Motocyklový boj s čínskými mlýny

02. října 2006, 00:00 - JAROSLAV SCHEJBAL
02. října 2006, 00:00

PAVEL BLATA, MAJITEL FIRMY BLATAJako don Quijote bojuje podnikatel Pavel Blata proti čínským padělkům. Číňané okopírovali minimotorky, které s úspěchem vyráběla Blatova firma. Podnikatel ale teď přichází s novým trumfem. Představil svou první velkou motorku.

PAVEL BLATA, MAJITEL FIRMY BLATA Jako don Quijote bojuje podnikatel Pavel Blata proti čínským padělkům. Číňané okopírovali minimotorky, které s úspěchem vyráběla Blatova firma. Podnikatel ale teď přichází s novým trumfem. Představil svou první velkou motorku. Pokud sháníte recept na to, jak bojovat proti čínským padělkům, uděláte zřejmě nejlépe, když se obrátíte na Blatu, výrobce stejnojmenných minimotorek. Přestože firma Blata přišla kvůli kopírování svých výrobků zhruba o 200 milionů korun, nepoložilo jí to. Na říjnové motocyklové výstavě v Kolíně nad Rýnem představí svoji první velkou motorku - stopětadvacítku. Než se však podnikatel Blata dopracoval ke své první opravdové motorce, uplynulo 16 let. Během této doby se stal největším producentem takzvaných minibiků v Evropě a získal také pověst neohroženého bojovníka proti čínským plagiátům. NA KOLENĚ V GARÁŽI Počátky jeho firmy byly skromné. „Začínal jsem v roce 1990 v garáži rodinného domku. Kamarád mi půjčil čtyřicet tisíc korun. Všechno jsem si dělal sám na koleně. Říkal jsem si, že, když budu mít hotové tři motorky, tak to bude taková první malá série. Že jich jednou budeme vyrábět tisíce, to jsem si nedokázal tehdy ani představit,“ vzpomíná dnes padesátiletý Blata. Ve svých nejlepších dobách firma vyrobila patnáct tisíc motorek za rok. Dnes se však produkce pohybuje pouze kolem čtyř tisíc kusů. Pozornost společnosti se přesunula na dražší a zejména závodní modely. Číňané totiž české výrobky okopírovali a padělky motorek Blata doslova zaplavily celý svět, dokonce i země Evropské unie. „Znali jsme dokonce i výrobní číslo motorky, podle které to Číňané udělali. Nejkurióznější na tom bylo, že náš výrobek okopírovali i s ojetými pneumatikami,“ nestačí se ani dnes divit Pavel Blata. ČÍNSKÁ POHROMA Blanenský výrobce musel propustit několik zaměstnanců, odsunula se také výstavba výzkumného centra i nového výrobního závodu. Musel být také zastaven unikátní projekt závodní tisícovky, která měla reprezentovat Českou republiku v nejprestižnější motocyklové soutěži Motto GP. „Přišli jsme o hodně peněz, je to samozřejmě nepříjemné, ale strašně moc se v takovýchto situacích naučíte, posouvá vás to strašně dopředu,“ říká majitel. „Sedl jsem si tehdy tady na jednu lavičku a říkal jsem si, že kdyby bylo nejhůř, tak firmu prodám a budu mít peníze. Začal jsem si uvědomovat, co budu dělat, že to bude pohoda, budu popíjet víno a jezdit pořád někam po dovolených. Ale pak jsem si uvědomil, že takový život pro mě není. Že mě nejvíce baví ta proměna původní myšlenky až na konečný výrobek, motorku. Neexistuje přece život bez problémů, a když je sebepohodlnější, tak se vám pak zdá každý malý problém daleko větší,“ zamýšlí se. NA MÍSTĚ ČINU Sám se tedy pustil do boje proti nekalé konkurenci a rozhodl se navštívit přímo závody v Číně, kde se padělky jeho strojů ve statisících vyrábějí. „Viděli jsme asi dvanáct těchto čínských továren. A poznali na vlastní kůži odlišnou mentalitu Číňanů. Jim bylo celý život vtloukáno, že musí kopírovat, jinak ten svět asi nepředeženou. Navštívili jsme i právní kanceláře v Pekingu, abychom věděli, jaké je tamní povědomí o legislativě. Zjistili jsme, že zákony proti nelegálnímu kopírování tam jsou minimálně stejně tvrdé jako v západní Evropě. Problém je však v tom, že je velmi obtížné v praxi tyto zákony vynucovat,“ shrnuje Blata. Jeho historky o čínském plagiátorství působí téměř neuvěřitelně. „Udělali třeba stupačky, které se sklápějí dopředu místo nahoru a víte proč? Aby se to dalo dobře dát do krabice. Nemají ani tušení o výpočtech, technologiích, smršťování materiálu a podobně. Na mou otázku, jak kontrolují odlitky, odpověděli, že pohledem,“ uvádí majitel. PRVNÍ MALÁ VÍTĚZSTVÍ Ačkoliv tažení proti plagiátům připomínalo boj s větnými mlýny, dosáhl pan Blata již několika úspěchů. Před dvěma měsíci například konečně firma Blata získala certifikát od čínských úřadů na ochranu průmyslového vzoru svého posledního modelu minimotocyklu. Toto osvědčení by mělo firmě umožnit zahájit právní kroky na ochranu duševního vlastnictví. Dalším dílčím vítězstvím je také nedávné rozhodnutí maltského soudu o tom, že zásilka 120 kusů napodobenin českých čtyřkolek, které byly loni zadrženy na Maltě, musí být zničena. Výrazně by měla blanenské společnosti pomoci také výzva Evropské komise, aby členské státy zahájily důkladný průzkum trhu včetně pravidelného testování výrobků. Nebezpečné stroje by pak měly být následně staženy z prodeje. Možností jak se bránit má nyní pan Blata díky svému úsilí dost. „Odhadujeme však náklady na soudní řízení na 50 milionů korun. Ale my nejsme tak bohatí, abychom si to mohli dovolit,“ upozorňuje Blata. OKOPÍRUJÍ ČÍŇANÉ I STOPĚTADVACÍTKU? Nebojí se Pavel Blata, že mu Číňané okopírují i jeho nejnovější výrobek? „Taková situace u našeho nového modelu naštěstí příliš nehrozí, protože tato motorka bude homologovaná do provozu. A dnes již také po zkušenostech dokážeme ihned v začátku výroby padělků efektivně zasáhnout,“ věří podnikatel. Pokud má Pavel Blata hovořit o svém podnikání či zkušenostech s čínskými plagiátory, nemusíte ho k tomu nikterak přemlouvat. Když se ho však zeptáte na jeho soukromí, moc se toho nedozvíte. „Kdybych nevyráběl motorky, tak se o mně nebude v životě psát. Rád bych oddělil práci od soukromí,“ zní jeho reakce. Přesto na sebe prozrazuje, že nejdůležitější v životě je pro něho zdraví. Snaží se proto například jezdit na horském kole, nejraději v lese. „Nabíjí mě to, přicházím tam na spoustu myšlenek a nápadů,“ říká Blata. Přestože by si to dovolit mohl, nezakládá si na bohatství. Snad jedinou výjimkou je, že si pořídil vůz Volkswagen Touareg. Výrobou nové motorky však smělé plány blanenského podnikatele nekončí. Do roka a půl po uvedení tohoto modelu plánuje představit i modely ve třídách kolem 400, 700 a tisíc kubických centimetrů. Dojít by mělo konečně také na stavbu nového závodu a výzkumného centra. |PAVEL BLATAJe mu 50 let, vyučil se automechanikem a poté vystudoval také střední automobilovou průmyslovku. Již za komunistického režimu podnikal a živil se jako automechanik (kvůli úrazu ruky totiž získal povolení pracovat doma). Od 15 do 24 let závodil v motocyklových soutěžích, enduru. Byl účastníkem Mistrovství Evropy a Šestidenní. V roce 1990 založil firmu Blata, která od té doby vyrobila desetitisíce minimotocyklů.| |PRVNÍ VELKÁ MOTORKA BLATA**Objem motoru je 125 kubických centimetrů. Motocykl bude vyráběn ve dvou základních variantách, enduro a motárd. Bude si možné vybrat ze dvou motorů. Předpokládaná výroba: 500 kusů měsíčně.|

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče