Mnoho stížností, stejně tolik problémů

14. června 2004, 00:00 - PETR BÝM
14. června 2004, 00:00

KATASTR NEMOVITOSTÍPomalý, tvrdí hypoteční bankéři. Nepřesný a nespolehlivý, říkají geodeti. Zkorumpovaný, přizvukují občané. Řeč je o katastru nemovitostí. Není to tak hrozné, kontruje jeho hlava Karel Večeře - předseda Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.

KATASTR NEMOVITOSTÍ

Pomalý, tvrdí hypoteční bankéři. Nepřesný a nespolehlivý, říkají geodeti. Zkorumpovaný, přizvukují občané. Řeč je o katastru nemovitostí. Není to tak hrozné, kontruje jeho hlava Karel Večeře - předseda Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.

Úkol několika desítek poboček Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (ČÚZK) jejasný: na jedné straně soupis a popis celého území republiky rozděleného na jednotlivé parcely včetně jejich přesného vyměření, na druhé pak evidence vlastnických a dalších práv ke všem nemovitostem.

PROKLATÉ LHŮTY

Právě praxe spojená se změnami v zápisech katastru (provedení tzv. vkladu) je předmětem kritiky. Podle mnohých trvá příliš dlouho, a to především v Praze. Předseda ČÚZK vysvětluje: „Praha je z hlediska katastru nemovitostí výjimečná. Nemovitosti jsou významnou ekonomickou hodnotou, a to si Pražané uvědomili jako první, také trh je tady podstatně živější. Přesto jsme dlouhou dobu vklady vlastnických práv vyřizovali v únosných lhůtách. Krize přišla až v roce 2002, kdy bylo konečně rozhodnuto o pozemcích, na kterých stály družstevní domy s již privatizovanými byty. Najednou nám počet návrhů na vklad vzrostl o 40 % a na této úrovni zůstal vlastně až dodnes.“

Krize se řešila razantně: ještě v roce 2002 byl odvolán ředitel pražského katastrálního úřadu a hned poté přibylo padesát pracovníků. Dnes trvá podle statistických údajů zápis do pražského katastru 3 až 4 měsíce, což je polovina oproti roku 2002.

Hypoteční bankéři i realitní kanceláře ovšem i to považují za příliš dlouhou dobu. Je to pro ně šnečí tempo, většina plateb se obvykle realizuje až po zápisu změny do katastru, a tak miliony korun zbytečně řadu měsíců zahálejí. Předseda Večeře oponuje: „Já hypotečním bankéřům vždycky říkám, že v civilizovaných zemích se nečeká až na provedení vkladu.“ To ostatně nedělají už ani hypoteční banky u nás, které k tomu přinutila ostrá konkurence na trhu. Jenže nejde jenom o hypotéky a hlavně: v mnohém ohledu civilizovanou zemí nejsme. Zdlouhavá a nejistá vynutitelnost právaje notoricky známou skutečností, stejně jako všudypřítomná korupce. Podezření z nečistých praktik se ostatně vznáší i nad katastry.

UŽ TO NEJDE?!

„Měli jsem jeden prokázaný případ na severu Moravy, v hlavním městě jen podezření,“ komentuje problém korupce na katastrech předseda Večeře.

Dodává ale, že právě na pražském katastru kontroly narazily na záhadná urychlení zápisů, pro něž není uspokojivé vysvětlení.

Úřad na korupční podezření reagoval tím, že se otevřel veřejné kontrole. Už delší dobu jsou na jeho interneto-vých stránkách všem a bezplatně k dispozici protokoly všech řízení. Lze si tedy ověřit, jak věc pokračuje, v jakém je stadiu a jaké úkony se provádějí, a to v kontextu se všemi ostat-1 nimi návrhy. „Pochopitelně nelze počítat s tím, že všechna podání budou vyřízena v přesném časovém sledu - každé je jinak složité,“ dodává Večeře. Vedle této veřejné kontroly provádí osobně další, mj. prověřuje veškerá zahájená řízení, a tam, kde je ukončeno ve lhůtě kratší než 60 dní, vyžaduje vysvětlení.

Zdá se, že to funguje. Profitu si hned dvě - pochopitelně nejmenované - realitní kanceláře unisono postěžovaly: „Dříve jsme dokázali uplatit zrychlení zápisu, dnes už to neumíme.“ Na příliš dlouhých lhůtách ovšem tato dobrá zpráva mnoho nezmění.

STARÁ ZNÁMÁ PÍSNIČKA

„Nedokážeme dýchat s trhem,“ stěžuje si předseda Večeře. Velký nápor zažily katastry také letos v dubnu, kdy daňové změny od začátku května vedly k urychlení řady transakcí. „Jenže my nárůst příjmů z poplatků nemůžeme využít. Potřebujeme pracovníky, ale nemáme na ně peníze“. Hlavě českých a moravských katastrů se nelíbí ani výše poplatků. Katastrálním úřadům kryjí náklady asi z jedné třetiny: „Ve světě je obvyklé, že poplatky mají ekonomický základ, jejich výše se odvíjí od nákladů.“ U nás stojí zápis do katastru 500 korun (od roku 1995 se poplatek nezvyšoval, nyní se očekává nárůst o 100 Kč), u našich východních sousedů 2000 slovenských korun a v Rakousku dokonce 1 % ceny nemovitosti.

Jenže ani peníze některé věci nevyřeší: „Z patnácti právníků, které jsme nedávno přijali, zbylo pět. Platíme jim průměrně 19 000 korun, a to je pro tuto profesi (zvláště v Praze) prostě málo.“

Sám předseda Večeře je ovšem toho názoru, že poplatky by se měly především rozlišit podle pracnosti úkonu: „Z hlediska naší práce je velký rozdíl mezi prodejem rodinného domu a velké továrny.“

JE SPOLEHLIVÝ? Mapové podklady pro vyhotovování plánů jsou podle odborníků mnohdy nekvalitní - staré mapy pozemkového katastru jsou nečitelné, starší plány a měřické náčrty poztrácené, případně spolu nekorespondují. „V poslední době vznikají tzv. digitalizované katastrální mapy, což je to úplně nejhorší, protože všechny tyto chyby se tam jenom přenesly a jako podklad pro vyhotovení plánu nebo vytyčení parcely je to na sebevraždu zhotovitele,“ nešetří katastry Věra Škrétová z filmy Geonet, která je jako měřická firma na katastru velmi závislá. „Potřebujeme také, aby plán, který vypracujeme, na katastru potvrdili. To je kámen úrazu. Lhůta vyřízení je závislá na tom, kolik plánů je v tu dobu přijato k potvrzení. Takže my zákazníkovi nemůžeme dát závazný termín ukončení naší práce.“ S touto kritikou předseda Českého úřadu katastrálního a zeměměřického nesouhlasí: „Chybovost samozřejmě je, ale minimální, technologie a kontrolní mechanizmy jsou vysoké. Odhaduji míru spolehlivosti našich záznamů na 9-100 %.“ Řadu potíží ovšem podle jeho slov přináší právní síla katastrálních záznamů. Na rozdíl od pozemkových knih (u nás se vedly do roku 1951), jejíchž údaje byly pro všechny závazné a nešlo je vlastně zpochybnit, je u nás zápis v katastru nemovitostí v případě sporů pouze jedním z důkazů pro soud, který může věc interpretovat jinak. Proto podle Karla Večeře opatrní investoři zkoumají katastrální zápisy deset let nazpět. Po této lhůtě už přichází na řadu institut vydržení. Pražský katastr nemovitostí dnes měsíčně přijímá kolem 4500 návrhů a vyřizuje se jich přibližně 5000. To znamená, že dluhy minulosti se pomalu umazávají. K urychlení veškerých úkonů katastru určitě napomůže možná nikoli ideální, ale přece jen užitečná digitalizace katastrálních map a související dokumentace, která je už z 26 % provedena. V zásadě jsou už také eliminovány nedostatky záznamů z dob komunistického režimu. Proto je předseda Večeře optimista: „Lhůty zápisů do konce tohoto roku budou mírně přes dva měsíce.“ Hodně by podle něj ale pomohlo, kdyby návrhy na vklady do katastru vypracovávali výhradně odborníci, nejlépe notáři. „Často se zapomíná například na to, zeje třeba převést i vlastnictví pozemku pod budovou, která je předmětem transakce nebo v katastru neevidovaných staveb, typicky jde o zahradní domky. Ty pak vlastně zůstávají ve vlastnictví prodejce, s čímž mohoďbýt časem velké problémy. Velmi často jsou návrhy neúplné, musíme je vracet k doplnění, a čas běží.“ |TROCHU HISTORIE První ucelenou evidencí pozemků u nás byl tereziánský katastr, vypracovaný v druhé polovině 18. století. Byl ovšem velmi nepřesný, proto ho roku 1789 nahradil katastr josefský. Ten ale platil pouze do roku 1791, kdy byl nahrazen kombinací obou, tzv. tereziánsko-josefským katastrem. Podstatná část dnešních map má svůj geometrický základ v katastru stabilním. Ten byl posledním celoplošným měřením všech pozemků na území Čech, Moravy a téměř celého Slezska - vznikl na základě patentu císaře Františka I. o pozemková dani z roku 1817. Na stabilní katastr pak byly navázány nové pozemkové knihy, které byly zaváděny od roku 1871 (u nás pak byly definitivně zrušeny v roce 1951). V novém státu mělo podle předpisů navazujících na katastrální zákon z roku 1927 proběhnout přesné mapování pozemků pro tehdejší pozemkový katastr, ve městech v měřítku 1:1000 a mimo města 1:2000. Procento zmapovaného území však nakonec bylo velmi malé - necelá 3 %. šlo pouze o městská centra. Další pokus zmapovat kompletně území státu začal v roce 1960 - do současnosti bylo zmapováno zhruba 25 %.| |VELKÁ ČÍSLA** Český úřad katastrální a zeměměřický spravuje záznamy o 3,6 milionu budov (2,4 mil. má popisné či evidenční číslo, 1,2 mil. je neoznačeno) a 21,6 milionu parcel, které jsou majetkem 5,8 milionu různých vlastníků, počínaje státem a konče příslovečným panem Novákem. Vedle toho je na území ČR dnes už 14 krajů, 76 okresů a 6249 obcí - to představuje tisíce katastrálních území. Loni úředníci zpracovali 1,57 mil. výpisů z katastru nemovitostí a zaznamenali 983 tisíce změn vlastnických poměrů. |

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče