Moravskoslezský kraj: zpoždění na cestě do ráje

16. června 2009, 00:00 - Petra Sýkorová
16. června 2009, 00:00

Životní úroveň v Moravskoslezském kraji šla v posledních letech nahoru. Místo, které se v devadesátých letech minulého století zdálo být bohem zapomenuté, vstalo z popela jako bájný pták Fénix. Hospodářská krize mu ale přistřihla křídla.

Autor: Jan Třeštík

Před šesti lety začala výstavba dálnice D47, která spojí Ostravu se zbytkem republiky. „Ještě do konce minulého století se o dálnici jenom mluvilo. Chybějící dopravní infrastruktura byla zásadní překážkou, kvůli níž se nedařilo do kraje přilákat investory. Teprve když vyjely buldozery, uvěřili, že dálnice skutečně bude a přišli,“ konstatuje předseda Krajské hospodářské komory Moravskoslezského kraje Pavel Bartoš.

I cesta může být cíl

Nyní už je dokončení dálnice, která je známa rovněž pod poetičtějším jménem – Via Moravica – jen otázkou času. „Hotova by měla být už letos,“ říká generální ředitel Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje Miroslav Fabian. V kraji zatím vyrostly velké průmyslové zóny – mezi nejvýznamnější patří nošovická, mošnovská a zóna v Hrabové. Přinesly s sebou podnikatelské příležitosti, pracovní místa a peníze. Moravskoslezská ekonomika se rozhýbala.

Tvrdit, že až do té doby stála na mrtvém bodě, by však bylo zavádějící – nasvědčuje tomu i fakt, že firmy, které loni dosáhly největšího obratu v kraji, tam existují již dlouhá léta. Jsou to podniky navazující na původní Vítkovické železárny, ArcelorMittal Ostrava (bývalá Nová huť), Třinecké železárny a OKD.

Uhlí a ocel – to jsou komodity, na nichž Ostrava vyrostla, a které stále zásadně ovlivňují charakter podnikání v kraji. Najdeme zde totiž i mnoho menších firem, jejichž činnost se k jednomu či druhému váže. Příkladem je frýdecko-místecký Ferrit – strojírenská společnost, zabývající se výrobou důlních strojů a zařízení provozovaných nejčastěji v hlubinných dolech. V současné době je Ferrit největším dodavatelem důlních závěsných lokomotiv na světě. „Přibližně deset procent naší produkce nachází své místo v dolech OKD. Zbytek je určen pro export. Vyvážíme například do Ruska, Číny či Mexika,“ říká Eva Biolková z této společnosti.

I skalní pesimisté museli uvěřit, že Moravskoslezský kraj čekají světlé zítřky. Míra nezaměstnanosti od roku 2005 stabilně klesala, průměrná mzda a ceny nemovitostí v kraji naopak výrazně vzrostly. Přesvědčivější než statistická data byla ale proměna ducha místa. Strach z nezaměstnanosti, donedávna všudypřítomný, se začal rozpouštět. Lidé jakoby se konečně zhluboka nadechli – ostatně ani to už není v kraji tak nebezpečné jako kdysi. „Ve městech nemůžeme mít čistý, horský vzduch a zcela průzračnou vodu, ale postupnými kroky životní prostředí zlepšujeme. Pomáhají nám v tom nové technologie čištění vzduchu, úpravy vod a zpracování odpadů,“ vysvětluje hejtman kraje Jaroslav Palas.

Zatím jen nadějné vyhlídky

Loni na jaře společnost Multi Development položila základní kámen Nové Karoliny. Cílem projektu je rozšířit centrum Ostravy o vyčištěný brownfield, který s ním sousedí. Na ploše 32 hektarů, kde kdysi stávala koksovna Karolina, má vyrůst obytná zóna, obchody, administrativní budovy, galerie, náměstí, kavárny, sochy a parky. Celková doba realizace projektu je plánována na deset let. Jeho cena je odhadována na dvacet miliard korun. Vizualizace vypadají více než slibně. První fáze projektu měla být dokončena za dva roky od zahájení výstavby – tedy v roce 2010, jenže přišla krize.

Banky odmítly poskytnout potřebné úvěry a práce se zastavily. „S bankami v současné době intenzivně vyjednáváme. Doufáme, že se nám projekt podaří obnovit již letos v létě, ale jisté to není,“ říká ředitel společnosti Multi Development Luboš Kočí. Karolina na své stavby a jejich nové obyvatele teprve čeká. Zatím je to jen obrovská plocha, uprostřed níž vytvořila spodní voda jakési jezero, nad kterým krouží racci. Celý ten obraz jako by Ostravanům dennodenně ukazoval potíže, které hospodářská krize způsobila nejen jejich městu, ale i celému kraji.

Pramen: ČSÚ Obrovský potenciál lidí a průmyslu

Mnozí zaměstnavatelé, mezi něž patří i třetí největší hutní podnik v republice – Evraz Vítkovice Steel, byli donuceni propouštět. „V důsledku celosvětového snížení poptávky po našich výrobcích jsme museli na konci roku 2008 přikročit ke snížení stavu zaměstnanců. Ze společnosti tehdy odešlo 157 osob,“ informuje mluvčí společnosti Lenka Míčková. Zatímco koncem loňského dubna dosáhla míra nezaměstnanosti v kraji 8,3 procenta, letos to bylo už 11,1 procenta. Počet nabízených volných pracovních míst naopak dramaticky klesnul – z loňských 13 316 na letošních 3586.

Hospodářská krize se projevila i na realitním trhu. Ceny nemovitostí v kraji šly dolů. „V některých jeho částech se během uplynulého roku snížily až o 30 procent. K lokalitám, v nichž došlo k nejdramatičtějšímu snížení cen, patří například Karviná,“ sděluje ředitel oddělení komerčních nemovitostí realitní kanceláře Sting Daniel Říman. Zlevnění se podle něj týká hlavně méně atraktivních a kvalitních panelových bytů. „Komerční nemovitosti na dobrých adresách, zajímavé a výnosové nemovitosti, zejména v Ostravě, svou cenu nezměnily,“ doplňuje.

Moravskoslezský průmysl však krize zasáhla podstatněji. „Její dopady jsou značné,“ konstatuje Bartoš. „Výroba v kraji je totiž málo zaměřena na zboží každodenní spotřeby, jako jsou například potraviny nebo textil. Takové výrobky se budou prodávat pořád. Velká část výroby v kraji se naopak soustřeďuje na zboží, jehož nákup je možné odložit,“ vysvětluje. To je slabina, ale z dlouhodobého hlediska snad i výhoda kraje.

„Ostrava je průmyslové srdce republiky. V této oblasti je Moravskoslezský kraj nepochybně republiková jednička. Hutní, strojírenské či energetické firmy tady mají staletou tradici. Průmysl prošel náročnou transformací, zmodernizoval se a jeho výkon se nyní zvyšuje. V kraji jsou navíc čtyři vysoké školy, jejichž provázanost s místními podniky by měla zajistit dostatek odborníků,“ říká Miroslav Fabian.

Výhodou kraje je množství lidí s ním spojených. Kraj má totiž přes 1,2 milionu obyvatel. „Z hlediska počtu jsme srovnatelní s Prahou,“ konstatuje generální ředitelka Agentury pro regionální rozvoj Pavla Břusková.

Ostravsko je navíc součástí hustě obydlené česko-polsko-slovenské aglomerace. „Uvnitř pomyslného kruhu, v jehož středu leží Ostrava a na jehož obvodu jsou Katovice, žije zhruba pět milionů lidí. Pokud bychom ten poloměr zvětšili až ke Krakovu, pojal by jich celých deset milionů,“ popisuje Břusková.

Návrat ztraceného syna

Propad celosvětové ekonomiky poznamenal i hospodářský růst moravskoslezského regionu. Tomu, že jej pouze zbrzdil, ale rozhodně nezastavil, věří i daňový poradce Petr Němec z advokátní kanceláře PRK partners. Pražská PRK otevřela loni na podzim pobočku v Ostravě a Němec se stal vedoucím jejího daňového oddělení. Znamená to pro něj návrat domů. V Ostravě se totiž narodil a vyrostl. Po patnácti letech, které strávil převážně v Praze, se vrací.

A jak se na to těší? „Ten kraj je tvrdší, což se projevuje i v přístupu místních finančních úřadů k jejich poplatníkům. Průměrný ostravský úředník je rozhodně striktnější než pražský.“ Potenciální klienti daňových poradců se je prý navíc zdráhají nechat vydělat. „Když v Praze řeknete: Ušetříme vám milion a budeme za to chtít dvě stě tisíc, odpověď bude: výborně. Když uděláte totéž v Ostravě, zeptají se vás: A není to nějak moc?“ Němec si ale při svých ostravských jednáních všiml i kladů. „V Praze se dělá byznys chladně. Obecně tomu chybí lidský přístup. V Ostravě jsou lidé naopak emotivnější, při jednání si s nimi lépe popovídáte.“

Ostravu navíc považuje za lepší místo k životu. „Není tady sice tolik kvalitních restaurací, kin a divadel jako v Praze a hůř se tady hledá nadstandardní bydlení, ale myslím, že v Ostravě se budou lépe vychovávat děti. Je mnohem klidnější a zelenější,“ dodává Němec. S jeho poznatky souhlasí i advokát kanceláře Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři Lukáš Jansa. Jeho advokátní kancelář má pražskou pobočku, takže má rovněž zkušenosti s oběma městy. Ke srovnání ještě doplňuje, že ostravští podnikatelé uzavírají obchody věcněji a rychleji než ti pražští, a za poradenské služby jsou zvyklí platit mnohem méně. „Hodinové sazby poradenských služeb renomovaných moravskoslezských kanceláří se pohybují obvykle v rozmezí dvou až dvou a půl tisíce korun. V Praze je to tři až osm tisíc korun,“ vypočítává Jansa. V souvislosti s životními podmínkami v obou městech pak ještě poznamenává: „Zatímco z centra Prahy se za půl hodiny nedostanete ani na Černý most, z ostravského centra dojedete za tu dobu až do Beskyd.“

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče