Montujeme počítače za miliardy

01. listopadu 2004, 00:00 - RADAN DOLEJŠ
01. listopadu 2004, 00:00

IT V ČESKÉ REPUBLICE Tuzemský byznys v oboru informačních technologií ovládají dvě tchajwanské a dvě české firmy. Malí výrobci se musejí prosazovat originalitou. Obří montážní linky, kde roboti automaticky smontují osobní počítače prakticky bez zásahu lidské ruky.

IT V ČESKÉ REPUBLICE Tuzemský byznys v oboru informačních technologií ovládají dvě tchajwanské a dvě české firmy. Malí výrobci se musejí prosazovat originalitou. Obří montážní linky, kde roboti automaticky smontují osobní počítače prakticky bez zásahu lidské ruky. Nebo pracovní stůl, kolem nějž sedí několik mužů většinou v bílých pláštích a s antistatickými náramky se sklánějí se šroubovákem v ruce nad útrobami stolního počítače. Dva naprosto rozdílné obrázky a přesto popisují tutéž věc - továrnu, kde se montují počítače. Rozdíly jsou samozřejmě další. Při prvním způsobu zvládne továrna chrlit měsíčně desetitisíce počítačů. Druhá cesta - tzv. buňkový systém - je vhodnější pro menší série nebo přímo zakázkovou výrobu na jednotlivé objednávky. Zástupci první varianty jsou v Česku dva - tchajwanské firmy Foxconn a FIC CZ. Z drtivé většiny se právě tyto dvě firmy dělí o desítky miliard korun za exportované počítače. Buňkový systém naopak reprezentují domácí velkovýrobci - Autocont holding a holding AAC. Pro ně je uvedený montážní systém výhodnější, protože v průměru neprodukují více než deset tisíc počítačů měsíčně. V porovnání s téměř dvěma sty padesáti tisíci kusů z FIC CZ jde takřka o mizivé číslo. I tak jsou však obě české firmy giganty na domácím trhu. Produkce dalších konkurenčních firem totiž nepřesahuje stovky počítačů měsíčně. HLAVNĚ MONTÁŽ

Problém zdejších výrobců počítačů je v tom, že vytvářejí malou přidanou hodnotu. Protože nejdražší jsou vždy oddělení výzkumu a vývoje, firma si dlouho rozmýšlí, než přestěhuje provozy, kde mají významný podíl právě výzkumná oddělení. To byl případ třeba české pobočky tchajwanského koncernu na výrobu počítačových rámů Lite-On. Ten na konci zruší továrnu v Opavě a o práci tak přijde zhruba 700 lidí. Lite-On pravděpodobně přestěhuje výrobu do Číny. Důvodem je konec tříleté nájemní smlouvy, kterou měl Lite-On uzavřenou s Ostrojem Opava a nepovedlo se ji prodloužit. Ochlazení ekonomiky zase před lety donutilo k odchodu brněnský Flextronics. Kdyby zde firmy investovaly do vývoje, možná by tak rychle neodešly. Naopak investovat do výroby počítačů hodlá v Česku jiný tchajwanský výrobce, Asustek Computer. Celosvětově zaměstnává 42 tisíce lidí a jeho roční obrat se pohybuje okolo tří miliard dolarů. Vyhlášeným produktem společnosti jsou laptopy, vyrábí také spotřební elektroniku pro japonské a americké firmy. V ČR chce investovat 650 milionů korun a příští rok na jaře zahájit montáž počítačů, a to v objemu až několika set tisíc měsíčně. Výrobní kapacita centra Asusteku Computer v Ostravě bude až dvě stě tisíc osobních počítačů za měsíc, kapacita opravárenského centra by měla dosáhnout až padesáti tisíc počítačů měsíčně. V novém podniku má najít práci zpočátku nejméně 250 lidí, počet však může vzrůst až na tisíc. Do vývoje a výzkumu investují třeba právě dva čeští lídři. „Máme vlastní tým produktových inženýrů, kteří vyvíjejí a designují počítače,“ říká Petr Samec z holdingu AAC. Marketingový ředitel AT Computers Martin Wanke je konkrétnější: „Technické oddělení, nebo chcete-li vývoj, tvoří tým 12 techniků. Náklady na vývojové práce a technickou podporu tvoří více než 30 procent naší přidané hodnoty.“ Právě výzkum a vývoj přitom odlišuje od sebe jednotlivé značky. Všichni výrobci totiž prakticky používají dovezené součástky z Asie. A je pak jen na samotných výrobcích počítačů, jak jejich inženýři dokáží dobře vybrat součástky a navrhnout z nich dokonalý počítač, který přinese maximální výkon.

TÁHNOU NOTEBOOKY

Zástupci výrobců počítačů se shodují, že budoucnost leží ve výrobě notebooků. „Trh počítačů v Česku mírně roste. Prodej notebooků roste poměrně dynamicky, zatímco osobní počítače spíše stagnují,“ řekl Petr Samec z AAC. Český trh je pro všechny výrobce malý. Zahraniční výrobci vyvážejí produkci odjakživa, tuzemské firmy s tím začínají jen zvolna. Prvotní cílovou destinací je Slovensko. Na tamním trhu se dají zakoupit počítače jak renomovaných lokálních výrobců PC, tak i neznámých značek. „Naše počítače jsou na Slovensku celkem úspěšné, uvažujeme proto o rozšíření těchto aktivit,“ prozrazuje product manager značky Compline Michal Plas.

NÁROČNÝ ČESKÝ KLIENT

Tuzemský zákazník je navíc stále náročnější. Zatímco dříve prakticky kupoval, co mu přišlo pod ruku, dnes si hodně vybírá. „Zákazníci se více zajímají o design a chtějí počítače s nižší hlučností,“ konstatoval Martin Wanke z A T Computers. Michal Konvalina z Fox Computers upozorňuje, že internet vychoval z lidí vzdělané zákazníky, kteří vědí co chtějí. „Mají díky internetu více informací, jsou zkušenější a tím pádem i náročnější. Chtějí mít písemně garantované záruky, přesně specifikované konfigurace a deklarovanou dobu pro servisní zásah, přestože občanský zákoník jim všechna práva dává,“ dodává Konvalina. Dříve se podle Konvaliny zákazníci báli na cokoliv zeptat, neměli zkušenosti s počítači. Dnes jsou perfektně informováni a vědí, co chtějí. „Je to patrné zvláště u těch, kteří kupují druhý a další počítač,“ říká. Internet také získává na větší důležitosti jako prodejní kanál. Tech Data prodá třetinu počítačů Compline přes internet, Fox Computers asi pětinu. Také AT Computers prodává elektronicky významnou část produkce dealerům. Holding AAC pravděpodobně v nikom nevyvolává asociace spojené s výpočetní technikou. Pokud se však řekne Brave, Leo, Libra nebo Tesco, vybavují se počítače vystavené na pultech specializovaných obchodů i hypermarketů. Naopak Autocont dlouhodobě představoval silnou značku PC, ale dnes se pod jedním názvem nacházejí oddělené společnosti. AT Compus se specializuje výhradně na montáž výpočetní techniky, AutoCont Computer Service je prodejcem výpočetní techniky a AutoCont Business Solutions se specializuje na dodávaní informačních systémů pro podnikovou sféru. Počítače FIC nebo Foxconn téměř nikdo nezná, pravděpodobně však s nimi má zkušenost řada čtenářů. Jde totiž o takzvané OEM výrobce, kteří montují počítače pro jiné značky. Pro velké firmy přináší přenos vlastní výroby na jiné specializované společnosti nezanedbatelné úspory. Například FIC CZ montoval počítače třeba pro Compaq nebo Hewlett-Packard, ale také právě pro český AAC. „Naší doménou jsou zákaznické sestavy pro zákazníky, kteří hledají neotřelý design, vysokou kvalitu zpracování a optimálně vyvážené sestavy,“ řekl Profitu Michal Konvalina z Fox Computers. Jde o malou firmu - nového hráče na trhu. Právě specializace na určitý segment trhu a nikoliv masovou výrobu odlišuje Fox Computers od rozhodujících hráčů. Bez toho by zapadli v šedi a kdo ví, jestli by si vůbec našli zákazníky.

SPECIALITKY PRO HRÁČE

Především právě díky specializaci na výkonné stroje si našli vlastní prodejní kanál - kamenné obchody JRC s počítačovými hrami. Plánují, že letos si jejich počítače vybere dva až dva a půl tisíce zákazníků. Obrat by měl dosáhnout až 50 milionů korun. „Potýkáme se především s problémy s financováním rozvoje,“ stěžuje si Konvalina. Banky prý nejsou schopné financovat rozvojové projekty, a tak se společnost musela obrátit na soukromé investory. S financováním rozvoje veliké firmy problémy nemají. Ty už zase trápí především nespolehliví dodavatelé, nedostatek pracovních sil a malý domácí trh. Kvůli chybějícím kvalifikovaným lidem rozjeli v A T Computers už před 15 lety vlastní systém výběru a výchovy zaměstnanců. „Většinu pracovníků jsme tak přijali krátce po škole a dál je vzdělávali,“ uvedl marketinkový ředitel AT Computers Martin Wanke.

PRODEJE POČÍTAČŮ V ČESKU

České značky obsadily minulý rok téměř polovinu tuzemského trhu s PC. Z údajů výzkumné společnosti IDC, jejichž výsledky má Profit k dispozici, vyplývá, že české značky získaly téměř 49 procent. Nejúspěšnější značkou přitom byl Hewlett-Packard s 16 procenty. Na všech prodaných PC za 1. pololetí tohoto roku pak jejich podíl činil 43 %. Tento pokles je dán jistou sezonností, protože výrobci se orientují převážně na menší a střední podniky a domácnosti, největší prodeje jsou zpravidla ke konci roku. Naopak mezinárodní výrobci se více zaměřují na větší společnosti a jsou aktivnější v rozsáhlejších zakázkách. Z dalších trendů je podle IDC nejmarkantnější trvající růst obliby notebooků. Jestliže v roce 2002 představovaly pouze necelých 19 % trhu, za první polovinu roku 2004 to bylo již více než 30 %. Rostoucí obliba je spojena jednak s výkonem moderních notebooků, které nijak nezaostávají za svými stolními protějšky, dále pak stále se snižující cenou, kdy nejlevnější notebooky začínají kolem 20 tisíc bez DPH, a velmi potěšitelná je i výdrž baterie.

VZÁJEMNĚ SI KONKURUJEME

Chtějí letos prodat počítače za 1,5 miliardy korun. Odpovídá to zhruba 100 tisícům počítačů, které hodlá holding AAC smontovat. Je tak největší českou firmou, která se zabývá montováním počítačů. V roce 1990 založil Ladislav Marek společnost Libra, dnes je Marek předseda dozorčí rady AAC a Libra jedna z nejvýznamnějších dcer holdingu. Zanedlouho vznikly další tři firmy působící v oblasti výpočetní techniky: ProCA International Group, IMC data & elektronics a Comma. Postupem doby se firmy reorganizovaly do struktury holdingového uspořádání a mateřskou společností se stala společnost AAC, která sloučila dosavadní společnosti. V průběhu let převzal AAC další počítačové společnosti Vikomt Computers a CAD Studio. Expandoval také do zahraničí, především Rumunska a na Slovensko. Po koncentraci firem pod jednu střechu ale nastává opět čas oddělování. Holding od sebe oddělí prodej počítačů a komponentů (do firmy ProCa) a spotřební elektroniky (do firmy Libra). Transformace holdingu je podle Marka nezbytná kvůli plánovanému vstupu na burzu. „Jasné rozdělení činností mezi stávajícími dceřinými společnostmi zajistí větší transparentnost holdingu pro investory,“ uvedl Marek. AAC loni hospodařil se ztrátou 8,5 milionu korun při tržbách 6,55 miliardy korun. Prodeje počítačů a komponent se na tržbách podílí více než 80 procenty, zbytek tvořily příjmy ze spotřební elektroniky. Hlavními akcionáři AAC jsou holandský First International Holding a zakladatel Ladislav Marek, kteří drží shodně po 20 procentech akcií. V roce 2003 prodal holding 96 804 kusů osobních počítačů a notebooků vyrobených pod značkami Brave, Leo, Tesco, Monsoon a Libra. Z tohoto v České republice 66 018 kusů, což představuje cca 17% podíl na trhu.

TOP 5 VÝROBCŮ NA ČESKÉM TRHU PODLE PRODANÝCH PC V ROCE 2003

Hewlett-Packard 16,1 %

Acer 10,8 %

Dell 9,9 %

ProCa 8,2 %

Autocont 6,3 %

Ostatní 48.3 %

ZASAHUJÍ DO VŠECH OBLASTÍ

Čistě českou společností je AT Compus, která se zabývá montáží počítačů. Vznikla v roce 1990 pod jménem AutoCont, později byla kvůli rostoucím nárokům rozdělena na specializaci. Všechny firmy sdružené v holdingu jsou nezávislé, ale vzájemně spolupracují. V roce 2003 vyprodukovali v AT Compus 59 633 serverů, PC a notebooků pod různými značkami. Na českém trhu mají zhruba 10% podíl. V roce 1990 vyrobila firma něco málo přes 10 tisíc počítačů, v roce 1999 už téměř čtyřnásobek. O výrazný nárůst výroby v roce 2002 na 70 tisíc kusů se zasloužil skandály opředený projekt Internetu do škol. Podobně jako velicí výrobci FIC a Foxconn vyrábí AT Compus počítače i pro cizí značky. Firma společně s dalšími členy holdingu sídlí ve vlastní budově v Ostravě. Dnes patří holding mezi nejvýznamnější dodavatele informačních a komunikačních technologií v České republice. Je také autorizovaným obchodním a servisním partnerem firem AT Computers (počítače AutoCont), HP, Toshiba, Canon, Acer, Olympus a mnoha dalších.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče