Moje vize? Český Caltech

19. listopadu 2008, 11:20 - Martin Rychlík
19. listopadu 2008, 11:20

Při ČVUT by mohla vzniknout i ekonomická fakulta, říká prorektor školy

České vysoké učení technické (ČVUT), jehož absolventi se uplatňují v řadě tuzemských firem, má nyní sedm fakult. Naposledy vznikla v roce 2005 fakulta biomedicínského inženýrstvína Kladně, nicméně škola uvažuje o dalším rozvoji. Diskuse se vedou o vzniku „odštěpené“ fakulty informatiky, na pořadu dne je i eventuální zrod fakulty ekonomické při Masarykově ústavu vyšších studií. „ČVUT, a abych nekřivdil i VUT Brno, představuje v Česku z hlediska technického vzdělávání stále nejkomplexnější a nejvyšší úroveň,“ tvrdí profesor Ladislav Musílek, prorektor pro vědu a výzkum ČVUT. Muž, jenž byl v letech 1994 až 2000 děkanem Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské (FJFI), má též na starosti transfer výsledků do praxe, a proto vyzývá firmy k výzkumné spolupráci.

EURO: Se kterými společnostmi nynější ČVUT nejvíce spolupracuje? MUSÍLEK: Pro každou fakultu je to pochopitelně odlišné. Firem je spousta. Máme rozsáhlé kontakty s Honeywellem, Siemensem či Skanskou, to poslední je záležitost stavební fakulty. Dále s telekomunikačními firmami – máme i laboratoř s Ericssonem a Vodafonem v budově elektrofakulty – s Microsoftem, ČEZ, což je mimo jiné kvůli jaderným elektrárnám případ naší FJFI. Ale to je jen namátkový výběr.

EURO: Po propojení výzkumu s průmyslem volá i česká vláda. Co připravujete? MUSÍLEK: Před časem bylo založeno Technologické a inovační centrum ČVUT (TIC). Jedná se o analogii s Business and Inovational Centres, jež jsou po celé Evropě. Náš TIC by se měl stát hlavním nástrojem ČVUT pro transfer výsledků. Nyní uvažujeme, jakým způsobem jej oživit, protože několik klíčových lidí před časem odešlo. Funkčnost centra nebyla v posledních letech taková, jakou bychom si představovali, a proto vedeme diskuse, jak jej posílit.

EURO: Máte nějaké termíny či konkrétní plány? MUSÍLEK: Je to otázka jednak personálního posílení, jednak mechanismu financování. Vycházíme tedy z možností, které nám dává rozpočet a různé externí programy financování.

EURO: Jak se stavíte k zakládání takzvaných spin-off firem? MUSÍLEK: Je to užitečná forma, jak výsledky uvádět do praxe. Není to jenom otázka spin-off, ale je to i otázka inkubátorů, kde mohou být i další technologicky vyspělé společnosti. Za podpory švédské firmy Ikano jsme vybudovali malý inkubátor, byť by bylo zapotřebí na to navázat dalším krokem, což znamená vybudovat vědecko-technologický park.

EURO: Pokud se na ČVUT zrodí zajímavý nápad a doktorandi by jej chtěli převést do start-up projektu, neuvažujete, že by měli k dispozici specializované právní oddělení? MUSÍLEK: Zatím se snažíme konzultační služby zajišťovat externě, neboť takových činností není tolik, abychom kvalitního, a proto drahého právníka uživili. Mizerného nechceme. Z hlediska podobné podpory už máme patentové středisko, čili záležitosti kolem licencí a duševního vlastnictví máme zpracovány vlastními lidmi.

EURO: Kdybych byl majitelem firmy, která má zájem o uplatnění nejnovějších poznatků ve svých produktech, na koho bych se měl obrátit? MUSÍLEK: Záleží na tom, nakolik znáte strukturu ČVUT. Pokud přicházíte úplně zvenku a nemáte ještě kontakt, je úplně nejjednodušší obrátit se buď přímo na mě, nebo na rektorátní odbor pro vědecko-výzkumnou činnost. Anebo na TIC a my vám zprostředkujeme vhodné kontakty.

EURO: Jak se na vaší škole řeší „zasponzorování“ výzkumu? Má pak platící firma právo vzít si z něj výsledek, případně jej patentovat? MUSÍLEK: To se dá udělat formou takzvané doplňkové činnosti, což je katastrofální název v legislativě, protože by nemělo jít o doplňkovou činnost, ale o jednu z hlavních činností školy. Na řešení konkrétního problému a získání výsledků uzavřete smlouvy, které se sice formálně uzavírají s ČVUT jako právním subjektem, ale připravují se na úrovni fakult, protože ty jsou v tom relativně samostatné. Děkani mají právo zastupovat ČVUT.

EURO: Které ústavy patří k tomu nejlepšímu na ČVUT? MUSÍLEK: Spíš než katedry raději uvedu pár příkladů špičkových oblastí výzkumu: určitě kybernetika, velice silné je materiálové inženýrství, na němž se podílí několik kateder nebo fakult. Jaderný výzkum, v kterém jsme silní i v evropském měřítku a v tuzemsku unikátní, poněvadž různé ekologické organizace dost oslabily podporu této problematiky. Abych nemluvil jen o tradičních fakultách, na výborné úrovni je třeba výzkum bezpečnosti v dopravě, jenž se dělá na dopravní fakultě…

EURO: Největší konkurenci mají asi v Pardubicích, ne? MUSÍLEK: Myslím, že si našli takový modus vivendi, že spíše než aby si konkurovali, se navzájem doplňují, a docela dobře spolupracují.

EURO: Jaký má současné ČVUT vztah s konkurenčním VUT Brno? MUSÍLEK: Na některých vědeckých problémech se spolupracuje. Bez toho se neobejdeme, protože se skutečně jedná o dvě nejsilnější technické školy v zemi. Někde bychom mohli spolupracovat i víc, protože děláme věci trošku paralelně. Ale řekl bych, že vztahy jsou na slušné úrovni, a také co se týče většiny profesur či habilitací, v našich komisích působí obvykle někdo z Brna a naopak.

EURO: Neobáváte se, že gigant typu ČVUT ztrácí v porovnání s dravějšími regionálními školami, jako jsou Technická Univerzita Liberec, Západočeská Univerzita v Plzni či Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně? I tam dělají zajímavé věci. MUSÍLEK: Z hlediska špičkových věcí je dobře, že je dělají také tam. My jsme teď ale skutečně v určité nevýhodě oproti Brnu, Liberci nebo komukoliv, kdo je mimo Prahu, protože na většinu programů ze strukturálních fondů EU si metropole nesáhne. Z toho máme obavy. Ztrácet můžeme snadno, protože věda je nákladná záležitost.

EURO: Takže máte pocit, že jste tímhle jakožto pražská škola biti? MUSÍLEK: V tom jsou všechny pražské školy bity. Zcela jednoznačně. To není jenom dojem, to je objektivní fakt.

EURO: S penězi souvisí i jedna z výtek vůči ČVUT. Prý vedení neví, jakým směrem jít. Jestli chce být špičkovou výzkumnou univerzitou, anebo učilištěm pro hodně lidí… MUSÍLEK: Prosím vás, tohle je zcela jednoznačné! ČVUT chce být špičkovou výzkumnou univerzitou. Jenomže při současné situaci, jak jsou financovány vysoké školy, i když podíl výzkumu na financování ČVUT narůstá, se bez snahy o co největší počet studentů neobejdeme. Financování podle počtu studentů hraje v rozpočtu VŠ až příliš velkou roli a nedovoluje, aby si některá univerzita řekla: My budeme elitní univerzitou s málo studenty a budeme se živit výzkumem. My se samozřejmě snažíme, abychom i po výzkumné stránce byli špičkovou školou. Koneckonců, vím, že to není takový zázrak, ale to, že se ČVUT ocitlo mezi pěti sty nejlepšími univerzitami na světě…

EURO: Ale před časem zase z jiného seznamu nejlepších technických škol vypadlo. MUSÍLEK: Tohle je žebříček z říjnových The Times. I to svědčí o tom, že výzkum tu má stále určitou úroveň a výstupy. Ale dokud bude hrát počet studentů ve financování univerzit značnou roli, nezbývá nám nic jiného, než se paralelně snažit o velký počet studentů.

EURO: A není to neštěstí, že honíte moc zajíců najednou? MUSÍLEK: Je to problém. Je to nastaveno vnějšími podmínkami, na něž univerzity reagují. Je to problém náš i dalších univerzit, které by raději braly méně lidí a dělaly špičkový výzkum.

EURO: Neměli by například rektoři univerzit, jež se chtějí takto profilovat, dejme tomu Václav Havlíček za ČVUT nebo Petr Fiala z Masarykovy univerzity, nějak společně vystoupit a iniciovat změny? Nevýzkumné školy mají asi úplně jiné zájmy… MUSÍLEK: Osobně bych si představoval něco takového, jako když ČVUT nedávno navštívila skupina vedoucích představitelů – většinou prorektorů – takzvané Go8. To je skupina osmi australských výzkumných univerzit, které se spojily, založily si v Canbeře společnou kancelář a chtějí lobbovat za zájmy těchto špičkových univerzit.

EURO: Zaslechl jsem nejen mezi studenty kritiku na náborovou akci Sedm statečných za zvýšení zájmu o ČVUT, která je asi až moc popularizační… MUSÍLEK: Tu kritizuji také. Podle mne podceňuje potenciální studenty, které bychom chtěli opravdu získat. Ano, měli bychom působit na část generace, které je kolem sedmnácti let, ale tato kampaň je posunuta na teenagery, které spíš nacházíme na diskotékách než nad knihou. Mně se kampaň nelíbí a jsou v ní i vážné chyby, jež mohou vyvolávat až ironické poznámky. Vezmeme-li si například jadernou fakultu, dáváme snad postavičkou se třema nohama najevo, že tu budeme pěstovat mutanty? A nevím, jestli chceme FJFI propagovat prostřednictvím jaderných výbuchů. Měli bychom se zabývat spíše pozitivními účinky a využitím záření než tímhle. Nehledě na to, že atomovou bombu tady nikdo nikdy vyvíjet nebude.

EURO: S problematikou, zda bude ČVUT vychovávat technickou elitu nebo spíše masu programátorů, souvisí i spory ohledně vzniku samostatné fakulty informatiky. Má své odpůrce i zastánce. Co si myslíte o „revoltě“ části učitelského sboru z FEL? MUSÍLEK: Aby fakulta vznikla, správné je. Ale aby vznikla tím způsobem, jakým vzniká, to není dobře. Popravdě: ona měla vzniknout už dávno. V Brně to udělali; existuje už dlouho a funguje. Fakultu, která se bude zabývat IT, počítači a tak dále, je užitečné mít, jenže by měla vzniknout v určitém konsenzu v rámci ČVUT. Já v něj věřím, ale dá to ještě trochu práce. Otázka tedy je, kdy skutečně vznikne, mimo jiné ji musí také schválit Akademický senát. Další problém, který vidím, je v tom, že student technické VŠ by měl mít hluboké základy matematiky. Ne proto, aby uměl dokázat matematický postulát, ale protože je to způsob myšlení. A mám obavu, že tak, jak jsou koncipované návrhy nových programů, nebude tenhle aspekt dostatečně zohledněn. Totéž i u fyziky.

EURO: Vidíte prostor pro vznik úplně nové, osmé fakulty při ČVUT? MUSÍLEK: Myslím že ano. Dokonce se o tom i mluví a připravuje se. Domnívám se, že Masarykův ústav vyšších studií ČVUT, který je orientovaný na záležitosti ekonomické a kde jsou nyní i MBA studia, by mohl být základem pro založení fakulty. Tam by měla vzniknout ekonomická fakulta. Profesor Vladimír Kučera, jenž ústav vede, je člověk cílevědomý a zároveň dostatečně diplomatický, aby byl schopen orientovat plány tak, aby příliš nekolidovaly s tím, co už dělají ekonomické katedry na ostatních fakultách.

EURO: Jaké jsou trendy, na které by se ČVUT ve výzkumu chtěla zaměřit? MUSÍLEK: Měli bychom se soustředit na obory, v nichž už něco máme, umíme a jsme v nich silní. Materiálový výzkum určitě. Záležitosti kolem informačních technologií, telekomunikací a samozřejmě nanotechnologie. Biomedicína je velice perspektivní. Ostatně před pár lety vznikla jako nejnovější, sedmá fakulta biomedicínského inženýrství.

EURO: Jakou vizi má ČVUT 21. století? MUSÍLEK: Různí lidé ji mají různou. Osobně bych si představoval, což ale chce vnější podmínky, že by ČVUT mělo směřovat k tomu být českým Caltechem. To znamená: velká porce špičkového výzkumu a studenti, kteří budou na kvalitní úrovni a jako špičkoví absolventi budou zaměstnáváni. Když někdo v USA přijde z Caltechu nebo MIT, má výhodu oproti jiným, kteří studovali někde v prérii. U nás se zatím spíš kouká, jestli má titul, a ne, kde studoval. Mělo by to začít hrát větší roli a pak by mělo i smysl směřování k tomu, zda budeme špičkou. A to nejen v českém, ale i v evropském měřítku.

EURO: Nyní si v Evropě stojíte jak? MUSÍLEK: Úrovně RWTH Cáchy nebo ETH Curych nedosahujeme. Nicméně patříme do skupiny srovnatelné z hlediska prestiže s takovými univerzitami, jako je Technická univerzita Vídeň, čili nejsme na tom úplně špatně. Že bychom se ale měli snažit přiblížit špičkám, jako je Imperial College v Londýně, je jasné. Když jsem před časem srovnával ČVUT a ETH Curych, obě školy měly stejný rozpočet. Identické číslo. S jediným rozdílem: my v českých korunách, oni ve švýcarských francích.

*
CV:
Prof. Ing. Ladislav Musílek, CSc., (62) Prorektor ČVUT pro vědeckou a výzkumnou činnost. Absolvent FTJF ČVUT (1968) se zaměřením na dozimetrii a aplikaci ionizujícího záření. Profesorem v oboru experimentální fyziky jmenován roku 1996. Na FJFI se stal v roce 1990 proděkanem pro hospodářskou činnost a v letech 1991 až 1994 byl proděkanem FJFI pro vědu a výzkum. V letech 1994 až 2000 byl jejím děkanem. Od roku 2000 je prorektorem ČVUT; věnuje se výzkumu, spolupráci s průmyslem, inovacím a transferu technologií. V pedagogické i vědecké oblasti se zabývá experimentální a užitou jadernou fyzikou (radiační fyzika v medicíně, aplikace ionizujícího záření v archeologii a dějinách umění). Je viceprezidentem International Radiation Physics Society (IRPS) pro střední a východní Evropu. Má dva syny. *

BOX:
Náborový výbuch? S neotřelou „náborovou“ kampaní zacílenou na středoškoláky přišel odbor vnějších vztahů Rektorátu ČVUT; odpůrcům však přijdou slangově hovořící postavičky všech sedmi fakult jako přílišná bulvarizace školy. „Nevím, jestli chceme jadernou fakultu propagovat zrovna jadernými výbuchy,“ říká prorektor Musílek.
Nálepka: www.sedmstatecnych.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče