Motoristé přezbrojí na zemní plyn

27. března 2006, 00:00 - JAROSLAV SCHEJBAL
27. března 2006, 00:00

POHON NA CNG Evropská unie se zavázala postupně zvyšovat podíl alternativních paliv v dopravě. V roce 2020 by zemní plyn měl mít desetiprocentní zastoupení na celkovém objemu pohonných hmot. K tomuto cíli by měla přispět také nedávno uzavřená dohoda mezi státem a plynaři.

POHON NA CNG Evropská unie se zavázala postupně zvyšovat podíl alternativních paliv v dopravě. V roce 2020 by zemní plyn měl mít desetiprocentní zastoupení na celkovém objemu pohonných hmot. K tomuto cíli by měla přispět také nedávno uzavřená dohoda mezi státem a plynaři. Do patnácti let by každé desáté auto na českých silnicích mohlo jezdit na stlačený zemní plyn (CNG). K tomuto stavu by měla také dopomoci dohoda o rozšíření zemního plynu v dopravě, kterou předminulý týden podepsali zástupci RWE Transgas a všech distribučních plynárenských společností s ministrem průmyslu a obchodu Milanem Urbanem. Podíl CNG v dopravě by díky této smlouvě měl vzrůst ze současného půl promile na minimálně deset procent v roce 2020. Plynárenské společnosti se v tomto dokumentu zavázaly zvýšit počet veřejných plnicích stanic CNG z nynějších deseti na rovnou stovku. Hodnota investice přesáhne jednu miliardu korun. „Tyto náklady však budou vyváženy zejména zřetelnou úlevou pro naše životní prostředí,“ tvrdí ministr Urban. LEVNĚJŠÍ PROVOZ A VÍCE EKOLOGIE ||
Důvodů pro přechod od klasických pohonných hmot na zemní plyn je několik. „Je levný, má vysoké oktanové číslo, jedná se o čisté palivo. Vozidla na zemní plyn produkují výrazně méně škodlivin než vozidla s klasickým pohonem. Rovněž vliv na skleníkový efekt je u tohoto typu vozidla menší v porovnání s benzinem či naftou,“ vyjmenovává výhody mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Ivo Mravinac. Používání CNG například oproti benzinu znamená snížení emisí oxidu uhličitého o 20 procent a oxidů dusíku o 85 procent. Kromě ekologických důvodů v jeho prospěch také mluví jeho nízká cena, která je oproti benzinu či naftě zhruba poloviční. Jeden metr krychlový, který odpovídá jednomu litru benzinu, stojí na plnicích stanicích kolem 15 korun. Cenově výhodnější je dokonce i vůči propan-butanu (LPG). K příznivější ceně CNG přispívá také nízká spotřební daň, která dosahuje 2,35 koruny za metr krychlový. Tato výhoda by přitom podle vládního usnesení měla trvat nejméně do roku 2020.
VYŠŠÍ POŘIZOVACÍ NÁKLADY SE VRÁTÍ Náklady na pořízení automobilů s plynovým pohonem jsou ale vyšší než u klasických vozidel. Například základní cena autobusu na CNG dosahuje 5,5 až šest milionů korun, zatímco vozidlo s naftovým motorem je o zhruba milion korun levnější. Za ekologický provoz na zemní plyn však lze získat dotace, které pokryjí tyto vyšší náklady. Cenu osobních automobilů pohon na plyn podle Lubomíra Kolmana, projektového manažera CNG ve společnosti RWE Transgas, zvyšuje o 60 až 80 tisíc korun. „Tyto vyšší náklady se vlivem levného provozu vrátí po ujetí přibližně 50 tisíc kilometrů,“ dodává Kolman. BUDE KDE TANKOVAT ||
Zemní plyn se však v současné době podílí na celkové spotřebě pohonných hmot pouze polovinou promile. Hlavní důvodem je velmi řídká síť čerpacích stanic. Aktuálně je v České republice 18 plnicích stanic CNG, z toho osm podnikových a deset veřejně přístupných. Nejpozději do roka by však veřejná plnicí stanice měla být v každém regionu. „Skupina RWE nyní začne stavět stanice například v Brně, Ústí nad Labem a Ostravě. Jedna vyroste také ve Středočeském kraji, pravděpodobně v Mladé Boleslavi,“ říká mluvčí společnosti RWE Transgas Martin Chalupský. Regionální plynárenské společnosti se postarají o výstavbu plnicích stanic tam, kde samospráva rozhodne o převedení vozového parku městské a příměstské dopravy na zemní plyn. „Do roku 2013 by se rovněž měly pumpy CNG objevit podél hlavních silničních tahů, zejména těch, které slouží pro tranzit přes českou republiku,“ dodává Chalupský.
DOTACE PRO MĚSTSKOU DOPRAVU

Malé dostupnosti čerpacích stanic na plyn odpovídá také počet automobilů a autobusů používajících toto palivo. Autobusů na zemní plyn jezdí v městských hromadných dopravách či na linkových trasách 165, dalších 160 osobních automobilů provozují plynárenské firmy. „Zhruba 120 osobních automobilů patří soukromým osobám. V Česku také odhadem jezdí osm nákladních a svozových vozidel odpadu,“ říká Kolman.

Kromě výstavby plnicích stanic proto plynárenské firmy chtějí svoji pozornost zaměřit také na provozovatele autobusové dopravy, kterým chtějí přispět až 200 tisíci korunami na jeden autobus.

Do ekologických autobusů investuje například Dopravní podnik Ústeckého kraje, který vlastní nejvíce plynových autobusů mezi dopravci v České republice. Celkem jich loni v listopadu v severočeském regionu jezdilo zhruba šest desítek, což byla přibližně čtvrtina ze všech vozů společnosti. Na jeden vůz s plynovým pohonem dává stát 700 až 900 tisíc korun. „Vozový park obnovujeme pouze nákupem ekobusů,“ uvedl obchodní náměstek Dopravního podniku Ústeckého kraje Michal Jergl. Autobusy na zemní plyn jezdí také v Prostějově, Havířově, v podkrkonoší či Frýdku-Místku.

(s využitím podkladů RWE Transgas)

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče