Moderní půdní byty: méně šikmin, více komfortu

18. února 2011, 05:00 - Renata Lichtenegerová
18. února 2011, 05:00

Láká vás podkrovní byt, ale slyšeli jste o řadě jeho nevýhod? Klasické sádrokartonové půdní vestavby, jak je známe z 90. let, už dávno nejsou v módě. Vystřídaly je zděné byty, které nabízejí i veškerý komfort moderního bydlení.

Foto: Profimedia

Co půdní byt, to originál. Krásný výhled, jedinečná architektura, bydlení pro lidi, kteří nestojí o novodobé paneláky. Každý půdní byt je vlastně originál. Bydlení hned pod střechou má ale zčásti i pověst špatnou. Skosené příčky zmenšují prostor a nutí majitele nechat si vyrobit nábytek na míru. Kvůli nedostatečné izolaci je v zimě nákladné byt vytápět, vinou střešních oken se z něho v létě stává skleník. Na výtah zapomeňte. A tak dále.

Podle developerů už se však dávno jedná jen o mýty, které nemají s moderní výstavbou nic společného. „Na začátku 90. let byly první půdy postaveny bez úpravy krovů, teras a balkonů, bez posílení statiky domu, a proto pouze se sádrokartonovými příčkami a nedostačujícími izolacemi,“ říká Vojtěch Pětivlas, manažer společnosti Pražské půdy, která za posledních 15 let postavila v metropoli více než 130 podkrovních bytů.

Zájemci o klasické půdní vestavby, jejichž jedinými klady jsou zajímavý prostor a krásný výhled, už dnes prakticky neexistují. Aby prodával, musí developer v originálních kulisách bývalé půdy vybudovat moderní bydlení se vším všudy. „Krovy upravujeme tak, aby měl každý byt terasu či balkon. Šikminy se snažíme minimalizovat. V našich projektech nenajdete sádrokartonovou příčku, vše zdíme,“ popisuje Pětivlas. Kvalitní izolace je dnes už prý samozřejmostí. Klienti se naučili brát v potaz budoucí náklady na energie.

Půda za rekonstrukci

Půdní byty se řadí do kategorie netradičního a luxusního bydlení. V atraktivních lokalitách najdou své kupce i v době ekonomické recese. Prostory vhodné k rekonstrukci či přestavbě se ale developerům nehledají úplně snadno. Hlavně v Praze pozvolna docházejí. „Půdy nejčastěji kupujeme od městských částí v rámci výběrových řízení nebo od společenství vlastníků,“ říká Marek Sadil, marketingový ředitel společnosti ZFP Developer, která ročně postaví 20 až 30 půdních bytů o rozloze od 55 do 240 metrů čtverečních.

Optimální cena za půdu v Praze se podle Sadila pohybuje okolo 10 tisíc korun za metr čtvereční s tím, že v centru města je to samozřejmě více. Podkrovní byty pak firma prodává za 50 až 80 tisíc korun za metr čtvereční.

Častou praxí je také výměna půdního prostoru za rekonstrukci domu. Rekonstrukce se týkají společných prostor, instalace výtahu, eventuálně oprav fasády, vchodových dveří nebo i oken. S vestavbou půdního bytu dům automaticky získává novou střechu. „Tímto způsobem spolupracujeme s majiteli domů již šestým rokem. Celková výše investice do zpětné obnovy domů, ve kterých se námi budované půdní byty nacházejí, se pohybuje i v řádu několika milionů korun,“ přibližuje Sadil s tím, že ne každý dům je však pro tento záměr vhodný. „Nezřídka se stává, že investice do opravy domu musejí být díky špatnému technickému stavu budovy vyšší, než by se nám vyplatilo. Rozsáhlou rekonstrukci musí vždy vyvážit dobrá adresa, která spolu s dalšími kritérii učiní byt pro budoucí klienty dostatečně atraktivním,“ dodává.

Až o dvě patra víc

Pod českými střechami dnes naleznete byty nejrůznějších velikostí. „Již dávno neplatí, že se na půdách realizují pouze obrovské a drahé mezonety,“ říká Vojtěch Pětivlas. Firma Pražské půdy v současné době připravuje tři nové projekty, a to na Letné, na Žižkově a v Dejvicích. „Tyto projekty právě probíhají schvalovacím řízením a ještě letos chceme začít stavět. Byty jsou v dispozicích od 2+kk do 5+kk. Zhruba polovina z nich je prodaná již teď,“ popisuje Pětivlas.

Interiérové možnosti podkrovních bytů jsou často závislé na názoru památkářů. To je příklad tří bytů, které v secesním domě v Moskevské ulici v Praze 10 staví společnost ZFP Developer. „Dům je zapsán na seznamu UNESCO jako národní památka. Bylo tak zapotřebí vypořádat se s dohledem Státního památkového úřadu, který například nepovolil zvýšení střechy objektu,“ uvádí příklad Marek Sadil. V tomto případě se tak jedná o takzvanou půdní vestavbu, kdy se nehýbe se hřebenem střechy. Firma ale realizuje i nástavby, kdy dorovnáním střechy k výšce okolních domů zvedá budovu až o dvě patra.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče