3 a potřebných pozemků je již uzavřená, schválila ji dozorčí rada i ministerstvo průmyslu. O možném pronájmu jámy číslo 7 jsme se začali bavit, ale tam ještě probíhá těžba.“ Uran by se v ní podle Ježe měl těžit ještě čtyři až pět let.
Kolik bude Česká plynárenská za pronájem platit, ještě není rozhodnuto, cena má být určená znaleckým odhadem. Podle Ježe je ale mnohem důležitější než výše pronájmu podmínka, že všechny podzemní práce bude pro Českou plynárenskou vykonávat právě Diamo. „To pro nás bylo naprosto rozhodující. Odhadem 700 až 800 našich zaměstnanců tím získá práci na příštích osm let,“ dodává Jež. Referendum proti Heleně nezabralo
V lokalitě Okrouhlá Radouň jsou rovněž bývalé uranové doly, ale protože jsou zatopené, hodlá tam Česká plynárenská vyhloubit novou jámu, která se bude jmenovat Helena. Jenže v obci Okrouhlá Radouň se v říjnu uskutečnilo referendum, ve kterém více než devadesát procent místních vyjádřilo nesouhlas se stavbou podzemního zásobníku plynu. Ministerstvo životního prostředí přesto vydalo České plynárenské povolení k průzkumu území. „Souhlasné stanovisko obcí není podmínkou pro stanovení průzkumného území. Obce, na jejichž území se průzkumné území navrhuje, jsou účastníky řízení a správní orgán se s těmito připomínkami musí vypořádat, to jest musí posoudit, zda jsou připomínky relevantní, a při svém rozhodování je zohlednit. Po provedeném správním řízení dospělo ministerstvo životního prostředí k závěru, že žádost obsahuje všechny zákonem stanovené náležitosti a účastníci řízení nesdělili žádný relevantní důvod pro zamítnutí žádosti o stanovení průzkumného území pro zvláštní zásahy do zemské kůry, a proto průzkumné území stanovil. V duchu tohoto ustanovení není možné přihlížet k protestům-peticím, které proběhly až po ukončení řízení,“ vysvětluje Jarmila Krebsová z ministerstva životního prostředí.
Proti tomuto rozhodnutí podala Okrouhlá Radouň rozklad ministrovi životního prostředí a v těchto dnech se podle Krebsové zpracovává rozhodnutí ministra. Starosta obce Jiří Hrubý potvrzuje, že většina občanů Okrouhlé Radouně je stále proti stavbě zásobníku plynu. Zároveň však dodává, že nálada ve vsi by se mohla změnit, pokud by Česká plynárenská nabídla nějaké kompenzace. „Zatím nám ale nikdo nic nenabídl. Musí být přesně stanoveno, co by z toho obec případně měla. Pak s tím můžu obejít lidi a probrat s nimi, jestli to není argument pro změnu našeho stanoviska,“ říká starosta Hrubý. Premiér Fischer nechce Rusy
Návratnost plánované dvacetimiliardové investice do těchto tří zásobníků odhaduje Ladislav Dráb na deset let. A to bez jakýchkoliv dotací. Investovat do projektu má prý zájem několik kanadských a amerických fondů. „Emigrovali jsme do Kanady, nyní žiji s rodinou na Floridě. Je již několik investičních společností, které čekají, jestli jim umožním do tohoto projektu investovat. Desetiletá návratnost dělá z takovéhoto projektu mimořádnou investiční příležitost,“ tvrdí Dráb. A zároveň dodává, že v žádném případě nenechá do tohoto obchodu vstoupit ruský kapitál. „Kdo mě zná, ví, že něco takového nehrozí. Byla to navíc i základní podmínka premiéra Jana Fischera a já mu dal své slovo, že ruské investory do tohoto projektu nepustíme a nikdy Českou plynárenskou neprodáme Rusům.“
„Premiér Jan Fischer s Ladislavem Drábem na téma vybudování nového podzemního zásobníku zemního plynu a plynovodu do Rakouska hovořil, a to pouze neformálně v rámci společenského setkání. Vláda ČR o tom dosud nejednala,“ sdělil mluvčí vlády Roman Prorok. Vnitro půjčí hranice
Ministerstvo vnitra vyšlo vstříc Česká plynárenské v jejím plánu napojit budoucí zásobníky zemního plynu v jižních Čechách na rakouský plynovod West-Austria-Gasleitung, který patří koncernu OMV. „Dohodli jsme se, že plynovod povede po státní hranici, čímž nám odpadnou problémy s jednáním jak s vlastníky pozemků, tak s různými spekulanty, kteří by si koupili pár stovek metrů čtverečních v předpokládané trase plynovodu a pak nás vydírali,“ říká druhý spolumajitel České plynárenské Marek Černý.
„Ministerstvo vnitra nedává souhlas, ale může negativně zasáhnout do stavebního řízení, a tím jakýkoli projekt na státních hranicích zabít. Uvažovaný plynovod ale ničemu neodporuje , a tak jeho případnému položení podél státní hranice nebudeme bránit. Nicméně žádný konkrétní projekt zatím Česká plynárenská nepředložila,“ reagoval ministr vnitra Martin Pecina.
Plynovod, poeticky nazvaný Mozart, byl měl být podle Drába dokončen do roku 2013 a podzemní zásobníky plynu v letech 2015 a 2016.
Předseda Energetického regulačního úřadu Josef Fiřt plány České plynárenské podporuje. „Zvýšení kapacity zásobníků zemního plynu, stejně jako rozšíření přepravní soustavy přesně odpovídá energetické koncepci České republiky, neboť zvyšuje bezpečnost dodávek plynu. Proto z hlediska Energetického regulačního úřadu tyto aktivity podporujeme,“ řekl předseda Fiřt.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče