Monsanto: Vítězství ve válce o půdu

14. prosince 2007, 16:00 - Joshua Schneyer
14. prosince 2007, 16:00

Společnost obrátila směr bitvy o geneticky modifikované plodiny

Při nástupu Hugha Granta do čela firmy Monsanto v květnu 2003 se jí v některých kruzích přezdívalo Mutanto. Stále hlasitější sbor kritiků varoval, že Monsantem geneticky upravená semena rostlin sprovodí ze světa velkého amerického motýla monarch butterfly (Danaus plexippus), vyvolá u lidí nové virulentní alergie a sníží zemědělskou diverzitu na naší planetě. Autor Jeremy Rifkin předpověděl, že geneticky modifikované organismy (GMO) se stanou „největším jednotlivým selháním v dějinách kapitalismu“. Paul McCartney vybídl svět, aby geneticky modifikované organismy odmítl (Say No to GMO). Princ Charles napsal komentář, v němž uvedl, že genetické inženýrství vede „lidstvo do sfér, jež patří Bohu a jedině Bohu“.
Během dvanácti měsíců, jež předcházely Grantovu povýšení, cena akcií Monsanta spadla téměř o 50 procent na osm dolarů za kus. V roce 2002, předcházejícím fiskálním roce, měla společnost ztrátu 1,7 miliardy dolarů. „Byli jsme hrozně finančně slabí,“ vzpomíná devětačtyřicetiletý Grant, který mluví s kadencí své mateřské skotské angličtiny. O necelých pět let později společnost Monsanto, která sídlí v St. Louis, prosperuje. Její čistý příjem vyskočil loni o 44 procent na 993 milionů dolarů při tržbách 8,5 miliardy dolarů. Akcie Monsanta, jež pátého prosince skončily na hodnotě 104,81 dolaru, posílily za Granta o více než tisíc procent. Poměr ceny akcie k zisku na akcii činí u této společnosti 58,6, což je asi o dvě procenta více než u Googlu. V těchto číslech se odráží širší souvislost. Monsanto tiše obrátilo směr boje o geneticky modifikované potraviny.
Hlasitá skupina odpůrců sice dál protestuje proti biotechnologickým plodinám, ale rostoucí počet farmářů na celém světě je přesto vysazuje. Důvod není vůbec záhadný. Semena Monsanta obsahují geny, jež zabíjejí hmyz a snášejí pesticidy hubící plevele. Takže se pěstují mnohem snáze a levněji než tradiční semena. Geneticky upravená je více než polovina plodin pěstovaných v USA včetně téměř všech sójových bobů a 70 procent kukuřice. Ještě před pěti lety se v Číně, Indii a Brazílii nevysazovaly prakticky žádné geneticky upravované rostliny. V současnosti Brazílie sotva stíhá stavět silnice dostatečně rychle, aby mohla dopravovat všechny biotechnologické sójové boby z úrodného státu Mato Grosso ve vnitrozemí do přístavů. Pěstitelé v Číně a Indii zase vysázeli loni biotechnologické plodiny na téměř sedmi milionech hektarů půdy. Pokud jde o osázenou výměru, tyto tři státy patří dnes mezi šest největších zemí na světě pěstujících GMO. V době, kdy jsou organické potraviny populárnější než kdy dříve, zhruba sedm procent veškeré zemědělské půdy na světě je dnes osazováno geneticky modifikovanými plodinami - tedy potravinami, jež nejvíce nejsou bio. „Máte-li osázeno přes 400 milionů hektarů,“ uvádí Grant, „myslím, že místo o tom, 'co kdyby' by se mělo mluvit o tom, 'co je'.“ Bitva o geneticky modifikované potraviny se nevyhrává ve vědeckých časopisech, ale na polích. Celosvětová poptávka po potravinách a palivech způsobila, že pěstitelé jsou stále nedočkavější, aby dostali větší výnos z hektaru půdy. A je nevyvratitelným faktem, že za těch dvanáct let od chvíle, kdy byla vysazena první biotechnologická semena, se ty nejhrůznější předpovědi odpůrců Monsanta zatím nevyplnily. To v sídle společnosti vyvolalo mírné vychloubání. V rozhovorech pro BusinessWeek vedoucí pracovníci pestře popisovali bezpečnostní výhrady protivníků jako „zastrašující taktiku“, „malicherné dramatizování“, „darebáctví“ a „dezinformace.“ Manažeři společnosti dávají najevo o věci GMO téměř nábožné přesvědčení. V době, kdy vrcholil strach z takzvaných „frankensteinovských potravin“, Grant a jeho tým přijali riskantní rozhodnutí stát si za svým. Trvali na tom, aby se výdaje na výzkum a vývoj držely na úrovni deseti procent prodejů. Grant rovněž přijal zásadní strategické rozhodnutí zredukovat výrobky prodávané Monsantem. Monsanto už nemělo prodávat semena pro zemědělskou produkci určenou přímo na stůl. Místo toho se Grant zaměřil výhradně na semena pro agrobyznys. Ta, jež produkují zboží, jako jsou krmiva pro zvířata, etanol a kukuřičný sirup. To pomohlo zatrhnout protivníkům tipec. Jestliže se však obavy protivníků GMO vůbec někdy naplní, firmu Monsanto postihne mnohem větší pád než kteréhokoli z jejích diverzifikovanějších konkurentů. V současnosti má Monsanto 60 procent tržeb z biotechnologických semen proti zhruba 20 procentům například v případě firmy Syngenta nebo méně než deseti procentům tržeb společnosti Dow vyrábějící rozličné chemikálie. Sebevědomí lídři Monsanta v podstatě uzavírají na svou technologii obrovskou nejistou sázku. Řídící pracovníci společnosti sice nevěří, že hazardují, ale existuje pořád mnoho pochybovačů. V srpnu se Kroger stal posledním americkým potravinářským řetězcem, jenž přestal prodávat mléko s geneticky modifikovaným růstovým hormonem pro hovězí dobytek, který společnost Monsanto začala prodávat v roce 1994. Celé léto aktivisté ve Francii ničili pole s biotechnologickými plodinami. Odpor vůči GMO potravinám je stále velmi rozšířený v Africe a v částech Asie a západní Evropy. Tento typ vytrvalého odporu je jedním z důvodů, proč investiční výzkumná firma Innovest Strategic Value Advisors, jež společnostem uděluje určitý kreditní rating podle hodnocení jejich strategického rizika, klasifikuje Monsanto známkou CCC - což je nejnižší možná úroveň. „Monsanto v zásadě říká, že jeho výrobky jsou velmi dobře regulované, a tudíž bezpečné,“ uvádí Heather Langsnerová, ředitelka Innovestu pro výzkum, „je to však mnohem pochmurnější.“

Nepříznivé začátky.

Nicméně na Wall Street se takoví skeptici těžko hledají. Monsanto vydělává majlant, jeho podnikatelská vize je jasná a akcie jdou na dračku. Jenže v roce 2000, kdy začala poslední kapitola ve stošestileté historii společnosti, vypadalo všechno úplně jinak. V tom roce koupila Monsanto, tehdy velké konsorcium chemických podniků s relativně malou zemědělskou divizí, firma Pharmacia & Upjohn. Při akvizici dávali někteří analytikové biotechnologickému podnikání hodnocení nižší než nula.
Firma Pharmacia určitě neměla o budoucnost geneticky modifikovaných semen valný zájem. Po Monsantu skočila kvůli farmaceutickému podniku, z něhož se nakonec stal Celebrex. V roce 2002 Pharmacia vyčlenila Monsanto jako samostatnou společnost zaměřenou zcela na zemědělství. Tento krok se však uskutečnil v době, kdy vrcholila debata o GMO a pěstitelé v Latinské Americe, na jednom z klíčových trhů, prožívali jeden z vůbec nejhorších roků. Navíc právě skončila patentová ochrana chemického herbicidu Roundup, který se tehdy podílel na prodejích Monsanta 65 procenty. Koncem roku 2002 poklesly celkové prodeje o čtrnáct procent a provozní příjem se snížil o polovinu. Tehdejší prezident a generální ředitel Hendrik A. Verfaillie se musel v prosinci odporoučet.
Verfaillieův nástupce Grant se v řadách zaměstnanců Monsanta vypracoval jako obchodní zástupce. Na rozdíl od předchozích šéfů, kteří byli rezervovanější, jak uvádějí analytikové a manažeři Monsanta, nastavil venkovnímu světu přívětivější tvář. Když byl Grant provozním ředitelem, pohotově hájil firmu v roce 2000 ve speciálním vydání pořadu PBS Frontline Sklizeň strachu, který popisoval debatu o GMO. Když se Grant chopil kormidla, odevšad chodily špatné zprávy. Navzdory miliardám dolarů investovaných během dvou desetiletí Monsanto nevydělalo v oblasti geneticky upravovaných semen ještě ani halíř. Všechny tyto problémy byly zvlášť znepokojivé pro novou samostatnou firmu, protože nebyla „žádná mateřská společnost, která by vám pomohla z nesnází“, vzpomíná Carl Casale, výkonný viceprezident pro strategii a operace. Neexistovala „žádná jiná divize, na kterou by se člověk mohl spolehnout“.
Aby vzbudil dojem naléhavosti, Grant přestěhoval členy vedení, kteří byli roztroušeni po celém podnikovém areálu, na totéž patro v budově A, kde je jeho kancelář. Všichni podléhali přímo Grantovi, který v té době byl prezidentem, generálním ředitelem i předsedou představenstva. A Grant proměnil tradiční poradu, která se konala v pondělí v osm ráno, z neformálního zasedání v intenzivní tříhodinové provozní hodnocení. Z každého jednání manažeři odcházeli se seznamem úkolů v ruce. Grant uvádí, že jeho cílem tehdy bylo „vybudování týmu, který je zcela a seriozně zodpovědný“. Rovněž upustil od tradičního výročního zasedání věnovaného strategickému plánování - o němž Grant mluví jako o powerpointovém úmoru - a nahradil je výjezdním půldenním strategickým hodnocením konaným každých šest týdnů. Po dobu několika měsíců Grant a spol. realizovali na těchto poradách novou strategii pro Monsanto. Grantův plán se točil kolem tří významných rozhodnutí. Prvním bylo radikálně snížit náklady podnikání v oblasti herbicidů. Druhým udržet celkové investice Monsanta do biotechnologie. A třetím - z dnešního pohledu nejdůležitějším - zaměřit tyto investice převážně jen na čtyři rostlinné komodity: kukuřici, sójové boby, bavlnu a kanolu (jarní řepku). Všechny tyto plodiny mají průmyslové využití. Po sklizni putují od pěstitele do zpracovatelského závodu, kde se z nich stává krmivo pro dobytek nebo bionafta. Spotřebitel se s nimi v obchodě nikdy přímo nesetká. Vlastně stolovníci by kukuřici od Monsanta vyplivli, protože na rozdíl od sladké kukuřice jsou tato kukuřičná zrna nepoživatelná. Grantovo rozhodnutí mnoho vědců z Monsanta zaskočilo. V průběhu roku bylo radikálně omezeno několik výzkumných programů zaměřených na produkci lidských poživatin, mezi nimi biotechnologické pšenice, extratrvanlivého rajčete, brambor odolných proti plísni a banánů pěstovaných s vrozenou protivirovou obranou. Uznává, že to bylo mrzuté. „Věda byla vynikající,“ říká, „technologie, kterou jsme měli u pšenice, patrně patřila k našim nejlepším.“ V současnosti se geneticky modifikované organismy Monsanta do potravin určených pro lidskou konzumaci sice ještě dostávají, ale jen nepřímo - v podobě zpracovaných obilných výrobků, jako jsou kukuřičný škrob, sirup nebo pokrmový olej. Podle Asociace výrobců potravin (GMA) v USA vlastně asi 60 až 70 procent všech „složených potravin“ - zpracované výživy, jež mají více než jednu složku - obsahuje GMO. To v podstatě znamená, že uvidíte-li je v krabici nebo plechovce v americkém obchodě s potravinami, velmi pravděpodobně budou obsahovat alespoň malé množství biotechnologických složek. Jedinou potravinou připravenou k podávání na stůl, kterou Monsanto prodává, je tykev odolná proti virům, výrobek, který zdědila v roce 2005 akvizicí semenářské společnosti Seminis. Společnost prohlašuje, že v současnosti výrobu dalších druhů geneticky modifikované zeleniny neplánuje. Když řídící pracovníci Monsanta popisují tuto kapitolu dějin společnosti, zdůrazňují, že investovali do té části trhu, o níž se domnívali, že poroste. Popírají, že se podvolili nátlaku aktivistů. Ovšem manažeři zřetelně dbali na obavy spotřebitelů. V projevu na Washingtonově univerzitě v St. Louis jen týden před svým odchodem v prosinci 2002 Verfaillie uznal, že firma podcenila činnost opozičních skupin, jako je Greenpeace. David Stark, který v Monsantu řídí globální průmyslovou partnerskou spolupráci, si vybavuje, že si někteří vedoucí pracovníci z potravinářského průmyslu odmítali s ním plánovat schůzky. „Dokonce nechtěli, aby je někdo viděl, jak se mnou mluví,“ vzpomíná, „cítil jsem se jako šiřitel nákazy.“ Loni naopak Stark hovořil na jedné potravinářské konferenci v Británii, baště odporu proti GMO. „Před čtyřmi nebo pěti lety by mě patrně byli nepozvali,“ tvrdí Stark. Z Monsanta se tedy v zásadě stala technologická společnost obchodující s jinými firmami. Začala vyrábět suroviny pro obry potravinářského průmyslu. Tento krok je jedním z hlavních důvodů, proč polevil odpor spotřebitelů k biotechnologickým semenům. Průměrného zákazníka obchodu s potravinami přece jen snáze podráždí mutované rajče než sójový bob odolný proti herbicidům, který nikdy neuvidí. „Debata o GMO evidentně už není v ohnisku takové pozornosti,“ konstatuje Gregory Jaffe, právník Centra pro vědu ve veřejném zájmu (CSPI), lobbistické skupiny, která kritizovala Monsanto, „nebylo moc nových věcí, proti nimž by bylo třeba bojovat.“ Někteří aktivisté ve skutečnosti považují ústup Monsanta z oblasti spotřebitelské biotechnologie za významné vítězství.

Mírnější postoj.

I když běžní zákazníci kupující potraviny ztratili o tuto problematiku zájem, kritici Monsanta na ni samozřejmě nezapomněli. Společnost se však snažila odpor zmírnit tím, že zaujala vůči kritikům méně defenzivní postoj. Kdysi chránila své interní výzkumné zprávy jako státní tajemství, kdežto dnes některé z nich začala publikovat v recenzované podobě ve vědeckých časopisech. „To, co je u Hugha patrné, je podle mne smířlivější tón vůči odpůrcům GMO,“ tvrdí Robert Koort, analytik banky Goldman Sachs, který Monsanto sleduje od konce devadesátých let, „moc nepomohlo říkat: 'Věda je správná a my ji jen protlačíme.'“
Podle něho se Grantův postoj zformoval, když byl ještě provozním ředitelem. Jeden člen vedení společnosti Royal Dutch Shell pohovořil před hrstkou vedoucích pracovníků Monsanta o svých zkušenostech, když schytával zlostnou kritiku organizace Greenpeace kvůli osudu jednoho pobřežního vrtného ropného zařízení vyřazeného z provozu. Společnost Shell nakonec poslechla rady Greenpeace, jak zařízení demontovat. Řídící pracovník Shellu „mluvil o společenském posunu“, uvádí Grant. Poselství bylo jasné: „Říkat: 'Důvěřujte mi,' už nepůsobí.“
Změna nezůstala bez povšimnutí. Na akademických konferencích počátkem devadesátých let „každý, kdo hovořil o rizicích, dostával skutečně nepřátelské otázky… od lidí z průmyslu“, konstatuje Allison A. Snowová, botanička z Ohijské státní univerzity, jež se přela s jinými biotechnologickými společnostmi o svůj výzkum, který ukazuje, že se transgenické rostliny mohou šířit ve volné přírodě a nakonec podporovat růst odolnějších plevelů. V současnosti, jak uznává, Monsanto a jiné společnosti z tohoto odvětví jsou mnohem „zdvořilejší a jeví zájem o to, co děláme“.
Taková smířlivá slova kdysi zaznívala od kritiků společností málokdy. V průběhu let se Monsanto zúčastnilo řady sporů, v nichž se stalo známou svou otrlostí. Například v roce 2005 americké ministerstvo spravedlnosti uložilo společnosti pokutu 1,5 milionu dolarů za podplacení jednoho indonéského vedoucího činitele (společnost tvrdí, že úplatky jsou v rozporu s firemní politikou). Společnost má za sebou dlouhou historii podávání žalob na farmáře kvůli nepovolenému používání jejích semen a tato strategie přiměla protivníky k tomu, že ji označili za tyranskou.
Počáteční vlna semen však dosud nezpůsobila žádné imunologické ani ekologické katastrofy, což některé skeptiky uchlácholilo. Margaret Mellonová z Unie angažovaných vědců (UCS) dospěla - podobně jako mnozí její kolegové - k závěru, že GMO semena, která jsou v současnosti k dispozici, jsou jako jídlo patrně neškodná. Poukazuje však na to, že badatelé často objevují rizika potenciálních alergií a znečištění životního prostředí. Zastává názor, že semena musejí být přísněji testována. „U této technologie je hodně věcí, které uklidňují,“ prohlašuje Mellonová, „fakticky (však) neznáme dobrý způsob, jak testovat, zda u lidí vzniknou alergie.“

Produktivita přesvědčuje.

Zatímco se debata uklidňuje, poptávka po geneticky modifikovaných plodinách rychle roste. Hospodářský vzestup Číny a Indie zvýšil příjmové úrovně miliard lidí, kteří podobně jako jejich bohatší středostavovské protějšky na Západě jedí v současnosti několikrát denně maso. To vyvolalo prudké zvýšení poptávky po živočišných tucích. Ačkoli sáček semen od Monsanta stojí o několik dolarů víc než pytlík obyčejných semen, farmáři je kupují, protože se mnohem snáze pěstují. Například nejnovější semeno kukuřice od Monsanta má tři speciální genetické znaky: pesticid na hubení evropského zavíječe kukuřičného, housenku, která prožírá vrcholky stonků; pesticid na hubení bázlivce kukuřičného, brouka, jenž požírá kořeny rostlin; a odolnost vůči herbicidu Roundup. Farmář vynaloží v průměru na osetí jednoho hektaru půdy kukuřičným semenem od Monsanta s těmito třemi znaky v průměru 90 dolarů a více. Podle tvrzení firmy však ušetří dvojnásobnou částku za chemické insekticidy a herbicidy. Produktivita vylepšená tímto způsobem je významným důvodem, proč si pěstitelé v Brazílii zjevně zamilovali sójové body od Monsanta. Je to velký obrat. Když se v roce 2002 Luiz Inácio Lula da Silva ucházel o prezidentský úřad, jeho poradce v oblasti zemědělské politiky sdělil reportérům: „Chceme upevnit pověst, že u nás nemáme geneticky modifikované plodiny. Dostáváme vysoké ceny, které naši konkurenti - USA a Argentina - nedostávají, protože vysazují GM plodiny.“ Současně se však biotechnologická semena sóji už tajně vozila pres hranici z Argentiny do jižní Brazílie. Jejich používání prudce vzrostlo a vláda, která neměla žádnou politiku týkající se GMO semen, neměla jinou možnost než je legalizovat, protože Brazílie měla tak či tak brzy přijít o postavení země bez biotechnologií. „Množství vysazovaných (GM) rostlin bylo tak velké, že šíření GM plodin nemohli zastavit,“ konstatuje Marcelo Duarte, výkonný ředitel organizace Aprosoja, sdružení pěstitelů sóji ve státě Mato Grosso, „jiná možnost vlastně ani nebyla.“ Monsanto prohlásilo, že ho pašování, jež považuje za pirátství, zneklidňuje. Společnost však rovněž začala brát zákonodárce na „informační cesty“, aby se o GMO výrobcích dozvěděli více, uvádí David Fleischer, profesor z města Brasilia. V roce 2005 už brazilští zákonodárci zemi otevřeli zavedení GMO. Monsanto zůstává v Brazílii účinným lobbistou. Letos v únoru bojovala organizace Greenpeace proti návrhu, který by umožnil, aby GM technologie byly schvalovány prostou většinou brazilské biotechnologické poradní komise místo dvěma třetinami. Po dlouhé bitvě, jež dolehla k uším vysoce postavených činitelů, aktivisté dosáhli audience na mocném výkonném úřadě Casa Civil. Gabriela Vuolová, která stojí v čele kampaně Greenpeace proti GMO v Brazílii, uvádí, že představitelé této ekologické organizace „se téměř doslova“ srazili na chodbě se zástupci Monsanta, kteří se o několik minut dříve sami setkali se stejnými úředníky. Vuolová tvrdí, že jednání zakalil pocit, že se tam tábor hájící GM „dostal jako první“ a že zřejmě ovlivnil výkonný úřad pro to, aby se zmírnila omezení GM. Následující měsíc byl se souhlasem prezidenta Luly schválen nový zákon o biobezpečnosti. Řídící pracovníci Monsanta se dnes domnívají, že univerzální schválení GMO semen je jen otázkou času. Dokonce i v nepříznivých klimatech zemí typu Německa, Francie a Portugalska se začala sázet semena od Monsanta, když EU v roce 2004 zrušila moratorium na vysazování GMO. „Co se biohnutí týče, nenahradí to způsob, jakým se pěstuje obrovská většina potravin a výrobků,“ prohlašuje stratég Monsanta Casale, „zcela upřímně, ani nemůže. Není dost měst, jež by mohla být zbořena, aby se zvětšily obdělávané plochy, jež bychom k hospodaření takovými postupy potřebovali, abychom nakrmili tuto zemi a planetu.“
Monsanto nebo konkurenti, kteří dostávají licenci na používání genů od Monsanta ve svých vlastních semenech, prodávají dnes přes 90 procent geneticky modifikovaných semen na světě. A Monsanto se nehodlá svého vedení vzdát. Tři tisíce firemních badatelů na celém světě přichází s novou generací geneticky modifikovaných semen. Velké množství plodů jejich práce bylo předvedeno na výroční přehlídce Farm Progress Show konané v illinoiském Decaturu. Za plotem z ostnatého drátu předvedlo Monsanto to, co slibně označilo za svůj „zlatý akr“ - paletu experimentálních plodin, od sójových bobů produkujících omega-3 mastné kyseliny až po kukuřici odolávající suchu. Bylo to vlastně potrubí firemního výzkumu v rostlinné formě. Při projevu na přehlídce popsal hlavní technolog Robb Fraley blížící se „skokovou změnu ve výnosu“. V roce 1970 byl průměrný výnos kukuřice 70 bušlů (jeden bušl je 36,3 litru - pozn. red.) z akru (0,4 hektaru). V roce 2006 byl průměrný výnos 150 bušlů z akru. A Fraley předpovídá, že se do roku 2030 výnosy zvýší na 300 bušlů z akru. Monsanto teď pracuje na supersemenu, jež bude obsahovat osm specifických biologických znaků a mělo by se dostat na trh v roce 2010. Třebaže debata kolem geneticky modifikovaných potravin se povede ještě mnoho let, Grant si je jistý tím, že toto semínko v ní bude jeho nejlepší zbraní. „Jakmile ten materiál farmáři uvidí,“ prohlašuje, „nebudou se jej chtít už vzdát.“

Biotech jako pozdní snídaně Většinu plodin Monsanta sice lidé přímo nekonzumují, ale mnoha cestami se dostávají do lidské potravy nepřímo. Jestliže jste v poslední době nakupovali potraviny, pravděpodobně jste pak jedli geneticky upravenou potravu.

Pramen: Mezinárodní služba pro využívání agrární biotechnologie (ISAAA), Asociace výrobců potravin (GMA), Národní asociace pro výrobky z bavlněného semena (NCPA), Havajské sdružení pro pěstování papáji (HPIA), BusinessWeek

Tortillové chipsy Z většiny geneticky modifikované kukuřice pěstované v USA se vyrábějí krmiva pro zvířata nebo etanol. Zbytek se zpracovává pro hlavní produkty potravinářského průmyslu, jako jsou kukuřičný sirup nebo škrob a dále některé druhy kukuřičných tortillových chipsů.

Salátový dresink Monsanto pěstuje semeno sójového bobu, jež plodí olej používaný jako náhražka olejů s transmastnými kyselinami v KFC a dalších restauracích rychlého občerstvení, které smaží na olejích bez transmastných kyselin. Sója rovněž obsahuje lecitin, stabilizační látku salátových dresinků.

Margarín Většina biotechnologické bavlny putuje do textilního průmyslu. Avšak vedlejší produkty z bavlny přece jen končí v potravinovém řetězci. Například olej ze semen bavlny, který lze používat mimo jiné při výrobě majonézy nebo margarínu či na smažení brambůrků.

Kanolový olej Není-li výslovně označen jako bio, je dobře možné, že kanolový olej na regálech obchodů s potravinami je GM výrobkem. Podstatná část biotechnologické kanoly - významné plodiny kanadských farmářů - se používá při výrobě krmiva pro zvířata.

Tykev obecná Seminis, semenářská firma Monsanta, neprodává biotechnologickou zeleninu - s výjimkou tykve odolné vůči virové nákaze. Podle nejnovější evidence firmy tvoří tykev Monsanta asi deset procent produkce tykve obecné v USA.

Papája Odhadem 80 procent havajských papájí je geneticky upraveno, aby byly odolné proti viru kroužkovitosti. Tato technologie, která byla vyvinuta s pomocí Monsanta, je veřejně licencovaná a prodává se farmářům přes jednu neziskovou skupinu.

Jedno semínko, osm speciálních genů Monsanto plánuje supersemeno kukuřice k odvrácení nebezpečí plevelů a hmyzu
Brian Hindo

Je-li semeno programovým balíčkem života, pak geny uvnitř něj jsou návodem k životu. Monsanto je zběhlé v přepisování tohoto návodu, aby vzrostlé rostliny dokázaly nečekané věci, například přežily koupel v herbicidu a hubily brouky požírající kořínky. Cílem prozatím nejambicióznějšího projektu této společnosti, jímž je partnerská spolupráce s konkurenční firmou Dow AgroSciences, je vytvořit kukuřičné semeno s osmi speciálně upravenými genetickými znaky, a tak překonat kukuřici Monsanta se třemi upravenými znaky, která je k dispozici dnes.
Semeno nazvané SmartStax, jež se má objevit v roce 2010, bude obsahovat šest genů, které odhánějí hmyz, a dva, jež rostlinám pomáhají odolávat pesticidům. Cílem je, aby farmáři měli komplexní produkt pro boj proti dvojici nepřátel, hmyzu a plevelům. Společnost předpokládá, že půjde o senzaci, a představuje si, že by semenem SmartStax mohlo být nakonec osázeno 40 milionů hektarů půdy na celém světě.
Hlavním vědeckým problémem není jen vpravit osm cizích genů do rostlinné buňky. Je jím to, aby výsledkem této genetické koláže byla zdravá funkční rostlina. Nevyžaduje to ani tak teoretické nadání jako spíše dlouhé hodiny pilné práce.
Chtějí-li vědci vytvořit semeno s určitým znakem - řekněme toxinem, který hubí housenky -, položí kukuřičný zárodek na Petriho misku. Na něj nalijí roztok agrobakterie, půdní bakterie, která působí jako přirozený prostředek genetického přenosu. Bakterie přenese gen pro toxin do buněk kukuřičného zárodku.
Neexistuje záruka, že tento genetický přenos bude účinný. Z některých buněk vyklíčí rostlinky, ale jiné vyrostou bez správných vlastností. „Je to nahodilé,“ uvádí Eric Sachs, globální šéf Monsanta pro vědecké záležitosti. Badatel tedy provede manipulaci mnohokrát a zjistí, jaké buňky působí. Těch několik buněk se kultivuje v komorách s regulací teploty a světla.
Jakmile se tímto postupem vytvoří rostliny kukuřice se správnými vlastnostmi, šlechtí se dohromady. Aby vzniklo semeno s osmi uvedenými znaky, kříží se čtyři samostatné řady kukuřice, každá se dvěma z požadovaných genetických znaků. Partneři ve společném podniku doufají, že semeno SmartStax umožní farmářům vysazovat více geneticky modifikovaných plodin. Aktuální obavou je to, že u hmyzu vznikne vůči pesticidu v kukuřici odolnost. Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) proto požaduje, aby farmáři vysazovali na 20 procentech svých pozemků běžnou kukuřici. To zajišťuje přežití některých normálních škůdců. Jinak by se vyvinul druh jakéhosi superhmyzu, který by se obtížně hubil. Monsanto však argumentuje, že složené pesticidy semene SmartStax jsou natolik účinné, že u žádného hmyzu nebude moci odolnost vzniknout. Společnost tedy požádala agenturu EPA, aby požadavek na útočiště nemodifikovaných rostlin snížila na pět procent. Ovšem entomology tento návrh znepokojuje a schválení není jisté.

Souvislosti

GMO a hlad Mezinárodní ekologická organizace Přátelé Země (Friends of the Earth International - FoEI) vydala v lednu zprávu Kdo má užitek z GM plodin? Kritizuje v ní GMO a namítá, že i navzdory slibům biotechnologického průmyslu GM plodiny nijak nepřispěly k řešení problémů hladu.

Důkazní břemeno Ve výzkumné zprávě z 24. září analytik Mark Gulley z firmy Soleil-Gulley & Associates píše: „…když uvážíme, že agrobiotechnologické společnosti vyvíjejí činnost už dvanáct let… máme za to, že důkazní břemeno se přesunuje na kritiky.“ Gulley, který považuje akcie Monsanta za dobrou koupi, tvrdí, že GM plodiny podporují výrobu obnovitelných paliv. „Uvažujte o kukuřičných polích v USA jako o obrovském zařízení na sběr sluneční energie,“ píše.

Copyrighted 2007 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče