Móda se stahuje do nákupních center

07. srpna 2006, 00:00 - RENATA BARTOŠKOVÁ
07. srpna 2006, 00:00

PRODEJ ODĚVŮ Samostatné menší prodejny oděvů přicházejí o zákazníky. Davy koupěchtivých příznivkyň a příznivců módy jim totiž utíkají do velkých obchodních center. Tam si mohou vybrat z větší nabídky.

PRODEJ ODĚVŮ Samostatné menší prodejny oděvů přicházejí o zákazníky. Davy koupěchtivých příznivkyň a příznivců módy jim totiž utíkají do velkých obchodních center. Tam si mohou vybrat z větší nabídky.

Podle průzkumů Fashion Market 2005 a Shopping Center & Hypermarket 2006, které zpracovaly společnosti Incoma Research a GfK Praha 2005, roste v oblasti nákupu oblečení role nákupních center. Právě obchodníci s tímto sortimentem tvoří nejpočetnější segment jak podle počtu prodejen v nákupních centrech (27 procent všech prodejen v nákupních pasážích), tak podle počtu nájemců.

Zároveň počet prodejen s módou v nákupních centrech zaznamenává ve srovnání s ostatními sortimenty nejdynamičtější nárůst. Tyto prodejny sice kvůli své zvýšené koncentraci na jednom místě musí více čelit konkurenci, na druhé straně však prodejci mohou využít takzvaného aglomeračního efektu: Více prodejen jednoho sortimentu přiláká výrazně větší počet potenciálních zákazníků, než kdyby každá z prodejen byla umístěna samostatně.

Naopak samostatné menší prodejny o své klienty přicházejí. „Určitě velmi pociťujeme odliv klientely vlivem velkých nákupních řetězců a asijských stánkových prodejců, kde nejsme schopni konkurovat cenově. Dokonce se v současné době nacházíme na pokraji existence,“ říká Ladislava Dokoupilová, majitelka pražské prodejny Česká móda.

TEXTILNÍ OBCHODY SE DEROU DO POPŘEDÍ

Vedle dominantního postavení hypermarketových řetězců na textilním trhu získávají stále silnější pozici sítě specializovaných oděvních obchodů. Zatímco ještě v roce 2004 podle údajů časopisu Textilžurnál byla mezi deseti největšími prodejci textilu polovina obchodních řetězců provozujících hypermarkety, nyní jejich počet klesl na čtyři a na přední místa se naopak díky rychlejšímu růstu tržeb derou sítě textilních obchodů.

Pokud pomineme místní obchody včetně asijských, největší podíl respondentů průzkumu Shopping Center & Hypermarket 2006 má zkušenost s nákupem v prodejnách Baťa, Adidas, Kenvelo, z hypermarketových řetězců nejvíce respondentů nakupuje odívání v Hypernově a Tesku. Výběr prodejny se liší nejen podle sortimentních skupin. Zboží s rychlou obrátkou a ne tak vysokými požadavky na kvalitu se častěji nakupuje v hypermarketech a asijských obchodech. To se týká hlavně oděvů pro denní nošení a dětského oblečení. Zboží, kde je důraz na kvalitu, jako je sportovní nebo společenské oblečení, se více nakupuje ve specializovaných řetězcích.

ČESKÁ MÓDA SE TEPRVE RODÍ

Podle módního návrháře Jozefa Slobody česká móda v pravém slova smyslu v podstatě neexistuje, a pokud ano, trpí pod útlakem té zahraniční. Situace je přitom obdobná, jak u oděvů pro denní nošení, tak i u vyloženě módních značek. „Česká móda na trhu je, ale v tak malém množství, že nemá šanci ovlivnit celý národ. Vzniká u nás plno dobrých věcí, ale návrháři většinou ztroskotají na ekonomických otázkách. Nestačí být dobrý návrhář, musíte být také, a možná dokonce hlavně, podnikatel,“ říká Sloboda.

Podle Evy Valové, spoluzakladatelky Fashion Point Praha, spočívá problém českých návrhářů v podceňování marketingu. Dále mají špatné podmínky v rámci obchodní sítě. Návrháři mívají vlastní galerii, nebo alespoň ateliér, což ovšem nemůže stačit. Zboží musí být k „nalezení“ na více prodejních místech. „Čeští obchodníci se bojí prodávat zboží našich návrhářů. I kdyby se ale nebáli, nenajdou naopak návrháři odvahu jim své výrobky svěřit, protože neumějí zboží správně prodávat. Jedinou šancí je proto přivést sem zahraniční obchodníky, nebo naše návrháře přivést k nim,“ vysvětluje Valová.

Na podporu českých módních značek vznikla letos Aliance Fashion Point, která sdružuje dvanáct návrhářů. Pomocí aliance by se tuzemské módě měla otevřít cesta ke zviditelnění jak v Česku, tak v zahraničí. Budoucnost české módy je podle Valové nadějná, protože lidi zákonitě musí přestat bavit chodit v tom samém a začnou se pídit po něčem originálním. Právě tuzemské módní značky by jim měly nabídnout optimální alternativu mezi konfekční produkcí obchodních řetězců a drahou západní módou.

TRŽBY TEXTILNÍCH ŘETĚZCŮ ROSTOU Deseti největším textilním obchodům loni vzrostly tržby z 13,6 miliardy korun v roce 2004 na 15,3 miliardy korun. První příčka v žebříčku největších textilních obchodů i loni patřila společnosti Tesco Stores, která podle odhadu Textilžurnálu zvýšila tržby za tento sortiment o 19 procent na zhruba pět miliard korun. Druhou pozici obhájila síť obchodů Kenvelo CZ (tržby stejně jako v roce 2004 1,4 miliardy korun) a na třetí místo se z osmé příčky díky 50procentnímu nárůstu tržeb vyhouply obchody New York (1,35 miliardy korun).

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Nová občanka rychle a bez problémů
Kdy máte v práci nárok na placené volno?
Volby 2017: vše, co potřebujete vědět
Jak se rychle a snadno zorientovat v německých volbách
Co se v roce 2018 změní se zvýšením zdravotního pojištění pro OBZP?
Auta
Jak a kde zařídit výměnu řidičáku v roce 2017?
Vyberte nejlepší auta roku 2018 a vyhrajte ceny za 300 000 Kč
Socialistická auta, která byla (aspoň v něčem) lepší než ta „západní“
Land Rover míří také na silnice. Road Rover bude luxusní elektromobil
Test: Mazda CX-5 2.0 Skyactiv-G160 AWD
Technologie
Někteří lidé se ve Windows 8.1 nemohou přihlásit prostřednictvím účtu Microsoft
iFixit rozebral nové iPhony 8 do posledního šroubku. Apple zmenšil akumulátor
Tip na VPN: Windscribe vám dá 10 GB zadarmo, další kapacitu získáte těžbou kryptoměny
Opera se dotýká virtuální reality. Přehraje 360° video v Oculus Riftu a dalších zařízeních
Pirátství prodejům neubližuje, ukazuje studie EU, kterou neměl nikdo vidět
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít