Mostař s rozhledem

01. října 2007, 00:00 - Robert Šimek
01. října 2007, 00:00

Libeňská společnost bratrů Prášilů patřila na přelomu 19. a 20. století k nejznámějším českým mostárnám. Pod vedením Františka Prášila se v Praze podílela na stavbě Železničního a Čechova mostu, Staroměstské tržnice i Petřínské rozhledny.

František Prášil Libeňská společnost bratrů Prášilů patřila na přelomu 19. a 20. století k nejznámějším českým mostárnám. Pod vedením Františka Prášila se v Praze podílela na stavbě Železničního a Čechova mostu, Staroměstské tržnice i Petřínské rozhledny.

Pražský Karlův most (původně nazývaný Pražský či Kamenný) oslavil letos v červenci 650 let. Tohoto jubilea by se jistě nedočkal, nebýt mnoha odborníků a stavitelů, kteří se podíleli na jeho budování i opravách. A těch potřeboval skutečně hodně. Tu první již v roce 1432, kdy povodeň pobořila pět pilířů.

V novodobé historii byla nejničivější velká voda v září 1890. Naplavené dříví roztlouklo jako beranidlo dva pilíře, s nimiž se zbortily i tři klenby. Rozsáhlá oprava si vyžádala ty nejzkušenější mistry. Železné kesony (podvodní základy) dodala Pražská akciová strojírna, dříve Ruston a spol. Stavební práce dělala společnost G. Gregersen a synové z Budapešti a rekonstrukci poškozených pilířů dostala na starost firma bratří Prášilů.

Cesta k vlastní firmě

František Prášil, ředitel a zakladatel společnosti Bratři Prášilové, patřil mezi přední české odborníky na ocelové konstrukce. Narodil se roku 1845 a po studiu na pražské technice nastoupil do dílen Vojtěšské huti v Kladně.

Postupně se vypracoval až na vedoucího a roku 1886 zamířil zpět do Prahy. Přijal nabídku První českomoravské továrny na stroje v Praze-Libni a stal se ředitelem Pražské mostárny.

Již počátkem 90. let 19. století se však osamostatnil a založil s bratry a společníky novou mostárnu a továrnu na železné konstrukce v Libni s názvem Bratři Prášilové a spol. Ta se brzy stala jednou z nejlepších firem svého druhu v Čechách a účastnila se řady zajímavých staveb. Vybudovala například silniční mosty u Obříství a Horšovského Týna a v Praze se podílela na výstavbě Čechova mostu, spojujícího Pařížskou třídu s Letnou. Vznikl v letech 1905 až 1908 podle návrhu architekta Jana Kouly a jedná se o jediný obloukový železný most v Praze.

Unikátní výměna

Opravdu unikátní zakázkou se pro firmu stala stavba nového Železničního mostu pod Vyšehradem. Původní konstrukce z roku 1872 totiž počátkem 20. století dosloužila a musela být nahrazena jinou. Kvůli frekventované trati z nynějšího Hlavního nádraží na Smíchov nebylo ale možné starý most zbourat a teprve poté stavět nový. Pomocí hydraulických zvedáků se tedy musela provést tehdy nevídaná výměna jedné konstrukce za druhou. Akce začala 30. září 1901 v šest hodin ráno. Stará mostní pole byla po odpojení kolejí přesunuta na připravené provizorní lešení. Na uvolněné místo, ovšem již s uložením na nové pilíře, pak byla posunuta konstrukce nová (smontovaná již v předstihu).

Osazení mostu skončilo v poledne 1. října 1901 a již v noci z 1. na 2. října projely po novém mostě první vlaky. Výměna se přitom stala opravdovou senzací. Výluka provozu totiž činila pouhých 36 hodin, vlastní výměna dokonce polovinu uvedeného času.

Odvážná tržnice

Společnost bratří Prášilů ale nestavěla jen mosty. Často dodávala ocelové konstrukce i pro obytné a průmyslové stavby. Jednou z nich byla například Staroměstská tržnice.

O výstavbě areálu rozhodli pražští radní již v roce 1893, aby bylo možné zlepšit hygienu a kulturu prodeje na původním nekrytém tržišti. Stavba podle projektu Jindřicha Fialky probíhala v letech 1894 až 1897. Budova měla obloukovou kostru na litinových sloupech s osmibokou skleněnou kopulí uprostřed.

Ocelovou konstrukci dodali bratři Prášilové a jejich řešení bylo natolik odvážné a originální, že je stavba dnes kulturní památkou. Řady dutých litinových sloupů nesloužily jen jako nosné pilíře, ale umožňovaly i větrání suterénu, kde byly sklady a chladírny. Celková kapacita tržnice byla 149 stánků a všechny prostory osvětlovaly tehdy moderní Křižíkovy obloukové lampy.

Vzhůru na Petřín

Také nejznámější stavba Františka Prášila nebyla mostní. Roku 1889 se totiž členové Klubu českých turistů v Paříži natolik nadchli pohledem na Eiffelovu věž, že se rozhodli vytvořit podobnou dominantu také v Praze. Založili Družstvo pro výstavbu rozhledny, dali do něj první peníze a od magistrátu získali pozemek. Pro pětkrát menší napodobeninu Eiffelovy věže byl vybrán vrch Petřín v nadmořské výšce 318 metrů.

Stavba byla zahájena v březnu 1891 podle návrhu architekta Vratislava Pasovského, autory konstrukce byli František Prášil a Julius Souček. Práce trvaly neuvěřitelně krátkých pět měsíců a šest dnů. Rozhledna byla neoficiálně zpřístupněna 28. července 1891, slavnostně pak o necelý měsíc později v rámci konání Zemské jubilejní výstavy v Praze.

Věž měří rovných šedesát metrů a na její ocelovou konstrukci se spotřebovalo 175 tun železa. Vyhlídková plošina leží ve výšce 51 metrů a vede k ní celkem 299 schodů.

Stavby žijí dál

Inženýr František Prášil roku 1917 zemřel, firma ale fungovala dál až do vypuknutí druhé světové války. Po roce 1945 již nebyla obnovena a zanikla.

Dodnes se však zachovala většina staveb, na jejichž vybudování se slavná mostárna podílela. Petřínská rozhledna patří mezi nejnavštěvovanější kulturní památky Prahy, Staroměstská tržnice stále slouží původnímu účelu a funkční je též Železniční most. I když ten možná do několika let zanikne. Na jeho místě má totiž vzniknout zcela nový most, ke kterému už existují dvě studie. První počítá s patrovou stavbou, kde by železniční trať vedla nad silnicí pro automobily. Druhá varianta v podstatě kopíruje současnou podobu mostu, ovšem s tím rozdílem, že po obou stranách trati rovněž povede silnice.

Termín výstavby sice ještě není znám, územní plán města na rok 2010 s novým přemostěním Vltavy pod Vyšehradem ale již počítá.

František Prášil (1845-1917)

Český konstruktér a podnikatel se narodil roku 1845. Po studiu na pražské technice odešel do Kladna. Od roku 1886 řídil výrobu Pražské mostárny při První českomoravské továrně na stroje, počátkem 90. let se ale rozhodl osamostatnit.

S bratry a několika společníky založil v Praze-Libni firmu Bratři Prášilové a spol., která se specializovala na stavbu ocelových konstrukcí. Vybudovala silniční mosty u Obříství a Horšovského Týna a železniční most v Praze pod Vyšehradem.

František Prášil byl rovněž autorem ocelové konstrukce Průmyslového paláce v Praze a spoluautorem Petřínské rozhledny. Měl patentován vynález nýtovacího stroje, konstrukci přenosného mostu i segmentovou konstrukci jezu. Zemřel roku 1917.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče