Motorový sen Josefa Waltera: Z malé dílny přední automobilkou

19. ledna 2011, 02:21 - Robert Šimek
19. ledna 2011, 02:21

Pražská firma Walter je známá především výrobou leteckých motorů. Josef Walter ji ale zakládal jako opravnu vah a jízdních kol. Postupně zavedl vlastní výrobu a jeho motory dobyly silnice, závodní okruhy a nakonec i oblohu.

Foto: ČTK

Roku 1897 si Josef Walter pronajal v Praze na Smíchově ve Smetanově ulici malou dílnu. Její vybavení bylo prosté – jedna vrtačka, výheň, kovadlina a stolní nářadí. Nejprve opravoval váhy a jízdní kola, pro které nakupoval součástky u anglické firmy BSA. Roku 1901 přemístil dílnu do Kinského (dnešní Štefánikovy) ulice, kde byl již zaveden elektrický proud a místnosti byly vybaveny obráběcími stroji.

Na počátku 20. století se do módy začalo dostávat motorové kolo. Walter vyrobil první roku 1902 a hned za ně dostal stříbrnou medaili na hospodářské výstavě Pražské obchodní a průmyslové komory. Firma se opět stěhovala, tentokrát do ulice Na Zatlance, kde Walter roku 1905 vyrobil již 30 motorových kol – dvakrát víc než za předchozí dva roky dohromady.

Tříkolky pro každého

O dva roky později zavedl výrobu dvouválcových motorů a roku 1908 sestrojil první motocykl s přívěsným vozíkem. Tento model měl tu výhodu, že se mohl rozjíždět z místa bez roztlačování. Opravdovou slávu však přinesly Waltrovi až motorové tříkolky. S jejich produkcí začal roku 1910 a pokračoval až do první světové války. Rodinná tříkolka byla pro skvělé jízdní vlastnosti, nízkou cenu a snadnou ovladatelnost velmi oblíbená u lidí, kteří si nemohli dovolit automobil. Roku 1912 se Walter na jedné z nich vydal až do Kyjeva, aby si získal tamní trh.

V této době došlo také ke spojení s firmou Breitfeld-Daněk, s jejíž pomocí vznikla společnost Walter & spol. Byla vybudována nová montážní hala, smaltovna, rozšířena soustružna i další provozy. Po krátkém čase se však Walter opět osamostatnil a svůj závod přeměnil na akciovou společnost.

Nástup automobilů

Na Zatlance se zpočátku pokračovalo ve zdokonalování tříkolek, ale zkušebně byl vyroben také první automobil, jehož vzorem byl francouzský Renault. Konstrukce automobilů začala postupně získávat převahu, což mělo za následek zastavení výroby motocyklů. Firma se ještě před první světovou válkou přestěhovala do nových prostor v Praze-Jinonicích, kde byla postavena moderní karosárna, smaltovna i lakovna.

Během války se v továrně vyráběly granáty, roznětky a vzduchem chlazené motory. V červnu 1919 pak společnost změnila název na Akciová továrna automobilů Josef Walter a spol. Kapitál byl zvýšen na dva miliony korun a hned následující rok ještě zdvojnásoben.

Jinonická továrna byla v té době jednou z předních československých automobilek. Řadu čtyřválcových strojů doplnily roku 1926 šestiválce, které byly díky silným motorům i atraktivním karoseriím velmi oblíbené. Vrcholem vlastního vývoje se pak roku 1931 stal dvanáctiválec Royal, jehož mohutný motor umožňoval rychlost až 140 kilometrů v hodině.

Vzhůru do oblak

Firma výrazně prosperovala. Napjaté vztahy mezi představenstvem společnosti a jejím zakladatelem však roku 1922 vyústily v odchod Josefa Waltera z podniku, který nadále nesl jeho jméno. Zhrzený podnikatel si pak v Praze-Košířích založil nový závod na výrobu motocyklů, velkých úspěchů už ale nedosáhl a roku 1950 v zapomnění zemřel.

Jinonický podnik pokračoval v předchozí produkci a roku 1922 obdržel také objednávku na dva pětiválcové letecké motory BMW. Pro vojenské účely se však tento typ ukázal příliš slabý, proto byl zahájen vývoj motorů silnějších. Vznikly tak letecké motory chlazené vzduchem, které byly konstrukčně jednodušší i levnější. Firma Walter se brzy stala jejich dominantním dodavatelem pro celé Československo a mimo hvězdicových motorů vlastní konstrukce vyráběla také licenční motory Bristol a Gnome-Rhone.

Po celá 20. a 30. léta pak pokračovala i produkce automobilů. Roku 1931 navíc společnost navázala úzkou spolupráci s firmou Fiat, jejíž licenční vozy Walter Bijou a Walter Junior s úspěchem vyráběla.

Josef Walter (1873-1950)

Narodil se 19. prosince 1873 ve Vepřeku na Mělnicku. Roku 1897 si na pražském Smíchově pronajal zámečnickou dílnu, ve které začal opravovat váhy a jízdní kola. Postupně přešel na výrobu vlastních motocyklů, motorových tříkolek a roku 1913 i automobilů. Od

20. let se pak hlavním výrobním programem stala konstrukce leteckých motorů. Roku 1922 se nepohodl s představenstvem společnosti a z firmy odešel. Založil nový podnik v Praze-Košířích, kde ještě několik let vyráběl motocykly. Zemřel 15. ledna 1950.

Sbohem, Waltrovko

Za nacistické okupace sloužil závod válečné výrobě, ihned po skončení druhé světové války byl proto znárodněn a začleněn do národního podniku Letecké závody Praha, roku 1949 přejmenovaného na Motorlet. Jeho hlavním úkolem bylo přejít na výrobu proudových motorů pro sovětské letouny.

Politické a ekonomické změny po roce 1989 ovšem postavily podnik do složité situace. Ztratil východní trhy a problémy domácích odběratelů znamenaly výrazný pokles tržeb. V průběhu roku 1995 se tak kdysi slavná firma dostala na pokraj zhroucení.

Hrozící krach se sice nakonec podařilo odvrátit a společnost se vrátila i k tradičnímu názvu Walter. Nový majitel Novus Holding ovšem neměl chuť do výroby investovat a podnik se brzy propadl do ještě větší ztráty. Firma byla rozdělena na dvě části, z nichž jednu získala roku 2008 americká firma GE. Výroba leteckých motorů se přesunula do Letňan, kde dodnes funguje pod názvem GE Aviation Czech. Původní areál firmy v Jinonicích byl vystěhován a roku 2009 začala jeho demolice.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče